Říjen 2009

K Lisabonské smlouvě

31. října 2009 v 12:15 | Karel Janko aj. |  Aktuality
Na obrázku uprostřed předseda ČSNS 2005 Karel Janko a místopřeseda ČSNS Viktor Trkal

Karel Janko napsal:
Vážené sestry a bratři.
Po dopoledním slavnostní odhalení pomníku Dr. Milady Horákové 28.10.2009 ( o kterém přiravuje zprávu br. Jiří Pondělíček) se několik z nás odpoledne zúčastnilo shromáždění a pochodu několika set občanů proti Liasabonské smlouvě. Z Malostranského náměstí jsme prošli starým něstem
až na Jungmannovo náměstí, kde byly proslovy a informace o tomto aktu. Naše strana byla jmenovitě uvedena jako účastník a odpůrce LS.
Posílám vám tuto zprávu a nějakou fotku k tomu.
Přeji pěkný víkend i svátky.
Ing. Karel Janko

Z komentáře Jana Šinágla přebírám:
Obávám se, že občanům České republiky stále nedochází, že se jejich nejvyšší představitel zasadil o omezení jejich práv a svobod! Hrozí tak, že "Listina základních práv a svobod EU" u nás nebude platit! Prezident Klaus prohlásil, že "…je rád, že tato listina nebude platit pro české občany." Právní ochrana českých občanů je tak snížena. Kdy dosáhne "popularita" Klause 0%, nebo jsou snad občané ČR všichni blbci?

mfDnes 31.10.2009:

Odhalení pomníku Miladě Horákové

29. října 2009 v 12:12 | Jiří Pondělíček, Přemysl Votava |  Aktuality

28. října 2009

Další obrázky viz fotogalerie
Státní svátek 28.října je každoročně příležítostí připomenout si pozitivní hodnoty našich národních dějin. Nebylo tomu jinak ani v tomto roce, kdy si připomínáme nejen 91. Výročí vzniku naší republiky, ale i 20 let od obnovení demokracie a lze říci i státní svrchovanosti v roce 1989.
Příležitostí k tomuto připomenutí se stalo slavnostní odhalení památníku Dr. Milady Horákové a dalších obětí justičních zločinů z dob totality. Stalo se tak na Náměstí Hrdinů v Praze na Pankráci v 10.00 dopoledne. Je nutno poznamenat, že celá akce byla od počátku koncipována jako akce napříč politickými stranami. Zúčastnili se zástupci České strany národně socialistické, České strany sociálně demokratické, Masarykovy demokratické strany a České strany národně sociální.
Akt zahájila členka operního souboru ND Jana Sýkorová
zpěvem písně " Ach synku synku", připomínající osobnost T. G. Masaryka. Následoval umělecký přednes v podání T. Fišerové a I. Vyskočila. S životopisným úvodem vystoupil za ČSNS 2005 Jiří Pondělíček. Jménem ČSSD pronesl svůj projev také Jiří Paroubek . Jménem Poslanecké sněmovny PČR vystoupil její předseda Miroslav Vlček.
Za Masarykovu demokratickou stranu přednesl svůj projev její předseda jeden z hlavních organizátorů stavby pomníku O. Venzhofer, za Českou stranu národně sociální místopředseda Viktor Trkal. Předseda České strany národně socialistické Karel Janko ve svém vystoupení zdůraznil souvislost tématu pomníku s odkazem 28. října roku 1918.Vyzdvihl zejména princip vlastenectví, tolik potřebný i v současné době. Je nutno připomenout,že aktu odhalení pomníku byl přítomen i Plk. Jan Horal, účastník bojů ve Druhé světové válce.

S poděkováním všem dárcům a organizátorům stavby pomníku vystoupil Bohdan Babinec, člen předsednictva ČSNS 2005. Shromáždění bylo ukončeno zpěvem národní a státní hymny opět v podání Jany Sýkorové. Přítomní se pochopitelně přidali a spontánně byla zazpívána i slovenská hymna " Nad Tatrou sa blýska".
Součástí památníku je i deska se jmény obětí totalitní justice. Deska je prozatímní aby měla veřejnost možnost jména případně doplnit či se k nim jinak vyjádřit. V definitivní podobě bude umístěna v květnu příštího roku.
Jiří Pondělíček
Česká strana národně socialistická

Jan Šinágl zveřejnil přístup ke zvukovému záznamu z této uálosti:
Odhalení pomníku dr.Milady Horákové - 28.10.2009
Pankrác: záznam celého pietního aktu

Doplněk správce blogu:
Od Jana Šinágla jsem převzal několik obrázků do fotogalerie a jeho komenrář:
Političtí vězni se dnes odhalení pomníku dr. Milady Horákové nezúčastnili - vadilo jim, že na pomník přispěla i KSČM. Podle předsedkyně Konfederace politických vězňů Naděždy Kavalírové je komunistický finanční dar na pomník jen "drzost a urážka Horákové". Mně vadí, že KSČM finančně přispěla dříve než KPV ČR! Dnes obdržel Řád TGM člen vedení KPV ČR Ing. František Šedivý, dlouhá léta pracující v největším komunistickém nakladatelství Melantrich jako ekonom a člen SČSP! To paní Kavalírové samozřejmě nevadí. Více na toto téma v článku plk. Josefa Hejtmánka "Suďte podle práva!". Tento otřesný dokument obdržel dnes osobně od plk. Josefa Hejtmánka Jiří Paroubek u pomníku dr. Horákové. Osobně jsem jej též předal do rukou předsedy Ústavního soudu a předsedy vlády ČR před Národním muzeem.
Projevy na Pankráci byly nudné a o stejném s výjimkou posledního řečníka, iniciátora projektu (tuším, že pochází z Mukačeva). Jako jediný mluvil alespoň částečně "zpatra" a měl jasně nejhodnotnější projev. Opět jsem byl nucen zaskočit za netaktnost pořadatelů, připomenout, že dr. Milada Horáková žila, bojovala a umírala za Československo a zazpíval slovenskou část čs. hymny. ČT věnovala odhalení pomníku jen pár vteřin…?!



Morální kodex

28. října 2009 v 14:12 | Jessica Horváthová |  Jiní autoři

Pár slov k říjnu

Tam není pravé přátelství, kde jedna polovice nechce slyšet pravdu a druhá je ochotná lhát.
Etika je jenom jedna - demagogie mohou být různé. -- Julij Krelin

Mravnost, morálka a etika

Rozumí se (a řekl jsem to), že nemám ničeho proti státoprávnímu úsilí politickému, tvrdím jen, že primum necessarium je vzdělání a mravnost."(T.G.Masaryk)

Původně jsem chtěla napsat vznešené filosofické pojednání na téma "morální kodex" - kodex, to je něco jako souhrn dohod uspořádaných v určitý společenský řád, že ano? Něco, co jsme již dříve, vnímaje vývoj jako takový, označili za správné a mravné, za slušné a etické a dohodli se, že všichni vespolek chceme žít v duchu tohoto morálního kodexu ve shodě a porozumění.
Mravnost a morálka, morální kodex, dohoda a právní řád dokonce i právní stát, to všechno se nám poslední dobou poněkud vymklo z rukou. Proto mi promiňte pokud se to i mně vymkne z rukou a toto pojednání se bude spíše podobat výčtu toho co bychom měli, ale neděláme, co všechno se vytratilo nejen z našich domovů, kanceláří, novin, ulic, ale i z kruhů politických a, že právě nedostatek mravnosti, morálky i etiky dává prostor pro stav zvaný marast.
Říká se, ostatně velmi trefně, že ryba smrdí od hlavy, ale ve smyslu: "každý se k Tobě chová tak, jak Ty mu dovolíš" i ve smyslu: "každý národ má takovou vládu jakou si zaslouží" - jsme za to odpovědni vlastně my všichni. Dovolíme-li, aby na sebe byli politici, jeden na druhého zlí, chovali se amorálně, aby byli arogantní, ješitní, aby lhali, kradli, vodili nás za nos, brali úplatky nebo přinejmenším tuto možnost vědomě poskytovali jiným - jak pak můžeme chtít, aby to nedělali a nechovali se stejně tak všichni úředníci na nižší úrovni, nebo děti ve škole nebo naši nadřízení či podřízení. Jestliže se amorálně, xenofóbně a rasistický chová jakýkoliv představitel moci, byť by se zároveň skrýval za pojem "národní zájmy", proč by se pak, po jeho vzoru, nechovali stejně ti mladí hloupí hejsci, kteří notabene nemají do čeho kloudného píchnout a vlastně se děsně nudí. Vzpomeňme, kdy a proč znovu vyhřezla letitá nenávist Srbů a Chorvatů vedoucí opět k bratrovražednému boji? Také nejdřív ztratili všechny morální zábrany ti představitelé moci, kterým média dopřála sluchu, aby se jejich hlas (demokraticky) dostal co nejrychleji k "lidu" - tomu jejich národu. Všichni dnes víme, jak to dopadlo, dokonce si troufám tvrdit, že ani současný stav není konečný. Zkusme pozorně sledovat proces s Radovanem Karadžičem, podívejme se mu do jeho stále tvrdých očí, zkusme se poučit a nedovolme mu zvítězit ani těžit z toho, že od dob jeho zločinů již pár let uplynulo.
V duchu morálního kodexu a z hlediska vyššího principu mravního nelze ukrást ani myšlenku ani ideu a sloučit ji s něčím amorálním a tvářit se, že je to tak odjakživa, že je to tak správné. Žádné projevy nenávisti vůči multikulturální společnosti a národnostním menšinám nelze považovat za národní uvědomění či vlastenecký čin. Pokud nebudeme schopni žít ve shodě se všemi národnostními menšinami i etniky uvnitř našeho národa a země, nebudeme schopni žít ve shodě s žádným jiným národem zemí, které nás obklopují.
V duchu téhož morálního kodexu a z hlediska vyššího principu mravního nemůže se vrah, aniž by učinil pokání, vykoupit penězi ze spáchaného zločinu, jak se o to snaží představitelé KSČM v případě pomníku Milady Horákové. Pokud se někteří jedinci z řad současné KSČM stydí za zločiny své strany, neměli by ve straně setrvávat a pokud ne, tak proč dávat peníze na hrob vlastní oběti - jejich peníze jsou pak opravdu špinavé, jsou to vlastně - Jidášovy peníze.
Vrah, byť v přeneseném slova smyslu, zůstane, ve smyslu mravnosti, vždy vrahem, jen ten, co lituje svých činů může být, po náležitém trestu, vzat na milost a může mu být, v civilizované společnosti, dovoleno své prohřešky odčinit. Ani poté, však zločin, byť vykonaný "v dobré víře", "v zájmu vyšších cílů" či " národních zájmů" (jak tomu mnozí rádi říkají)
nepřestane být zločinem.
Morální kodex není politikum -
to je vzdělání a mravnost, poctivost a vlídné zacházení se všemi živými tvory, to jsou i
pravidla práv a povinností - buďme si toho vědomi a nenechme si ho vzít ani znetvořit.

Prohlášení II

27. října 2009 v 11:37 | Jiří Pondělíček |  Aktuality
Prohlášení
České strany národně socialistické u příležitosti slavnostního odhalení památníku Dr.Miladě Horákové
Dnešním slavnostním odhalením památníku Dr.Miladě Horákové, u příležitosti připomenutí 28.října 1918, Česká strana národně socialistická, společně s Masarykovou demokratickou stranou a Českou stranou sociálně demokratickou, významně přispěly k uctění památky této české vlastenky. Dr. Milada Horáková, představitelka národně socialistické strany, stála v popředí boje proti totalitě, jak nacistické, tak komunistické. Česká strana národně socialistická si váží každého, kdo pomohl svým činem splatit dluh české společnosti nejen k této národní mučednici, ale i ostatním obětem totality. Děkujeme všem, kteří se podíleli na realizaci tohoto pomníku, jak organizačně, tak i sponzorsky. Připomínáme, že se tak stalo až nyní v předvečer 20. výročí listopadu 1989. I tato skutečnost o mnohém vypovídá. Zejména pak o úctě k vlastním dějinám a k historickému odkazu pro současné, ale i budoucí generace. Pro Dr.Miladu Horákovou vlast a národ nebyla prázdná slova.
Česká strana národně socialistická
V Praze 26. října 2009

Prohlášení I

27. října 2009 v 11:25 | Jiří Podělíček |  Aktuality

Prohlášení
České strany národně socialistické k 28.říjnu 1918
V těchto dnech si připomínáme 91. výročí vzniku samostatného československého státu. 28.říjen 1918 se stal historickým mezníkem našich novodobých národních dějin. Tímto dnem vyvrcholilo dlouholeté úsilí našeho a slovenského národa o získání novodobé samostatnosti. Nebylo jen darem mocností bylo vybojováno na bojištích a v diplomatickém úsilí zejména zahraničního odboje. Dnes si také připomínáme významné osobnosti českého a slovenského národa, Tomáše G. Masaryka, Dr. Edvarda Beneše a Milana R. Štefánika, které stály na čele zahraničního odboje. Domácí odboj byl reprezentován zejména Karlem Kramářem, Václavem Klofáčem, Aloisem Rašínem a dalšími českými politiky, je pro nás ctí, že národní socialisté byli v popředí tohoto odboje. Martinskou deklarací se slovenský národ 30. října 1918 přihlásil ke společnému státu Čechů a Slováků. Československo se v meziválečných letech stalo nositelem demokracie v Evropě, stalo se útočištěm a přechodným domovem pro pronásledované německé antifašisty. Poválečná Evropa se však výrazně změnila. Československo se dostalo do vlivu Sovětského svazu. Po celá tato léta byl však v povědomí národa uchováván odkaz zakladatelů našeho novodobého státu. 28.10. 1989 manifestovali tisíce lidí za odkaz 28. října 1918. Také následné vystoupení národa 17.listopadu 1989 bylo neseno právě v duchu zakladatelů našeho státu. Jejich odkaz byl naplněn.
Na dnešní politické scéně schází osobnosti, jako byl T.G.Masaryk nebo Dr.Edvard Beneš. Jsme svědky úpadku morálky, korupčního jednání, poklesu politické kultury. Dnešní politická elita má daleko k morálním hodnotám zakladatelů našeho státu.
Dnešní 28.říjen 1918 si připomínáme slavnostním odhalením pomníku Dr.Miladě Horákové, symbolu odporu proti totalitě. Významné představitelce národně socialistického hnutí.
Česká strana národně socialistická vyzývá veřejnost k zamyšlení nad současným vnitropolitickým vývojem. Na základě přístupu k občanům a úpadku vládní garnitury uzrává čas na provedení radikálních změn !
Odkazu T.G.Masaryka " Věrni zůstaneme".

Česká strana národně socialistická
V Praze 26. října 2009

Ilustrační obrázky z oslav 28. října 1945 v Přerově a z Mohyly Milana Rastislava Štefánika na Bradle u Brezové pod Bradlom na západním Slovensku vložil Jaroslav Skopal:

Priorita

25. října 2009 v 21:42 | Václav Jakubčík |  Jiní autoři
Zdravím, jako vždy, když hrozí možný úspěch, či můžeme něčím zaujmout, tak se probudí náš vnitřní imunitní systém, který to dá do pořádku, tj. do klidového spánku.Což mě naplňuje radostí, že se nám začalo něco dařit. Každý má jiné priority, např. já osobně mám pokyn od Boha dostat naši stranu, tj. ČESKOU STRANU NÁRODNĚ SOCIALISTICKOU do Parlamentu České republiky a někdo jiný může mít například jiný úkol, udělat vše pro to, aby se tam nedostala.
Dotyčnému nebráním v úkolu ze škodolibosti, ale že jsem pevně přesvědčen o tom, že naše strana do parlamentu patří.
Prosím oponenty,aby při plnění svých těžkých úkolů nepřekračovali mez slušnosti a mravnosti, všichni věříme že mají těžký úkol, který jim vůbec nezávidíme, a se kterým jim mimoděk kolikrát sami pomůžeme.

Národní socialismus dnes?

25. října 2009 v 21:10 | David Khol |  Jiní autoři

Aktuální úvaha

Národní socialismus. Myšlenkový směr, který většina lidí vnímá jako cosi zapomenutého,
archaického. A hle, i dnes tento pojem sám o sobě dráždí a provokuje, i dnes se objevuje v celé
řadě úvah a debat, byť mnohdy bohužel spíše u různých extrémistických organizací a skupin.
Poněkud absurdně vyznívá vzývání národního socialismu např. u Mladých národních demokratů,
vezmeme-li v potaz někdejší tradiční animozitu mezi prvorepublikovými národními demokraty
(Československá národní demokracie) a národními socialisty (tehdejší Česká strana socialistická, resp. Národně socialistická), působí to až humorně. Poněkud závažněji působí prosazování této ideologie dnešní Dělnickou stranou, která je obecně vnímána jako extrémistická
Bohužel, řekne-li se národní socialismus, mnoha lidem se automaticky vybaví hákové kříže, holocaust a všechny hrůzy druhé světové války. Bohužel, tento vjem je do značné míry výsledkem mnohaleté ideologické masáže, která ovšem je spíše povrchní a nejde do hloubky věci, k faktickému definování pojmu jako takového. Důsledkem je to, že většina lidí si pojmy plete a je do značné míry míchán dohromady národní socialismus, nacionalismus a fašismus.
Pravda, národně socialistické Německo a fašistická Itálie úzce spolupracovaly, tato spolupráce ale byla spíše otáz
kou pragmatickou než ideologickou, byla výsledkem toho, že tyto státy měly společného nepřítele (západní demokracie, resp. SSSR). Teoretická, ideová blízkost obou myšlenkových hnutí byla téměř nulová. Rozkryjeme-li kořeny národního socialismu, pak dojdeme k až překvapivým závěrům.
Pro mnohé je symbolem, hlavní osobností národního socialismu Adolf Hitler, německý diktátor z let 1933-45. Je třeba si ale položit provokativní otázku - byl Adolf Hitler skutečně národním socialistou? Myšlenkové kořeny národního socialismu, pocházející z 19-tého století naznačují, že nikoliv. Základní a nosnou ideou národního socialismu, resp. nacionalismu (byť v některých směrech je problematické tyto dva pojmy oddělit, rozhodně nejsou totožny) je idea, že každý národ má právo na své sebeurčení - Adolf Hitler suverénně bral právo na sebeurčení řadě národům, nemluvě o strašné genocidě židovské populace ve všech okupovaných státech. Pro národní socialisty platilo, že hranice států jsou neměnitelné, nezrušitelné - toto pro ně představovalo takřka mystickou hodnotu - Adolf Hitler suverénně přemazával hranice států celé Evropy. S tím souvisí i další teze národního socialismu - onen národně sociální experiment," mystická svatba národa" (s tímto pojmem i v předválečném Československu laborovali především tehdejší národní demokraté, především K. Kramář a básník V. Dyk) se má uskutečňovat pouze v rámci jednoho státu, jednoho národa - Adolf Hitler svou koncepci vnucoval všem podrobeným národům, čímž popíral další ideu národního socialismu, tj. myšlenku, že každý národ je zcela specifický a tudíž to, co se osvědčí v případě jednoho státu neplatí pro stát druhý (čímž se národní socialisté odlišovali od universalistické koncepce marxistické, resp. sociálně demokratické). Hlavního cíle národních socialistů, onoho"povýšení ducha národa" mělo být dosaženo především pomocí zvýšených výdajů na kulturu-v reálné politice. Adolf Hitler dal zásadně snížit rozpočet ministerstva kultury, aby mohly být financovány rozsáhlé vyzbrojovací programy. Koněčně národně socialističtí, resp. národně sociální ekonomové horovali za vyrovnaný státní rozpočet a brojili proti státním dluhům- jak moderně to zní
v dnešní Evropě, kde většina vlád bojuje s deficitem státního rozpočtu a státním dluhem jako ta-
kovým !

Na obrázku Ondřeje Truksy je spoluzakladatel České strany nároně sociální Václav Jaroslav Klofáč (1868-1942)
S pojmem národního socialismu dnes převážně operují různé extrémistické strany a uskupení,
čímž je tento pojem do značné míry dehonestován. Podíváme-li se na tento pojem objektivně a nezaujatě - má ještě dnes národní socialismus své místo ve společnosti, může vůbec ještě nějak
oslovit a zaujmout?
Současná celosvětová ekonomická krize odhalila mnohé problémy, skrývané po dlouhá desetiletí - a položila řadu otázek, které jsou až nepříjemné. Ukázala na chybnost liberální či spíše neoliberalistické koncepce, v níž je stát natolik redukován, že společnost ztrácí svoji přirozenou sociální soudržnost a narůstá tendence k extremismu. Stejně tak zklamala i klasická levicová, socialistická koncepce, vedoucí naopak k růstu zadlužení veřejných financí, zatížených investicemi do problematických, neproduktivních odvětví, kdy navíc dochází k drastickému omezení práv jednotlivců. Národní socialismus ve své moderní, zreformované a liberálnější podobě by tak mohl být onou pověstnou Třetí cestou, po které již dávno volají mnozí filozofové a která by dal odpověď na otázky nejen ekonomické, ale i celospolečenské.

Velká Javorina podruhé

25. října 2009 v 12:14 | F.Jemelka, J.Krejčiřík, J.Skopal |  Jiní autoři

19. září 2009 Setkání sokolů moravsko-slovenského pomezí

Několik obrázků poskytnutých Sokolem Uherský Brod a Františkem Jemelkou najdete ve fotogalerii.

Tento příspěvek byl původně určen pro blog Sokola Přerov, ale omylem rozjetou práci s ukládáním obrázků na tento blog jsem už nechtěl mařit. Nakonec, řekl jsem si, bude se hodit i sem do rozjitřených vod české národní politiky.
970 metrů vysoká hraniční hora Velká Javorina v Bílých Karpatech má pro Čechy a Slováky žijící na moravsko-slovenském pomezí obdobný význam jako Říp nebo Blaník v Čechách.
Přebírám odstavec ze slovenské webové stránky věnované tomuto tématu:

"Nová kvalita stretávania sa na Javorine s pôvodným názvom Slávnosti bratstva Čechov a Slovákov na Javorine vznikla 7.6.1990. Na tejto pamätnej hore sa stretli vrcholné štátne reprezentácie SR a ČR a na mieste niekdajšej uhorskej hranice bol v predvečer prvých slobodných volieb osadený Pamätník česko-moravsko-slovenskej vzájomnosti (ak. sochár O. Oliva). Symbolizuje vyše 150-ročnú myšlienku, že aj napriek súčasným i budúcim premenám Európy si prostí ľudia na moravsko-slovenskom pomedzí zostanú rovnako blízki..."

Jiří Krejčiřík, sokolský činovník z Uherského Brodu opakovaně připravil tuto akci pro členy Sokola a přátele. Partnerem mu byli slovenští sokoli z Povážské župy a ze Sokola Trenčín. Zde je na místě říci, že Sokol na Slovensku je organizací obdobnou jako Česká obec sokolská v České republice. Sokolů je na Slovensku sice méně než v českých zemích, ale při setkání s nimi cítíte, že obrazně jde o stejnou krevní skupinu.
Tento zajímavý památníček zbudovaný neznámo kým nedaleko oficiálního památníku dokládá jednu asi málo pravděpodobnou vývojovou cestu obou sousedních republik, ale říká se "nikdy neříkej nikdy".
Přerovští sokoli byli letos na Velké Javorině už podruhé, v červnu šlo o župní zájezd. Teď se zúčatnila jen tříčlenná delegace. Vše nasvědčuje tomu, že setkání budou pokračovat i v dalších letech.
Jaroslav Skopal

K odhalení pomníku Milady Horákové

24. října 2009 v 17:55 | Václav Jakubčík, Jiří Fejfar |  Jiní autoři
Zdravím a přeji všem dobrou vůli a pozitivní myšlení. Naše inkviziční komando odhalilo strašný zločin, který málem zastavil otáčení Zeměkoule, přátelé neděste se, nic se nestalo. Většina našeho národa, dovoluji si odhadnout asi 99,5% si ničeho ani nevšimne. A proto, se můžete na záležitost podívat v klidu a s odstupem.Ve věci pomníku jsem s ničím nepomohl a proto mě připadá nefér se k tomu projevovat. Znám, co dá práce cokoli vybudovat či organizovat ,podívejme kdo s čím pomohl či přispěl.
Osobně jsem řekl ,že tento velmi drahý pomník je pro mne bezcenný bez tabulky či nápisu např. členka ČESKOSLOVENSKÉ STRANY NÁRODNĚ SOCIALISTICKÉ či položila život za SVOBODU, PRAVDU, VLAST, za svoji rodinu a za ideály, které prosazovala jako člen ČSNS. Kéž by krajské organizace reagovaly stejně agilně při volbách, při obsazování volebních komisí v plnění PROGRAMU VLADIMÍRA KRAJINY a ne pro někoho v životně důležitých otázkách, kterých si absolutní část populace nevšimne a nepomohou. Dostal jsem k tomuto tématu dopis od Jirky Fejfara, se kterým se ztotožňuji, a který po jeho souhlasu rozešlu. Jirka Fejfar a PÚR má za to, že se musíme aktuálně vyjadřovat ke každému politickému a morálnímu tématu které vznikne, problém je v tom, že jsme všechno hodili na předsedu a necháváme ho bez přímé podpory plácat se v tom samotného.
Jsem rád za každého člena i když je neaktivní, cokoli navíc je pro stranu pozitivní. Když se rozpočtou všechny naše konference PÚR a ÚR, tak to vychází v průměru na jednu konferenci za měsíc a půl, což na mlácení prázdné slámy, protože nám nic jiného nezbývá je až dost. Je naší chybou, že nezveme a nevyžadujeme účast ses. Šedové na ÚR a jako přísedícího na PÚR, pevně věřím, že po této úpravě se rapidně zlepší práce v jejich kraji. Prosím je-li možnost, držme při sobe, udělá li někdo botu, nikdo není neomylný, pomozme mu ji napravit.
Za Pavla Krajta a Milana Kubíka připomínám: nezapomeňme, že kopeme za ČESKOU STRANU NÁRODNĚ SOCIALISTICKOU
VÁCLAV

Co se týče pomníku M. Horákové, tak jsem byl rozhodnut jet na jeho odhalení. Po přečtení pozvánky jsem byl doti znechucen, jelikož si myslím, že všechnu pozornost na sebe upoutá p. Paroubek (byť byla ČSSD největším sponzorem - de fakto přes naše daně, jelikož dle špatného zákona o volbách si ji platíme jako ostatní strany, které získají právo na příspěvek. Já je nevolím, tak proč jdou mé daně na jejich činnost, proč si nemůžu rozhodnou, že částí svých daní podpořím naší stranu?) a využije ji k předvolebnímu boji a to si myslím není důstojné vůči naší člence (mimochodem o tom se nikde nemluví, protože se jim to nehodí k jejich propagaci-tím myslím všechny strany ), která položila svůj život za názory, které prosazovala v rámci politiky naší strany, kde pro ně získala podporu a porozumění, jelikož to byla politika ČSNS. Takže na divadýlko nejedu, kdykoli v budoucnosti se zastavím a tichou vzpomínkou uctím její památku a její statečné vystupování než ji bolševici fyzickým a psychickým týráním dostali kam potřebovali. Mně se to příčí i z toho důvodu, že všechny strany ji mají plnou hubu, když se jim to hodí, ale řekni mi, zda se o ní a té době učí ve škole? Takže nejedu!
S pozdravem Jirka

Z Lidových novin 23.10.2009:

S humorem o současné politice

19. října 2009 v 13:58 | Jiří Peček |  Jiní autoři

K podpisu Lisabonské smlouvy

Ten vtípek už jste možná někde četli, mně jej poslal Jirka Peček
Ilustrační fota:
Poláci podepsali, přestože jde o obtížné čtení; my jsme nepodepsali, i když je k dispozici kuchařka.