Červenec 2012

Kdo do Senátu?

31. července 2012 v 12:05 | Tomáš Sazima na webu NS - LEV 21 |  Jiní autoři

Národní socialisté představili své kandidáty pro senátní volby v Praze

Přidáno 30.7.2012 19:47
Národní socialisté na tiskové konferenci v pondělí 30. července představili své kandidáty pro podzimní senátní volby v Praze. Ve volebním obvodu Praha 2 se bude o hlasy voličů ucházet bývalý ředitel nemocnice Na Homolce MUDr. Vladimír Dbalý, ve volebním obvodě Praha 4 pak bývalý náměstek ministra obrany a bývalý český velvyslanec v Indii a Japonsku Ing. Jaromír Novotný a v Praze 8 bude za národní socialisty kandidovat soukromý chirurg MUDr. Bohdan Babinec, CSc..
Profily jednotlivých kandidátů:
Ing. Jaromír Novotný (24. srpna 1947, Slezská Ostrava):
Vystudoval obchodní fakultu VŠE v Praze. Z politických důvodů v době vlády komunistického režimu nemohl uplatnit svoji kvalifikaci a byl nucen zpočátku pracovat jako dělník při vykládce vagonů. Po listopadu 1989 se stal zástupcem předsedkyně Vládního výboru pro mezinárodní vztahy vlády České republiky, kde se mimo jiné podílel jako zástupce Vlády ČR na vyjednávání Asociační dohody mezi Československem a EU. V polovině devadesátých let působil na pozicích vrchního ředitele sekce zahraničních vztahů, náměstka a 1. náměstka ministerstva obrany. Vyjednával vstup ČR do vojenské části NATO. V červenci 2001 byl jmenován prezidentem republiky mimořádným a zplnomocněnýmvelvyslancem České republiky v Indii, Bangladéši, Nepálu, Srí Lance, na Maledivách (s působností i pro Bhútán) se sídlem v Indii. Poté v lednu 2006 byl jmenován prezidentem republiky mimořádným a zplnomocněným velvyslancem České republiky v Japonsku. Hovoří plynně anglicky, rusky, francouzsky a polsky.
"Ve své kampani se budu zaměřovat především na to, čemu rozumím nejlépe. Ze svých zahraničních zkušeností mám dobrý přehled o tom, jak by mělo fungovat velké město jako je Praha. Na půdě Senátu pak mohu pomoci dalšímu rozvoji našeho hlavního města, a tedy i jeho obyvatelům, především v oblasti bezpečnosti. Chci vyrazit mezi lidi, nabídnout jim své služby a požádat je o podporu. Chci svým přístupem pomoci zlepšení politické kultury v naší zemi a chci být pro voliče zárukou toho, že svou důvěru vkládají do správných rukou."
Můj program v senátních volbách
1) Chcete změnu? Přijďte k volbám, volte ty co se nebojí a nekradou, volte ty, co už něco v životě dokázali, ne ty co slibují, že něco dokážou. Nechci se stydět za to, že jsem občanem České republiky, proto jdu do voleb.
2) Budu prosazovat uplatnění zákona o státní službě = nezávislost státních zaměstnanců na politicích.
3) Jsem proti současné podobě zákona ohledně vyrovnání se státu s církvemi. Nelze vracet to, co bylo církvím odebráno před 25. únorem 1948 = tunel na státní rozpočet ve prospěch církví.
4) Vadí mi obrovská korupce na všech úrovních, (střízlivý odhad uvádí 70 miliard ročně!!!), proto budu podporovat všechny návrhy na uzákonění majetkových přiznání a také pokut (anebo mimořádného zdanění) placených z majetku nabytého neprokazatelným způsobem.
5) Budu vystupovat proti "Bruselským" kvótám určujícím počet přistěhovalců jednotlivým zemím EU. Nechci, aby se opakovaly chyby našich západních sousedů v imigrační politice.
6) Jsem proti zavedení II. pilíře důchodové reformy = tunel ve prospěch soukromých důchodových fondů na úkor státu.
7) Jsem proti zvyšování finanční spoluúčasti pacientů při placení léků = tunel ve prospěch farmaceutických firem. Jsem proti dělení zdravotní péče na péči pro bohaté a péči pro chudé.
8) Jsem proti neustálým reorganizacím policie a armády spojovaných se snižováním jejich rozpočtů. Základním úkolem státu je totiž zabezpečit ochranu a bezpečnost jeho obyvatel.
9) Nelze šetřit na úkor bezbranných, tj. důchodců a zdravotně postižených. Budu podporovat zrušení všech asociálních zákonů současné vlády.
10) Jestli to vidíte stejně, přijďte k volbám, jsem váš kandidát do Senátu.
Motto: Nebát se a nekrást (T. G. Masaryk)
MUDr. Vladimír Dbalý, MBA (13. května 1959, Hradec Králové):
Vystudoval všeobecné lékařství na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Atestace v oborech všeobecná chirurgie a neurochirurgie. V roce 1995 absolvoval u Prof. Spetzlera dlouhodobou stáž na Barrow Neurosurgical Institute v americkém Phoenixu. Poté absolvoval kurz BNCT v San Diegu (USA). V roce 2002 provedl první navigovanou operaci v ČR. V roce 2004 se zapojil do projektu TTF (léčba maligních gliomů mozku působením magnetického pole), a od roku 2006 do celosvětové randomizované multicentrické studie léčby těchto nádorů. Je členem EANS a WFNS (evropská a světová neurochirurgická společnost). V říjnu 2004 se stal primářem Neurochirurgického oddělení Nemocnice Na Homolce v Praze, dva roky poté i jejím úspěšným ředitelem. Pod jeho vedením byla nemocnice Na Homolce v letech 2010 a 2011 vyhlášena v řadě anket jako nejlepší nemocniční zařízení v ČR. Hovoří plynně anglicky,domluví se japonsky a rusky.
"Ve své kariéře jsem získal řadu zkušeností, a to jak na poli lékařském, tak i v oblasti manažerské. Mám detailní přehled o situaci ve zdravotnictví v hlavním městě a rozhodně se chci této oblasti věnovat i nadále. Věřím, že občanům bych byl v Senátu platný především proto, že na svět nenahlížím pouze očima politika, ale snažím se hledat i rozměr lidský. V této souvislosti budu rozhodně bojovat proti uvažované privatizaci některých pražských nemocnic, ke které by dříve nebo později muselo dojít, pokud by pět pražských nemocnic bylo převedeno do majetku města Prahy. Má kampaň bude postavena především na kontaktu s voliči. Věřím, že pro ně budu kvalitní alternativou."
MUDr. Bohdan Babinec, CSc., (2. ledna 1944, Hrušov)
Jeho dědeček byl jedním ze zakladatelů Československa a Senátor Československé republiky do roku 1930. Bohdan Babinec vystudoval lékařskou fakultu na státní Univerzitě v Užhorodě, kde promoval v roce 1972. V roce 1987 obhájil na Karlově univerzitě v Praze kandidátskou disertační práci. Po promoci se začal věnovat chirurgickému oboru, ve kterém do roku 1992 pracoval v různých českých nemocnicích a poliklinikách. Od tohoto roku pracuje jako licencovaný soukromý chirurg v Praze 9. Od doby vzniku České lékařské komory v roce 1990 je jejím členem a v současnosti je členem představenstva OS ČLK Prahy 1. Od roku 1978 je členem České lékařské společnosti J. E. Purkyně. Od roku 1998 je členem a působí ve vedení sdružení privátních ambulantních chirurgů (SPACH) . Od roku 2006 je rovněž členem společnosti robotické chirurgie. Je autorem 12 patentů a 2 užitkových vzorů v oboru zdravotnictví a také tří léčebných metod. Bohdan Babinec je autorem a organizátorem výstavby pomníku na památku Dr. Milady Horákové a politických obětí z 50. let minulého století.
"O post senátora se neucházím poprvé. Mým mottem je, že zdravý národ může fungovat pouze v ekonomicky a sociálně silném státě. Současná pravicová vláda připravila pro občany mj. i v oblasti zdravotnictví radikální změny a plynule tak navazuje na snahy o privatizaci zdravotní péče započaté již v době předchozí vlády české pravice. Jsem přesvědčen, že tyto změny nás zavedou do situace, kdy nebudeme schopni zajistit bezplatnou kvalitní lékařskou a zdravotní péči, na kterou mají občané z Ústavy ČR nárok. V Senátu bych chtěl nejen bojovat proti těmto krokům vlády, ale zároveň bych chtěl na základě svých dlouholetých praktických zkušeností příspět k tomu, aby české zdravotnictví mohlo nadále fungovat a bylo dostupné skutečně pro všechny."
Můj program v senátních volbách
1) Docílit zrušení regulačních poplatků za návštěvu lékaře a za recept v lékárně.
2) Zavést v městské části Praha 8 spádové pohotovostní služby lékáren po dobu 24 hodin denně.
3) Vrátit statut fakultní nemocnice zařízení Na Bulovce.
4) Zavést v městské části Praha 8 spádové pohotovostí lékařské služby pro dospělé, děti a dorost.
5) Obnovit službu 24 hodinové zubní pohotovosti.
6) Zasadím se o novelu zákona, kde bude zákonem stanoven smluvní vztah občana-pacienta s jím vybranou zdravotní pojišťovnou. Pouze pacient si může určovat svého lékaře nebo zdravotnické zařízení, kde chce být hospitalizován.
7) Chci prosadit vytvoření nestátního a nezávislého Ústavu revizních lékařů, který bude ze zákona dohlížet na zneužívání zdravotních služeb jak lékařem, tak pojišťovnami či samotným pacientem.
8) Budu aktivně prosazovat více zeleně, klidových zón pro rekreování nejen občanů Prahy 8, ale i turistů, a také vznik nových prostorů pro sportovní aktivity dětí a mládeže.
9) Otevřu diskusi o možnosti zavedení trestu smrti u prokazatelně brutálních vražd zejména dětí a starých lidí.
10) V oblasti bezpečnosti občanů nejen v mém volebním obvodě budu chtít dosáhnout takové kvality, která by naplňovala heslo: "Každá ulice má svého strážníka."
Tomáš Sazima, tiskový mluvčí NS-LEV 21

Návrat letounu L-159 za chyby u letounů CASA je další blamáž

31. července 2012 v 11:49 | Jiří Paroubek na webu NS-LEV 21 |  Jiní autoři

Místo finanční kompenzace návrat nechtěné věci

Přidáno 30.7.2012 19:51
Jako špatný vtip na mne zapůsobila zpráva o tom, že španělské konsorcium EADS vrátí České republice jako reparaci za chyby u letounů CASA jeden bitevník L-159, který byl předmětem obchodu právě při nákupu letounů CASA. Absurdnost celé této situace pak dokládá fakt, že letoun bude zpět do ČR dopraven na kamionu.

Není třeba opakovat, že český stát se nadbytečných letounů L-159 snaží zbavit seč mu síly stačí, neboť si jich před lety pořídil více, nežli bylo potřeba. Dodnes tak občané platí ročně miliony korun za jejich uskladnění a konzervaci.

Považuji tento případ, který je jen dalším kamínkem v mozaice blamáže okolo nákupu letounů CASA za diplomatické selhání ministerstva obrany. Místo toho, aby stát utržil finanční kompenzaci, která by Armádě ČR mohla byť symbolicky pomoci v dnes už tak napjatém rozpočtu, dostaneme zpět letoun, o který se opět budeme muset starat a jeho návrat do země a následná péče o něj nás ve výsledku bude ještě stát nemalé peníze.

Pokud tímto způsobem a s podobným výsledkem probíhají všechny mezinárodní obchody ČR pod vedením dosavadních pravicových vlád, pak se nemůžeme divit, že naše země musí řešit problém s rozpočtovými schodky.

Zajímalo by mne, zda když si ministr Vondra koupí zkažené maso, jde jej do obchodu vyměnit za zkažené párky. Jinak totiž tuto logiku nechápu.

Jiří Paroubek, předseda NS-LEV 21

Jak se zachovat u léků dle Svazu pacientů ČR

31. července 2012 v 11:36 | upozornil Jiří Pondělíček |  Jiní autoři

SVAZ PACIENTŮ ČR VYZÝVÁ: Neplaťte léky, žádejte je na pojišťovnu!

Svaz pacientů ČR, 1.7.2012
Dnes nastala revoluce v placení za léky. Pravicová vláda ODS- TOP09 - VV(Lidem) nechala zákonem zrušit systém, kdy pacient měl možnost dostat i volně prodejné léky na recept, tedy s úhradou od své zdravotní pojišťovny. Přes 150 léků ode dneška si pacienti mají kupovat za hotové. Přesto je tady právo pacienta na plně hrazený lék, takže si jej v ordinacích můžeme vynutit.

Svaz pacientů ČR vyzývá: Neplaťte léky, žádejte je na pojišťovnu!

Svaz pacientů ČR doporučuje bojkot léků, které nejsou hrazeny ze zdravotního pojištění.
V každé lékové skupině musí existovat lék, který je plně hrazen pojišťovnami. Máte na ně právo ze zákona § 11, odst.1, pís. e) zákona č.48/1997 Sb. a dále §15, odst.5) zák. 48/97 sb. v návaznosti na §39c, odst.5) zák. 48/1997 Sb.. Doporučujeme proto pacientům, aby požadovali po svých ošetřujících lékařích předepisování léků, které již nemusí doplácet a v praxi tak trvali na dodržení ústavního principu práva na bezplatnou zdravotní péči na základě veřejného zdravotního pojištění.
Pokud jim bude sděleno, že takový lék pro jejich nemoc neexistuje nebo zjistí, že je takový lék neúčinný, prosíme o sdělení této informace pacientskému ombudsmanovi nebo přímo na adresu Svazu pacientů ČR (poradna.leky@pacienti.cz).
Dnes pojišťovny přestaly hradit 150 dalších léků. Jsou mezi nimi léky na bolest, alergie a kožní problémy. Lidé tak mají mimo to, co odvádí na zdravotní pojištění, zaplatit další půl miliardu korun podnikatelům ve zdravotnictví.
Ministerstvo tvrdí, že jeho opatření neomezují přístup ke zdravotní péči, protože v každé lékové skupině je lék, který je plně hrazen pojišťovnou. Praxe ale vypadá jinak. Z veřejného zdravotního pojištění je hrazeno čím dál tím méně nejen u léků a pacienti platí čím dál tím více. Tato nerovnost je ještě znásobována tím, že pokud je pacient léčen v tzv. odborném centru, pak dostává zdarma i léky, které mají v běžné lékárně mnohdy nemalé doplatky.

Ministr Heger evidentně nevnímá nejen nesoulad svých opatření s právem občanů garantovaném ústavou ani nerovnost, kterou svými opatřeními způsobuje mezi jednotlivými aktéry poskytujícími zdravotní péči nebo podnikajícími ve zdravotnictví.
Vzhledem k hlasovací mašinérii poslanecké sněmovny a chybějící empatii vládních stran nelze v této chvíli dosáhnou nápravu jinak, než že občané nepřistoupí na nerovná pravidla v péči o jejich zdraví.
Vyzýváme proto pacienty, aby po svých lékařích vyžadovali předepisování léků, které jsou plně hrazeny, na které tedy již nemusí doplácet.
Pokud jim tyto léky nezabírají nebo dostanou informaci, že na jejich nemoc plně hrazený lék není, nechť tuto skutečnost sdělí svému pacientskému ombudsmanovi nebo přímo na Svaz pacientů ČR (poradna.leky@pacienti.cz). Pomohou tak vytvořit objektivní obraz fungování a dopadů současných reforem a poskytnou cenné informace a argumenty pro cestu k nápravě.

Alena Gajdůšková,
1. viceprezidentka Svazu pacientů ČR
senátorka a místopředsedkyně Senátu PČR

Ke zvyšování platů politiků

26. července 2012 v 21:32 | Mojmír Juráň z Ústí |  Jiní autoři
Zvřejněno nejen v Parlamentních listech, ale i v Přerovském Deníku 26.7.2012
Utahování opasků, Mojmír Juráň, 25.7.2012 7:28:00
To mi hlava nebere. V dnešní ekonomické situaci, kdy nám už nepatří skoro nic, jenom obrovské dluhy, které nesplatí snad ani naši vnuci, se naší vládní činitelé předhánějí, kdo víc vyplatí na odměnách, svým podřízeným za mimořádné výkony v pracovní době. Kde na to vzali, když státní kasa je prázdná - přitom je to tak jednoduché a hrdinské, ubrat těm co se nemohou a neumí bránit, protože na lůzu a chudobu musí být přísnost, aby měla starosti jak přežít a moc si nevyskakovala, co kdyby se opakoval rok 1989, ale mladí jsou nadšení, že nemusí pracovat a mohou volně cestovat - ještě na to mají ?! Další zapeklitý problém, Ústavní soud vydal rozhodnutí, že si všichni ústavní činitelé musí přidat na platech o 10%, ale musí to parlament schválit, to bude fuška a konstruktivní diskuse, ale jsem přesvědčen že hamižnost zvítězí, vládní křesla v parlamentu budou tentokrát plně obsazená. Doufám, že Ústavní soud také zruší protizákonné krácení valorizace důchodů, a jiné nesmyslné úsporné balíčky a škrty, na všech úsecích našeho, kdysi prosperujícího státu. Tato zemička je tak prohnilá a zkorumpovaná, ždímaná tuneláři, odklaněči a zloději, že jsme k smíchu pro celý svět, ale ještě zřejmě není tak zle, protože obyčejný český lid povstane, až nemá co ztratit!!! Otázka je, co může obyčejný člověk ztratit? Důvěru a úctu k tomuto režimu už žádný soudný člověk dávno nemá, úspory se rozplynuly během populárních vládních, utahování opasků, takže zbyla už jenom čest a důstojnost civilizovaného tvora, bohužel, tisíce bezdomovců ztratily už úplně všechno. Je to vizitka a úspěch současného režimu, který se nám, poctivým obyčejným lidem, naprosto drze a nestydatě, veřejně vysmívá do tváře - jak dlouho ještě ??? Francouzká vláda si hned po jmenování snížila platy o 20%, nedovedu si představit, že by naši poslanci odmítli svoje navýšení platů o desetitisíce. Velice rád bych se mýlil. Mojmír Juráň Ústí

K neúspěšné realizaci zakázky na centrální registraci vozidel

25. července 2012 v 16:42 | článek z Novinek.cz, komentář J.Skopal |  Aktuality

Problém, který se dotýká celé sféry veřejných zakázek

Aplikace běží, hájí se firma. Ve výsledku ale registr nefunguje

Martin Tůma, obchodní ředitel společnosti ATS-Telecom Praha, která pro ministerstvo dopravy připravila nový centrální registr vozidel, si stojí za tím, že samotná aplikace registru nevykazuje problémy. Ty se podle něj týkají výkonu agendy registru, což je prý ale v gesci ministerstva dopravy. Jde například o propojení se schengenským informačním systémem. Společnost prý udělala v této věci maximum.
Obchodní ředitel společnosti ATS-Telcom Martin Tůma (vlevo) spolu s ministrem dopravy Pavlem Dobešem (uprostřed) a náměstkem Miroslavem Drobným
Zvětšit obrázek
Obchodní ředitel společnosti ATS-Telcom Martin Tůma (vlevo) spolu s ministrem dopravy Pavlem Dobešem (uprostřed) a náměstkem Miroslavem Drobným
FOTO: Petr Hloušek, Právo
Dnes 14:44
(Aktualizováno: 15:42 )
"Z mého pohledu jsme nemohli udělat víc, než jsme udělali," řekl Tůma Radiožurnálu. Odmítl přitom v souvislosti s registrem používat termín chaos.
Nový registr vozidel provázejí problémy již od jeho spuštění před více než dvěma týdny. Nově zkolaboval v pondělí a střídavě nefungoval až do středečního dopoledne. Problém se vyskytl při komunikaci se Schengenským informačním systémem (SIS), kdy nebylo možné například dohledat, zda přihlašovaný vůz není kradený.

Problémy s ukládáním dat nebyly

"Zápisy do registru fungovaly," odmítl Tůma kritiku s tím, že došlo pouze k omezení agendy, která požaduje ověření, zda vozidlo není kradené. "Šlo o konkrétní úkony vázané na ověření v SIS," dodal. Odmítl, že by existovaly problémy s ukládáním dat.
Systém, který tedy firma navrhla, je podle ní funkční, problém je v tom, že v praxi se zatím nedá použít.
Podle Tůmy se nyní napravují chyby z minulosti. Zdůraznil, že firma přebírala po ministerstvu vnitra databázi. Její chybovost měla být asi jedno promile, ale později se ukázalo, že je vyšší. Proto musí být část záznamů korigována ručně.
Podle ministerstva dopravy je chyb více než milión, což je rozhodně více než v řádu promile.
Obchodní ředitel uvedl, že se nyní společnost ve spojení s ministerstvem dopravy snaží nastalé problémy operativně řešit. Zatím není jasné, zda bude splněna podmínka premiéra Petra Nečase, který v případě, že problémy přetrvají do pátku, očekává rezignaci ministra Dobeše.

Důvody kolapsu prověří audit

Důvod středečního kolapsu nového registru vozidel prozkoumá nezávislý audit ministerstva vnitra, řekl ministr dopravy Pavel Dobeš. Pokud se ukáže, že za výpadek mohou nedostatky registru, je ochotný odstoupit.
Ministerstvo dopravy ale podle něj může nést odpovědnost pouze za to, co může ovlivnit. Současné výpadky jsou prý spíše problémem ministerstva vnitra. Dobeš se proto obrátil na ministra vnitra Jan Kubice, aby prověřil, zda byla infrastruktura ministerstva vnitra dostatečně připravená pro připojení k registru vozidel.

Komentář k článku

Je zajímavé sledovat, jak se zúčastněné strany ve sporu hádají, kdo zavinil chybně a pomalu fungující systém. Od samého začátku je zřejmé, že nešlo o technicky jednoduchou zakázku, nýbrž o náročný projekt, který musel splnit celou řadu náročných podmínek, zejména na jiné již zavedené systémy evidence.
Nabízí se jediná odpověď: Na ministerstvech jsou nekompetentní osoby, které nedokážou formulovat nejen zadání zakázky, ale ani si najít vhodné externí osoby, které by to udělaly za ně. Jen namátkou uvádím některé obecně platné požadavky, které musí být uplatňovány před výzvou k podávání návrhů a které tvoří etapy celého dlouhého procesu:
Přezkoumání smlouvy začínající přesnou a úplnou formulací požadavku zadávajícím ministerstvem.
Dokonalá znalost souvislostí resp. souvisejících vazeb (např. na Ministerstvo vnitra)
Zpracování návrhu řešení a přezkoumávání jeho etap ze strany dodavatele a zadavatele.
Čas na ověření a prokázání, že navržený systém je schopen plnit požadavky specifikovaného nebo zamýšleného použití.
Konečným zákazníkem je vlastně občan, firma nebo organizace, kteří budou system využívat při registraci svého nově vlastněného vozidla. Od všech lze očekávat reklamace neshodného produktu s vypořádáním vzniklé škody.
Obecně se to projeví v nedůvěře v systém práce současné vlády nebo ještě obecněji v samotný stát.
Budiž nastálý případ varováním všech politikům, kteří se tlačí na vysoké posty, pak vytrvoří klima nekompetentnosti a neodpovědnosti s následky, které pak nesou na svých bedrech ostatní občané.
JS

NS-LEV 21 k registraci vozidel

23. července 2012 v 19:00 | Jiří Paroubek na webu NS-LEV 21 |  Jiní autoři

Neustále kolabující registr vozidel je konečnou pro ministra dopravy Dobeše

Přidáno 23.7.2012 16:21
Nově spouštěný registr vozidel, pokud jej tak lze vůbec nazývat, je blamáží kolosálního charakteru a pomalu ale jistě se stává symbolem neschopnosti Nečasovy vlády. Po svém dalším dnešním kolapsu už připomíná spíše pacienta na jednotce intenzivní péče, který lavíruje mezi životem a smrtí. Jakkoliv je to bizarní přirovnání, zřejmě žádná jiná situace stav registru vozidel v jeho nové verzi lépe nevystihuje.

Nejsmutnější na tom všem je, že za celou tuto blamáž platí vysokou cenu především občané. Vyzývám celé vedení ministerstva dopravy, včetně ministra Dobeše, aby okamžitě rezignovalo na své funkce.Pokud tak neučiní sami, k čemuž by jim měla velet jejich odpovědnost, musí tak učinit premiér Nečas. Nepamatuji si větší ostudy a i na Nečasovu vládu je toto ostudný počin.

Zároveň očekávám, že dosud zveřejněnými pochybnostmi okolo celé zakázky se začne zabývat i policie.

Jiří Paroubek, předseda NS-LEV 21

Poslanec Jiří Paroubek se na debatu k nedůvěře dobře připravil

18. července 2012 v 20:08 | Jiří Paroubek na webu NS-LEV 21 |  Aktuality

Řečníci opozice vyčetli vládě vše, co měli i neměli na srdci

Projev Jiřího Paroubka k jednání o nedůvěře vlády Petra Nečase - 18. července 2012
Dámy a pánové, vážený pane předsedající, vážený zbytku vlády,
ve svém improvizovaném úvodu bych chtěl učinit několik poznámek. Především bych chtěl říci, že hlasování o důvěře nebo o nedůvěře, v tomto případě platí to druhé, v zahraničí se tomu říká confidence vote, je jedním z nejdůležitějších dnů v životě každé vlády. Ze zkušenosti víme, že tato hlasování, tato politická představení, sledují naši spoluobčané v řádech desítek tisíc, možná spíše sto tisíc lidí. Z členů vlády jsou v tuhle chvíli tady přítomni tři, to je řekněme pětina. To je jasné pohrdání Poslaneckou sněmovnou. Myslím si, že je potřeba, aby to lidé věděli. A hlavně tady chybí ty klíčové osobnosti vlády - předseda vlády, ministr financí, ministr zahraničních věcí a místopředseda vlády. To chci připomenout úvodem.
Chci také reagovat několika poznámkami na vystoupení pana premiéra i některých dalších vystupujících. Nebudu hovořit o těch věcech, o kterých hovořili už mí předřečníci.
Pan premiér tady hovořil o děsivých schodcích v letech 2005 a 2006, kdy byl hospodářský růst 6 a 7 %. No, určitě to říkal s jistou závistí, protože takového hospodářského růstu skutečně jeho vláda s touto hospodářskou politikou nikdy nedosáhla. Já jsem byl tehdy českým premiérem. Tehdy rostla reálná mzda, reálné důchody. A pokud jde o ten schodek, o kterém hovořil jako o hrůzném příkladu nehospodaření vlády, tak v roce 2005 činil 56 mld. korun, z toho 46 mld. korun byly rozpočtové rezervy, které použily v následujících letech pravicové vlády, a 20 mld. korun byly rezervy resp. peníze, které řešily ten problém, který tady zanechaly pravicové vlády z 90. let. Kdyby tyto rezervy, které se v těch dobrých časech mají vytvářet, nebyly vytvořeny, tak by rozpočet skončil v černých a ne v červených číslech.
Jak to bylo v roce 2006? A budu hovořit o relativních číslech. Byly to, pokud jde o podíl schodku k hrubému domácímu produktu, 2,4 %. To je pro tuto vládu sen! Nedosažitelný sen. V roce 2007, a to byl poslední rozpočet, který připravila ještě vláda pod mým vedením, tak ten skončil 0,7 %. Opakuji 0,7 %. Takže, pane premiére, až příště vám někdo bude dělat vaše projevy, zkuste vyměnit toho člověka. Já jsem také vyměnil toho člověka, dělám si je teď sám a jsem spokojen.
Hovořil tady pan premiér také o panu Přibylovi. To je démon, to je fantom, který byl šéfem Úřadu vlády a něco provedl na jaře roku 2006. Pan poslanec Bublan na to více méně velmi dobře reagoval. Chtěl bych říci, že pan Přibyl byl šéfem úřadu asi čtyři týdny, pokud si na to dobře pamatuji, za premiéra Grosse, a celkem neslavně odešel. A pak byl už soukromou osobou. On si mohl žvanit, co chtěl, s kým chtěl. Jestli to bylo s panem Brychem nebo jak se ten pán jmenoval, byla jeho věc.
Pokud jde o míru nezaměstnanosti. Já tady nechci dělat nějaký seminář o tom, jakým způsobem se vyvíjela nezaměstnanost. Ale ten samý argument, jako použil pan premiér o míře nezaměstnanosti, která je jedna z nejnižších v Evropské unii, jsme v těch letech 2005 a 2006 používali my! Ona totiž byla nižší, než byl průměr Evropské unie. Ale ten hlavní problém nezaměstnanosti v naší zemi přece není jenom v těch 8 procentech, ale on je v té dlouhodobé nezaměstnanosti a v regionech a mikroregionech, kde ta nezaměstnanost neklesá a kde dosahuje velmi vysokých čísel. A když k té nezaměstnanosti, která je evidována, přičtete ještě ty tři čtyři procenta, které jsou neevidované, tak se dostáváte na úplně jiná čísla.
Je potřeba si nenalhávat věci. Pokud jde o pana místopředsedu vlády Schwarzenberga. Je to milý pán. Já musím říct, že jeho pracovní metoda mě fascinuje. Domnívám se, že tu a tam si pospat, není tedy na škodu věci, ale neměl by tak činit při rozhovorech pro seriózní magazíny, jako je časopis Týdeník Ekonom. Měla by to být povinná četba pro všechny lidi, kteří profesionálně dělají politiku, přečíst si poslední rozhovor pana místopředsedy vlády Schwarzenberga, kdy hovoří o provizích v politice jako o běžné pracovní metodě! To je pro mě osobně zcela nepřijatelné! Prosím, kdo jste to nečetl, tak si to přečtěte. Kdyby to bylo v jiné zemi, kde není tak servilní tisk k vládě jako u nás, tak by to byl skandál monumentálních rozměrů, kdy pan místopředseda vlády považuje desetiprocentní provize za přijatelné. Něco, co se smí.
Pokud jde o Řecko, myslím, že to pan předseda Filip řekl velmi dobře. Já bych jenom udal krátké reálie. V létě 2009, kdy končila myslím šestiletá vláda konzervativní Nové demokracie, bylo Řecko trop, bylo na bankrot. Vládu v říjnu 2009 převzali řečtí socialisté, kteří vůbec netušili, do čeho jdou, i když by ten stát měli dobře znát, ale stát, který je prakticky oběma nohama v bankrotu, se těžko zachraňuje. Takže i tady ten, kdo připravoval projev panu premiérovi, já bych se nebál to nazvat, se dopustil určité eskamotáže.
Dámy a pánové, teď bych přešel ke své připravené části projevu. Především bych chtěl říci, že minulý pátek vygradovalo představení v Poslanecké sněmovně až do absurdního divadla. A nejenom tam, ale také na bezpečnostním výboru, a dneska jsem měl pocit, že to divadlo ještě pokračuje. Mám na mysli mj. poněkud opožděné vyjádření policejního prezidenta o tom, že se s ním ministr financí telefonicky spojil v souvislosti s kauzou CASA a vykonával nátlak, který policejní prezident vlastně nechápal jako nátlak, a také vyjádření ministra vnitra, že policejní prezident mu již v červnu řekl, že skončí v září ve své funkci. Jakkoliv si nepřeji pokračování této vlády, a tedy ani tohoto ministra financí, nechci svou argumentaci spojit s podivným sporem ministra financí a policejního prezidenta, resp. ministra vnitra a policejního prezidenta. Pro blaho země by bylo nejlepší, kdyby odešli všichni tři tito funkcionáři a byla nahrazena celá administrativa. Buď má policejní prezident pro svá tvrzení důkazy, anebo by měl mlčet. A stejně tak ministr vnitra. Jedná se o tvrzení proti tvrzení. Nevím, proč bych tato tvrzení měl rozplétat a dávat na dojmy své či kohokoliv jiného. Není totiž vyloučeno, že zítra nebo za týden se situace vyvine ještě úplně jinak a hlavní aktéři si vzpomenou na něco jiného.
Je to tedy možná dobrá záminka pro vyvolání vládní krize, ale ne nejlepší důvod, alespoň ne pro mne. Jiná věc jsou ovšem letouny CASA. Celá kauza je velmi závažným důvodem pro hlasování o nedůvěře. Zdá se, že tady má policie opravdu ostře nabito a morální a politická odpovědnost členů někdejší Topolánky vlády, nejde přede vůbec jen o poslankyni a bývalou ministryni obrany Parkanovou, je mimo jakoukoliv pochybnost. A jádro Topolánkovy vláda: pánové Nečas, Schwarzenberg, Vondra, Kalousek a donedávna ještě Pospíšil, přešlo do klíčových pozic v Nečově vládě. Pokud se prokáže, že byl předražen nákup problematických letounů o 658 mil. Kč, bude to děsivý příběh zneužití veřejných prostředků.
A k užitným vlastnostem letounu CASA. Nechci radit, ale když se koupí letadla, měla by alespoň létat. Že bychom se mohli letounů zbavit prodejem, tak to nevypadá, jedině snad, že bychom je prodali Albánii do Muzea moderního umění. uvidíme, co v průběhu času všechno ještě vyplave na povrch jako olej nad vodu. Při boji zájmových skupin v určitých částech policie a státního aparátu to tak nepochybně dopadne. Znechucení obyčejných policistů dostoupilo vrcholu. Útoky na policii jsou nechutné. O těch bych ovšem odpreparoval útoky na plukovníka Lessyho, který začal hrát vyšší nežli policejní hru. Jako ze seriálu o sicilské Cosa Nostře byla pro mě zpráva, kterou jsem vyslechl včera. Jak se zdá, klíčový svědek kauzy CASA je obviněn z mravnostního deliktu. (Ze sálu: už není!) Jakou cenu má svědectví potenciálního zločince, sexuálního maniaka, že? Tahle slova jsem psal samozřejmě ve chvíli, kdy jsem předpokládal, jak to dopadne, že se po čase zjistí, a ono se to zjistilo vlastně během několika hodin, že je to všechno jinak, že policie činila na svědka nátlak.
Při vší hrůze kauza CASA dokresluje způsob vládnutí především v době Topolánovy vlády. Nemusela by tedy mnoho svědčit o dnešku. Bohužel svědčí také o tom, že Nečasova vláda byla a je jen pokračováním Topolánkovy vlády trochu jinými prostředky. Nečasova vláda vznikla jako vláda boje proti korupci, vláda práva, boje proti rozpočtovému deficitu. Dnes po pouhých dvou letech její existence nikdo z členů vlády, ani z početných spřátelených novinářů už nemá odvahu tyto smělé charakteristiky připomínat. Prostě mluvit o této Nečasově vládě jako o vládě práva, boje proti korupci a deficitu je dokonalý učebnicový příklad oxymóronu, protimluvu.
Představme si ideální situaci, že dnes Nečasova vláda skončí. Bude proto dobré připomenout její počátky. Před dvěma lety přijal český tisk vznik této vlády s jásotem přímo frenetickým a fanfárami nadmíru hlučnými. Co následovalo, to by mělo poučit všechny obyčejné lidi, aby se příště nenechali před volbami opít rohlíkem, tedy názorem tzv. celebrit s mnohonásobně vyššími příjmy a jinými osobními zájmy, nežli jsou ty, jaké má průměrný zaměstnanec či důchodce nebo matka samoživitelka. Vlajkovou lodí předvolební prolhanosti byl klip oblbni dědka a bábu, a tím méně aby lidé poslouchali rady velmi dobře placených novinářů. Ti jsou pochopitelně zarytými odpůrci progresivního zdanění. Před volbami zejména Johnovy Věci veřejné - a já si to nemůžu odpustit, protože pan předseda tady velmi sebevědomě hovořil, a myslím, že se sebevědomím, které mu nepřísluší - Johnovy Věci veřejné, o Vítovi Bártovi neměl běžný volič tušení, měly plná ústa boje proti korupci a dinosaurů. Dnes a včera Radek John tuto osvědčenou terminologii oprašuje. Co předvedly Věci veřejné za necelé dva roky pobytu ve vysoké české politice, to by nedokázal předvídat žádný pokleslý román. Hlavní figury této podivné strany jako kdyby vypadly z nějakého dekadentního románu Matěje Čapka Choda. Dnes se tváří, jako by ve vládě vlastně nikdy ani nebyly, jakoby to nebyl jejich lídr, který dovedl českou policii na hranici rozpočtového a personálního kolapsu, úplného rozkladu! Připomeňme si, že rozpočet Ministerstva vnitra poklesl o 8,3 mld. korun. To je odpovědnost Radka Johna a jeho strany, že zmizelo několik tisíc policistů z Policie ČR, kdy dojezdové intervaly, když se něco stane, se prodloužily právě proto, že někdo neuměl spravovat tento resort, neměl tu správnou odbornost! Jejich podíl na decimaci české policie a hasičského záchranného sboru nesmí být zapomenut.
Stává se naprosto běžným zvykem v české politice, že volební programy stran slouží vesměs jen k oblafnutí voličů, a zcela bezskrupulózně to předvedly v posledních dvou letech vládní strany. Vládní strany vesměs slibovaly něco úplně jiného nežli to, co nyní dělají! Sami voliči si musí říci, zda je to pro ně to pravé ořechové, zda je to ten správný model v jejich zájmu pro budoucnost, a vyhodnotit si, které strany a kteří politici v tom zejména vynikli. Nečasova vláda klesla v těchto dnech morálně až na dno. Hlubší sešup nežli na samé dno Mariánského příkopu už snad ani nejde! Ale to jsem si říkal v souvislosti s touto vládou už několikrát předtím a zase mě ta vláda překvapila, co všechno je možné v politice přežít! Krize vlády stíhá krizi, ostuda ostudu a pravicová vláda se propadla do strašidelného marastu. Prostě je to jednoduché: česká pravice neumí vládnout! Vlastně jaká je Nečasova vláda? Začala ve lži. Prý republiku zachraňuje před řeckým osudem a končí, pokud dnes skončí, zamotána do lží. Prý vláda boje proti rozpočtovému deficitu. Tento ministr financí - teď nepřítomný tady za mnou v lavici - dokázal zvýšit od roku 2007 vládní dluh o 700 miliard korun! Z 950 miliard na konci roku 2006 na 1650 miliard k 31. 5. 2012! A ještě k tomu dokázal zkonzumovat dalších 156 miliard korun rozpočtových rezerv, které mu v rozpočtu zanechala vláda v roce 2006, tedy vláda pod mým vedením. Jak daleko je odsud Řecko? Dělí nás od osudu Řecka ještě další dva nebo dokonce čtyři roky této vlády? Pak je pro nás Řecko skoro jistotou. A nebude to tentokrát strašení řeckým scénářem, ale jeho realita, naplnění.
Podobnou pohromu jako ve státním rozpočtu znamenala vláda i v mnoha jiných a dalších oblastech života české společnosti. Její zfušované a mičurinské reformy, resp. tak zvané reformy její předchůdkyně Topolánkovy vlády, vedené s jistě skvělým záměrem, jak jinak, zajistit vynikající hospodářský růst a rozpočtové schodky blížící se limitně nule, se nějak nepovedly. Silně se nepovedly.
Zažíváme v tomto roce dokonce hospodářský pokles. O tom pan premiér skromně nehovořil. Ekonomičtí beletristé v médiích nejprve blábolili v dubnu, když to vyšlo najevo, o tom, jak to Český statistický úřad špatně v prvním čtvrtletí tohohle roku spočítal. Teď pro jistotu mlčí. Vláda doškrtala a je na konci své invence. Bylo by dobré, kdyby sama vyhodnotila svou kolosální neschopnost a ukončila své trápení. Ulevilo by se všem.
Připomeňme, co ukazuje nahlédnutí do statistik Českého statistického úřadu. To jsou tvrdá čísla. V roce 2011 byl hrubý domácí produkt v běžných cenách o 40 miliard korun, tedy o 1 % nižší, nežli hrubý domácí produkt v roce 2008. To znamená s promítnutím inflace by to bylo velmi střízlivě o nějakých 5 až 6 % nižší. Nižší výkon ekonomiky. A v roce 2011 byl výběr daní o 10 miliard korun nižší, nežli byl výběr daní v roce 2007. A v prvním pololetí tohohle roku tento smutný trend pokračuje. Je to úplný debakl hospodářské politiky pravice. Ještě nikdy nikdo z vládních činitelů na tato hrůzná fakta, která tady ve sněmovně opakuji již počtvrté, nereagoval.
Kdyby se vláda chovala trochu sebezáchovně, začala by alespoň mluvit o prorůstových opatření. Tedy alespoň mluvit. Podívali by se za hranice do Německa, do Francie nebo do Polska a na Slovensko a nechali by se inspirovat. No upřímně, pokud by chtěli něco změnit, ta změna by začala přinášet výsledky až v době existence příští české vlády. Chápu, to Nečasovu vládu už tak nezajímá. A tak nějak čeká, že to přijde samo.
V rozpočtových příjmech státu každoročně stále chybí těch 80 až 90 miliard korun, kterých se pravicová vláda zbavila daňovou reformou uplatněnou v roce 2008. Když jsem v září 2006 končil jako předseda vlády, byla snížená sazba DPH na úrovni 5 %. Teď je 14 % a od 1. ledna příštího roku se zvýší na 15 %. Růst drahoty, oběti, jež lidé přinesli v posledních dvou letech na oltář vlasti, nezalátaly díry ve státních financích. Jsou tedy zbytečné.
Vláda odmítla uvažovat o vyšším zdanění firem oligopolního charakteru. Opustila praxi zdanění dividend a nepřipustila myšlenku zavedení daně z finančních transakcí. Jaký je výsledek? Desítky miliard korun zbytečně odplývají z naší země, aniž cokoli státu přinášejí. Nedávno jsem si přečetl chimérické úvahy o tom, z vládních kruhů, samozřejmě, jak se staneme významným finančním centrem Evropy. A proto prý nebude žádné zdanění finančních transakcí. To jsou bludy, nad kterými je možné se jen pousmát. Finanční kapitál, pokud vůbec bude hledat vedle již zavedených míst - Londýna nebo Švýcarska nebo Frankfurtu - nový přístav pro své obchody, nechce nepředvídatelné změny zákonů ani daní, jak to vidíme poslední léta u nás.
Vláda nedokáže zorganizovat ani efektivní čerpání evropských peněz v rychle končící finanční perspektivě. Varoval jsem již před časem, že vláda nebude schopna dohodnout s Evropskou komisí obnovené čerpání evropských peněz k 1. 7. Bohužel měl jsem pravdu. Je to smutné. Bruselští úředníci odletěli do jižních krajin a my můžeme jen sčítat ztráty. Bude nedočerpáno 200 či 300 miliard korun? Tak zní otázka těchto dní.
Na novou finanční perspektivu evropských fondů na léta 2014 až 2020 jde už vláda jinak. Řeklo by se od lesa. Svou evropskou politikou, ve které vláda svými postoji nenechá nepoučené největší evropské hráče, může opravdu očekávat, že získá jen zlomek té současné finanční perspektivy, která činí 30 miliard EUR. Bude to, pokud to bude 6 až 8 miliard EUR, to už vláda opravdu zvládne vyčerpat. Každá, i úplně neschopná vláda. Prozíravější vláda nežli ta Nečasova však bude plakat.
A co Evropské komisi na čerpání peněz u nás vadí? Korupční prostředí, podivné projekty, neprůhlednost čerpání. Evropští úředníci ale toto vše již zažili v minulosti. Asi je není tak jednoduché oblafnout. Vláda se ani nepokouší zorganizovat krizový režim čerpání. Prostě si vůbec nechce připustit vážnost celého problému.
Prý za to může příliš mnoho českých operačních programů, kterých je 24, z toho 8 regionálních. V Německu jich je ale jen v bývalé NDR 18 na 16 miliard EUR. Na jihu Itálie 28 programů. Zkrátka když se to umí, chce se a nekrade se, je to legrace, šlape to samo. Zdá se, že výhrady Bruselu k systému čerpání evropských peněz jsou ještě hlubší, nežli se zdálo. Asi nejsem sám, kdo má tyto informace, které ve svých důsledcích budou znamenat, že k čerpání peněz evropských fondů hned tak nedojde. Možná by nás pan premiér mohl informovat, zda na toto téma jednal i s předsedou Evropské komise při své poslední návštěvě Bruselu, a co mu pan předseda Barroso řekl v téhle souvislosti.
Máme ministra vnitra, který už mezitím odešel, takže mu opět nevěnuji svou knihu o českém Watergate, o Kubiceho zprávě, za nímž se jako pomníky politického fanatismu tyčí pseudokauzy biolíh, Budišov, Věra Jourová, zničené osudy nevinných lidí a tzv. Kubiceho zpráva.
Pan ministr vnitra se minulý týden sám pochválil, že vlastně u ústavního soudu vyhrál všechny své spory v souvislosti s tzv. Kubiceho zprávou. Tím bych se nechlubil, pane ministře. To byl pro vás burský oříšek. Všichni víme, jak to bylo. Ostatně ústavní soud, který měsíc před jejich konáním zrušil v září 2009 mimořádné volby, aby zabránil jasnému vítězství levice, má z ostudy kabát.
A nebo soudce, který v prvním stupni posílá na 3 roky do vězení našeho kolegu poslance, který oznámí korupci, ale korupčníka poslal domů přesně s takovým trestem, aby jej politicky sice znemožnil, ale reálně neublížil. Určitě to ale nebylo politické zadání. Vůbec ne. Tomu by přece nikdo nevěřil.
A tento soudce je ještě veřejně pochválen předsedou Nejvyššího správního soudu a samozřejmě významnou částí médií. To je jen malá ukázka toho, kam až se dostala česká justice za této vlády. Ne banánové republiky, jak tady bylo mylně řečeno, tam by si nikdo nic podobného dnes nedovolil, ale můžeme směle hledat své vzory v Kyrgyzstánu či v Zimbabwe. Jen těžko se mi ve světě hledaly vhodné příklady.
Půdu Nečasovu kabinetu ovšem nakypřila již Topolánkova vláda. 92 % našich občanů si myslí, že nejvážnějším společenským problémem země je korupce. Uvidíme, zda policie a státní zastupitelství dokáží nasadit ultramoderní techniku a desítky motivovaných policistů a návladních, tak jako tomu bylo v kauze Davida Ratha, také v kauzách Promopro, CASA a dalších a dalších, o kterých jsme tady dneska slyšeli, nebudu je opakovat. Na Ministerstvu obrany, zdá se, by se dalo jít do nedávné i dávnější minulosti téměř najisto ve velké části proběhlých výběrových řízení.
Veřejní zaměstnanci a důchodci jsou v době Nečasovy vlády obšťastňováni rozpočtovými škrty nejvíce. Nemohou se totiž bránit. To je to kouzlo, se kterým vláda zcela chladně kalkuluje.
Také na lidi s těžkým zdravotním postižením si tato vláda posvítila. Ve stovkách či tisících případů šly zdravotní pojišťovny cestou Drábkova lourdského zázraku - tito lidé úředně ozdrávli. Co na tom, že je to v realitě jinak, oni se ocitli díky tomu, že ztratili finanční příspěvky na základě rozhodnutí posudkových komisí často v neřešitelných existenčních problémech.
A co zdravotnictví? Vláda neústupně kráčí cestou posilování finanční spoluúčasti pacientů. Senioři a rodiny s dětmi to pociťují velmi silně. Tento privatizační apetit vládě nechybí. Hledá se cesta, jak zašantročit čtyři velké české nemocnice. Na Homolce skončil pod tlakem ředitel za rok 2011 nejlépe vyhodnocené nemocnice v zemi - Dr. Dbalý - ve své funkci. Zdá se, že doktor Dbalý skončil jen proto, že nemocnice se ne a ne propadnout do červených čísel, tedy do ztráty, a kvalitou svých služeb se dostala na úroveň předních evropských nemocnic. Takovou nemocnici pak není možné tak snadno privatizovat. A ten apetit ji privatizovat tady je již dvě desítky let.
Vláda byla a je od počátku špatně personálně vybavena. Změny ve vládě, s výjimkou Ministerstva školství, byly snad ještě horší. Většina členů vlády nemá ani potřebnou vynikající manažerskou praxi, či význačnou praxi ve státní správě. Ministři nejsou považováni za celostátně uznávané odborníky ve svém oboru - až na výjimky. Nemůže tedy být úspěšná vláda, protože úspěšní nebudou ani jednotliví ministři. To je logické.
Vláda v současné době obhajuje dva velice kontroverzní zákony. Pokud by dnes padla, tyto zákony by nebyly již prosazeny - mám na mysli církevní restituce a změny daňových zákonů v roce 2013. Ten první zákon znamená de facto úhradu reparací českým národem katolické církvi po příštích třicet let. Ten druhý zákon znamená další citelný útok na životní úroveň lidí dalším růstem z titulu DPH, zrušením příspěvků na bydlení atd.
A úplně na závěr mi dovolte, abych se nevěnoval raitingu, protože politiku přeci neděláme pro raitingové agentury - alespoň jsem tomu já vždycky věřil, že to tak není, že bychom dělali pro raitingové agentury, ale pro lidi.
Dovolte mi, malou exkurzi do spotřebního koše základních druhů potravin u nás a v Německu. Včera jsme provedli nákup ve dvou samoobsluhách, supermarketech stejné firmy, nebudu ji tedy jmenovat, v Ústí nad Labem a v Drážďanech. Jaký byl výsledek? - Nákup byl proveden, musím říci, že ne v plné šíři spotřebního koše, tedy asi v těch 45 položkách, ale v 19 položkách základního spotřebního koše. U nás ten nákup byl za 799,- Kč, 799 korun. Nákup v Německu v přepočtu z eur byl za 570 korun. Tedy rozdíl téměř 230 korun.
Německé zboží, které dnes dopoledne viděli novináři tady v Poslanecké sněmovně - bylo tedy ve dvou košících, v jednom německé, v jednom české - tak to německé zboží bylo o 229 korun levnější.
A jaké jsou německé a české platy a důchody? Průměrná mzda v roce 2011 v České republice činila 24.319 Kč, v Německu 84 tisíce v přepočtu z eur. Průměrný důchod činil u nás deset a půl tisíce korun, v Německu 24.790 Kč, opět v přepočtu z eur.
Proč je takový rozdíl cen mezi českými a německými supermarkety? Obávám se, že kdybychom udělali ten nákup v těch 45 položkách, tak by ten rozdíl byl ještě větší. Myslím, že tato vláda by spíše než tomu, co píší raitingové agentury, které mohou ovšem ten svůj nález změnit během několika týdnů, měla věnovat pozornost kvalitě tržního prostředí, konkurenci na trhu - zda jsou dodržována všechna pravidla.
Ale také jedna nepopiratelná věc, která vyplývá z té hospodářské a zejména daňové politiky vlády. Jestliže před několika lety tady byla úroveň DPH 5 %, dneska je 14 %, tak je zřejmé, že i toto je velmi výrazný důvod. To navyšování DPH slušně řečeno není fér vůči lidem, milá vládo. Už to je důvod, aby tato vláda skončila.
Řešením by byly nové volby, nebo, chcete-li, jak říkají Američané, nové rozdání sázek.


Jiří Paroubek zkritizoval Bohuslava Sobotku

18. července 2012 v 11:29 | Převzato z webu NS-LEV 21

ve věci přístupu k cirkevním restitucím

Přidáno 17.7.2012 13:35
Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka mne kritizuje za to, že jsem nebyl při hlasování o třetím čtení církevních restitucí v Poslanecké sněmovně. Údajně se nechal slyšet, že hlasování nebyl přítomen ani Jiří Šlégr, což se dá jednoduše vyvrátit kontrolou hlasování, kdy Jiří Šlégr hlasoval proti církevním restitucím. Byl jsem na jednání řádně omluven a vypárován, stejně, jako tři poslanci sociální demokracie. Ptám se tedy, proč má Bohuslav Sobotka dvojí metr? Na mě jiný a na své poslance také jiný? Je to pro legraci. A proč například vůbec nevystoupil k daňovým zákonům? To snad nemá co říci o návrhu zákona, který způsobí zhoršení životní úrovně lidí? Měl by se rovněž vyjádřit k neúčasti svého 1. místopředsedy na řadě předchozích důležitých hlasování. O tom, jak ČSSD poslala před Vánocemi spolu s Kalouskem ke dnu sportovce nebo jak se zachovala při hlasování o zákonu o ovzduší je snad zbytečné i hovořit. Žádám tedy Bohuslava Sobotku, aby mne přestal zatahovat do hašteření, které momentálně jeho stranu ovládlo. A které pokládají jeho straníci za základní pracovní metodu.
Je naopak třeba jasně říci, že ČSSD si z církevních restitucí udělala téma předvolební kampaně. Je to její volba. Sociální demokraté ve sněmovně čekali jen na 13. července, aby navrácení tohoto bodu přišlo ze Senátu Parlamentu ČR těsně před krajskými volbami. Národní socialisté se odmítají takového pokryteckého divadla účastnit. ČSSD zoufale hledá téma pro krajské volby, které by umožnilo hejtmanům ČSSD neskládat účty za své čtyřleté působení, kdy zradili mnohé sliby dané voličům. Například v případě zdravotnických poplatků či jsou dokonce podezřelí z rozkrádání peněz z veřejných rozpočtů v některých krajích.
Na plénu sněmovny jsem jak já, tak Jiří Šlégr, řekli jasně, že církevní restituce jsou obrovskou chybou. V třetím čtení návrhu tohoto zákona jsem měl dvě zhruba 25 minutová vystoupení koncepčního charakteru. Chtěl bych připomenout, že sociální demokracie dodnes nebyla schopna jasně říci, co s církevními restitucemi udělá v případě, že se stane po příštích volbách vládní stranou. Národní socialisté toto učinili již při prvním čtení návrhu zákona. ČSSD tak jen potvrdila, že je součástí politického divadla, kdy jim stejně, jako TOP 09 či ODS nejde o nic jiného, než o moc. ČSSD tak opět potvrzuje svoji politickou nemohoucnost, kdy sehrává roli jakési "operetní opozice", neschopné zásadních kroků, které by zabránily realizaci zhoubné politiky vládní koalice.
Lehký úsměv u mne vzbudily také slova Bohuslava Sobotky o tom, že "církevní restituce míří do senátu, kde ČSSD má naštěstí většinu". Dobře víme, jak to s touto většinou dopadlo například při hlasování o omezení imunity zákonodárců. Výmluvy z řad senátorů ČSSD byly doslova směšné. Bohuslav Sobotka tehdy jen suše konstatoval, že "to je nemilé překvapení." Bohuslav Sobotka by si měl zamést před vlastním prahem. Doporučuji panu předsedovi, aby si udělal raději pořádek např. se svými loupežníky z vedení ČSSD v Ústeckém kraji (a mohl bych pokračovat). Nebo bude zase v tichosti jemu vlastní čekat, až ten pořádek udělá někdo jiný?
Jiří Paroubek, předseda NS-LEV 21

Zavede nakonec Kalousek Aprílovu daň ze vzduchu?

17. července 2012 v 18:47 | zdroj Týden.cz

Martin Bacík tvrdí, že mu nic jiného nezbude

Dýcháte? Plaťte! vzkázal Kalousek Čechům. Vymyslel daň ze vzduchu

Miroslav Kalousek (TOP 09), ministr financí.
01.04.2012 07:35 Exkluzivně
Ministr financí Miroslav Kalousek chystá novou daň, před kterou doslova nebude úniku. Hodlá prosadit takzvanou "ekologickou povšechnou daň", které se hned při jejím vzniku začalo přezdívat daň ze vzduchu. Poplatek totiž zasáhne celou českou populaci bez výjimek. Platit budou starci i nemluvňata.
Kalouskův úřad má pro zavedení nové daně obligátní zdůvodnění. "Česká ekonomika roste letos ještě pomaleji, než jsme očekávali. Abychom propad vyrovnali, přistoupili jsme k poměrně významným úsporám ve státní sféře. Aby škrty v úřadech nemusely být opravdu drastické, zvažujeme zavedení tohoto poplatku," vzkázal Kalousek. A přiblížil i výši platby. Každý Čech by měl zaplatit od třiceti do sta korun měsíčně. Bude záležet na tom, v jaké části republiky žije. Přesněji - jak čistý vzduch dýchá.
"Výše poplatku bude odstupňována podle kvality ovzduší v daném regionu. Naše daň se tím pokusí zohlednit potíže, které znečistěné ovzduší lidem přináší," vysvětluje nastavení nové sazby mluvčí ministerstva financí Ondřej Jakob.
Třicet korun měsíčně budou tedy platit obyvatelé nejvíce znečištěných lokalit v zemi - například ostravských Radvanic, kde jsou imisní limity polétavého prachu překračovány až stokrát za rok. Stovku měsíčně zaplatí naopak lidé z horských oblastí Česka, kde je kvalita vzduchu dlouhodobě nejlepší. Příkladem může být šumavská Modrava; stokorunová sazba se tak dotkne i jednoho z nejbohatších Čechů Zdeňka Bakaly, který má právě v jihočeské obci hlášený trvalý pobyt. Kde budou hranice mezi jednotlivými sazbami, zatím není jasné. Určí je až prováděcí předpis, který úředníci ministerstva teprve tvoří. Už nyní lze však říci, že průměrná rodina z Prahy s dvěma dětmi zaplatí měsíčně 200 korun, roční náklady tedy budou činit 2400 korun. Ministerstvo financí plánuje, že by mu nová daň mohla ročně přinést více než šest miliard korun. Novinka by mohla platit už od roku 2014.
Odboráři: Jestli daň projde, zastavíme život v Česku
Její prosazení však bude dost složité. Už při svém zrodu má totiž nový poplatek zástup odpůrců. V prvé řadě odboráře, podle nichž Kalousek jen potvrdil svou roli nelidy. "Pan ministr se tímto nápadem směje lidem do ksichtu," řekl předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Jaroslav Zavadil. A ihned pohrozil: pokud Kalousek poplatek prosadí, čekají zemi masivní protesty. "V tomto případě jsem přesvědčen, že by byly odbory naprosto jednotné. Pokud tato absurdní platba projde, jsme připraveni zastavit život v Česku," varuje Zavadil.
Proti novince brojí i ekologové a paradoxně i starostové nejvíce znečištěných obcí v Česku. Svorně namítají, že odstupňování sazby podle kvality bude značně kontraproduktivní. "Je potřeba si uvědomit, že tato absurdní platba vlastně občany i firmy motivuje, aby se v naší městské části ovzduší nelepšilo," říká starostka zmíněné ostravské čtvrti Radvanice Šárka Tekielová (ČSSD).
Kalousek by byl horší než Richard II.
Pokud by Kalouskova nová daň prošla, stalo by se Česko světovým unikátem. Žádná jiná země totiž přímou daň, která by zasáhla celou populaci včetně starců a nemluvňat, nemá. Naposledy se takzvanou daň z hlavy pokusila v 80. letech minulého století prosadit britská "železná lady" Margaret Thatcherová. Vše ale skončilo bouřlivými demonstracemi v ulicích britských měst, které byly příčinou neslavného pádu světoznámé političky. Nejúčinnější daň na britských ostrovech už však jednou zavedena byla - ve 14. století ji vybíral král Richard II. Každý z jeho poddaných odváděl jeden šilink. Jak Thatcherová, tak středověký panovník byli však v jednom lidštější než Miroslav Kalousek: na rozdíl od českého ministra nechtěli, aby daň z hlavy platily děti.
AUTOR: RADOVAN APRÍL

Kardinál Dominik Duka promluvil k sokolům

16. července 2012 v 17:11 | Dominik Duka na svém webu |  Jiní autoři

Vydejte se na cestu "čtvrtého odboje"

Událost, kterou historie Sokola nepamatuje


Homilie pro všesokolský slet

Homilie pro všesokolský slet

V rámci hlavního týdne oslav 150 let Sokola sloužil 1. července 2012 pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka OP v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha mši svatou pro účastníky sletu. Dopoledne se od 10.00 hodin rovněž zúčastnil Sletového průvodu Prahou.
03. 07. 2012 15:21
Sestry a bratři,
150 let tělovýchovné organizace Sokol je úctyhodná doba, která vypovídá mnohé o životě cirka sedmi generací, o poměrech ve společnosti, i osudech státního útvaru, ve kterém Sokol působil a působí. Zákaz činnosti, persekuce, popravy a věznění, to jsou také dějiny Sokola. Vždy, když chyběla na veřejnosti přítomnost vašeho stejnokroje, byl to signál, že v naší vlasti není dobře, že byla oloupena o svobodu a suverenitu.
Jsem rád, že jsem vás mohl uvítat v naší katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha, abych spolu s vámi, bratři a sestry, z domova i z daleké ciziny, společně vyznal velikost lidského údělu, velikost člověka, bytosti, která je určena, jak jsme slyšeli z knihy Moudrosti, k nesmrtelnému životu. Evangelní úryvek o vzkříšení dcery Jairovy nám říká, že ani smrt nezadusí život, čistý a krásný, život v lásce rodiny a společnosti. Stejně tak ani zloba nacismu a komunismu nezlomila a neusmrtila vaši víru v hodnoty a ideály, které jsou vlastní naší západní civilizaci, dědičce izraelského a antického odkazu, jak o ní krásně zpívá básník, spisovatel a statečný voják Antoine de Saint Exupéry. Tato civilizace vidí člověka v jeho plné dimenzi lidství vyjádřené diktem: "Mens sana in corpore sano.", což váš zakladatel dr. Tyrš přeložil: "V zdravém těle zdravý duch." Síť vybudovaných sokoloven v našich vsích a městech svědčila a svědčí o zájmu nejen o tělesnou kulturu, ale také o výchovu a morální formování svobodného, zodpovědného člověka, kterého se tolik bály moderní otrokářské režimy. Bály se právem. Váš demokratický přístup otevírá dveře všem občanům a formuje z nich opory svobodné a demokratické společnosti s nezlomnou vírou ve smysluplnost hodnot, na kterých byla vybudována tato katedrála a náš stát. Vaše slety, především ty v roce 1938 a 1948 jsou výmluvným svědectvím o opravdovosti vašich zásad a principů.
Myslím, že velmi dobře rozumíte slovům apoštola Pavla a běželi jste svůj závod naplno, nejen dodržováním předpisů "fair play", ale vždy s vírou ve vítězství Pravdy, Svobody a lidského Bratrství. Vaše sestry i bratři tvořili vždy páteř prvního, druhého, ale i třetího odboje.
Tváří v tvář skutečnosti vás prosím, vydejte se na cestu čtvrtého odboje. Povstaňme k odporu proti malomyslnosti a lenosti. Spolu se všemi slušnými lidmi je zapotřebí říct "Ne" lžím, podvodům, krádežím, hrubosti, netolerantnosti, nezájmu o druhého, nezájmu a pohrdání společností, národem i naší vlastí. Pokračujte v péči o děti a mladou generaci, která se sportem učí odvaze, trpělivosti a přátelství, bez kterých není možné vytvořit opravdové manželství, rodinné soužití. Řekněme dost budování společnosti bez domovů, obcí a státní pospolitosti.
Včera jsme si připomenuli zrození naší armády, svobodného státu v roce 1918 ve francouzské obci Darney. Slova přísahy začínala: "Přísaháme na vše, co je nám svaté…" Tím bylo možné, aby se k této přísaze přihlásili všichni bez rozdílu.
Přísahejme v duchu našich předků věrnost Tomu, který je, přísahejme Ježíši Kristu, že jeho jediný zákon lásky k Bohu a člověku, který se prokazuje tím nejvyšším demokratickým principem: "Cokoliv jste učinili jednomu z nejmenších, mně jste učinili," bude nám opravdu svatým.
Kardinál Dominik Duka OP