Srpen 2009

K výročí úmrtí Edvarda Beneše

25. srpna 2009 v 10:49 | Jaroslav Skopal |  Aktuality

Před 61 lety zemřel prezident Edvard Beneš
















Otevřená encyklopedie Wikipedie o druhém československém prezidentovi Edvardu Benešovi mj. na své webové stránce uvádí:
"Prof. PhDr. et JUDr. Edvard Beneš (28. května 1884 Kožlany - 3. září 1948 Sezimovo Ústí) byl druhý československý prezident v letech 1935-1948 (resp. v letech 1935-1938, v období druhé republiky a okupace v letech 1938-1945 byl v exilu, v letech 1940-1945 jako prezident v exilu, dále prezidentem v letech 1945-1948). Byl jedním z vůdců I. odboje a představitel II. odboje.
V letech 1921-1922 zastával Edvard Beneš funkci československého předsedy vlády, poslancem parlamentu byl v letech 1919-1926 a 1929-1935. Byl členem a místopředsedou Čs. strany národně socialistické a významně ovlivňoval její politiku. Po abdikaci T. G. Masaryka byl zvolen 18. prosince 1935 za hlavu státu. Ve stejném roce uzavřelo Československo Benešovým prostřednictvím spojeneckou smlouvu se Sovětským svazem (po jeho přijetí do Společnosti národů) a s Francií. Vojenskou pomoc Sovětského svazu v případě konfliktu smlouva vázala na předchozí pomoc Francie. Nejpozději od roku 1927 byl svobodným zednářem."
Někteří současní političtí komentátoři mají vůči prezidentu Edvardu Benešovi řadu výhrad. Vytýkají mu např., že se Československo nepostavilo v září roku 1938 proti hitlerovské agresi, že při odsunu sudetských Němců po válce je všechny naházel podle principu kolektivní viny víceméně do jednoho pytle, že v únoru 1948 podlehl tlaku Klementa Gottwalda a že předtím v politice vůči Moskvě Stalinovi příliš důvěřoval a neprohlédl jeho agresivní a imperiální politiku.
Desítky let po událostech se snadno odsuzuje politika bývalých představitelů státu. Ti, kteří tak snadno Beneše zatracují, jakoby neviděli souvislosti historického vývoje. Dělají, že nevidí, že každý stav, zejména ten krizový, je výsledkem nějakého předchozího procesu a nevratných činů jeho dalších významných aktérů.
Berme proto Edvarda Beneše i nadále po Masarykovi jako druhého nejvýznamnějšího demokratického českého politika současných dějin.
A nakonec jedna malá osobní vzpomínka na Sezimovo Ústí. Někdy kolem roku 1956 jsem byl jako vysokoškolský student na povinné dílenské praci v továrně na obráběcí stroje v Sezimově Ústí. Občas jsme s kamarády zašli k vile prezidenta Beneše. Nahlíželi jsme do zahrady a připomínali si, že v těchto místech prezident Beneš trávil své poslední dny.

Z diskuse k současné politice

24. srpna 2009 v 23:48 | I. Fenc, V. Jakubčík, K. Doskočil |  Jiní autoři

Z ČSNS 2005

Ivan Fenc napsal: ČSNS 2005, navazuje na předúnorové základy národních socialistů. Jmenujeme za všechny Edv. Beneše a Miladu Horákovou.
Obnovená ČSNS 2005 se distancuje od dnešních výsledků 20tiletého vývoje, kdy dnešní parlamentní strany dovedly Masarykův stát do stavu banánové republiky. Usilujeme o naplnění známých zásad:
Nebát se a nekrást ( TGM ).
Co nezakazuje zákon, zakazuje stud ( Seneca ).
Liberalismus bez hranic, podporuje jen pud dravce, bez omezení ( Palacký ).
Stát je jen tak humanistický, jak se dovede postarat o své nemocné, bezmocné a chudé obyvatele.
Politika, je služba lidem a nikoli příležitost, beztrestně dobývat osobní prospěch.
Listina základních práv a svobod je základem, ale jen mezi charakterními lidmi.
Václav Jakubčík napsal:
12.9. uspořádáme Memoriál E. Beneše a podle situace i menší, jako Memoriál V. Klofáče koncem
měsíce. Dne 11.8. proběhla Krajská konference JM Kraje v Jedovnicích u Blanska, které jsem se účastnil.
Oznámil jsem Tvojí účast ve volbách a byla utvořena pracovní skupina ve složení Josef Holubář,
Ivan Fenz a Jaroslav Skopal, která by dle možností nahrazovala stranický tisk s články na aktuální téma.
Plzeňský Kraj má připravenou kompletní kandidátku, též Jihomoravský Kraj je připraven a Středočeský Kraj víceméně také.
Děkujeme tímto všem, kteří podpořili kandidátky personálně i finančně a umožnili straně vystoupit ze stínu. Po obsazení volebních komisí a propagaci strany před volbami nesmíme upadnout do zimního spánku, ale musíme pokračovat v práci. Jirka Fejfar konzultoval s Pavlen Kraftem volební a povolební situaci, poté vydal pokyn začít pracovat na přípravě komunálních a senátních voleb příští rok.
Naše lidské zdroje jsou malé a tak využijeme i letošní kandidáty; také doba na zajištění financí pro příští rok není příliš dlouhá. Máme představu,že vytvoříme pracovní skupinu na příští rok ve složení bratr Milan Kubík, Vladimír Hanzlíček, Václav Roj a sestra Eva Tomanová.
Václav Jakubčík diskutoval s Karlem Doskočilem a dalšími na téma zcizování stranického progamu jinými subjekty:
Dnes jsem konzultoval s bratrem Karlem Doskočilem problematiku zneužívání našeho programu a osobností jinými politickými subjekty, např. Dělnickou stranou. Bylo vyhodnoceno, že s tím zatím nic nenaděláme. Po poradě s Milanem Kubíkem a Evou Tomanovou jsme došli k závěru, že se tak vlastně děje v náš prospěch, neboť kdo si podrobně pročte materiály šířené jinými politickými subjekty, tak se alespoň něco dozví o naší minulosti a současnosti a časem k nám najde i cestu. Bez těch, kteří těmi materiály jenom mávají, se obejdeme.
Vladimír Krajina reagoval:
Jakubčíku - Jakubčíku, Ty duše bezelstná a tudíž značně náchylná skočit na kdejaký špek. Co se týče "dělnické mládeže", tak vem na vědomí, že je pod kuratelou Dělnické strany, jinak velice populistického subjektu, jemuž hrozí ne-li přímo zákaz činnosti, tak minimálně její pozastavení. Vem na vědomí, že jsme se zajímali, a to podrobně, také situací s přihlašováním se její mládeže k ideálům národního socializmu , bohužel ale ne k Českému. A v tom je to čertovo kopyto. To, že vykrádají náš ideový potenciál, není totiž nic jiného,než mazaná kamufláž skutečnosti, že jejich ideovým vzorem je socializmus Hitlerovského šovinistického nacizmu, což jsme si empiricky ověřili přímo u zdroje.
T.G.Masaryk kdysi řekl: Demokracie znamená diskusi

Společná historie

24. srpna 2009 v 23:01 | Jaroslav Skopal |  Vlastní příspěvky

Košice srpen 2009

Z letošní dovolené
Dóm sv. Alžbety v Košiciach na Hlavnej ulici
Jako cestu za kořeny jsem pojal svou pětidenní cestu na Slovensko v prvé polovině srpna roku 2009. Po příjezdu do rodných Košic jsme se ubytoval v jedné vysokoškolské koleji a ještě téhož večera zamířil do jeho centra. Vyfotografoval jsem si při zapadajícím letním slunci nejzajímavější objekty na Hlavní ulici a v jejím okolí.
Pak jsem zamířil k hotelu Yasmin, dříve Hutník, na Tyršově nábřeží. Toto místo má vztah k někdejšímu Sokolu v Košicích. V blízkosti dosud existujícího Tyršova nábřeží se ve třicátých letech minulého století nacházely sokolské cvičiště a dřevěná tribuna, kde se odbývala i sokolská veřejná cvičení a hlavně se tam sportovalo. Ve sbírce fotografií po svém otci Cyrilu Skopalovi jsem našel řadu obrázků, zejména z volejbalu, které tyto sokolské aktivity v předválečném období potvrzují. V roce 2009 se však na tomto místě nachází již jen zástavba ze socialistické éry. Z původních objektů zůstala jízdárna a díky ní je možno alespoň rámcově určit prostory, kde se konaly volejbalové turnaje a zmíněná sokolská veřejná cvičení.


Sokolské dorostenky, pravděpodobně Košice, 1932-1934

Při identifikaci sídla Sokola a hřiště v Košicích mi pomohly též staré dokumenty pocházející ze sokolského muzea ČOS v Praze, které lze dnes najít už jen v Národním archivu v Praze - Chodovci. Do správných archivních složek mě na jaře 2009 nasměrovala jednatelka vzdělavatelského sboru Květoslava Volková. Tam jsem našel mj. dokument vydaný Sokolskou župou Východoslovenskou Jána Kollára nazvaný "Pokyny k župnímu sletu žactva dne 27. května 1934, dorostu a členstva 10. června 1934", který přípravu a řízení sletu odkazuje na tehdejší Tyršovo nábřeží 9. Není vyloučeno, že sídlem župy byl dnes již neexistující "Leventeho dom", který se nacházel v prostoru vymezeném ulicí Masarykovou a Tyršovým nábřežím. Naznačuje to snímek z roku 1941 z jednoho internetového fotoalba historických Košic, na němž je dále patrná dřevěná tribuna někdejšího sokolského hřiště a za ní i část jízdárny, která dosud stojí na svém místě, i když teď slouží jinému účelu.
Jeden z dalších objektů, po němž jsem pátral na Hlavní ulici v Košicích, byl československý pamätný stľp z roku 1933. Ten už nebyl k nalezení, protože byl v roce 1939 odstraněn. Zůstává mi tak jen fotografie sokolů stojících před ním, která je velmi pravděpodobně z konce června 1936, kdy se konal zájezd ČOS na Slovensko a Podkarpatskou Rus. Zúčastnilo se jej i členstvo ze Sokola Přerov. Obrázek celého obelisku je k nalezení např. ve složce "Prechádzka starými Košicami" na www.cassovia.sk/pamatniky/csps . Pokud jde o současnost, žádné příznaky toho, že by měl Sokol na Slovensku mít svou jednotu v Košicích, jsem nenašel. Východoslovenská župa má dnes své sídlo ve Vranově nad Topľou.ˇ
Česká obec sokolská za první republiky nepřímo pomáhala Slovákům k nové politické orientaci od někdejšího Uherska na nové společné Československo. Později přišel čas, kdy slovenská vůle po společném státě vinou některých slovenských politiků oslabila. Hitler toho využil a v roce 1938 a 1939 nadvakrát pomohl Slovensku k problematickému samostatnému státu, který trval po dobu druhé světové války v Evropě.

Pohřeb Josefa Lesáka 6. srpna 2009

6. srpna 2009 v 23:29 | Jaroslav Skopal |  Aktuality


Další obrázky viz galerie
Smuteční obřad se konal ve Velké obřadní síni krematoria ve Strašnicích. Vedle rodiny se přišli s bývalým národně socialistickým politikem a poslancem Ústavodárného národního shromáždění rozloučit členové Klubu Milady Horákové, představitelé současné České strany národně socialistické, jeho někdejší straničtí kolegové a souputníci a také zástupci České obce sokolské.
Nastává čas znovu se zamyslet nad činy Josefa Lesáka a připomínat přínos jeho práce mladé generaci.
Obřadu se zúčastnilo kolem jednoho sta hostů.
Václav Jakubčík zprávu doplňuje takto:
Zdravím, Jirka Fejfar po konzultaci s Pavlem Kraftem vyslal na pohřeb bratra Lesáka za Plzeňský Kraj bratra Milana Kubíka,
který též zastupoval ÚRK a bratra V.J.,který s předsedou strany bratrem Jankem též zastupoval vedení strany.Za RoS byl účasten bratr Ludvík Hynek.Moravu zastupoval bratr Jaroslav Skopal (za příznivce) a Prahu bratři Herna a Pavlík.
Vnučka bratra Lesáka přednesla projev ve kterém několikrát připomněla stranickou příslušnost a polistopadové pokusy a tužby bratra Lesáka dostat naši stranu do středu politického dění.