Duben 2010

Druhý odboj

28. dubna 2010 v 19:23 | Jaroslav Skopal |  Vlastní příspěvky

Podíl sokolstva na boji za svobodu

Oslavy konce nacistické okupace, které jsme byli vystaveni od 15. března 1939 do 9. května 1945, se dnes všeobecně soustřeďují na oficiální mezinárodně uznávaný Den vítězství 8. květen a místně se připomíná, jak se co kde seběhlo a za čí účasti. Tak např. v Přerově se vzpomíná Přerovského povstání ze dne 1. května 1945, které snad vzniklo po mylné zprávě, že už válka skončila. O den později bylo v souvislosti s ním popraveno 21 přerovských občanů v Olomouci - Lazcích. K památníku obětí na střelnici Lazcích směřují obvykle 30 .dubna delegace města Přerova a Olomouce, armády a různých organizací spojených s tzv. druhým odbojem. Na památných místech měst se kladou věnce a kytice.

Památník obětem z ústředí České obce sokolské v Tyršově domě v Praze
Druhá světová válka nebyla jen záležitostí vojáků, kteří do ní šli, protože museli, ale též lidí z odboje, kteří vlastní život riskovali dobrovolně z odporu k totalitě. Svůj významný podíl na aktivním odporu proti nacismu během druhé světové války má i "sokolský odboj" na území tehdejšího Protektorátu Čechy a Morava, který byl zahájen v Tyršově domě v Praze v ranních hodinách 15. března 1939 likvidací důležitých listin. Ujal se název Obec sokolská v odboji (OSVO) a u jeho vzniku stáli starosta České obce sokolské (ČOS) Stanislav Bukovský a náčelník ČOS Miroslav Klinger. Tento odboj se zpočátku zaměřoval na vydávání a šíření letáků, zpravodajskou činnost, dále na ilegální tzv. export osob do zahraničí a posléze i na sabotáže. Rozvíjení tohoto odporu se brzy rozšířilo díky legálnímu fungování sokolské župní struktury, protože Sokol byl rozpuštěn až na podzim 1941. Jednou z nejagilnějších součástí OSVO se stala organizace Jindra, vybudovaná a vedená Ladislavem Vaňkem.
K odbojovým organizacím, ve kterých rovněž působili sokolové, pak na území Protektorátu patřily Obrana národa (ON), Politické ústředí (PÚ), Zemský národní výbor (ZNV) a Petiční výbor Věrni zůstaneme (PVVZ). Zásahy říšské moci postupně nahlodávaly a rozmetávaly jednotlivé sítě odbojářů. Tak např. v noci ze 7. na 8. října 1941 proběhla na příkaz říšského protektora Reinharda Heydricha "Akce Sokol", při níž byli podle předem připravených seznamů zatýkáni nejdůležitější činovníci Sokola a to i župní náčelníci a místonáčelníci. Řada čelných představitelů Sokola zapojených v Obraně národa a OSVO byla odsouzena k smrti a popravena záhy po Heydrichově nástupu 28. září 1941.

Památník třem odbojům v areálu Tyršova domu v Praze
Skončením druhé světové války mír v pravém slova smyslu nenastal. Boj proti německým okupantům přešel do boje o politickou tvář Československa. Po únoru 1948 komunisté zakrátko uchopili moc ve všech složkách politického a spolkového života. Řada sokolů se s tím nehodlala smířit a trvali na obsahu sokolského činnosti v duchu tehdejších sokolských Stanov. Někteří emigrovali, jiní byli vězněni a někteří se s novou situací chtě nechtě smířili.Ti nejlepší sokolové se zařadili do tzv. třetího odboje.
Nedávno jsem se dotazoval vzdělavatele České obce sokolské Jiřího Soboty na možnost ocenit in memoriam ilegální práci v druhém odboji u některých konkrétních vůdčích osobností naší Středomoravské župy. Dostalo se mi odpovědi, že je to obtížně možné, protože takových sokolských hrdinů, kteří obětovali svůj život za okupace byli tisíce. Je na místě si je znovu připomínat alespoň při významných výročích všech zlomových událostí v našich dějinách.

Nechutné video o přemlouvání babiček

28. dubna 2010 v 9:36 | Jiří Pondělíček |  Aktuality

Přemluv své prarodiče

Není nic divného na tom, že celonárodní show, zvaná volební kampaň, má i své temné stránky. Nevkusné výroky,aféry, podrazy a účelové lži. Překrucování zamlžování a oblbování. Zvykli jsme si a bereme to jako nutné zlo, které prostě patří k věci. To všechno ale bledne vedle toho, co předvedla dvojice
mládežnických aktivistů v internetem šířeném videu " přemluv bábu". Sprostota, hulvátství, surovost , hloupost a nenávist. To je obsah tohoto paskvilu, který v mnohém připomíná padesátá léta, kdy jiní mládežníci v modrých košilích provolávali slávu Gottwaldovi , zatracovali americké imperialisty a žádali přísné potrestání třídních nepřátel. I mezi nimi byli herci. Třeba takoví, kteří v Plzni bourali pomník T. G. Masaryka. Také byli mladí, také toho o životě ještě mnoho nevěděli. A tak byli lehce manipulovatelní, když vlastní úsudek byl ještě v plenkách. Přesně, jako ti dnešní.
Není proto nic zvláštního, když takové mládežnické aktivisty potkáváme i dnes. Jen ta nenávist a cynismus děsí. Pokud by cílem takového videa byla
jakákoli v médiích sledovaná
menšina, jistě už by létala trestní oznámení a v tomto případě
oprávněně. Senioři ale jsou v podstatě bezbranní a tak do nich.Hledáte viníka zadlužení a finanční krize? Přece důchodci! Nepřipomíná to něco? Třeba hesla SA v Německu 30. Let? Tam za všechno mohli Židé.
Je úplně jedno, zda takové video prosazuje levici, nebo pravici. Podstatné je, že rozeštvává generace a šíří nenávist. Že v bezbřehé slabomyslnosti nabízí veřejnosti
univerzálního viníka. Asi se dost dlouho nepodívám na žádný film nebo pořad s někým z této dvojice. Škoda.
Jiří Pondělíček
Člen PÚR ČSNS 2005

Květnová připomenutí

28. dubna 2010 v 9:28 | Přemysl Votava |  Jiní autoři
Pro většinu z nás má květen své podmanivé kouzlo, je tím nejkrásnějším měsícem v roce. 1.květen je připomínán v kalendáři, jako Svátek práce. Dnešní pohled na Svátek práce je jistě odlišný od
pohledu, který byl před desítkami let. Svůj celosvětový význam neztratil ale ani dnes i přes snahu mnohých, zejména pravicových politiků. Zde je nutné připomenout, že jeho historické kořeny sahají do roku 1886, kdy v tento den došlo v USA ke krvavému potlačení stávky 350.000 dělníků při prosazování osmihodinové pracovní doby. Na paměť této události je celosvětově slaven od roku 1889, jako Svátek práce.
V květnu 1945, tedy před 65 lety ,skončila druhá světová válka v Evropě porážkou Německa. Připomínáme si také, že 5. května 1945 vypuklo povstání českého lidu proti nacistické okupaci. Státní svátek 8. května je slaven, jako Den vítězství. Je zásluhou našeho zahraničního a domácího odboje, že jsme patřili po válce k vítězné protihitlerovské koalici. Naši vojáci bojovali na všech frontách druhé světové války.
V květnových dnech si připomeneme i podíl zejména sovětské a americké armády při osvobozování naší vlasti. V naší paměti by měl zůstat také 16. květen 1945, kdy se po šesti letech práce v exilu vrátil do vlasti
prezident Dr. Edvard Beneš. Jeho květnová vítězná cesta z Košic do Prahy byla i jeho satisfakcí za potupnou mnichovskou tragedii v roce 1938. S květnem je spjat i nejvýznačnější čin našeho domácího protihitlerovského odboje. V roce 1942 po nástupu zastupujícího říšského protektora R. Heydricha, vrcholila nacistická persekuce našeho národa. Odpovědí na tyto represe se stal
zdařilý atentát
na R. Heydricha, který provedli 27.května 1942 českoslovenští parašutisté za pomoci domácího odboje. 28. května si připomínáme narozeniny Dr.E.Beneše (*1884 - 1948), druhého prezidenta ČSR, jednoho ze zakladatelů naší novodobé státnosti. Dr.E.Beneš byl i významným představitelem Československé strany národně socialistické. Česká strana národně socialistická (ČSNS 2005) se vždy hlásila k jeho odkazu a
připomíná proto i dnes jeho historický význam pro naši vlast. Letošní květen má pro nás i volební nádech, protože koncem května půjdeme k volebním urnám. Proběhnou volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Letošní volby budou rozhodující o dalším směrování České republiky.
Česká strana národně socialistická (ČSNS 2005) ve svém volebním programu, kriticky hodnotí dnešní stav české politiky. Dnešní politická elita se vzdaluje od každodenní reality a skutečných potřeb české společnosti. Je skutečností, že korupce a úpadek morálky je každodenní realitou. Volební zákony nevytváří rovné podmínky pro všechny politické strany.
S měsícem květnem si přejme i nové jaro do české politiky.
Přemysl Votava
místopředseda ČSNS 2005

Koho volit

23. dubna 2010 v 8:57 | Recept Járy Cimrmana |  Aktuality

Defenestrace 2010

Na obrázku je Nábřeží Járy Cimrmana v Lipníku nad Bečvou

OBČANÉ, VE DNECH 28. A 29. KVĚTNA 2010 SE KONAJÍ VOLBY DO POSLANECKÉ SNĚMOVNY PARLAMENTU ČESKÉ REPUBLIKY. OBČANÉ, DOSTAVTE SE K VOLBÁM, VYBERTE STRANU SVÉMU SRDCI NEJBLIŽŠÍ A ZAKROUŽKUJTE POSLEDNÍ 4 KANDIDÁTY (ZÁKONEM DANÉ MAXIMUM) NA VOLEBNÍM LÍSTKU STRANY, KTEROU JSTE SI VYBRALI.
SPOLEČNOST: Recept Járy Cimrmana - defenestrace 2010

Můj článek Cimrman mi píše… vyvolal mimořádnou odezvu. Občané chtěli vědět podrobnosti Cimrmanova návrhu. Rád vyhovím. Jára mi ostatně v doušce svého listu kladl na srdce, abych jeho převratnou inovační myšlenku veřejnosti podrobně vysvětlil. Rád plním jeho úkol:
K parlamentním volbám sestavují politické strany listiny s pořadím svých kandidátů. Podle úspěšnosti té které politické strany se do parlamentu dostane několik prvních kandidátů. Proto jsou první volební místa v kandidátkách rezervována pro předsedy stran, ministry, zkušené poslance a politiky. Tedy ty profláknuté, jak píše Jára Cimrman.
Volič má však právo toto pořadí změnit. Pokud nějakého kandidáta zakroužkuje alespoň 5 % voličů, dostane se v kandidátce na přední místo a odsune původního majitele o políčko níže. Každý volič má právo zakroužkovat čtyři kandidáty (z téže kandidátní listiny). Kroužkujme tedy systematicky lidi "od spodu". Bude-li nás alespoň 5%, odsuneme z vedení první čtyři politiky.
Na spodních místech jsou obyčejní lidé jako my. Zatím nezkažení korupcí moci.Čím více obyčejných občanů dostaneme tímto systémem do sněmovny, tím více politických štamgastů vytlačíme z předních míst kandidátek a v důsledku tedy i z jejich vysezených parlamentních křesel. 
Tím vznikne Moderní defenestrace zcela v rámci platných zákonů.
Všimněte si - Jára Cimrman je striktně nadstranický.

Neradí našim voličům, jakou stranu volit. Pouze radí, jak se zbavit těch šašků, které viděl v přímém televizním přenosu a kteří s největší pravděpodobností jsou na prvních místech kandidátek. Voliči ODS ať volí ODS, voliči ČSSD, nechť volí ČSSD. Stejně tak to platí o KSČM, KDU-ČSL i ostatních stranách.
"Rozšiřujte tento snad poměrně zajímavý nápad všemi dostupnými prostředky, pane doktore!" končí svůj dopis kolega Jaroslav Cimrman. Proto jsem ještě včera večer za přiloženou do dopisu cizokrajnou bankovku zakoupil internetovou doménu www.defenestrace2010.cz. Na této adrese budu shromažďovat informace, náměty, názory a připomínky k tomuto tématu. Možná tam nahlédne ze svého zahraničního útočiště i Jára…

Převzato z e-mailové pošty Jiřího Pečka

Zastavte rozkrádání

21. dubna 2010 v 20:41 | Jan Kadlec |  Jiní autoři

Vážený daňový poplatníku!


Každý občan našeho státu je povinen platit daně, konkrétně spíš soustavu daní. Z této povinnosti Vám každému vyplývá právo kontrolovat a usměrňovat, jak státní správa s Vašimi penězi hospodaří. Základním právem v této oblasti je právo volební, kterým můžete našim politikům vystavit účet, neboli vysvědčení. Pokud mluvím s občany, 90 % lidí je nespokojeno se směrem, kterým se jako stát ubíráme. Nechápu tedy, proč většina voličů dává opětovně důvěru stejným stranám se stejnými politiky, kteří opakovaně selhali a nadále selhávají, a věřte, že selhávat budu i nadále. Naše vládní strany, tedy ČSSD, ODS, KSČM, KDU-ČSL, a v poslední době i zelení, a odnož ODS TOP 09, mají jednoznačně odpovědnost za špatné hospodaření, špatné zákony, za tunelování našich daní a našeho národního bohatství.
Tyto strany dlouhodobě a promyšleně pracovali na našich zákonech, aby jakékoli nepravosti byly právně nepostižitelné a jejich "politická odpovědnost" znamenala, že za své vědomé pochybení nikdy nebudou potrestáni. Navíc tyto hodnoty jsou jednou provždy nenávratně ztraceny.
Svým hlasem dejte možnost napravovat toto špatné hospodaření, které leckdy hraničí se sabotážemi. Protože takový nepřetržitý tok chyb, omylů a špatného hospodaření, nemůže být chybami ani z hlouposti, či z neznalosti, už proto, že vládní politici jsou lidé vzdělaní a v politice velmi zkušení, proto opakuji, tento stav je cíleně, úmyslně způsoben všemi vládními stranami bez výjimky. Já osobně těmto stranám vystavím vysvědčení a to čistou 5. Ani jedna z vládních stran si nezaslouží ani jeden hlas. Minimálně poslední 2 volební období je vedení státu neustále horší a horší a kromě laciných slibů a lhaní nic jiného nedělají. Dejte svůj hlas stranám, které mají snahu zvrátit špatné hospodaření, zavést pořádek, a to čím dřív, tím líp.
Prosím, nevolte strany, které lehkomyslně a bezdůvodně prohospodařili za 20 let víc, než dělá dluh našeho státu, tedy víc, než bilión korun.
Za Českou stranu národně socialistickou           Kadlec Jan, Plzeň

Volby před sebou

18. dubna 2010 v 11:25 | Jan Kadlec |  Jiní autoři

a 20 let postkomunismu za sebou

Volby máme před sebou a 20 let postkomunismu za sebou. Tak můžeme rekapitulovat. Při pohledu na současnou situaci, je jasné, že naše republika se už téměř celých 20 let ubírá špatným směrem. Podloženo průzkumem, kdy špatný směr vnímá asi 90 % obyvatel.
Školství - za celou dobu se nepodařilo zavést státní maturity, i když to stálo půl miliardy, a to celá státní maturita je diskutabilní cíl našeho školství, myslím, že cíl školství jsou vzdělaní studenti, kvalitně připravení do života.
Ministerstvo průmyslu - schovává se za neviditelnou ruku trhu a spí na vavřínech, vlastně na své neschopnosti, nevím, vlastně na co ho máme. Ministerstvo Zdravotnictví - kapitola sama pro sebe, celá reforma se scvrkla do třiceti, popřípadě devadesátikorunového poplatku. Česky řečeno, drasticky vyrazit z nemocných pár desítek miliard ročně.
Ministerstvo práce a sociálních věcí - celá reforma se stala pouze seškrtáváním jednotlivých dávek. Pouze pravice seškrtává pravicově a levice levicově.
Ministerstvo vnitra - dopustilo vznik městské policie, která svou odborností zdaleka nedosahuje kvalit která k funkčnosti jsou nezbytné, navíc stále se zvyšující pravomoci zviditelňují jejich neodbornost bohužel autoritu policie jako celek. Heslo pomáhat a chránit se dnes jeví spíše výsměchem občanům, vždyť kdo se něčeho takového od policie dočká, pokutovat a šikanovat by bylo výstižnější.
Ministerstvo spravedlnosti - u těch neslyšíme nic jiného, než že jsou zavaleni prací, ale proč, když i obyčejný rozvod, tedy pokud se obě strany nedohodnou, trvá několik let. O Kajínkovi se dodnes neví, jestli sedí oprávněně, mou důvěru tedy nemají. Ministerstvo zemědělství -nedokázalo dohodnout dotace stejné jako státy okolo, to je nenapravitelná chyba, ale snad to můžeme nazvat záměrem.
Ministerstvo životního prostředí - je ministerstvem protestu proti všemu a vzniku nové ekologické daně, normální člověk nedokáže všechny daně, jaké máme ani vyjmenovat, tak proč bychom si nějakou ještě nevymysleli. Ministerstvo dopravy, není schopno se dohodnout a udělat pravidla silničního provozu tak, aby byla stručná, zřetelná a jednoduchá. Podle mě každá teta s řidičákem by to měla zvládnout a pravděpodobně by to i zvládla, a já jsem přesvědčen, že lépe, než naši zákonodárci. A pomalu můžeme přejít na další státní úřady.
Ministerstvo pro místní rozvoj nebudu komentovat, už proto, že se domnívám, že bychom se měli rozvíjet celkově a koneckonců se nerozvíjíme vůbec.
Takže zdravotní pojišťovny - předpokládám, že v kapitalismu, kdo si platí, ten si píská, takže pojišťovny by měly hájit a zastupovat pojištěnce , a ne se snažit plátce rukou společnou a to doktoři a lékárníci obírat ze všech stran.
Dále finanční úřad - po tolika letech nedokázal ani udělat srozumitelný tiskopis na daně. Pokud vytvoříli paskvil, a nic lepšího nezvládají, tak alespoň kdyby to nechali stejně a nedělali pořád změny a tím lidi nezdržovali, studováním neustále se měnících zákonů, od smysluplné práce. Dále, Česká obchodní. inspekce, ta není ani schopná např. u kvality benzínu zveřejnit výsledky, které pumpy prodávají nekvalitní benzín, podle mě je to základní povinnost, pokud u zboží si zákazník není schopen zjistit kvalitu a porovnat s cenou. Pozemkový fond, měl být už dávno zrušen, ale jak říká Jílková, tak kapři si rybník nevypustí, tak brzdí vydávání pozemků jak to jen jde, aby náhodou nepřišli o práci.
Už nebudu ani kritizovat práci magistrátů, práce v jejich radách měst, práce zastupitelů, práce soukromých, nebo neziskových organizací, které v podstatě dělají všechnu práci za státní zaměstnance. Stavební úřady, další kapitola. Správci bytových fondů městských bytů, ani nemluvit.
Tak nám republika po 20 svobodných letech kolabuje a to ve všech směrech. Co s tím můžeme udělat? Nevolit strany, které zklamaly. Když si vezmeme ODS a ČSSD největší strany, které se po 20 let ve vládnutí střídaly a proto mají jednoznačnou odpovědnost za současný stav. Náš státní, biliónový, dluh je totiž částka, která byla v našem státě sprostě, nekontrolovaně /možná, že i cíleně/, rozkradena za přispívání všech vládních stran. Do toho nepočítám běžnou kriminalitu, které se žádný stát úplně nevyhne.
Naštěstí dnes jsou prostředky jak vyslovit viníkům nespokojenost a to ve volbách nevolit současné vládní strany. Ani komunisté se dnes nechovají jako opoziční strana, proti korupci nedělají taky nic, ač by mohli. Musíme se sami rozhodnout, abychom zvolili ty lidi, kteří to mysli s touto zemi dobře. Bylo by naivní si myslet, že tyhle zlodějny budou někdy potrestány, jsou to peníze nenávratně ztracené, ale dnes máme možnost tento státní kolaps přibrzdit a postupně obrátit k lepšímu.
Dneska jsme v takové situaci, že když nějaká strana neškodí, je to už úspěch. A to jsem nezmínil všudypřítomnou korupci, která tuto situaci nejen zhoršuje, ale možná je původcem veškerých ekonomických problémů. A vládní úředníci tuto situaci neřeší, v horším případě podporují a v nejhorším kradou. Nikdy od žádného zmíněného orgánu jsem neslyšel a ani nezaznamenal pokus o zavedení pořádku a pokus o šetření při správě cizího, tedy státního, tedy našeho, majetku.
Pokud zase jako voliči dáme Ods a Čssd úkol se dohodnout na společném postupu tím, že dostanou zase obě stejné % hlasů, věřte, že tyhle strany již nic dobrého pro obyčejné lidi neudělají, jednak to neumějí a jednak ani nechtějí. Jejich pracovitost, znalosti, zkušenosti a vzdělání v nejlepším případě končí na konci jejich výplatní pásky. Tyto strany už měly 20 let čas poctivě pracovat. Ovšem vršily jen chybu za chybou, omyl vytloukaly omylem a zlodějny zakrývaly plýtváním. Uvědomte si, že 20 let je polovina celkové doby, co komunisti vládli svojí diktaturou. A za pětinu století se v podstatě nic dobrého nestalo. Proto volte jakoukoli nevládní stranu, která má snahu zase obrátit vývoj směrem k lepšímu.
Za Českou stranu národně socialistickou     Jan Kadlec, Plzeň

Volební témata letošního roku

18. dubna 2010 v 9:15 | Jiří Pondělíček |  Jiní autoři

a co jim schází

Parlamentní volby, které proběhnou letos na jaře
jsou, jakje zvykem, opět ve znamení aktuálních témat. Letos tedy světová krize a její další vývoj a zadlužení země a jak z toho ven. Nechybí ovšem ani stálý repertoár pravice. Strašení před levicovým nebezpečím a vyvolávání hysterie v dobře manipulovatelných skupinách obyvatel. Jiní chtějí utužovat evropské vazby a rušit poválečné dekrety prezidenta republiky.
Je ti ale něco, co ve všech těch volebních programech chybí. A´t už jsou levé nebo pravé, liberální, konzervativní či konfesijní. Chybí jim
vlastenecký vztah k České republice, k české národní kultuře a tradici, k české státnosti. Pravda, jednotlivosti lze tu a tam najít. Sociální demokraté akcentují podporu rodiny, Jana Bobošíková a její Suverenita prosazuje samostatnější pozici ČR v EU.To lze jistě akceptovat. Totéž prezentuje Strana svobodných, zde jde ale především o odpor proti evropským sociálním standardům, tedy proti něčemu, co je pozitivní. To samé platí o ODS. Co se týče TOP 09, která se zaklíná tradicí a odpovědností, jde v podstatě o krajně konzervativní názor, který jakoby ani nepatřil do našeho století. Hledáme-li propracovanější verzi české vlastenecké myšlenky, musíme opravdu zapátrat.
Najít takový politický subjekt ale lze. Česká strana národně socialistická takový program má a nabízí ho voličům. Podpora rodiny, hájení státnosti a právní kontinuity republiky, podpora národní kultury a vzdělanosti. Nechci
nikomu brát vlastní úsudek, ani znásilňovat jeho právo na vlastní rozhodnutí, ale nestálo by za to se s programem České strany národně socialistické alespoň seznámit a trochu o něm popřemýšlet?
Jiří Pondělíček

ČSNS 2005

15. dubna 2010 v 14:00 | K.Janko, P.Votava, J.Podělíček |  Aktuality

k volbám

Česká strana národně socialistická (ČSNS 2005) vyzývá českou společnost k zamyšlení nad současným vnitropolitickým vývojem. Dnešní politická elita se vzdaluje od každodenní reality a skutečných potřeb české společnosti. Její
ekonomické zájmy a všude přítomná korupce vedou k výprodeji národního majetku a k úpadku morálky. Naše strana se plně hlásí k ideovému odkazu prvorepublikové Československé strany národně socialistické - strany Dr. Edvarda Beneše a Dr. Milady Horákové. Vlastenectví není pro nás zapomenutou hodnotou ani zbytečnou frází.
        

Proto trváme:

1. na tom, že české národní zájmy v oblasti politiky, ekonomiky a kultury mají
naši prioritu,
                       
2. na zásadním podílu státu ve strategických podnicích,
3. na zavedení přísné kontroly finančních toků zdravotního a sociálního systému státem,
4.
na tom, že dopady krize nesmí nést ti, kteří ji nezavinili. Proto trváme na zachování sociálního státu,
5. na zavedení progresivní daně z příjmu fyzických osob,
6. na tom, že zákony musí platit pro každého. Požadujeme zvýšit tresty za korupci a
ekonomickou kriminalitu,
7. na změně volebního zákona, který nastolí zcela rovné podmínky pro všechny politické strany včetně zásadního snížení procentní hranice pro vstup do Poslanecké sněmovny,
8. na zavedení doživotního trestu za opakované vraždy a pracovní povinnosti pro vězně,
9. na platnosti dekretů prezidenta Dr.E.Beneše

Uzrál čas na provedení radikálních změn v české politice !!  
Volte č. 19.

Kampaň se rozbíhá

15. dubna 2010 v 13:46 | Jaroslav Skopal |  Aktuality

Dopisy živnostníkům

Ve schránce jsem našel obálku s logem ODS a velkým nápisem Jasné Řešení. Přišla na mou adresu převzatou zřejmě z nějakého obchodného rejsříku, kde se asi ještě vyskytuji. Ze sociálního pohledu nabízí více práce pro lidi, budou-li nadále nzké daně pro úspěšné podnikatele. Neříká, jak ta nová pracovní místa budou hodnocena. Z praxe vím, že kde to jde, nasazuje se minimální mzda. Charakteristické na tom všem je, že ODS se teď orientuje hlavně na ty živnostníky a podnikatele.
Ostravský profesor a kandidát věd Jan Keller, kterého často zmiňují média, k naší situaci napsal někdy začátkem března, viz výstřižek rozesílaný Martinem Bacíkem:

Pondělí 12. dubna v Praze

13. dubna 2010 v 22:30 | Jaroslav Skopal |  Vlastní příspěvky

Několik rozhovorů o knize a o minulosti

Má první cesta vedla ke zmocněnci pro krajanské záležitosti na Ministerstvu zahraničních věcí, kde jsem se snažil uplatnit svou knihu Proti proudu času, protože jedna její část se zabývá i životem našich krajanů v zahraničí (zejména v Texasu). Zmocněnec si knihu prohlédl a konstatoval, že o těch krajanech je tam toho málo, takže z případného prodeje sešlo. Nicméně sám jsem od něho dostal tři publikace o Podkarpatské Rusi. Tou jsem se totiž také zabýval při cestě proti proudu času v souvislosti s hledáním stop po svém otci, kterého tam na začátku jeho pošťácké kariery stát vyslal. Ke zvýšení turistické atraktivity oné bývalé součásti naší republiky nyní přispívá náš stát podporou značkařů, kteří trasují cesty po krásných karpatských horách. Obnovuje se tradice z první republiky. V loňském roce už byla vydána turistická mapa východní části dnešní Zakarpatské Ukrajiny, jejíž vznik Česká republika podpořila.
Navštívil jsem také redakci Českého dialogu, česky a anglicky psaného měsíčníku pro naše krajany.  Jeho redaktorky stále shánějí abonenty doma i v zahraničí, aby časopis udržely při životě. Odtamtud jsem si odnesl 9 let starou knihu Antonína Benčíka "Utajovaná pravda o Alexandru Dubčekovi". Jsem, zvědav, zda v ní najdu něco skutečně objevného.
Cestou na stanici metra jsem neodolal a vyfotografoval si Pinkasovu synagogu, o kterou se zahraniční turisté stále dost intenzívně zajímají.
Vybyl mi i čas na schůzku s Karlem Jankem a Bohdanem Babincem. Sešli jsme se nedaleko stanice metra Prosek. Bavili jsme se mj. i o tom, co s opakujícími se výpady proti předsedovi ČSNS 2005, kterému někteří členové stále připomínají jeho asi tříleté členství v KSČ, ukončené vyloučením v roce 1969. Radil jsem mu, znovu popravdě popsat okolnosti, za nichž do oné strany vstupoval a za nichž byl vyloučen. Snad to udělá. S Karlem Jankem jsme se shodli na názoru, že dobrou politiku lze vytvořit jak v levicové, tak i v pravicové straně. Pravicová strana nesmí zapomenout na sociální část svého programu, kterou si dokáže přitáhnout dostatek voličů z řad zaměstnanců. Levicová strana zase musí své sliby v sociální politice podepřít dobrým ekonomickým programem, který dokáže podpořit i ekonomicky vzdělaná část pravicových politiků.
Janko řekl mj., "to by v tom byl čert, aby se čtyři pořádní ekonomové z rozhodujících stran nedokázaly domluvit, jak to tady ekonomicky řídit."
S Bohdanem Babincem bylo téma trochu podobné. Někteří mu vytýkají, že jeho děda nějakou dobu působil za první republiky v KSČ, než ho nakonec stejně vyhodili. Bohdan je duševně připraven začít o těch věcech psát, avšak v širším kontextu s celým svým životopisem. Těším se na to, jeho příběh by byl velice zajímavý. Ostatně i pravicově orientovaný Jan Šinágl považoval jeho řeč při odhalování pomníku Milady Horákové za nejzajímavější.
S malým zpožděním jsem pak dorazil na schůzku se  "starými socialisty" v jedné pražské vinárně . Byl na ní i Karel Löbl, kterému bude letos v září 85 let. Vděčím mu za několik podkladů včetně jeho vzpomínek z historie ČSNS a ČSS od roku 1947 až po rok 1990. Znal se s Otou Horou, Josefem Lesákem, Miroslavem Klingerem či manžely Šlechtovými. Něco z toho jsem zakomponoval do kapitoly o politice v "Proti proudu času". Karel Löbl nyní řeší otázku, jak vydat své vzpomínky, které jsou již napsány.
Přítomného Jindřicha Beránka jsem požádal, aby se ujal role kmotra při křtu mé knihy na pražské půdě. Roli přijal a místní servírka nás přitom i vyfografovala, stejně jako při následujícím přípitku.

Šest výtisků se přitom prodalo za, jak se říká, přátelskou cenu. Byli u toho také Alfréd Frommer  z Olomouce, Jaroslav Jurkovič a Alexander Kliment.
Domů do Přerova jsem vlakem přicestoval po dvacáté hodině. Až jsem se sám podivil, kolik se toho dá za jeden den v Praze stihnout.