Prosinec 2010

Městská rada chce přispět ke zdraví občanů města

30. prosince 2010 v 22:01 | Silvestr Kachna |  Aktuality

a proto zakáže kouření ve všech restauracích města

Na toto téma chtějí radní debatovat s občany během připravované silvestrovské veselice na hlavním náměstí města. Současné požadavky lékařů na jejich vyšší platy zřejmě povedou i ke zvýšení cen medicinských výkonů. Připravovaný zákaz kouření pomůže odstranit rizika aktivního i pasivního vdechování škodlivého cigaretového kouře. Občan navštěvující restaurace bude proto zdravější a nebude muset v budoucím tržním zdravotnickém systému vynakládat na udržování svého zdraví tolik peněz.
Radní se možná budou zabývat i problémem vyčlenění alespoň jedné restaurace o víkendu. která by pro zájemce vařila o sobotách a nedělích oblíbené jedno nebo dvě menu. Informace o tom, která restaurace bude mít tuto službu, budou pravděpodobně zveřejňovány v městských listech, oblíbeném to měsíčníku vycházejícím pro občany, podobně jako je tomu u víkendových služeb lékáren.
Uvidíme, jak záměry radních dopadnou a zda je zainteresovaná strana podnikatelů v této branži nenapadne u Obchodního či dokonce Ústavního soudu. Pak by nezbylo, než se obrátit na naše poslance a senátory, aby vše prosazovali na příslušných místech v Praze.
Na dobré cestě je prý už i dálniční obchvat města.

Zdravotnictví vyléčí jedině trh, napsal Adam Ábelovský,

30. prosince 2010 v 21:28 | Jaroslav Skopal |  Vlastní příspěvky

student VŠE v Praze a publicista, pro Lidové noviny 30.12.2010

K napsání článku nesporně přispěla i propagační akce Lékařského odborového klubu, který za pomoci nakoupeného servisu organizuje hromadné "zastrašovací" výpovědi lékařů.
Adam Ábelovský aplikuje své znalosti ekonomie, tak jak je slyší na Národohospodářské fakultě VŠE v Praze. Možná něco zjednodušuje, ale jako mladému, patrně i zdravému člověku, mu snad můžeme leccos i odpustit, pokud vystihne podstatu problému. Vystihl ji skutečně?
Zdraví je zboží a je komoditou na trhu, říká na začátku. A vysvětluje: Lékaři se domáhají jakési spravedlivé mzdy. Ta se však nedá objektivně definovat. Tržní systém však mzdu určuje a alespoň o ní víme, jak se taková mzda utváří. Tržní mzda je hodnotově neutrální. Požadovat mzdy z okolních zemí je tedy scestné. Svůj pohled na problém dotahuje do konce slovy: Jediným způsobem, jak zjistit cenu práce lékaře na našem území, je privatizae zdravotnictví jako takového.
Také doplnil: Je nekalé vydělávat na nemoci či úrazu druhého. To je špatné pojetí. Není vyděláváno na nemoci, ale na investici do zdraví! Lékaři by mohli v tomto pojetí být privilegovanou skupinou. V tržním prostředí by byli pacienti součástí procesu utváření mzdy lékaře. Volili by podle kvality a ceny, tím by dali signál, jakou mzdu si mohou lékaři vyplatit.
Sám, jako senior, si kladu otázku, zda bych si mohl s ostatními seniory dovolit obcházet různé lékaře a nemocnice. Ne každá může být vybavena právě z ekonomických důvodů vším potřebným zařízením. Přechod na "tržní systém" sebou obvykle u privatizujících nese snahu co nejdřív si vydělat a potřebné opravy a jiné náklady v nemocnicích oddalovat. Ti, kteří budou o směřování zdravotnictví v blízké době opakovaně rozhodovat, by měli řádně vyhodnotit zkušenosti z již privatizovaných nemocnic a kriticky posoudit i pravidla chování zdravotních pojišťoven, kterými procházejí velké peníze.
Je stále o čem přemýšlet. Platí i zde Třikrát měř, jednou řež?

Euro se nerozpadne, tvrdí Pavel Kohout,

30. prosince 2010 v 20:21 | Jaroslav Skopal |  Vlastní příspěvky

ale dluhy zůstanou

O vánočních svátcích jsem se na rodinné sešlosti přel se synem Markem a vnukem Honzou o to, zda je vhodné přijmout euro i po tom všem, co se stalo v Řecku a Irsku, či se držet české koruny. Jsem stále pro Euro, u svých partnerů v diskusi jsem zaznamenal nesouhlas.
30. prosince 2010 se k tomu v Lidových novinách shodou okolností vyjádřil i 43-letý renomovaný ekonom Pavel Kohout. Své tvrzení vysvětluje formou vyvracení pěti mýtů, které se kolem hospodářského vývoje ve státech unie měly vytvořit. Není správné vytrhovat věty z kontextu, dělám to jen proto, abych zdůraznil, které pojmy a tvrzení mě v článku připadaly jako klíčové.

Takže Pavel Kohout vysvětluje: V roce 2010 nebylo ohroženo euro, nýbrž něco důležitějšího - stabilita evropských bank. Série státních bankrotů by nezničila euro, ale způsobila by systémovou krizi evropského bankovnictví.
K zavedení společné evropské rozpočtové politiky včetně emise evropského dluhopisu konstatuje, že by to znamenalo novou etapu masivního přerozdělování a výzvu k morálnímu hazardu epických rozměrů. Vlády ekonomicky slabších evropských států by ztratily zbytky motivace k zavedení pořádku ve vlastních financích.
Další tvrzení: K vyřešení krize eurozóny nestačí rozpočtová disciplína. Doklad poskytuje samo Německo s veřejným dluhem kolem 80% HDP. Učiteli disciplíny by měli být Estonci se státním dluhem pouhých sedmi procent HDP.
K mýtu, že Evropu sužuje hospodářská krize, uvádí, že některým zemím včetně Německa se navzdory všemu ekonomicky daří dobře. Pokud jde o českou ekonomiku, mírná úsporná opatření vlády nelze v žádném případě považovat za skutečnou krizi.
A konečně k tomu, že Irsko doplatilo na nezodpovědnou politiku nízkých daní, uvádí, že V tomto směru si Irsko počínalo správně. V krizovém roce 2010 zaznamenalo obchodní přebytek v neuvěřitelné výši 55 miliard dolarů. Česká republika jej měla ve výši téměř sedmi miliard. Zásadní chybou Irska byla totiž nezvládnutá expanze úvěrů do nemovitostí.
Závěrem Kohout mj. předpovídá pro rok 2011, že euro se nerozpadne, Irsko zůstane exportně silným tygrem a evropské dluhy nezmizí.

Dvě PF 2011

29. prosince 2010 v 11:59 | Vepřekovi a Jaroslav Nešpor |  Aktuality

s letními motivy

První obrázek zachycuje pohled na historickou část Přerova a druhý je ze Sokolskho Brna 2010

Určete nejhezčí PF 2011

27. prosince 2010 v 23:04 | Podělíčkovi a Kalabusovi |  Aktuality

případně zašlete další

ať se potěší lidské srdce!
Došlo od Mileny Reisigové:





Korupce je etický problém

26. prosince 2010 v 10:43 | Jaroslav Skopal |  Vlastní příspěvky

týkající se každého z nás

a také se s ním vyrovnává lidstvo po svém už odedávna. Při rozhovorech s některými praktikujícími katolíky před komunálními volbami jsem se opakovaně setkal s názorem: Bůh nám dal rozum a svobodu a je na nás, lidech, jak s nimi naložíme. V podobném duchu vyznívají i různé úvahy o smyslu náboženství, které můžeme slýchat o víkendu v okénku víry ve státním rozhlase a snad i na televizní stanici TV NOE. Připadá mi to tak, že co se ateistické výchovy za socialismu záměrně zanedbalo, dnes se nám to vrací jako nová nabídka nebo obrazně řečeno jako obnovená premiéra starého dobrého filmu.
Jako jeden z přístupů k etické výchově vidím náboženskou výchovu nebo alespoň něco z ní. Dále pak již uvádím jen pasáž ze své knihy Proti proudu času, která byla napsána zhruba před rokem a půl.

Mám-li zdůvodnit význam Desatera, pak těch deset přikázání v evangelické verzi musím alespoň krátce připomenout. Takže za prvé, jde o to, vyznávat jediného Boha s velkým B. Za druhé, jde o jeho nezobrazování, nezpodobňování a neklanění se produktům takovýchto zobrazení. Třetí přikázání vyzývá člověka, aby nebral Boží jméno nadarmo. Jinými slovy neulevovat si citoslovně s použitím Božího jména, takže žádné proboha co to děláš, kriste pane ty seš ale … a tak podobně. Čtvrté přikázání stanovuje povinnost ctít sedmý den týdne jako sváteční, který by měl být věnován odpočinku a připomínání si Boha. Páté nás nabádá ke ctění svých rodičů. Šesté až osmé jsou jednoslovná a plně výmluvná: Nezabiješ, nezesmilníš, nepokradeš. Deváté říká křivě nesvědčit. Desáté bych do současného světa transformoval slovy nebudeš si přivlastňovat toho, co jiný nabyl, a patří sem jak manželka tvého bližního, tak i jeho majetek.
Desatero mě provázelo povědomě celým životem. Kdykoliv jsem některé z nich porušil, uvědomil jsem si to a snažil se v příští podobné situaci se selhání vyhnout. V tom přiznávám jeden z přínosů výchovného náboženského působení. V současnosti jsme svědky vytvářet v zastupitelstvech, ve státní správě, ve velkých podnicích a organizacích, dokonce i v Evropské unii, různé etické kodexy. Myslím, že je to v křesťanském světě zbytečná práce. Už to za nás učinili předchůdci - vyznavači křesťanské víry v podobě zmíněného Desatera. Řada těch, kteří Boha nepřijímají jako základ své osobní víry, je ochotna jej nahradit prozřetelností, osudem, božími mlýny či nějakou vyšší spravedlností. Ani to by nám nemělo bránit v tom, abychom v případě, že chceme měnit svět k lepšímu, akceptovali jako etický kodex právě Desatero Božích přikázání. Ostatně i v jiných světových náboženstvích existují podobné zásady, které jejich vyznavači mají dodržovat. Jde o to jednat v jejich duchu a podle obecně uznaných původních záměrů jejich autorů a nezneužívat je.
Desatero může bádajícímu čtenáři připadnout i jako úsměvné, začne-li srovnávat jeho různé verze. O srovnání českobratrsko - evangelické plné verze a katolické jsem se již vyjádřil. Jak jsem se dočetl v (13), tak Martin Luther
šel v lapidárnosti formulace Desatera stejně daleko jako katolíci. Podobně jako u katolické verze u něj nenajdeme převzetí původních biblických veršů o nezobrazování a zpodobňování Boha, jakož i klanění se takovým obrazům. Obsah osmého až desátého přikázání je u něj jinak pospojován než např. u katolíků. Ta úsměvnost může být spatřována v tom, že v devátém přikázání nabádá: "Nepožádáš domu bližního svého." A v desátém je ten zbytek: "Aniž požádáš manželky jeho, ani služebníka, ani děvky, ani vola, ani osla, ani ničeho, což jeho jest." Manželka přítele je zařazena do jedné skupiny s dalšími subjekty vlastnictví, což jistě žádná současná moderní žena nemůže přijmout. Staré texty jsou samozřejmě historicky podmíněné a pokud jsme to schopni tolerovat, pak se Desatero jako trvalý kodex lidského jednání dá přijímat i dnes.

Bude mít Milan Kubek z ostudy kabát

22. prosince 2010 v 22:57 | Jaroslav Skopal |  Vlastní příspěvky

nebo dá Miroslav Kalousek natisknout peníze?

Spravedlivé požadavky lékařů na pořádně vyšší platy patrně tak hned vyslyšeny nebudou. Ne že by peníze v této republice nebyly, ale zatím nebyly nalezeny mechanismy, jak je z těch míst dostat. Není přece nijak jednoduché vzít peníze těm, kteří jich mají nezaslouženě víc jak dost. Také není snadné ucpat díry, kterými se ze zdravotnictví vysypávají. Nemocnic je víc jak je ve světě obvyklé, mnohé jsou vybaveny nákldnými přístroji, těch je v součtu hodně a nevydělají si na sebe. Problém úhrad lékařských zákroků z vlastní kapsy těch, kteří na to mají, také není možno zavést, protože to by musel někdo definovat standardy péče, a tento problém nikdo nechce dořešit a tak raději stále zůstává viset ve vzduchu, nicméně občas se o něm víc či míň bez výsledku hovoří.
Prý víc jak 3500 lékařů dalo s podporou a radou Milana Kubka a Lékařského odborového klubu výpověď. Ještě nedávno se mluvilo o tom, jak na na ně čekají v Německu či Rakousku. Jistě jich tam pár odejde, pokud mají tu vůli a poctivě se učili němčinu. Teď už se začíná psát o tom, že vlastně mnozí z nich nevědí, co budou dělat, dojde-li na lámání chleba. Nemocnice vlastně ani přesně nevědí, kdo od nich má odejít, protože výpovědi nekončily na stole ředitele, ale kdesi na LOKu. Je zřejmé, že většinou šlo o tzv. zastrašovací výpovědi. Co když to managementu nemocnic a ministerstvu vlastně pomůže vyřešit jeho záměr, snížit počet lékařů ve zdravotnictví na tisícovku nebo jinou jednotku počtu obyvatel. Co když lékař z nemocnice v Novém Městě na Moravě se bude muset přemístit do Svitav a naopak, aby si zachoval čest.
Někdy se takové experimenty se špatným koncem označují jako naběhnutí na vidle. Sám si přeji jako senior, aby lékařů z mého Přerova odcházelo co nejméně, protože je dost často potřebuji. Doufám, že obecně se podaří reformu zdravotnictví směrovat ke správnému cíli. Přál bych si též, aby na problémech spolupracovali odborníci lékaři a ekonomové napříč politickým spektrem a lékaři se nemuseli opakovaně dostávat do role stávkujících leteckých dispečerů.

Novoročenka ČSNS

22. prosince 2010 v 14:25 | Vladislav Svoboda |  Aktuality

Najdou spolu řeč národní sociálové a socialisté?


Stanovisko ČSNS 2005 ke korupci

21. prosince 2010 v 18:44 | Jiří Pondělíček |  Aktuality

na ministerstvu životního prostředí

Česká veřejnost je opět konfrontována se situací, kdy na jedné straně jsou vládní garniturou předkládána tvrdá, často asociální úsporná opatření, na druhé straně pak vycházejí na světlo nové a nové korupční skandály, často na těch nejvyšších místech. Korupce zasahuje dokonce i do nejvyšších pater vládní Občanské demokratické strany. Poslední korupční skandál na ministerstvu životního prostředí zasáhl i premiéra české vlády Petra Nečase. Tato aféra je o to závažnější, že již 13. října, tedy
několik dnů před senátními a komunálními volbami tyto informace byly premiérovi známy. Pokud se prokáže, že dokonce mělo jít o skryté financování ODS, je vážně ohrožena samotná legitimita této vlády. Zejména vládní postavení ODS, jako nejsilnější součásti této pravicové vlády.
Tzv. vládní panská koalice je nyní postavena nyní veřejnost s otázkou, jak se vypořádá s tímto skandálem ? Zda skončí tato aféra v pomalém zapomnění, překryta novými korupčními skandály, nebo budou koaliční partneři, zejména Věci veřejné požadovat důsledné vyšetření. Tedy podle jejich často proklamovaného " padni komu padni".
Česká strana národně socialistická (ČSNS 2005) již dlouhodobě kritizuje morální stav české politiky. Beztrestnost, výsady úzké skupiny mocných a každodenní korupce ničí demokratické základy našeho státu. Vyzýváme k obrodě společnosti, k probuzení z letargie, k vytvoření široké fronty těch kterým není tento stav české politiky lhostejný.
Nebát se a nekrást, bylo krédem T.G.M.               
Česká strana národně socialistická
19.12.2010

Z otevřeného dopisu Berndu Posseltovi

19. prosince 2010 v 10:34 | Josef Brhel |  Aktuality

Přijíždí bavorský premiér Horst Seehofer s doprovodem

Ze zprávy tn.cz: Na historicky první oficiální návštěvu přijede v neděli do České republiky bavorský premiér Horst Seehofer (CSU). Do Prahy přijíždí na pozvání premiéra Petra Nečase (ODS), v Seehoferově doprovodu by měl být mluvčí Sudetoněmeckého landsmanšaftu Bernd Posselt.

Aby ještě před Vašim eventuálním příjezdem do Prahy byla česká veřejnost informována, jaká jednání o česko-sudetoněmeckých otázkách probíhala, jakou činnost vyvíjíte, jaké cíle Vámi vedený SL sleduje, prosíme o otevřenou a jasnou odpověď na následujících několik otázek:

Uznává sudetoněmecký landsmanšaft (SL) česko - německé hranice z roku 1937 nebo zastává výše uvedené stanovisko R. Lodgmana von Auen?
Obsahují stanovy SL ještě následující požadavek:: " … prosadit právní nárok na domov, jeho opětovné získání a s tím spojené právo na sebeurčení národnostní skupiny?"
Můžete se distancovat od protičeských, můžeme říci revizionistických výroků, např. typu: "Češi Sudetenland obsadili a stále ho okupují?"
Můžete jednoznačně odpovědět, kde má domov, jak říkáte, sudetoněmecká národnostní skupina? Považujete sudetoněmeckou národnostní skupinu za svébytný národ nebo národnostní skupinu?
Došlo 20. 7. 1990 k jednání představitelů SL s dr. Pithartem, tehdy předsedou vlády ČR?
Co bylo obsahem těchto jednání? Kdo ještě z české strany se jednání zúčastnil?
Mělo toto jednání pokračování?
Proč nedošlo k jednáni SL a Kruhu občanů ČR vyhnaných v r. 1938 z pohraničí?
Považujete i nadále juristické vyjádření prof. F. Ermacoly k sudetoněmecké otázce za směrodatné pro SL, zvláště jeho vyjádření, že při "vyhánění" Němců z ČSR došlo ze strany Čechů ke genocidě?
Kdo, kromě novináře Davida Vondráčka, je partnerem SL pro dialog v České republice?
Požadujete náhradu škod, které
Němcům vznikly v souvislosti s odsunem?
Podporujete požadavky německé menšiny v ČR na odškodnění?
Uznáváte povinnost německé strany splatit reparace Československu, které byly stanoveny Pařížskou reparační smlouvou.?
Považujete za správné, aby SRN nahradila škody, které vznikly Čechům při jejich vyhání z pohraničí v r. 1938 a vnitřním vyháněním v době tzv. protektorátu?
Sudetendeutsche Zeitung a Sudetenpost jsou tiskovými orgány SL. První z nich je vydáván v Mnichově, druhý ve Vídni. Jejich informace a stanoviska považuje značná část naší veřejnosti za protičesky revizionistická až revanšistická. Můžete přispět k tomu, aby sudetoněmecký tisk psal o nás objektivněji, třeba tak jak o SL převážné píší české noviny?
Skutečně se domníváte, že wiesbadenská dohoda by alespoň orientačně měla sloužit při jednání v Praze?
Činnost SL, jak značná část Čechů soudí,
má negativní vliv i na česko-německé vztahy. Můžete přispět k tomu, aby česko-německé vztahy nebyly dále tímto způsobem narušovány?

SL již delší dobu opakuje, jak upřímně touží po usmíření, po čestném jednání. Často jednáním předcházejí otázky. Tyto jsme Vám položili. Děkujeme Vám za
otevřené a upřímné odpovědi.
V Praze dne 14. prosince 2010

Za redakční radu Českých národních listů:
Josef Brhel, v.r.
Text tohoto otevřeného dopisu byl zaslán 14.12.2010 i elektronickou poštou na adresu: info@sudeten.de