Leden 2010

Zchudlý stát a první dva kroky k nápravě

31. ledna 2010 v 21:51 | Jiří Pondělíček |  Jiní autoři

Kdo objektivně zanalyzuje uplynulých dvacet let?

Z jednání ČSNS 2005 Prahy - sever

O zadlužení našeho státu se toho dnes a denně napovídá spousta. Jen máloco ale má hlavu a patu. Ani vládní opatření na tom nejsou o mnoho lépe. Kromě obvyklých škrtů ve vzdělávací , kulturní a sociální oblasti, jejichž naprostá neúčinnost je dostatečně známa, má skutečný význam jen zavedení progresivní daně.
Co ale především chybí, je seriozní analýza příčin zchudnutí dříve tak bohatého a v podstatě úspěšného státu. Vymlouvat se na dobu totality už nefunguje a vinit údajně příliš rozmařilý sociální systém, to už působí na opravdu jen velmi naivní osoby. Věta, že "za všechno může Paroubek a ti socani", patří spíše někam do bulvární periférie.
Očekávali bychom spíše kritické zhodnocení 20 let polistopadového vývoje, který má jistě nesporná pozitiva, která si
připomínáme 17. listopadu a která ctíme. V mnoha ohledech se ale o úspěšném vývoji nedá hovořit. A v hospodářství už vůbec ne. Není přece tak vzdálená doba, kdy se privatizovalo jak na běžícím pásu a vzápětí vesele tunelovalo. Pravicové koalice vytvářely iluze vyrovnaných rozpočtů a český člověk jen zíral jak zisky mizí v cizině stejně jak pracovní místa a jak se postupně stává ve vlastní zemi trpěným cizincem.
A tak se nám nabízejí první dva kroky k nápravě. Tím prvním je ona seriozní a kritická analýza .A nejen z hlediska hospodářství. Tím druhým je využití volebního práva a "experty", kteří se na dnešním žalostném stavu podíleli, na odpovědná místa už prostě nepustit.
Jiří Pondělíček, člen předsednictva České strany národně socialistické
Názor Antonína Zelinky:
Málokdo očekával, jak se po roce 1989 demokracie změní ve skrytou oligarchii - jak prostupná se stane hranice mezi světem a podsvětím, podnikatelem a mafiánem, dopravcem a pašerákem. A to nejen za přispění ODS, ale i ČSSD.

Výzva České strany národně socialistické

31. ledna 2010 v 12:07 | K. Janko, P. Votava, V. Jakubčík |  Jiní autoři

ke stavu politické scény

Materiál připravený pro zasedání Ústředni rady 30. ledna 2010
Česká společnost je pouhých dvacet let po listopadu 1989 svědkem celkového úpadku politické kultury. Náš vnitropolitický vývoj je nesen na vlně korupce, úzkých osobních zájmů a
klientelismu. Současný krizový vývoj a jeho důsledky dopadají na nejširší vrstvy obyvatel. Nezaměstnanost, narůstající zadluženost českých rodin, sociální dopady to jsou hlavní tyto jevy. Téměř 200mld deficit státního rozpočtu za rok 2009, sestavený Topolánkovou vládou, je nejvyšší v celé polistopadové éře. Odmítáme snahy pravicových politiků tento stav přesunout na rodiny s dětmi, na důchodce, na sociálně slabé a zároveň nevidět rozhazovačný přístup, hraničící mnohdy s korupcí na všech úrovních státní správy. Jsme svědky přebujelé administrativy, plodící nekoncepční a korupční přístup k mnohamiliardovým státním zakázkám. Zde hledejme rezervy na děravý rozpočet. Jako zářný a medializovaný příklad poslední doby se jeví postup pražského magistrátu. Uzavírané nevýhodné pronájmy, projekty či smlouvy bez výběrových řízení stojí naší společnost miliardy korun. Dnešní jednobarevná radnice v Praze připomíná časy minulé, kdy se rozhodovalo silou moci a ne silou rozumu.
Česká strana národně socialistická, již dlouhodobě vyzývá k zamyšlení nad současným vnitropolitickým vývojem. Beztrestnost a výsady úzké skupiny vlivných se stávají normou nejen pro vysokou politiku. Stamilionové manažerské odměny devalvují lidské hodnoty. Jsme svědky manipulace s veřejností, která je běžnými demokratickými prostředky k tomuto stavu prakticky bezmocná. Kritický hlas či jiný názor je umlčován. Postavení jedince ve společnosti je měřeno jeho ekonomickou mocí. Nevidět tyto věci a tento stav společnosti je zločinem proti lidu této země. Vyzýváme k obrodě společnosti, k vytvoření široké fronty těch, kterým tento stav české společnosti není lhostejný.
30.1.2010
Jménem Česká strany národně socialistické Ing. Karel Janko - předseda strany,
Přemysl Votava - 1. místopředseda strany, Václav Jakubčík - místopředseda strany

O našem údajném bohatství

28. ledna 2010 v 19:45 | Ladislav Šafránek
Se zájmem jsem si přečetl informaci o tom,že Češi jsou ohroženi chudobou nejméně z Evropské unie. Pravdou je, že oslavnou ódu spustily především české filiálky zahraničních tiskových magnátů. Nicméně s odvoláním na zprávu Eurostatu (statistický úřad Evropské komise se sídlem v Lucemburku), což by mělo být, jako celá řídicí struktura Evropské unie, zárukou odpovědnosti, pravdivosti, objektivity a kvality. Vždyť i Topolánek s Paroubkem tvrdí, že jsme na tom v porovnání s ostatními dobře...
Snažil jsem se nevidět více než půlmilionový zástup lidí bez práce (nezaměstnanost již dosáhla 9,2 procenta), statisíce zadlužených domácností, obětí lichvářů a bankovních predátorů, lidí žijících z ruky do úst, zvažujících výdaj každé koruny sociální podpory. Snažil jsem se nevidět stařenky a stařečky, kteří ve snaze ušetřit na topení a alespoň trochu se zahřát zneužívají (podle ředitele pražského dopravního podniku) zlevněné či bezplatné jízdné městskou hromadnou dopravou. Jak hrozně na tom musejí být Němci, Francouzi, Britové, Skandinávci, o obyvatelích Balkánu nemluvě.
Bláhově jsem se podíval do originálních dokumentů a mé nadšení nad životem na ostrůvku evropského blahobytu povadlo. Posuďte sami. V Evropské unii jsou za chudé považováni lidé, jejichž příjem je nižší než 60 procent mediánové mzdy v zemi, kde žijí. V České republice to představuje hrubou mzdu nižší než 10 500 Kč. To znamená, že pod hranicí chudoby by bylo téměř 1,5 milionu seniorů. Avšak pozor, kritéria Evropské unie jsou velmi flexibilní. Nedivme se proto, že podle téže zprávy u nás nouze hrozí 13 procentům dětí, avšak prý pouze 7 procentům důchodců.
Celkově je v Evropské unii ohroženo chudobou v průměru 18 procent obyvatel. Nejméně, jak hlásí sdělovací prostředky, v České republice (9 procent), nejvíce v Lotyšsku (26 procent). Ostatní: Slováci 11 procent, Rakušané 12 procent, Němci 15 procent a Italové a Britové 19 procent. Nezávidím německému důchodci, ale vím, že se jeho životní úroveň s úrovní našich seniorů dá velmi těžko srovnávat.
Riziko chudoby je údaj velmi relativní a liší se stát od státu. Podívejme se proto, jak je posuzován stav materiálního nedostatku.
Za stav materiálního nedostatku je pokládán stav, kdy je pro občana problém zajistit si alespoň tři z následujících položek: barevnou televizi, telefon, pračku, osobní automobil, týdenní dovolenou ročně, vytápěné bydlení, obden konzumaci masa, schopnost vypořádat se s nečekanými výdaji. To je poněkud vtipné, není-li definována kvalita jednotlivých položek, případně možnost jejich obnovy. Víme dobře, že velká část našich zejména věkově starších domácností nejméně tři uváděné věci má. Nikoli proto, že by na ně měla z důchodů či příjmů, nýbrž proto, že si na ně založila v letech sociálních jistot před převratem, kdy vybavenost domácností televizí, pračkou, telefonem byla téměř stoprocentní. Koneckonců průměrné stáří osobních automobilů (téměř 17 let) je též dostatečně výmluvné.
A přesto v České republice, přes tato vágní kritéria přizpůsobená příjmové úrovni populace, trpí hmotnou nouzí podle téhož úřadu 16 procent obyvatel (nejméně v Lucembursku a Švédsku - 4 až 5 procent, nejvíce v Bulharsku - 51 procent), což je lepší evropský průměr . Jak je to možné, když nás chudoba údajně ohrožuje nejméně? Je to mj. i věcí preferencí, kdy naši pozici opticky vylepšují relativně kvalitní sociální služby, relativně vysoká úroveň sociálních podpor, nadprůměrná dostupnost zdravotní péče a vzdělání. Je to věcí nízké průměrné mediánové mzdy u nás vzhledem k minimální mzdě, což statisticky snižuje rozpětí přisuzované ohrožení chudobou. Je to věcí významně podhodnocené ceny práce v České republice, jejíž ocenění mzdou či platem zdaleka neodpovídá vynaloženému úsilí a dosahovaným výsledkům v porovnání s vyspělými členskými státy Evropské unie. Je to věcí i odlišných metod získávání a hodnocení statistických údajů v České republice a v Evropské unii, která tuzemské údaje uměle nadhodnocuje.
Závěr je jednoznačný. Papír snese vše, ale reálný život je něco jiného. Stejně jako je odlišná faktická životní úroveň chudého u nás a v Německu. Je nejvyšší čas, aby se naše vlády přestaly srovnávat s těmi, kdož dosahují ještě horších výsledků. Je nejvyšší čas, aby vrátily národu vše, oč nás ochudily, aby vrátily majetek, který prošustrovaly, za hubičku předaly zahraničním korporacím i tuzemským privatizátorům . Jde o majetek a hodnoty, které vytvářeli i ti, kteří jsou nyní eufemisticky pokládáni za ohrožené chudobou .
Na závěr dodávám, že rok 2010 byl Evropskou unií vyhlášen za Evropský boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení. Jde o přepracovanou verzi tzv. Lisabonské strategie, vyhlášené v roce 2000 a již před několika lety tiše odpískané . Chci věřit, že tentokrát to bruselská byrokracie i naše vlády, které se k ní přihlásily, myslí vážně. Bohužel, jak různé bombasticky proklamované balíčky, tak i zásady volebních programů největších politických stran tomu zatím nenasvědčují.
Reakce:
Článek dobrý, souhlasím s autorem a nezpochybňuji ho. Rád bych tam ale
viděl srovnání jednotlivých států EU v dalších ukatzatelích: HDP/obyvatele, HDP/pracovníka, průměrný příjem, produktivitu práce/pracovníka, porovnání cenových hladin spotřebního koše většího počtu položek (v bývalém režimu jich bylo 1600, dnes je to značně zredukované), úroveň důchodů (dnes je to u nás 40% průměrného příjmu a klesá). Bylo by to průkaznější. Po těchto údajích jsem v loňském roce pátral na stránkách ČSÚ, ale v mezinárodním srovnání jsou zcela
nedostupné nebo na adresách, kde byste to nehledali.
Ing. Karel Janko

Ke stáří vína a měchu

27. ledna 2010 v 10:35 | MF Dnes; Bohdan Babinec |  Jiní autoři

Ještě k otevřené korespondenci Bohdana Babince s Karlem Schwanzerbergem

Topka jako ODA 2.0 neboli staré víno v novém měchu

MF Dnes 28. listopadu 2009 14:37
Ustavující sněm strany TOP 09 žádné velké překvapení nepřinesl. Obě hlavní postavy, Karel Schwarzenberg i Miroslav Kalousek, byly hladce zvoleny do předpokládaných funkcí předsedy a prvního místopředsedy. U nově vznikající strany ani nelze předpokládat, že by na ustavujícím sjezdu došlo k ostrému boji křídel, ten nastane případně až později.

Karel Schwarzenberg a Miloslav Kalousek na ustavujícím sněmu TOP 09 (27.11.2009)
foto: Jan Zátorský, MF DNES
Karel Schwarzenberg a Miloslav Kalousek na ustavujícím sněmu TOP 09 (27.11.2009)

Bohdan Babinec věcně sděluje Karlu Schwarzenbergovi:
Promiňte mi pane senátore, že Vás znovu vyrušuji, ale ptal jsem se odborníků vinařů ohledně starých měchů a řekli mi, že když vinář je poctivý a ne lajdak, a udržuje měchy, tak čim starší měch tím lépe udržuje ve kvalitě víno.
Ještě jednou se omlouvám, a zůstávám v dokonalé úctě.
Bohdan Babinec



Karel Schwarzenberg odpovídá

26. ledna 2010 v 9:24 | Bohdan Babinec, Karel Schwarzenberg |  Jiní autoři

Bohdanu Babincovi


Dopis Bohdana Babince byl zveřejněn na tomto blogu 3. prosince 2009
včetně barevně vepsaných poznámek Petra Neuberga









Vážený pane doktore,
děkuji Vám srdečně za Váš dopis.
Česká strana národně socialistická bohužel neprokázala schopnost se prosadit.
Všechna tato jména s jejich světlými i tmavými stránkami jsou mi povědomá. Klofáč přišel jako první s myšlenkou národního socialismu.
Muselo se založit něco nového. Nedá se nalévat nové víno do starých měchů.
V úctě,
Karel Schwarzenberg
Reakce:
Těžko k tomu něco, když autor nepřiložil původní dopis, abychom věděli o co vlastně jde. V jednom však má pan senátor pravdu. Nové víno se do starých měchů opravdu nalévat nedá....
vf

Otevřený dopis

21. ledna 2010 v 14:09 | Jessica Horváthová |  Jiní autoři

Vedení a opozice

Tak dost přátelé,
(otevřený dopis místopředsedovi strany ČSNS 2005 Přemyslu Votavovi)


Promiň Přemku, ale diskutovat to ty opravdu nechceš, neříkám, že neumíš, nemáš to zapotřebí, víš co chceš a vždy toho umně dosáhneš a názory těch druhých Tě zajímají jen, pokud jsou shodné s Tvými. A víš taky, kdy upozornit na vnějšího nepřítele a kdy popostrčit pana předsedu tam či onam nebo kdy koho kam. Jsi opravdu mistr - klasa, kéž bychom to dokázali i my, co jsme v opozici, být tak vyrovnaný a spokojený sám se sebou, to dokáže opravdu jen málokdo.

Jen by mne zajímalo o jaké členské základně se to s Vladimírem F. přete,
je tady přece pouze parta kolem Tebe a Janka ( i když sním často a hodně nesouhlasíš - nedosahuje totiž zdaleka Tvých diplomatických kvalit, ale co naděláš - potřebuješ ho - kdo jiný by dokázal stranu tak rychle a šikovně hnát do kytek) a pak, je tady opoziční parta kolem Vladimíra F. a Vladimíra K, ke které se hrdě hlásím. A ono se, dřív nebo později ukáže kdo z koho - buď nás přestanete ignorovat a dělat si tvrdě co chcete nebo budeme muset všichni hromadně, veřejně a hodně hlasitě odejít, já bych však přece jenom dala přednost tomu, že byste odešli vy, třeba tiše a pro začátek jen z vedoucích funkcí, kde vám, ani nám, vaše dlouhé setrvávání opravdu nesvědčí, ba co dím, straně to opravdu škodí.

Možná to ani nevíš, ale členskou základnu ČSNS pomáháš mazat z povrchu zemského již drahnou řádku let a až zůstaneš ve straně obklopen bývalými komunisty jen Ty sám, možná dostaneš od ČSSD metál - ale Tvé dlouholeté kojné, která již mnoho let ladí Tvé intelektuální schopnosti, utužuje Tvé sebevědomí a žel nedosáhne na Tvé svědomí, té to opravdu uškodí.

Pochop, musela jsem to říct právě Tobě, anžto jsi opravdu v celé té vaší partě, co si léčí postkomunistické mindráky a spolu s Tebou plní politický úkol: udržet stranu národních socialistů v mezích slušnosti mimo politické dění, jsi mezi nimi opravdu jediný "sparing partner", jediný, který snad pochopí co jsem chtěla říci, dřív než bude podrážděně reagovat.

S pozdravem
Mgr. Jessica Horváthová

P.S. Nežádám od nikoho, aby tento můj dopis připomínkoval, stojím si za ním
- kdo souhlasí ať podepíše.

Reakce:
Diskutovat Vladimíre ano, ale ne napadat a být stále zatrpklý, stále hledat
chyby u jiných. Proto nechci vést diskusi z této posice. Nechci něco stále
hrotit. Členskou základnu, na kterou se odvoláváš to opravdu nezajímá. Spíš
jí otrávíš. P.V.
Neznám pana Votavu natolik dobře, abych mohl jeho činnost posuzovat, ale co se týká pana předsedy Janka a spol., plně souhlasím. Petr Neuberg
Plně souhlasím a podepisuji. Vladimír Frőhlich v.r.
Za Martina Bacíka: ano, souhlasím se zde uvedeným otevřeným dopisem a podepisuji se !!!
Já plně souhlasím. RKP (René Pavlík)



Tip na prezidentku

18. ledna 2010 v 20:56 | Převzato z Deníku 18. ledna 2010 |  Jiní autoři

Kdo ji získá na svou kandidátku?

Vladimíra Dvořáková: Korupce už tady mají všichni plné zuby

Praha - "Mám obavy, že bez ohledu na výroky a sliby politiků se korupční prostředí u nás výrazně zhoršuje. I podnikatelé už ale mají dost dvacetiprocentních desátků z každé zakázky," říká předsedkyně Akreditační komise ministerstva školství.
Autor: Kateřina Perknerová

Mají Lidovky pravdu?

14. ledna 2010 v 22:55 | Z Lidových novin |  Aktuality

14.ledna 2010


Hučín versus Hradílek

14. ledna 2010 v 22:36 | Zdroj Jan Šinágl |  Aktuality

Bývalý předseda SD-LSNS Tomáš Sokol často vyhrává soudní spory


Národní socialismus

14. ledna 2010 v 22:29 | Přemysl Votava, Karel Janko |  Jiní autoři

Nejlepší vysvětlení?

Dr. Edvard Beneš i Dr. Milada Horáková byli národní socialisté.
V poslední době je často urážen či zneužíván pojem národní socialismus. Národním socialismem se ohání, jak pravicový, tak i levicový extremismus. Všemocná media jej velice často a záměrně hází do jednoho "pytle" s německým či italským sociálním hnutím, z prvé poloviny minulého století, které bylo totalitní a fašistické. Tato hnutí byla jak programově, tak i fakticky vždy v přímém rozporu jak s českým národním socialismem, tak i s významem tohoto slovního spojení.
Pro neznalé je nutno připomenout, že český národní socialismus se zrodil na konci 19. století, jako hnutí českých dělníků. Toto hnutí, později jako Česká strana národně socialistická (ČSNS), ovlivnilo český, později československý politický vývoj. ČSNS stála u zrodu novodobého státu Čechů a Slováků v roce 1918. Dr. Edvard Beneš pozdější prezident, byl místopředsedou České strany národně socialistické v meziválečném období. Česká strana národně socialistická, tak postupně vyrostla z malého hnutí v druhou nejsilnější politickou stranu po druhé světové válce. Národní socialisté hájili vždy zájmy národní a sociální, vystupovali důrazně proti všem projevům totalitní moci a diktatury. Tím se český národní socialismus odlišoval od stran, které ač měly v názvu pojem sociální či národní, byly ale programově totalitní.
Čeští národní socialisté umírali za svou vlast na bojištích první a zejména druhé světové války. Po roce 1948 byl národní socialismus umlčen, jeho představitelé v lepším případě byli vyhnáni ze země, desetitisíce dalších v skončili ve věznicích a v pracovních táborech. Desítky z nich na popravištích. Symbolem protikomunistického odboje se stala nepokořená, statečná Dr. Milada Horáková, národní socialistka. Dr. Milada Horáková, která prošla nacistickým koncentrákem, byla v červnu 1950 popravena komunistickou totalitou.
Před 113 lety se zrodil národní socialismus. Byl mnohými umlčován, znevažován, urážen, zakazován. Jeho hlasatelé, příznivci, či členové strany prošli věznicemi, pracovními tábory, popravišti. Byli vyhazováni z práce, ze studií, jejich rodiny byly diskriminovány. Mnozí z nich skončili daleko v exilu od domova.
Jakékoliv znevažování myšlenek českého národního socialismu je proto zradou na novodobé historii našeho národa. Tyto snahy Česká strana národně socialistická (ČSNS 2005) důrazně odmítá.
Přemysl Votava Ing. Karel Janko
místopředseda ČSNS 2005 předseda ČSNS 2005
září 2009