Z projevu předsedy ČSNS ke 115. výročí jejího vniku

17. dubna 2012 v 22:52 | Jaroslav Rovný |  Jiní autoři

Světlá i potemnělá minulost strany a problémy současné české politiky

Není lehké spočítat kolik národních socialistů prošlo koncentračními tábory a komunistickými lágry. Zcela nepochybně lze období od založení strany až do roku 1948 nazvat obdobím slavné historie strany. Byla to doba zakladatele strany a jejího předsedy, senátora a 1. československého ministra obrany bratra Václava Klofáče. Význam prezidenta republiky a prvního místopředsedy strany bratra Dr. Edvarda Beneše nelze v dějinách našeho státu přehlédnout. Nemohu zapomenout na pražského primátora a nástupce br. Klofáče v čele strany, br. Petra Zenkla. Byla to doba, ve které ČSNS vychovala a katapultovala do československé politiky desítky ministrů, stovky primátorů a tisíce starostů. Až do konce první republiky byli v Pražských čtvrtích výhradně národně socialističtí starostové. Ve stejné době pouze dvě města v republice neměla národně socialistického starostu - byl to Hradec Králové a Plzeň. Dalších tisíc starostů měla strana na českém venkově. V únoru 1948 přivedli posluhovači komunistů stranu do lůna Národní fronty. Na dlouhých 41 let se strana stala pouhou stafáží komunistů při vytváření iluze o proletářské demokracii. I toto neslavné období bohužel patří a bude patřit do historie strany. 41 let budování socialismu poznamenalo stranu natolik, že se po listopadu 1989 nedokázala zorientovat v nově vzniklé situaci a do vedení strany nechala zvolit mladé, hodně ambiciozní a národní frontou vychované lidi. Tato skutečnost nemohla občany našeho státu přesvědčit o tom, že ve volbách v roce 1990 kandidují skuteční národní socialisté, k tomu ještě pouze s jediným programem a tím byl balkon Melantrichu. Trochu málo na to, aby se strana stala vážným konkurentem OF. Dnes lze jednoznačně říci, že tehdejší propad ve volbách byl začátkem dnešního stavu, a to i přesto, že se v následujících volbách v rámci LSU národně socialistická strana do parlamentu na čtyři roky dostala. Bohužel, nedokázala najít vlastní projev a stala se pouhou stafáží ODS. Propadem v dalších volbách bylo zahájeno období, které lze nazvat obdobím rozdělování, slučování a tunelování. Následkem toho strana postupně přicházela o svůj restituovaný majetek a měnila často svůj název.
V rámci Evropské unie nemají národně orientované strany na růžích ustláno. Vstup německého kapitálu do českého mediálního prostoru znamenal pro ČSNS výrazné omezení její možné mediální propagace. Dekrety prezidenta republiky Edvarda Beneše jsou také, a to zcela vědomě, spojovány s ČSNS. Trestní oznámení, které jsem podával po konečném vytunelování strany bylo v celém rozsahu odloženo. Přitom šlo nejen o majetek strany, ale jednalo se také o upozornění na to, že v našem státě je tak mizerné právní prostředí, že lze beztrestně vytunelovat kteroukoliv politickou stranu třeba i parlamentní.

Tuto téměř absurdní dobu nelze v tomto vystoupení popsat. Proto si dovolím několik málo vět nasměrovat k budoucnosti. Na počátku diskuze o obsahu národně sociální politiky vždy stojí otázka, co je to národní program a význam slova "národní" v názvu politické strany. Spojení s konkrétním národem je určitě na místě, to ovšem neznamená, že by se vždy automaticky jednalo o vymezování se vůči ostatním národnostním menšinám. "Čechy Čechům"; "Nic než národ" - byly a jsou pro ČSNS nepřijatelné projevy. Od vyhlášení Československa měla strana základní politický cíl, a tím bylo zajistit dobré fungování státu a jeho institucí, dalším cílem bylo hledání cesty k dobrému soužití s menšinami ostatních národů. Není pochyb o tom, že význam slova národní byl a je mnohdy v souvislosti s politikou zneužíván v různých extremních formách. Odmítám ovšem jakékoliv zobecnění. Na druhé straně nelze přehlédnout, že existují programové zásady které národní politiku vysloveně charakterizují. Jedná se především o důraz na dobré fungování státní správy, dodržování předpisů, zákonů a vymahatelnost práva, a to ve všech oblastech občanského soužití. Přenos těchto zásad do podnikatelského prostředí jeho rozvoj pozitivně ovlivňuje. To byl také důvod, proč měla strana v minulosti svou voličskou základnu mezi živnostníky a pracovníky státní správy. Dnes, stejně tak i v budoucnu, bude mít svou perspektivu takový národní program, který se nebude zabývat pouze otázkou českého národa, ale především problematikou Českého státu, ochranou jeho kulturního dědictví a jeho zájmů ve sjednocené Evropě.

Druhým pilířem programu národních socialistů zůstává program sociální. Ten do budoucna bude ještě mnohem důležitější než program národní. Také zde má strana možnost navázat na historii. Na práci Petra Zenkla v oblasti sociální politiky určitě Praha nikdy nezapomene. Odlišnost sociálního programu naší strany od programu sociálních demokratů bylo možné spatřit především v tom, že postrádal jakékoliv prvky populismu. Vždy se jednalo o program realistický, který se opíral o tři pilíře, solidaritu, generační odpovědnost a ekonomickou výkonnost státu. Také do budoucna musí strana naplňovat své sociální poslání. Rozhodně budeme prosazovat v oblasti penzí plnou odpovědnost státu, stejně tak tomu bude u zdravotnictví a školství. Pokud v těchto oblastech připustíme nějaké poplatky, tak budou pouze sloužit jako prostředek proti zneužívání systému. Nehodlám v tomto mém slavnostním vystoupení představovat jednotlivosti programu ČSNS. Mým cílem je sdělit Vám, váženým hostům, že ČSNS se nehodlá smířit s tím v jaké situaci se nachází. Řečeno slovy našeho bratra, předsedy Petra Zenkla: "Národní socialismus je věžně živý". Tato politická idea vychází z vlastenectví a sociálního cítění. Slova pana prezidenta Masaryka bych parafrázoval takto: "Strany se udržují těmi ideály pro které vznikly".

O tom, že národně sociální politika je atraktivní i dnes, svědčí veliké množství stran a politiků, kteří aktivně vystupují s tím, že jim jde o ochranu národních zájmů. Došlo to tak daleko, že se k historii národních socialistů hlásí i nově založené politické subjekty. Nemůžeme a také nechceme nikomu určovat jakou politickou linii si zvolí, budeme ovšem dbát na to aby historii nejstarší strany v našem státě nikdo nezneužíval ke svému prospěchu. Velice důrazně z tohoto místa prohlašuji, že Česká strana národně sociální, která byla založená před 115 lety v tomto sále, je stále v činnosti a je připravená nabídnout občanům Českého státu program, který umí daleko lépe než současné parlamentní strany řešit problémy nejen ekonomické, ale i sociální.

Rozhodně nehodláme nečinně přihlížet tomu, na jak nízké úrovni je důvěra občanů v instituci, kterou nazýváme stát. Nedůvěra k policii a justici je alarmující. Korupce prolezla do všech oblastí života naší společností. Za tento stav nesou odpovědnost všechny vlády po listopadu 1989, všechny politické strany, které zasedli a zasedají v parlamentu. Je bezpodmínečně nutné, aby politické strany začaly plnit jednu ze svých základních rolí, a tou je výchova vlastních politiků. Není možné, aby strany peníze občanů i nadále pouze utrácely za nákladné kampaně a za nákup celebrit a mediálně známých tváří.

Řídit stát a nést za to odpovědnost by měli lidé, kteří jsou pro politiku vychování a své schopnosti již prokázali v komunálním prostředí.
Své vystoupení ukončím slovy, ČSNS přes veškeré peripetie není žádné prošlé zboží.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama