Političtí vězni k Rathovým výrokům
Včera v 22:34 | Přerovský deník a iDnes
|
Aktuality
Vladimír Hučín: Jde o nesrovnatelné situace
Rath je pokrytec, když se srovnává se mnou, zlobí se disident Hučín
19. května 2012 1:09
Obviněný poslanec David Rath nadzvedl ze židle bývalého přerovského disidenta Vladimíra Hučína. Rath v dopise z vazby srovnal svou kauzu s jeho případem. Hučín čelil za vlády Stanislava Grosse sedmi obviněním za činnost v BIS, kde po listopadu 1989 pracoval. Nakonec byl ve všech bodech osvobozen.
 |
| Vladimír Hučín | foto: Radek Miča, MF DNES |
K filmu Habermannův mlýn
Včera v 18:05 | Michal Doležel
|
Jiní autoři
Z elektronické korespondence
Nejdříve si přečtěte:
Reakce Michala Doležela:
Jeho autor nemá v řadě předkládaných argumentů pravdu. To, jakým způsobem se Češi mstili na Němcích žijících v Československu je jednou z nejostudnějších kapitol našich novodobých dějin - nehledě na to, že k absolutní většině mstivých aktů došlo teprve po skončení druhé světové války a útoků se nevyhnuli ani nevinní lidé. Jsou například zdokumentovány masakry na švédských obyvatelích v Jeseníkách, kteří byli označeni samozvanou revoluční gardou za Němce a tudíž kolaboranty. Je spíše smutné, že se v tomto ohledu nedává za příklad Přemysl Pitter, který jako jeden z mála dokázal ve chvíli zkoušky lidskosti zůstat člověkem. Znám osobně několik přeživších holokaustu, kteří nejen že sami prošli nacistickým peklem, ale ztratili v něm mnohdy celou rodinu. I přesto se po válce nikomu nemstili. To je podle mě úžasné.
Jan Šimsa - syn Jaroslava Šimsy, osobního knihovníka T.G. Masaryka a zakladatele Petičního výboru Věrni zůstaneme a který zahynul v Osvětimi - jeden z činovníků Masarykovy společnosti mi vyprávěl, jak se Češi v Praze skutečně nemilosrdně mstili Němcům. Jeho zážitky jsou natolik kruté, že je nevhodné je citovat. Nejsmutnější na celé věci však zůstává, že se tato msta vytvářela mnohdy jen k získání německého majetku. V kronice města Vsetín z roku 1946 je mimo jiné uvedeno: ,,Změny v počtu obyvatel vznikly hromadným stěhováním obyvatel okresu do pohraničí na majetek po Němcích, kteří byli odsunuti. Ze vsetínského okresu se odstěhovalo do pohraničí celkem 2 347 rodin a dalších 800 rodin je sejště chystá. Nejvíce se jich usadilo v okresu Znojmo (349 rodin), Mikulov (245 rodin), Nová Jičín (278 rodin)" atd atd. Takových ,,zlatokopů" kteří odcházeli ze svého rodného kraje do pohraničí s vidinou velkého majetku byly tisíce po celé republice.
Na okraj případu Davida Ratha
Středa v 11:53 | Jaroslav Skopal
|
Aktuality
Kázal vodu, pil víno
Nejstručnější komentář by mohl vycházet z často opakovaného: Politika je o zájmech.
Jaké byly zájmy Davida Ratha v politice? Zpočátku ho možná politika jen bavila a chtěl se v ní prosadit a být viděn.
Snažil se pomoci lékařům, nejdříve v jejich odborovém klubu, později v Lékařské komoe. Zdá se, že nakonec zvítězily peníze. Ne ani tak pro kraj, společnost obecně, ale pro něho, jemu blízké a některé vyvolené.
Z očí Bohuslava Sobotky a Michala Haška bylo při jejich vystoupeních k případu patrné, že si vnitřně oddychli. Ratha už bylo příliš. David Rath patrně už dřív ztratil v ČSSD vlivné spojence. Jiří Paroubek v něm svého času viděl korunního prince pro sociální demokracii, teď je zřejmě rád, že stojí mimo.
Policie odvedla dobrou práci. Měla by v ní pokračovat a podobně jako v televizi by měla vybírat vyváženě. To znamená podívat se i do pravé poloviny politického spektra. Kolik je zde např. výhodných koupí pozemků a po čase jejich vysoce výhodných prodejů. Ale to v nejvyšších patrech policie, vnitra a soudního pilíře státu jistě všechno vědí. Jen konat a pokusit se dokázat, že není všechno naskrz zkažené.
Foto je převzato z Novinek.cz
Středočeský hejtman poslanec ČSSD David Rath a ředitelka kladenské nemocnice Kateřina Pancová na archivním snímku z 10. března 2011. FOTO: Kamaryt Michal, čtk
David Rath měl začínat v politice už v ODS. Sám jsem se s jeho osobou setkal až v SD-LSNS. Uvádím několik citací ze své knihy Konec jedné valké strany?, která je stále k mání:
Dne 23. února 1996 jsem se v Ostravě zúčastnil jednání krajského předsednictva SD-LSNS věnovaného hlavně přípravě volební kampaně k parlamentním volbám 1996. Hostem byl i předseda Vavřinec Bodenlos, který se snažil prosadit některé centrální kandidáty na přední volitelná místa. Jeho přání dostat místopředsedu Svazu Slováků žijících v ČR pana Chvojku na první místo na severomoravské kandidátce vyslyšeno nebylo. Bodenlosovým argumentem bylo, že i ve východních Čechách dáváme na prvé místo lékaře Davida Ratha. Uspěl snad jen s havířovským Miroslavem Vackem ze strany podnikatelů, který byl zařazen na 3. místo.
Na krajské radě SD-LSNS severní Moravy dne 16. března 1996 podával zprávu její předseda Alois Čtvrtníček. Řešily se ještě problémy kolem severomoravské kandidátky a hovořilo se o konkrétních možných předvolebních akcích. V té souvislosti podal Čtvrtníček zprávu, že o Davidu Rathovi zatím nevíme, zda bude moci v rámci předvolební kampaně přijet i do Severomoravského kraje. David Rath založil v roce 1995 Lékařský odborový klub a tím začala jeho politická kariéra. Razil požadavky na rasantní zvýšení platů lékařů. Programová podobnost v otázkách zdravotnictví vedla k nabídce Rathovi, aby byl lídrem na kandidátce SD-LSNS ve Východočeském kraji pro sněmovní volby 1996 a to dokonce proti Janu Stráskému (ODS). Ratha se pak snažily získat na své předvolební akce i další kraje.Na zasedání ústřední rady SD-LSNS 22. března 1996 rozvířila hladinu kauza Baránkovy cedulky. (Týkala se zákazu vstupu cikánů do jeho hotelu v Břeclavi). ......Do dlouhé názorové výměny se zapojil i host zasedání David Rath, který řekl, že je to podražení nohou a cedulí se tato problematika řešit nedá. Nakonec to Baránka stálo pokles na páté místo na kandidátce.
Předvolební programová konference SD-LSNS se konala 14. dubna 1996 za účasti Josefa Lesáka, Jiřího Dienstbiera, Jaroslava Šafaříka, Jiřiny Melenové a také lékaře Milana Kubka, který byl druhým mužem LOKu a stínem Davida Ratha. Kubek ve svém vystoupení řekl, že občan má právo vědět, na co má nárok, a to má být obsahem zdravotního řádu.
Ústřední rada se 22. června 1996 zabývala návrhy na své doplnění a také svého předsednictva, hodnocením výsledků voleb a ekonomickou situací. .... Josef Lesák připustil, že nabídka KDU-ČSL k předvolební spolupráci měla být využita. David Rath uvedl, že v kampani nebyl čas přesvědčit voliče o našem programu a v dalším by se měla vybrat neobsazená část problémů do programů. Také Jaroslav Šafařík se vyslovil pro spojenectví s KDU-ČSL a myslel již přitom na podzimní volby do Senátu. V dalším průběhu zasedání Jiří Dienstbier navrhl Davida Ratha za místopředsedu strany a Bodenlos jasně rezignoval na svou funkci spolupředsedy.
Byla schválena čtyřčlenná komise, která měla posoudit výběr pěti až šesti horkých kandidátů pro senátní volby, kteří by měli naději dostat se do druhého kola. Šlo zde vlastně o to, které kandidáty pak finančně podpořit víc a které méně. Müller i Dienstbier důvěru dostali, David Rath byl zvolen dalším místopředsedou. Tuto volbu však napadl Miroslav Tampír a dal ji přezkoumat rozhodčímu soudu.
Další zasedání ústřední rady se konalo 7. září 1996 v Pardubicích. ..... Na tomto zasedání byli David Rath, Milan Kubek a Jaroslav Rovný dovoleni do ústřední rady. David Rath a Josef Volenec byli zvoleni do předsednictva ústřední rady za odstoupivší členy Martina Bursíka a Vavřince Bodenlose. Termín a místo 28. sjezdu strany byly stanoveny na 29. listopadu až 1. prosince 1996 do Seče u Chrudimi.
Krajský sněm SD-LSNS Severomoravské organizace se konal 9. listopadu 1996 v Olomouci. Zúčastnili se jej hosté Milan Vidlička, Miroslav Tampír, Zdeněk Slunský, Václav Žák a Jiří Dienstbier mladší. Ludmila Pilařová kritizovala ústřední radu, že odmítla Davida Ratha jako místopředsedu strany.
Pro další vývoj SD-LSNS měly značný vliv výsledky prvního zasedání nově zvolené ústřední rady ze 7. prosince 1996. .... . Do debaty se zapojil i David Rath, který prohlásil, že strana je politická mrtvola a potřebuje resuscitační tým.
Po dobříkovské konferenci se členská základna dovídala z tisku, kdo opouští její řady. Lidové noviny 27. září 1997 uvedly, že Českou stranu národně sociální (ČSNS) po nedávné změně názvu opustili David Rath, Milan Kubek, Jiří Dienstbier mladší a předsedkyně brněnské městské rady Alena Schauerová.
32. řádný sjezd České strany národně sociální se konal 2. října 2004 v Praze a zúčastnilo se jej víc jak sto řádně zvolených delegátů. Potvrdil pokračování činnosti strany i za ztížených ekonomických podmínek, jímž je strana vystavena. Na tomto sjezdu byl předsedou strany opět zvolen Jaroslav Rovný
V politické rozpravě na sjezdu zaujala nová ústřední rada stanovisko k statutu nemocnic. Podpořila stanovisko České lékařské komory, prezentované Davidem Rathem, tj. že páteřní síť nemocnic má být tvořena veřejnými neziskovými organizacemi. Bylo to v souladu s programem ČSNS, ve kterém se uvádělo, že zdravotnická zařízení a nemocnice musí být rozdělena mezi stát, regiony a vybrané samosprávy, přičemž platí, že tyto instituce jsou jejich zřizovateli.
Z někdejších Svobodných demokratů, kteří alespoň krátce prošli SD-LSNS, Petr Pithart jako senátor zastával i funkci předsedy Senátu, Martin Bursík byl ministrem v Tošovského vládě a má i v roce 2006 či později před sebou další podobnou šanci. Nejpopulárnější byl v prvé polovině roku 2006 v dobrém i špatném slova smyslu novopečený člen ČSSD a ministr zdravotnictví David Rath. Nechtěně k tomu přispěla i facka od Miroslava Macka. Rathův souputník Milan Kubek je o jednu funkci pozadu za Davidem Rathem, když v roce 2006 stojí v čele České lékařské komory.
Renčín: jeden o krádeži
Ivan Fenz versus vysoký klérus
12. května 2012 v 22:30 | Ivan Fenz s využitím webu Miroslava Vlka
|
Jiní autoři
Kde se ta zášť bere?
Začínají oslavy v katolické církvi, 450 let od obnovení pražského arcibiskupství. Nastávají jako definitivní zúčtování s českým státem, potažmo národem ( t.j. s národem na území zbytku České koruny = Čechy, Morava, zbytek Slezska). První kolo zúčtování se odbylo za husitských válek. Druhé po obnovení pražského arcibiskupství 1462, které jako ideologická příprava bojovného katolicismu za cizí ( španělské krvavé) peníze, vedlo nepřetržitě k Bílé hoře. Třetí zúčtování se připravuje dnes ve Sněmovně, za pomoci všiváckých lidovců sehnaných kolem Schwarzenberga( krásné české příjmení ). Nejde o nic nového, zase jen o ideologické zdůvodnění pro ospravedlnění majetkové chtivosti katolické církve, ber kde ber.Je zajímavé, že designovaný arcibiskup Vlk nabádá k trpělivosti a umírněnosti.
Byl ovšem zakřiknut úřadujícím Dukou, že jde o soukromý názor. Stačilo poslat z Říma Dukovi rudý hadr a klobouk, aby se změnil v náhledu na věci ( možná se ani nezměnil, jen to nebylo dodnes patrno ). Celý katolický pámbů je v hromadění majetku a moci, nejraději mimo státní vliv.
Doktrinářský papež je původcem těchto staronových skopičin.
Před víkendem rozvířila některá media kauzu kolem majetkového vyrovnání na základě mnou vysloveného osobního názoru, že když je v současné finanční situaci státu pro parlament problémem schválit zákon o narovnání, bylo by možná myslitelné určité krátkodobé moratorium na splátky státu. Tato myšlenka byla vyslovena už při jednání mezi vládou a církvemi. Tedy nic nového. Dlouhodobé odložení splátek (které já jsem neměl ani na mysli) už tehdy politici odmítli.Pan kardinál Duka jako předseda ČBK k tomu vydal prohlášení, které je podle mého názoru adresované především novinářům, že za katolickou církev mluví Česká biskupská konference. To on i já velmi dobře víme. Ale novináři, například Právo a Lidové noviny, ve svých reakcích na mou myšlenku prokázali, že oni tohle nevědí, a přikládali mému osobnímu názoru nějakou oficiální váhu, kterou samozřejmě nemá: proto jejich titulky, kterými (asi ne pouze z neznalosti) nás chtějí stavět proti sobě. Já jsem si dobře vědom, že jako emeritní nejsem oprávněn oficiálně mluvit za církev. Novinářům je to zapotřebí připomínat, protože právě z toho plynou mylné závěry, které vyvozují.
Poněkud závažnější se mi zdá, že některá média trochu zaměňují dvě skutečnosti - odklad majetkového narovnání a odklad splátek. Já jsem nemluvil o odložení majetkového narovnání, o které jsem 20 let usiloval, ale o krátkodobém odložení splácení náhrad státem. Ostatně už v minulých dnech jsem se k tomu na svých webových stránkách vyslovil šířeji.
kardinál Miloslav Vlk
Na Přerovsku bylo při oslavách Dne vítězství vidět sokoly
12. května 2012 v 22:05 | Jaroslav Skopal
|
Aktuality
Oslavám dominovalo slavnostní otevření nového Tyršova mostu na řece Bečvě dne 8. května 2012
V Přerově vypuklo na základě mylné zprávy o kapitulaci Německa 1. května 1945 tzv. Přerovské povstání. Bylo potlačeno a 21 jeho stoupenců bylo po krátkém vyšetření odvezeno na střelnici do Olomouce - Lazců a tam popraveno zastřelením a také pohřbeno v hromadném hrobě.
Dnes je na onom místě památník, k němuž každý rok organizuje město Přerov výpravu v čele se zástupci města. Sokolů bývá nejvíc. Mezi oběťmi jsou totiž i příslušníci přerovského Sokola.
Po návratu do Přerova už v menším rozsahu pokračuje kladení kytiček k památníkůmi individuálních obětí ve zmíněném povstání. Jsou rozesety po celém městě v místech, kde oběti padly.
Výjimkou je pamětní deska Hynka Kokojána, který pracoval v Kazetu a za války se tam z jeho iniciativy ukrývaly zbraně pro druhý odboj. Proto je jeho památník umístěn na administrativní budově Kazeta.Před několika dny byl dokončen novýTyršův most přes Bečvu u sokolovny. Starý Tyršův most vyhodili ustupujíc Němci v ranních hodinách 8. května 1945 do vzduchu. Po několika hodinách dorazili do Přerova předsunuté hlídky Rudé armády. Jednoho důstojníka rudoarmějce vítal právě u sokolovny náčelník Sokola a člen Obrany národa por. v záloze Richard Bdinka. Měl za sebou tři roky německé káznice právě pro svou odbojovou činnost. V prvých volbách, kdy Národní socialisté byli druzí, získal na čas jako činovník Národních socialistů pozici místopředsedy národního výboru v Přerově.
Po únoru 1948 byl Richard Bdinka nucen tuto pozici opustit a začátkem padesátých let se stal obětí politického procesu. Byl odsouzen a vězněn, pracoval i v uranových dolech. I když byl předčasně propuštěn, měl již podlomené zdraví a předčasně zemřel.Nábřeží od sokolovny k sousednímu Mostu míru je pojmenováno po Rudolfu Lukaštíkovi, sokolském odbojáři, na jehož stopu
gestapo velmi rychle přišlo. Byl to župní tarosta Sokola. Na radu přátel uprchl tzv. balkánskou cestou nejdřív do Francie a po jejím obsazení do Británie. Pomáhal při začleňování uprchlých československých vojáků, hlavně sokolů, do jednotek spojeneckých armád na západě. Prezident Beneš ho v exilu pověřoval různými úkoly.
Po válce a návratu domů pokračoval i ve funkci župního starosty Sokola. Tvrdě se postavil proti tzv. očistě Sokola po únoru 1948. Byl odsouzen a vězněn. Dožil po propuštění z vězení s velmi nízkým důchodem. Zůstal nezlomen a o jeho statečnosti a odvaze, s jakou se stavěl komunistům, se dodnes vypráví.
Poslední foto je z průvodu sokolů a sokolek na novém Tyršově mostě po přestřižení pásky.
Národní socialisté kladli kytice
12. května 2012 v 21:21 | Libor Pokorný
|
Jiní autoři
Národní socialisté ctí minulost
Přátelé, sestry a bratři,Zasílám na vědomí fotodokumentaci (pro případné zveřejnění přes Tomáše Sazimu), z akcí pořádaných členy NS-LEV 21, ObO Praha 8 a 9, kteří aktivně uctili památku padlých a připomněli si výročí konce II. světové války. Jednalo se o položení květin s trikolórou a nápisem naší strany u památníků v Horních Počernicích, Kyjích, Klánovicích, a také v blízkých Šestajovicích.
Kromě věnců městských částí nebyly u žádného z těchto pomníků zaznamenány žádné květiny z jiných organizací, uskupení ani politických stran. Je dobře, že alespoň Národní socialisté ctí minulost.
Recesisté si pohrávají se slogany Jiřího Paroubka
6. května 2012 v 21:03 | Z Lidovek.cz
Čím je autoritativní předseda LVA 21 přitahuje?
PRAHA - Posílá Jiří Paroubek lidem podvědomé vzkazy? Ukrývá název nové politické strany LIDEM skrytý význam? Recesisté v tom mají jasno a svými výtvory otevírají oči i veřejnosti.
Nejprve přišli s odhalením, jak vznikal název LIDEM a co se za ním ve skutečnosti skrývá (VÍCE ZDE). A nyní jeden ze vtipálků objevil další skrytou informaci. Ukrývá se v heslu "Hrdost, odvaha, tradice", které na temně červeném podkladu dominuje billboardům Jiřího Paroubka.
Na Facebooku si ním pohrál Marek Vojtěch a vytvořil z nich "Paroubkovské osmisměrky a přesmyčky". Žlutou barvou zvýraznil pár písmen a v trojslovném hesle se vzápětí ukázala skrytá sdělení. Například že je strana LEV 21 "HOT", což je ve slovníku mladé generace označení pro něco, co je sexy, co je přitažlivé.
Recesista v hesle objevil také ambiciózní slovo HRAD - že by výhled do budoucna? Ale i další slova o jejichž významu už však nelze jednoznačně hovořit: hadice, sahara, ovar... Pro milovníky rébusů je dobrou zprávou, že další slova ještě čekají na odhalení.
Paroubkovy billboardy jsou součástí seznamovací kampaně, kterou zahájila jeho nedávno vzniklá strana Národní socialisté - LEV 21. K vidění jsou převážně v Praze a v Ústeckém kraji, za který je Paroubek zvolen do sněmovny.
Trestná činnost ve vlacích Českých drah
4. května 2012 v 22:32 | Jan Kasl v LN 4.5.2012
|
Jiní autoři
Jan Kasl se naštval a tak otevřeně napsal
Někdejší primátor hlavního města Prahy a předseda Evropských demokratů pojmenoval nešvary ve státněkapitalistickém podniku a nešetřil nikoho. Bylo k tomu nutné okradení jeho dcery v nočním rychlíku ČD.Za půlmilionovou měsíční mzdu pana generálního ředitele Žaludy by se dali ochránit cestující v nočních vlacích do Ostravy! Svou mzdu si pan ředitel stejně nezaslouží, ani miliardové státní dotace mu nepomohly uspět v jednání s Deutsche Bahn!
Naše dcera, profesionální fotografka, vyrazila fotit slavnostní akci ve Vítkovicích nočním rychlíkem ČD, R 443 Šírava, vyjíždějícím z pražského hlavního nádraží 30.4.ve 22,13. Alžběta, která procestovala velký kus celý světa - od Bangladéše, Indie a Pakistánu přes Vietnam, Kambodžu, Kolumbii, Etiopii po Mexiko a Spojené státy, si důvěřivě sedla do kupé mezinárodního rychlíku, který mezi Prahou a Ostravou staví jen 5x jako Pendolino. Seděla tam s jinou mladou dámou a, protože jde o noční vlak, obě občas poklimbávaly... Alžběta vycvičená cestováním v "divokém" světě, s foťáky pod sebou a brašnou za zády. Bohužel usnuly obě a nějaký lump, který si ji zjevně vytipoval předem, jí dokázal bleskově sebrat Canon a iPhone a vyběhnout z kupé rychleji, než se obě mladé dámy vzpamatovaly. Naštvaná Alžběta jej začala okamžitě honit po poloprázdném vlaku; poté, co vlak zastavil v Zábřehu, zloděj vyskočil ven a utíkal po perónu. Dcera jej zahlédla a hnala se ke dveřím a za ním, běsná vzteky, ale zadržel ji statný průvodčí, protože bylo jasné, že by půlnoční souboj rozdílných vah nemusel skončit pro Alžbětu dobře... a vysvětlil jí, že není první okradená, že se to děje denně, že pracovníci ostrahy vlaku ten den nenastoupili, jak měli v České Třebové, a že se stejně bude tato ochranka rušit, protože nejsou peníze!
Policie v Ostravě vše sepsala, vystavila potvrzení a slíbila, že zahájí pátrání, protože jde o vysokou škodu nad 100 000 Kč (fotoaparáty i objektivy mají čísla a daly by se dohledat v bazarech a zastavárnách, pokud by na to ovšem jejich vlastníci dbali...) A že má být hlavně ráda, že ji nikdo neublížil. Což je tedy svatá pravda, vždyť nedávno znásilnili a zabili dva magoři slečnu na nádraží plném cestujících.
Dcera v šoku, jaký nezažila na žádné z cest ani při střelbě mezi drogovými dealery či v Pásmu Gazy, odjela příštím rychlíkem do Prahy, třesoucí se vzteky, bezmocí a ponížením, a samozřejmě bez zakázky, protože neměla čím fotit.
Nepopisuji tento pro ni i rodiče emocionálně silný zážitek proto, abych dojal čtenáře, ale proto, že jde z reakcí mnoha známých i neznámých lidí na tuto událost o dost běžný případ trestné činnosti páchané ve vlacích Českých drah, především v noci.
Ve zpravidla stále ještě dost špinavých a hlavně nebezpečných vlacích, které nás občany stojí ročně přes 12 miliard na dotacích a které řídí neschopný management s nehorázně vysokými odměnami, naprosto mimo realitu platů občanů této země.
Být v rychlíku dvojice vycvičených pracovníků ostrahy, procházející především noční vlaky, jak by se nám jezdilo bezpečněji! Pevně věřím, že konkurence, o které se pan Žaluda tak pohrdlivě vyjadřoval v souvislosti s provozem na trati do Hamburku, donutí stát přestat chránit a dotovat neschopné a podporovat alternativní provozovatele železniční dopravy.
Psáno pro LN, 4.5.2012, kde je i víc detailů
Naše dcera, profesionální fotografka, vyrazila fotit slavnostní akci ve Vítkovicích nočním rychlíkem ČD, R 443 Šírava, vyjíždějícím z pražského hlavního nádraží 30.4.ve 22,13. Alžběta, která procestovala velký kus celý světa - od Bangladéše, Indie a Pakistánu přes Vietnam, Kambodžu, Kolumbii, Etiopii po Mexiko a Spojené státy, si důvěřivě sedla do kupé mezinárodního rychlíku, který mezi Prahou a Ostravou staví jen 5x jako Pendolino. Seděla tam s jinou mladou dámou a, protože jde o noční vlak, obě občas poklimbávaly... Alžběta vycvičená cestováním v "divokém" světě, s foťáky pod sebou a brašnou za zády. Bohužel usnuly obě a nějaký lump, který si ji zjevně vytipoval předem, jí dokázal bleskově sebrat Canon a iPhone a vyběhnout z kupé rychleji, než se obě mladé dámy vzpamatovaly. Naštvaná Alžběta jej začala okamžitě honit po poloprázdném vlaku; poté, co vlak zastavil v Zábřehu, zloděj vyskočil ven a utíkal po perónu. Dcera jej zahlédla a hnala se ke dveřím a za ním, běsná vzteky, ale zadržel ji statný průvodčí, protože bylo jasné, že by půlnoční souboj rozdílných vah nemusel skončit pro Alžbětu dobře... a vysvětlil jí, že není první okradená, že se to děje denně, že pracovníci ostrahy vlaku ten den nenastoupili, jak měli v České Třebové, a že se stejně bude tato ochranka rušit, protože nejsou peníze!
Policie v Ostravě vše sepsala, vystavila potvrzení a slíbila, že zahájí pátrání, protože jde o vysokou škodu nad 100 000 Kč (fotoaparáty i objektivy mají čísla a daly by se dohledat v bazarech a zastavárnách, pokud by na to ovšem jejich vlastníci dbali...) A že má být hlavně ráda, že ji nikdo neublížil. Což je tedy svatá pravda, vždyť nedávno znásilnili a zabili dva magoři slečnu na nádraží plném cestujících.
Dcera v šoku, jaký nezažila na žádné z cest ani při střelbě mezi drogovými dealery či v Pásmu Gazy, odjela příštím rychlíkem do Prahy, třesoucí se vzteky, bezmocí a ponížením, a samozřejmě bez zakázky, protože neměla čím fotit.
Nepopisuji tento pro ni i rodiče emocionálně silný zážitek proto, abych dojal čtenáře, ale proto, že jde z reakcí mnoha známých i neznámých lidí na tuto událost o dost běžný případ trestné činnosti páchané ve vlacích Českých drah, především v noci.
Ve zpravidla stále ještě dost špinavých a hlavně nebezpečných vlacích, které nás občany stojí ročně přes 12 miliard na dotacích a které řídí neschopný management s nehorázně vysokými odměnami, naprosto mimo realitu platů občanů této země.
Být v rychlíku dvojice vycvičených pracovníků ostrahy, procházející především noční vlaky, jak by se nám jezdilo bezpečněji! Pevně věřím, že konkurence, o které se pan Žaluda tak pohrdlivě vyjadřoval v souvislosti s provozem na trati do Hamburku, donutí stát přestat chránit a dotovat neschopné a podporovat alternativní provozovatele železniční dopravy.
Psáno pro LN, 4.5.2012, kde je i víc detailů
Provokující Knížákův článek
3. května 2012 v 23:14 | Milan Knížák v LN 2.5.2012
|
Jiní autoři
měl velkou odezvu na webových stránkách
Dobré bydlo pálí aneb lůza se dere k moci
Už v listopadu ´89, když jsem viděl, jak lidé cinkají klíči radostí z nabyté svobody, položil jsem si otázku, zda budou tak radostní, až se po nich bude chtít, aby vzali zodpovědnost za svůj život plně do svých rukou. Lidé si velmi rychle zvykli na vymoženosti tzv. svobodného světa: možnost cestovat, možnost vlastnit a bohatnout, hojnost výrobků i právo svobodně protestovat, ale odpovědnost plynoucí ze svobody nepřijali.Když jsem předminulý víkend v televizním přenosu viděl, jak blahobytně vypasení odboráři (či jiní -áři) vyřvávali bezobsažná hesla, bylo mi z toho na zvracení. Totalita propůjčovala služebníkům režimu zdání moci, možnost fízlovat a udávat svého souseda, což bylo v systému domovních důvěrníků a pomocníků VB základem tehdejší moci. Zdá se, že lidé potřebují vězeňský systém. Československá socialistická republika byl jeden velký koncentrák. Svoboda je obtížná, dává šance člověku jako osobnosti, a ne jako vazalovi a přináší rizika, poněvadž takové šance nabízí všem.
Totalita byla založena na fungujícím systému podplácení a obecné zlodějně. Kdo neokrádá stát, okrádá rodinu. Kdo nemá známého řezníka, nemá dobré maso. Atd. atp.
Vybírat si bylo luxusem, o kterém se nám jenom zdálo. Když se někdo dostal na Západ, byl oslněn především množstvím zboží, kupoval bez rozmyslu všechny šunty, poněvadž už jen možnost koupit si různé věci bylo druhem zázraku.
Komunisté rozkradli, co mohli. Největší devízu našeho státu, uran, dostali Rusové. S kulturním bohatstvím zacházeli jako s vlastním majetkem. Proto také nejbohatšími lidmi po listopadu ´89 byli komunisté a veksláci - ti se stali zárodkem nové buržoazie (Babišové a spol.). A to jsou lidé, kterým chybí morálka. (Nesměšujme je s těmi, kteří usilovnou prací a intelektuální schopností získali majetek či právem dostali to, co bylo jejich rodinám komunisty ukradeno.)
Nikdy jsme se neměli tak dobře jako teď. Sociální rozvrstvenost společnosti je zdravá a nutná. Vždycky byli a budou někteří lidé na okraji společnosti. Mnozí se tam ocitli vlastní vinou či rozhodnutím. Povinností státu je postarat se jen o ty, kteří se tam dostali nezaviněně. Jinak bychom se měli starat o sebe sami.
Stávky v okamžiku celosvětové recese považuji za idiotské. Odbory jsou nezodpovědné organizace, které se nestarají, o co by měly, ale chtějí urvat politickou moc. Duchovní lůza se opět dere k moci, i když sto tisíc lidí neznamená proti deseti milionům obyvatel nic podstatného. Projevy, které na Václavském náměstí proběhly, byly tak agresivní, že připomínaly ty nejhorší doby komunistické totality. Dokonce i tváře řečníků se zdály podobné…
Měli bychom si vážit toho, že se nám podařilo zbavit se chomoutu totality a že máme vládu, která se, přes všechny problémy, snaží nehazardovat a nezaprodat naši budoucnost. Komunistická opozice, mezi kterou počítám nejen komunisty, ale i sociální demokraty, zelené a odboráře, dělá všechno pro to, aby se populismem prodrala k moci. Budoucnost je jim lhostejná. Po nás potopa.
Zde hledá