Listopad 2011

Národní socialisté nebyli levice

30. listopadu 2011 v 19:17 | Z pozůstalosti Vladimíra Krajiny zaslal Karel Doskočil |  Jiní autoři

Kapitola 1 z tehdy připravovaného spisku "My a oni" vznikla v říjnu 2007

Krátké ohlédnutí 1897 - 1945

"Jen otrok necítí lásky k vlasti,
Muž svobodný ji miluje vždy,
přijímá její ochrany a plní
své povinnosti k ní" Jan Neruda

Vlast a národ jsou dva navzájem od sebe neodlučitelné pojmy, před nimiž každý poctivý Čech musí stát v pokoře s odhodláním pro vlast a národ obětovat i to nejcennější, aby v nich vládla lidskost, spravedlnost a pokrok. Bránit svobodu, suverenitu a rodnou zemi jako nejcennější dědictví uhájené proti nepřátelům v celé více než tisícileté historii krví a prací našich předků! Je naší svatou povinností usilovně pracovat na zvelebování naší vlasti, bránit ji před úklady vnějších i vnitřních nepřátel, aby pro další naše generace byla slova naší hymny nezpochybnitelnou skutečností a nebyla otravována marxbolševickým jedem rudého socialismu.
Socialismus je disciplina jak analyzovat a ovlivňovat vztahy mezi jednotlivci i skupinami občanstva tvořícího uzavřený národní celek a má různou společenskou hodnotu odpovídající způsobu a směřování jeho aplikace. Je jako břitva, která v ruce poctivého bradýře je nástrojem prospěšným, upravujícím a šlechtícím zarostlou tvář, naproti tomu břitva v rukou zločince je nástrojem až vražedným.
Socialismus je disciplinou prastarou. První obsáhlejší úvahy o něm se objevují již v průběhu patnáctého století obsahově charakteristickými humanitními prvky zvláště převažujícími v dílech utopických socialistů. Devatenácté století je poznamenáno vznikem pseudovědecké teorie dialektického materialismu korunovaného v roce 1849 vyhlášením tzv. Komunistického manifestu, který přímo vybízel řešit společenské poměry násilím pod hlavičkou třídního boje uskutečňovaného proletariátem a představovaným demagogií zpracovaným davem do stavu tupé poslušnosti a tíhnoucím za vidinou diktatury proletariátu obdařené nekontrolovatelnou mocí schopnou násilím zespolečenšťovat výrobní prostředky. Jinak řečeno bezmezně krást, ničit a vraždit a s heslem "Proletář nemá vlast", ničit i bourat celé národy. Byl to jakýsi druh rudé globalizace, jejímž vrcholným cílem byla světová socialistická revoluce a nastolení komunizmu.
Český živel se dostal do kontaktu s touto rudou ideologií jejímž tehdejším nositelem bylo soc.demokratické hnutí koncem devatenáctého století (1896-1897), kdy se jako metastáza smrtelné choroby vsákla do Českých zemí z prostoru Německa a ihned po založení soc.dem. strany v Čechách se tato uvedla svým protistátotvorným prohlášením a tím získala punc strany protinárodní. Živnou půdu našla soc.dem. strana v oblasti nekvalifikované pracovní síly a v živlu tehdy známém jako lumpenproletariát. Kvalifikovanějším děiníkům, živnostníkům, řemeslníkům a tzv. třetímu stavu svou ideologií nekonvenovala.
Tehdy čeští dělníci vedeni ambiciozním Václavem Klofáčem jako jedním z nich založili v roce 1897 stranu národně socialistickou postavenou na zcela jiném ideologickém základu než marxistickém. Svým pojetím prezentovali národní socializmus pevně zakotvený v mravně morálních kvalitách obecné solidarity jako katalyzátoru součinnosti všech občanských vrstev ke směřování veškerého jejich úsilí k prospěchu národa jako celku. Této své zásadě zůstali národní socialisté nejen proklamativně ale i v politické praxi věrni po celou dobu svého legálního trvání od roku svého založení až po násilnou jejich likvidaci nástupem protektorátu.
Zato soc.dem. strana v sentencích své ideologie rudého konfrontačního socializmu šla cestou rozvracení národní jednoty a rozeštvávání jednotlivých národních vrstev i skupin obyvatelstva různými projevy, články uváděnými ve svém stranickém tisku (viz štvavé články otce budoucího "dělnického presidenta Zápotockého" a jiných rudých kortešů) a různými účelovými demonstracemi, což je pro ně charakteristické i dnes. Nakonec ze svého stranického lůna vyvrhla na světlo světa v roce 1921 to nejhorší společenské svinstvo v podobě bolševické KSČ v době, kdy se již v Rusku masivně v zájmu socializmu vraždilo ne po stovkách a po tisících, ale po milionech a likvidovaly se celé národy, které se bolševikům Leninského ražení nehodily do krámu.
Dlužno připomenout, že mezi socdem a KSČ neexistoval a vlastně dodnes neexistuje v podstatě žádný ideologický rozdíl. Liší se pouze tím, že KSČ je v prosazování marxistických bludů arogantnější, drzejší a zločinnější, přičemž naopak v případě socdem převažuje celková neotesanost a buranství. Jinak tupá poslušnost jejich elektorátů je jedna z jejich společných charakteristik.
Od roku 1935 netřeba pochybovat o zrádcovství celé KSČ, která se od nástupu Hochů z Karlína do vedení veřejně vyznala, že pro ně je hlavním městem Moskva a jejich božskou trojicí Marx, Lenin a Stalin včetně jejich vražedných praktik, zvláště těch posledních dvou z té trojice. Nelze se potom divit tomu, když při volbě prezidenta drze vykřikovali -Lenin, ne Masaryk, po případě ujišťovali celý tehdejší parlament, že se jezdí učit do Moskvy, jak jim všem zakroutit krkem. Obyčejně se po takových extempore rychle hrdinsky vytratili pod ochranná křídla bolševické Moskvy. Bohužel se jim nakonec demokracii přece jenom krkem zakroutit podařilo a to na víc než čtyřicet let.

Existence národních socialistů a jejich počínání za druhé světové války nemůže být předmětem tohoto krátkého ohlédnutí a je teprve podrobně zpracovávána. Po skončení války v roce 1945 a po odeznění poválečné euforie byli národní socialisté připraveni plně spolupracovat se všemi politickými demokratickými subjekty při budování demokratického státu. Ve stranických materiálech národních socialistů datovaných do druhé poloviny roku 1947 je zachována formulace vize o uspořádání poměrů slovy předsedy strany Petra Zenkla následovně: "Socialismus není konfekční zboží. Musí být ušit na míru, máme-li se v něm cítit volně."

Koncem roku 1974 lidé sami začali chápat, že komunistický program se skládá jen z prázdných slov, nesplnitelných slibů a lží různého kalibru. Program předložený národními socialisty nabízel reálné možnosti pro všechny sféry veřejného života, zabezpečoval sociální smír a rozvoj celkového národního potenciálu. Program řešil mimo jiné obecný prospěch občanů, daňovou spravedlnost, pružnost daňových systémů, systémová opatření pro budoucnost a modernizaci řádu.
Žádná tehdejší politická strana neměla tak precizně propracovaný program, proto měl v době svého předložení u veřejnosti velice kladný ohlas, ale v kruzích marxistické levice vzbudil oprávněnou obavu z možného nebo spíše jistého jejich volebního krachu v blížících se volbách spojeným se ztrátou mocenského postavení. To zřejmě vyprovokovalo a urychlilo jimi připravovaný puč odstartovaný vládní krizí. Reálné vize o prosperujícím svobodném demokratickém státu Čechů a Slováků vzaly za své v dusotu luzy promenující se s flintičkami na ramenou ulicemi Prahy. Marxistická KSČ
spolkla marxistickou socdem a vůbec ji nevadilo, že adoptovala dle klasifikace soudruha Lenina užitečné idioty, ale ustavila tak velesilnou marxistickou levici, která vlastně jen s nepatrnými změnami funguje dodnes. Ostatní demokratické strany byly převálcovány a "lid", jinak bolševická klaka nahnaná na Václavák, zachránila republiku před demokracií.

Zvláštní analogie

29. listopadu 2011 v 20:37 | Ivan Fenz |  Jiní autoři

Podobnost čistě náhodná

Kdysi se v Mnichově, v pivovarské hospodě sešla grupa a založila politickou stranu. Po ohlášení úřadům strana živořila. Později přišel Rakušan a převzal funkci předsedy a stranu přejmenoval na Národně socialistickou německou dělnickou stranu ( NSDAP ).
Najmenoval své zástupce, udělil jim právo zakládat buňky a verbovat ochotné členy a sympatizanty. Souběžně se připojili váleční vysloužilci a založili při straně pořádkové oddíly na "ochranu" veřejných aktivit strany a zejména vystupování Adolfa Hitlera napřed označované páskou s písmeny SA na rukávě.
Strana byla v názorech naprosto jednotná a hovořila ústy AH. Kdo měl jiný názor byl usměrněn a pokud straně "škodil" , vypořádal se s ním fémový soud. Odhodlané shromáždění na pokyn odhlasovalo trest a SA ho vykonaly. Ani vražda nebyla výjimkou.
Úřady byly netečné až do chvíle puče. Pak daly sice AH pod zámek, ale ve fešáckém kriminále mohl své fantasmagorie zpracovat a po propuštění za peníze mocných ovládnout Německo. Za toto selhání demokracie zaplatil celý svět.

26.11.2001 s odkazem na veřejné zdroje se mohl každý přesvědčit, že:
- se v plzeňské restauraci Obecního domu v Praze sešla grupa ustavujícího sjezdu tzv. národních socialistů - levice pro 21. století.
Delegáty na sjezdu měli být i zástupci živořící České strany národně socialistické, kteří se registrovali na svém mimořádném sjezdu. Delegaci jim potvrdil ing. Král člen přípravného výboru pro založení NS-LEV. Pan Král se ukázal jako lhář, protože vyloučil každého s vlastním názorem, jednoduše mu neposlal na sjezd pozvánku.
- Jistý pan Benda nabral kdesi ochotné lidi na sjezd a ze slíbené parity ČSNS 2005 se stal, poměr asi 30 : 200 přihlášených a p. Králem schválených. Původ těchto nadělaných "národních lvů" je neznámý, prý prošli různými stranami a nespočitatelnými hospodami.
- Rovněž nechyběli pořadatelé, naštěstí bez pásky, ale odhodlaní ke všemu.
- Stanovy strany NS-LEV ( schválené zdejším min. vnitra ) jsou asi tak stručné, že v praxi umožňují sjezdu schválit demokratické perly, jako "předseda jmenuje místopředsedy" , "předseda uděluje licence na zakládání krajských organizací" apod.
- Jediným kandidátem na předsedu NS-LEV byl Jiří Paroubek, donedávna předseda ČSSD, dnes prozřelý a asi jediný pravý "národní socialista - levicový" zvolený 99,5%.
- Sjezdem schválené písemnosti byly podobnou většinou schváleny.
- Strana je naprosto jednotná a hovoří ústy Jiřího Paroubka. Členstvo je naprosto odhodlané. Jeden místopředseda je placen kanadskou vládou.
Vše uvedené by mělo asi zajímat zdejší netečné úřady. Proč?
- Prvním cílem NS-LEV je funkce hejtmana ústeckého kraje pro Jiřího Paroubka a samozřejmě budoucí zakázky podobně zacíleným přátelům pro dobro Ústecka.
- Druhým cílem, je poslanecký klub ve Sněmovně, pro získání imunity pro spřátelené lvy.
- Doufejme, že dalším cílem nebude, z členů lékařů, najmenovaný tým pro českou eugeniku a podobné hokuspokusy, jak je v nacistických stranách obvyklé.
Korupce v tom není, za to ručím, řekl Jiří Paroubek, jde jen o blaho lidu, s lidem a pro lid.
Konec konců bližší informace o politickém jednání s Jiřím Paroubkem a jeho záměrech, by mohl úřadům poskytnou dosud zapsaný předseda ČSNS 2005, pan Karel Janko.

Ivan Fenz, čl. ÚR ČSNS 2005

Názor delegáta ustavujícího se sjezdu

28. listopadu 2011 v 21:41 | Bohdan Babinec |  Jiní autoři

Bylo připraveno do diskuse

Vážení hosté, milé sestry, vážení bratři,
Dnešní den bude v historii národních socialistů dnem znovuvzkříšení, tak jako v báji o ptáku Fénixovi, který znovu povstal z popela. Doufám a věřím, že časy Šulů, Olšiaků , Balcarů a Bucků, kdy milionový majetek strany byl "prohospodařen" a strana skončila v konkurzu, jsou nenávratně za námi. Věřím že nyní, ač bez majetku, dokáže strana znovu pod vedením Ing. J. Paroubka získat prvorepublikový lesk a slávu, získá opět důvěru národa a bude se znova podílet na správě státu a dokáže republiku vyvést ze současného marasmu. Ano, říkáme že jsme moderní levice. Chceme zdravý národ v ekonomicky a sociálně silném státě. Ano, možná že jsme pravicoví v otázce nedotknutelnosti poctivě získaného majetku. Budeme však dbát na to, aby ceny životně důležitých komodit byly regulovány státem, abychom byli potravinově soběstační, aby zateplování panelových domů, šetření vodou, energiemi a podobně nevedlo jako v současné době k jejich zdražování ale naopak k poklesu jejich cen. Zamezíme korupci tím, že poctivé podnikání bude všestranné podporováno. Zavedeme majetková přiznání v těch případech, kde majetek přesahuje hodnotu patnácti milonů Kč. Pro každého plátce zdravotního pojištění musí být dostupná současná moderní lékařská péče. Říkáme, že bílá zubní výplň je v 21. Století standardní. Za nadstandard považujeme luxusně vybavený jednolůžkový pokoj, vyšetření příp. ošetření pacienta na jeho žádost mimo pracovní dobu apod. Síť neziskových zdravotnických zařízení musí být všeobecně dostupná. Věřím také, že dokážeme získat vynikající odborníky, kteří dokážou zpracovat životaschopné a moderní koncepce rozvoje infrastruktury, ochrany životního prostředí, důchodového zabezpečení, spravedlnosti, obrany apod.
Je teď jen a jen na nás, jak dokážeme v dosažení těchto cílů napomáhat svému předsedovi. A znovu opakuji, tak jako na minulém sjezdu: Nestěžujme si, když něco hned nejde, že jsme jen malý národ v kontextu velké Evropy! Neexistují malé národy, jen malí lidé!
Mysleme na to, jak na nás odkudsi shůry shlížejí velikáni české politiky, T. G. Masaryk, E. Beneš, V. J. Klofáč, M. Horáková, F. Plamínková, F. Zemínová, P. Drtina, P. Zenkl a další, ke kterým se s hrdostí hlásíme.
Tak se snažme je nezklamat.
Děkuji za pozornost
MUDr. Bohdan Babinec

Ustavení NS - LEV 21 zaujalo i Jana Šinágla

28. listopadu 2011 v 16:42 | Převzato od Jana Šinágla |  Jiní autoři

Jsou výtky vůči Paroubkově nové straně oprávněné?


"Lev" Paroubek už kousal, aneb demokracie podle Jyrky ParoubkaTiskEmail
Domácí zpravodajství
Sobota, 26 Listopad 2011 17:31
Za co Pane Bože za co…?!
Žádný novinář, pokud jsem zaregistroval, neměl problém zúčastnit se ustavujícího sjezdu další "pidistrany" LEV 21, jen mně, dle očekávání, byly činěny opět, jako nedávno v hotelu DUO, potíže. Údajně jsem se včas nezaregistroval a nezbylo místo. Mladíka, který měl na starosti registraci mi bylo až líto, když mi musel lhát, viditelně nerad, do očí. Ochranka byla tentokrát pozorná a Paroubek_a_ven_261111doprovázela mne na každém kroku a zakazovala mi dokonce i ve veřejných prostorách Obecního domu, fotografovat. Fotografie vlevo ukazuje pokyn "šéfa" ochranky, aby mne "doprovodil" ven. Stejný pán zařídil mé "vyhoštění" nedávno z hotelu DUO. Podstatné dění - před Obecním domem, jsem zdokumentoval - viz níže a byl rád, že ušetřený čas jsem mohl věnovat smysluplnější činnosti. Je smutné, že ČT 24 se o dění před Obecním domem vůbec ve své odpolední reportáži nezmínila, stejně jako TV PRIMA, která alespoň odvysílala část rozhovoru s panem Janko - níže si můžete poslechnout celý tento rozhovor.
Přináším tři krátké zvukové záznamy - první je úvod Národních socialistů, poté projev jejich předsedyJaroslava Rovného a rozhovor pro TV PRIMA Karla Janko, stále předsedy ČSNS. Údajně se krátce dostavili i členové DS, hned prý odešli.
ČTK: Paroubek se stal šéfem Národních socialistů - levice 21. století - Praha - Ustavující sjezd strany Národní socialisté - levice 21. století (LEV 21) dnes zvolil drtivou většinou Jiří Paroubka předsedou strany. Bývalý šéf ČSSD stranu sám založil. Pro Paroubka hlasovalo 233 z 235 přítomných delegátů sjezdu. Dva se zdrželi. Ve vedení bude i poslanec Jiří Šlégr nebo bývalý šéf ústecké krajské sociální demokracie a podnikatel Petr Benda.
Vstiek1Vskutku totalitní výsledek volby předsedy této bezvýznamné straničky poslušných, hlupáků, karieristů, užitečných idiotů a nepochybně i darebáků. Oba plakáty - viz. níže - pořízené mladými národními socialisty, s Jiřím Paroubkem, jsou vystižné. Vzbudily oprávněný zájem široké veřejnosti a turistů. Chudák pan Paroubek, sotva byl zvolen předsedou, už po něm začaly šlapat stovky lidí… Fotogalerie je malá, ale o to výmluvnější! Nepochybně by se pan Paroubek a jeho strana jistě uplatnila i ve volbách v roce 1948, kdy by se pro změnu z "matky" stala poslušnou "dcerkou" KSČ. Takovéto charaktery byly žádány, našlo se jich tehdy dost a je vidět, že ani dnes naše země jimi zdaleka netrpí.
Málokdo asi ví (zaznělo dnes v pořadu ČT Historie CS z úst historika Václava Vébra z UNI Pardubice), že do Československa přijelo před rokem 1948 celkem 400 ruských poradců, aby zajistili vítězství komunistů ve volbách. Přijeli jako tzv. "obchodní poradci", v jejich čele stál jistý Sudomlatov, osobní přítel Stalina. A pak vyprávějte o vítězství komunistů v demokratických volbách!
Paroubek_plakat_JS_261111Můj otec byl také kdysi členem Národních socialistů - z úcty k jeho památce jsem se nechal u transparentu této strany vyfotografovat. Nepochybně i on by dnes podpořil obě hnutí ANO 2011 a NEO 2011!
Několik postřehů k současnému dění: stoupá opět počet umrzlých bezdomovců - mnozí z nich dlouhá léta pracovali... Ještě jsem neviděl Roma jako bezdomovce - mnozí z nich v životě nepracovali!

Z pohledu Jiřího Pondělíčka

27. listopadu 2011 v 17:37 | Jiří Pondělíček

Ustavení strany NS - LEV 21

Včera, v sobotu 26.11. t.r. proběhl ustavující sjezd strany Národní socialisté- Levice 21. Století.
Podle očekávání byl předsedou zvolen J. Paroubek, bylo zvoleno předsednictvo strany a právní a revizní komise.
Pochopitelně se to neobešlo bez některých výstupů, organizovaných jak ze strany odpůrců tak ze strany některých jednotlivců, kteří cítili potřebu emotivně vybít své pocity křivdy.nejprve se objevilo několik výrostků z DSSS, kteří by rádi značku českého národního socialismu ztotožnili s německým nacismem. To se ale dalo čekat.
Smutné bylo vystoupení skupinky členů ČSNS, kteří se snažili kolemjdoucí oslovit dětinskými plakáty a transparentem a kromě toho i letáčky se zmateným textem.
Argumentují tím, že oni jediní jsou pravými dědici historické ČSNS a oni jediní mají právo se k jejímu odkazu hlásit. Svým příklonem k pravicové politice a popřením levicové orientace dějin národních socialistů se naprosto odchýlili od ideové kontinuity strany, ke které se tak halasně hlásí.
Včerejšího dne byl učiněn další krok ke sjednocení občanů, kteří mají národně socialistické názory. Já osobně věřím, že to není krok poslední.

Proběhl ustavující sjezd Paroubkovy strany

27. listopadu 2011 v 17:29 | převzato z tn.nova |  Aktuality

A teď do práce, ať o nás lidé vědí

Paroubek šéfem NS-LEV 21, oslovují se "bratře, sestro"

Jiří Paroubek
Jiří Paroubek byl zvolen předsedou staryn NS-LEV 21
Foto: Mediafax
26.11. 10:27 | Aktualizováno 11:47 | tn.cz / Mediafax
Bývalý šéf sociálních demokratů Jiří Paroubek se v sobotu stal oficiálně předsedou Národních socialistů - levice 21. století (NS-LEV 21).
Zvolilo ho 233 z 235 přítomných delegátů ustavujícího sjezdu v pražském Obecním domě, dva delegáti se zdrželi.

Paroubkova volba proběhla překvapivě už 20 minut po zahájení sjezdu a bez toho, aby sám kandidát na předsedu strany řekl jediné slovo. Delegáti se jen dozvěděli, že "bratr Jiří Paroubek je socialistou tělem i duší" a že jeho politická dráha se tímto směrem začala odvíjet už od jeho 18 let.

Paroubkovi socialisté si vzápětí zvolili také 23členné předsednictvo strany. Kromě poslance Jiřího Šlégra je v něm například bývalý šéf fotbalového svazu Jan Obst nebo Stanislav Palša, šéf České strany národně socialistické 2005, která s NS-LEV 21 zfúzovala.

PSALI JSME:

Ustavující sjezd NS-LEV 21 začal krátce po 10. hodině českou hymnou v podání dětského sboru Valášek. Členové strany se mezi sebou oslovují "bratři a sestry".

Proti nové straně ještě před začátkem sjezdu demonstrovalo několik skupin jejích odpůrců. S transparenty se tu objevila hrstka příznivců Dělnické strany sociální spravedlnosti. Představitelé České strany národně sociální zas vyzdobili dlažbu před Obecním domem třemi plakáty s Jiřím

Paroubkem a hesly jako "Česká strana národně sociální není levice. Paroubek je zkrachovalý levičák a krade historii ČSNS" nebo "Jsem narcis", u které zároveň žlutě kvetoucí narcisy rozdávali. Osamocený se tu pohyboval také bývalý šéf ČSNS 2005 Karel Janko.


Jak dál?

23. listopadu 2011 v 18:39 | David Khol |  Jiní autoři

Téma malých a nových stran

Politika by dle některých skeptiků a glosátorů měla být něčím spíše k smíchu - něčím, čím se zabývají kromě politiků jen komentátoři a co do života běžného občana ani příliš nezasahuje. Bohužel - ona ta politika nás každého ovlivňuje až příliš - a to většinou ne příliš pozitivně.
Pro bývalé členy ČSS/LSNS/ČSNS - zejména pak ty, kteří se nažili tuto stranu zreformovat a skrz ni přispět k zlepšení stavu české společnosti - pak ten dnešní stav může být spíše až k pláči.
Pro člověka s přirozeným sociálním cítěním a umírněným národním smýšlením (právě takoví někdejší národní socialisté byli) je dnešní situace vskutku tristní. Máme zde sociální demokracii, která se utápí v různých obstrukcích - a jejíž významná část touží po jednotné levici, třebaže tento přístup už tady byl a jeho výsledkem byla komunistická diktatura. Máme zde nereformovanou KSČM, ve které čím dál více nabývají na důležitosti lidé typu paní Semelové, oslavující padesátá léta a statečné pohraničníky. Je zde i DSSS, která představuje skutečný krajní extrémismus, ohro-žující samotné principy demokratického státu. Snad i proto zde chybí strana, která by představovala umírněný, věcný velký střed a přinášející i určitý zdravý národní patos - tedy jako právě někdejší ČSNS. Takovou stranou nemůže být staronová ČSNS 05, resp. LEV 21 Jiřího Paroubka. U té právě díky osobě Jiřího Paroubka a lidí jej obklopujících lze předpokládat, že půjde cestou uřvanosti, populis-mu - a možná i různých nechutných praktik sloužících jen k tomu, aby se Jiří Paroubek opět dostal k moci. Takovou stranou nemůže být ani původní ČSNS, která se pod taktovkou ambiciózního, leč věci neznalého Michala Klusáčka zmůže jen na to, aby na nějakém památníku natírala kříž na rů-žovo. Cestou nemohou být ani strany, které částečně využívají někdejšího národně sociálního po-litického prostoru -tedy především Suverenita a částečně i SPOZ. Obě tyto strany se postupně pře-měnily v jakési fankluby svých zakladatelů - tedy Jany Bobošíkové a Miloše Zemana - a slouží tak především k jejich zviditelňování. Tyto strany tak možná jsou schopny dosáhnout částečného úspěchu (výsledek kolem 3%), těžko však mohou být přínosem, skutečně národu prospěšné.
Mnohého tak maně napadá otázka - co dál. Vzrůstá počet těch, kteří nemají dnes stranu, kde by se mohli politicky realizovat - a mnohdy ani nemají koho volit. Jako určité řešení se nabízí - založení nové strany.
Je samozřejmě otázkou, jaká by ta strana měla být. Mělo by se jednat o autentickou stranu - nemě-lo by se jednat o umělé "havlovské" subjekty, jako byla např. někdejší Cesta změny. Mělo by se jednat o stranu s vlastním svébytným, konkrétním pozitivním programem - a nikoliv o pouhý shluk nespokojenců. Mělo by se jednat o stranu, která nebude stát na nějakém rádoby silném vůdci, ale spíše na kolektivní práci, sehraném týmu. Konečně mělo by jít o stranu, které nepůjde ani tak o hysterické adorování socialismu či přímo chválu komunistického režimu ( s tím se lze bohužel setkat především u ČSNS 05) jako spíše o naplnění ideje demokracie.
Je zřejmé, že taková strana může vzniknou právě na národně sociálním půdorysu. Vždyť národní socialisté či spíše sociálové byli tradiční stranou - a jejich odkaz je stále živý. Hodně lidem zde chybí kvalitní, moderní strana se sociálně liberálním programem, která by se zaměřovala přede-vším na obranu nižší střední třídy, nemilosrdně bité dnešními pseudoreformami. Výrazným poziti-vem je i otázka personální. Vždyť ČSS/ČSNS především v letech devadesátých prošla spousta zajímavých nadaných lidí, kteří se pokoušeli tu stranu zmodernizovat. Mnozí z nich přešli do jiných stran, velké množství je ale i těch, kteří dnes jen tak sedí doma - a na stranu si občas jen s nostalgií (někdy možná i se vztekem) vzpomenou. Leckteří se dokázali výrazně prosadit - nikoliv díky stra-ně, ale spíše straně navzdory, což je přece jenom absurdum. Přitom tito lidé představují obrovský potenciál, mohli by ohromně prospět nejen straně jako takové, ale i českému národu.
Založit politickou stranu přitom není nic až tak náročného. Stačí shromáždit tisíc podpisů ( to by nemělo být problémem), napsat slušné stanovy - a vymyslet nějaký výstižný smysluplný, nikoliv přehnaně krkolomný název, který by přitom nemusel obsahovat slova národní či sociální. Ostatně takovéto nové straně by mělo jít především o obsah, o sdělení jako takové.
Něco jiného je stranu založit -a něco jiného je přetvořit ji ve skutečně kvalitní hodnotnou politic-kou sílu. Na to je třeba především dobrého, kvalitního a sehraného týmu lidí ochotných a schopných politické práce. ani ne tak nějakého přehnaného množství peněz (bývalá ČSNS utratila stovky milionů a nebylo jí to k ničemu - a obdobným příkladem může být třeba Nezdem) jako především skutečně dobré sourodé party, která dokáže držet pospolu - a přitom být otevřená každému novému zájemci. Vždyť i mnohé velké zahraniční strany vznikaly často na základě malého počtu aktivistů.
Často třicet pracovitých lidí dokáže víc než početná apatická, věčně se hádající velká strana.Stejně tak je třeba ale také poučit se z dosavadních chyb jak ČSNS (a těch bylo tolik, že by to možná vydalo na samostatnou studii), tak i jiných politických stran. Zejména osud Masarykovy demokra-tické strany, kterou zakládali bývalí členové ČSS z obdobných popudů a která doslova promrhala svůj největší potenciál (zajímavý nosný název, řada kvalitních osobností).
Takovéto nové strany je zde přitom zásadně třeba. Zde přec nejde o pouhé udržení nějaké značky, ostatně je přec docela přirozené, že politické strany vznikají a zanikají. Nejde dokonce ani o odkaz Eduarda Beneše a Milady Horákové - vždyť k těm se dnes hlásí někdo a plnou pusu jich má většinou ten, kdo toho není příliš hoden. Zde jde především o melantrichovský, bratříkovský odkaz.
Odkaz lidí se silným sociálním a vlasteneckým cítěním, odkaz lidí svobodomyslných a nezá-vislých. Odkaz "Blouznivců našich hor" - lidí autentických, s ryzím, ba přímo metafyzickým vztahem k České republice, její historii. Tento odkaz tu stále ještě je - ale bohužel postupně uvadá a zdá se dokonce, jakoby spolu s ním uvadal i český národ.
Současná politická situace, ekonomická krize přivádějící nespokojené na náměstí ukazuje, že v české společnosti není něco v pořádku.Roste počet těch, kteří si uvědomují, že ke změně nestačí jen pokřikování na různých demonstracích. K nápravě tohoto stavu by přitom mohla napomoci právě nová či spíše staronová strana, po které ostatně mnozí volají. Podaří se něco takového založit?

K Zídkově článku o Gustávu Husákovi v LN

19. listopadu 2011 v 23:48 | Jaroslav Skopal |  Vlastní příspěvky

Po dvaceti letech od smrti někdejšího prezidenta Gustáva Husáka je jeho politická dráha stále předmětem zkoumání

Připomeňme si, že Gustáv Husák, který významně ovlivnil podobu normalizace po srpnové invazi hlavně sovětského vojska v srpnu 1968 do Československa, zemřel 18. listopadu 1991. Jeho charakteristiku v drtivé většině negativní lze nalézt na mnoha webových stránkách. Redaktor Lidových novin Petr Zídek připravil do sobotního vdání LN obsáhlý článek o Husákově roli v normalizační politice, v němž jsou citovány výroky řady jeho současníků.
Co nejvíce na Husákově životě šokuje, je jeho přesvědčení o správnosti socialistického či komunistického systému navzdory těžkým výslechům a věznění po vykonstrovaných obviněních ze strany jeho komunistických soukmenovců. Tak jako se někteří odbojáři za nacistické okupace vyhnuli smrti v koncentračních táborech nebo nacistických věznicích díky rychlému postupu Rudé armády v období let 1944 a 1945, tak Gustav Husák unikl rozsudku smrti díky tomu, že jeho proces byl pro jeho vytrvalé odmítání nařčení z buržoázního nacionalismu a bůhví jaké zrady odložen až na rok 1954 a to již přece jen po Stalinově smrti ledy mírně polevily. Propuštěn byl podmínečně až na amnestii v květnu 1960.
Jeho vrcholová role přišla po 21. srpnu 1968, když si prezident Svoboda v Moskvě na Brežněvovi vymohl, že si k jednání se Sověty může zajet pro skutečné představitele státní a politické moci. Tak se Gustáv Husák dostal do "delegace" za vládu. Ukázalo se, že pro Brežněva bude patrně nejpřijatelnější osobou k hledání oboustranného východiska z politické situace, kterou u nás navodila přítomnost sovětských vojsk. Byl přijat Moskevský protokol a Husák jej začal postupně prosazovat.
Osobně jsem Gustava Husáka viděl na pár metrů od sebe, když odcházel ze Španělského sálu o přestávce společné schůze obou sněmoven Federálního shromáždění, aby si někde v předsálí zakouřil. Šlo zřejmě o onu schůzi 28. dubna 1969, kdy byl Alexander Dubček na krátký čas zvolen předsedou Federálního shromáždění po své předchozí abdikaci na funkci prvního tajemníka ÚV KSČ.
Na Zídkově článku v LN, opírajícím se o řadu výroků pamětníků a také analýzu Husákova písma grafoložkou, hodnotím hlavně to, že nejde o černobílé hodnocení. Husákova politika byla zřejmě politikou menšího zla ve srovnání s tím, co by se dělo, kdyby rozhodovali Biľak, Indra a jejich tvrdé jádro. Ze závěru článku vyplývá s použitím nekrologu Jána Mlynárika, publikovaného v LN po Husákově smrti, že s Husákem odešla epocha totality, ponižování člověka a národa. Jsou však připomenuta i slova prezidenta Václava Havla, že právě dnes dosáhla zkorumpovanost nejrůznějších veřejných činitelů nejvyššího stupně. Ta slova měl Václav Havel napsat Husákovi v roce 1975. Mnohý čtenář by řekl, že platí pro naši současnost. Takže za totalitou a normalizací se v tom duchovním slova smyslu ještě tečka udělat nedá. Mnohé z té doby v nás zůstalo. Pro mravní a duchovní obrodu společnosti zbývá mnoho vykonat.

N. Farage k EU: ‘Všechny vás chci vyhodit’

16. listopadu 2011 v 14:18 | upozornil Martin Bacík

Evropská unie potřebuje silnou sebereflexi

Evropská Unie Britský europoslanec Nigel Farage za Nezávislou stranu Spojeného království útočí na Evropskou komisi a vysvětluje, jakou by se EU měla stát. Čím méně posluchačů v sále, tím více dodatečných čtenářů a posluchačů na internetu.
Přepis videa:
Farage:
… a ta mezera mezi evropskou politickou třídou a běžným voličem den ode dne roste. A já se vás musím zeptat na to, co jsem dnes ráno slyšel. Jen na to, jaké k tomu máte plány? Jen předstíráte, jako by všechno fungovalo neuvěřitelně dobře. EU uvízla v těžké strukturální krizi. Řecko, Portugalsko a Irsko uvnitř Eura už nemůžou přežít. Dánsko se vykrucuje ze Schengenské smlouvy a dobře dělají, protože úplná volnost pohybu osob je tou úplně nejnezodpovědnější věcí, jakou jste udělali. A výzkumy veřejného mínění říkají, že dle statistiky lidé nechtějí další evropskou spolupráci. A ovšemže s tím musím souhlasit. To, co nechtějí, je tahle Evropa vedená nevolenými byrokraty jako pan Barosso. V nedávném komentáři jste řekl, že EU je fantastická. To, co podporujete, je destrukce demokracie národů.

Ale je to Řecko, o které mám kvůli vám největší starost, neboť když Řekové stáli před svým nedávným zotročením, tak vy jste řekl (adresováno předsedajícímu schůzi Buzkovi): "My jsme žili mnoho let jako země postrádající suverenitu pod sovětskou okupací. Pro nás není EU hrozbou suverenity, protože jsme před nedávnem zažívali skutečně vážnou hrozbu naší suverenitě." Tak co to vlastně říkáte! Že tohle zase není tak hrozné jako SSSR? Je to opravdu pro váš lid dost dobré, že dnes popisujete řecké problémy jako podružné? Je mi líto, teď jsou v Řecku venku v ulicích stovky tisíc lidí, kteří bojují, aby dostali zpět svou demokracii. A to k nám zoufale volá, abychom tomu uvěřili. Vy a já, pane předsedo Buzku, můžeme mluvit o hnutí Solirarita, můžeme mluvit o Polsku, jak získalo před dvaceti lety svobodu, teď tu jste a vzdáváte se suverenity Polska do rukou zklamavší Evropské unie. Ano, pane, my všichni chceme pro budoucnost sdílenou evropskou spolupráci, ale tohle s naprostou určitostí není ten model.

Předsedající:
Děkuji, pane spolupředsedo. Budete odpovídat na otázky na základě modrých karet. Pan ?Gebos? - otázka z modré karty.
Poznámka překladatel: Jméno mezi otazníky zapsáno podle poslechu. Správný zápis jména neznám.

?Gebos?:
Děkuji, předsedo. Pan Farage byl tak trochu jako kohout. Sedí si na hromádce slušně nepojmenovatelného a kokrhá si - kykyryký. Co to kritizujete? Co máte, pane Farage, za návrhy k budoucnosti tohoto kontinentu?

Farage:
Po roce 1945 byl nápad dát dohromady jmenovitě Radu Evropy velice rozumnou myšlenkou. Mějme společnou Evropu, kde si spolu sedneme, budeme mít smlouvu o volném obchodu, kde si dohodneme minimální standardy práce, životního prostředí atd. A to všechno můžeme dělat i bez Evropské komise, bez Evropského parlamentu a bez Evropského soudního dvora. V oblasti bezpečnosti jsme to už udělali s NATO.
Ano, znamenalo by to, že byste, pane Barosso, přišel o job. Ale odhlédme-li od toho, proč bychom nemohli věci řešit jako vyspělé demokracie? Ano pane Schulz, taky bych vás chtěl vyhodit. Chtěl bych vás všechny (s rozmáchnutím po sále) vyhodit. Tyhle věci můžeme dělat a je tu pozitivní možná cesta vpřed.
Když lidem bereme schopnost vládnout si sami a přenášíme tuhle pravomoc na Evropskou komisi, tak směřujeme k Evropě rebelie a násilí. Vraťme se k demokratickým kořenům!

YouTube
November 10, 2011


N. Farage k EU: ‘Všechny vás chci vyhodit’ový článek

16. listopadu 2011 v 14:17 | upozornil Martin Bacík

Evropská unie potřebuje silnou sebereflexi

Evropská Unie Britský europoslanec Nigel Farage za Nezávislou stranu Spojeného království útočí na Evropskou komisi a vysvětluje, jakou by se EU měla stát. Čím méně posluchačů v sále, tím více dodatečných čtenářů a posluchačů na internetu.
Přepis videa:
Farage:
… a ta mezera mezi evropskou politickou třídou a běžným voličem den ode dne roste. A já se vás musím zeptat na to, co jsem dnes ráno slyšel. Jen na to, jaké k tomu máte plány? Jen předstíráte, jako by všechno fungovalo neuvěřitelně dobře. EU uvízla v těžké strukturální krizi. Řecko, Portugalsko a Irsko uvnitř Eura už nemůžou přežít. Dánsko se vykrucuje ze Schengenské smlouvy a dobře dělají, protože úplná volnost pohybu osob je tou úplně nejnezodpovědnější věcí, jakou jste udělali. A výzkumy veřejného mínění říkají, že dle statistiky lidé nechtějí další evropskou spolupráci. A ovšemže s tím musím souhlasit. To, co nechtějí, je tahle Evropa vedená nevolenými byrokraty jako pan Barosso. V nedávném komentáři jste řekl, že EU je fantastická. To, co podporujete, je destrukce demokracie národů.

Ale je to Řecko, o které mám kvůli vám největší starost, neboť když Řekové stáli před svým nedávným zotročením, tak vy jste řekl (adresováno předsedajícímu schůzi Buzkovi): "My jsme žili mnoho let jako země postrádající suverenitu pod sovětskou okupací. Pro nás není EU hrozbou suverenity, protože jsme před nedávnem zažívali skutečně vážnou hrozbu naší suverenitě." Tak co to vlastně říkáte! Že tohle zase není tak hrozné jako SSSR? Je to opravdu pro váš lid dost dobré, že dnes popisujete řecké problémy jako podružné? Je mi líto, teď jsou v Řecku venku v ulicích stovky tisíc lidí, kteří bojují, aby dostali zpět svou demokracii. A to k nám zoufale volá, abychom tomu uvěřili. Vy a já, pane předsedo Buzku, můžeme mluvit o hnutí Solirarita, můžeme mluvit o Polsku, jak získalo před dvaceti lety svobodu, teď tu jste a vzdáváte se suverenity Polska do rukou zklamavší Evropské unie. Ano, pane, my všichni chceme pro budoucnost sdílenou evropskou spolupráci, ale tohle s naprostou určitostí není ten model.

Předsedající:
Děkuji, pane spolupředsedo. Budete odpovídat na otázky na základě modrých karet. Pan ?Gebos? - otázka z modré karty.
Poznámka překladatel: Jméno mezi otazníky zapsáno podle poslechu. Správný zápis jména neznám.

?Gebos?:
Děkuji, předsedo. Pan Farage byl tak trochu jako kohout. Sedí si na hromádce slušně nepojmenovatelného a kokrhá si - kykyryký. Co to kritizujete? Co máte, pane Farage, za návrhy k budoucnosti tohoto kontinentu?

Farage:
Po roce 1945 byl nápad dát dohromady jmenovitě Radu Evropy velice rozumnou myšlenkou. Mějme společnou Evropu, kde si spolu sedneme, budeme mít smlouvu o volném obchodu, kde si dohodneme minimální standardy práce, životního prostředí atd. A to všechno můžeme dělat i bez Evropské komise, bez Evropského parlamentu a bez Evropského soudního dvora. V oblasti bezpečnosti jsme to už udělali s NATO.
Ano, znamenalo by to, že byste, pane Barosso, přišel o job. Ale odhlédme-li od toho, proč bychom nemohli věci řešit jako vyspělé demokracie? Ano pane Schulz, taky bych vás chtěl vyhodit. Chtěl bych vás všechny (s rozmáchnutím po sále) vyhodit. Tyhle věci můžeme dělat a je tu pozitivní možná cesta vpřed.
Když lidem bereme schopnost vládnout si sami a přenášíme tuhle pravomoc na Evropskou komisi, tak směřujeme k Evropě rebelie a násilí. Vraťme se k demokratickým kořenům!

YouTube
November 10, 2011