Únor 2016

Jiří Pospíšil a prezidentská kandidatura

28. února 2016 v 22:07 | Z rozhovoru K. Perknerové s J. Pospíšilem pro Deník.cz |  Jiní autoři

Co mu vadí na Miloši Zemanovi

Europoslanec Jiří Pospíšil: O prezidentské kandidatuře přemýšlím

Praha - Bývalý ministr spravedlnosti a tradiční lídr ODS 
v Plzeňském kraji Jiří Pospíšil se po volbách 2013 se svou mateřskou stranou rozešel. Do europarlamentu kandidoval za TOP 09, ale jejím členem se nestal. Nyní se jeho jméno čím dál častěji objevuje v souvislosti s prezidentskou volbou, naposledy ho jako vhodného kandidáta označil předseda STAN Petr Gazdík. Jak se k této výzvě staví sám Jiří Pospíšil? I o tom jsme spolu mluvili.
Jiří Pospíšil
Jiří PospíšilAutor: Deník/Martin Divíšek
Vaše postavení není jednoduché, protože TOP 09, za niž v europarlamentu sedíte, odmítá naskakovat na populistickou a nacionalistickou notu, která momentálně přináší hlasy. Jak se s tím vyrovnáváte?
TOP 09 vždy vystupovala proti kvótám, ale přiznávám, že v ní existují různé pohledy na míru vstřícnosti vůči uprchlíkům. Kolega Štětina nebo Niedermayer jsou otevřenější, já jsem v tomto směru opatrnější, ale v žádném případě toto téma nechci politicky zneužívat či působit xenofobně. Naopak mi připadá smutné, když ho některé strany využívají k politické sebeprezentaci. Realistický postoj je ovšem namístě. Debata musí být věcná, nikoliv agresivní.
Opravdu si myslíte, že TOP 09 tahle politika fatálně nepoškodí?
Vždycky jsem si vážil toho, že TOP 09 je nepopulistická strana. A nyní je to jediná pravicová strana, která hájí myšlenku evropské integrace. To možná dnes také není populární, ale je to mimořádně státotvorné. Občas mám totiž pocit, že se úplně zapomíná, jaký obrovský politický a ekonomický přínos pro nás členství v Evropské unii má. Nikdy bych nemohl být ve straně, která bude hlásat něco, co je podle mého názoru v rozporu se zájmy společnosti a státu jen proto, aby získala pět procent voličů navíc. Doufám tedy, že TOP 09 svou pozici uhájí, jsem totiž přesvědčen, že je v českém národním zájmu, aby na politické scéně byly i proevropské politické strany.
Poněkud paradoxně to ale nebyla TOP 09, nýbrž Starostové a nezávislí, kteří ústy Petra Gazdíka jako první vyslovili vaše jméno v souvislosti s prezidentskou kandidaturou za dva roky. Přijmete podanou ruku?
Pro mě bylo milé překvapení, že mě Petr Gazdík zmínil jako možnou alternativu. Těší mě, že v souvislosti s prezidentskou kandidaturou mě oslovují moji přátelé, voliči, vážení politici. Beru to jako ocenění svého dosavadního působení v politice, a proto o tom přemýšlím, ale nemyslím, že je nutné se rozhodovat v následujících týdnech. Je to jednak mimořádně závažná věc, jednak bych byl rád, kdyby se podařilo vygenerovat kandidáta, který by měl šanci být důstojným soupeřem Miloše Zemana a možná ho i porazit. Je tu tedy stále prostor, aby padala další jména a pokud by se objevil silný kandidát, klidně ho podpořím. Pro mě je důležité, abychom měli prezidenta, který bude reprezentovat Českou republiku jiným způsobem, než to dnes dělá Miloš Zeman.
Co vám na jeho reprezentování vadí?
Uvnitř České republiky rozdělování společnosti a vytváření příkopu mezi jeho příznivci a odpůrci, které Miloš Zeman dehonestuje a označuje občas jako pražskou kavárnu. Umělou válku vede i s vysokoškolskými učiteli. To jsou věci, které by prezident v parlamentní demokracii dělat neměl. Samozřejmě jde o velmi efektivní taktiku, díky níž betonuje tábor svých příznivců, který dnes dosahuje 50 až 60 procent voličů.
Neznamená ale toto číslo, že Miloši Zemanovi se spíš daří národ sjednocovat?
No tak pokud jeho podpora činí 60 procent, těžko lze hovořit o sjednocení. Navíc těch odmítajících 40 procent je velmi emočně vypjatých, stačí vzpomenout na nejmenování profesorů, kauzu Peroutka a domnělé kolaborantství, výrok o kalašnikovu či jeho spory s premiérem. Prezident v parlamentní demokracii nemá být významný tím, že s někým válčí a na tom staví svoji podporu, ale naopak tím, že společnost stmeluje. Nepovažuji za úplně normální, že se prezident pořád pošťuchuje s premiérem, to možná patří do jiné politické kultury, ale rozhodně ne do evropské, která respektuje princip parlamentní demokracie.
Jiří PospíšilCo Zemanova stopa v zahraniční politice?
Vadí mi příliš malý odkaz na doktrínu lidských práv. 
V tomto směru jsem šťastný, že spolupracuji s TOP 09, která navazuje na linii Havel - Schwarzenberg. V 90. letech minulého století byla Česká republika respektována právě díky permanentnímu důrazu na lidská práva ve světě. Mám pocit, že jsme tuto myšlenku úplně opustili ve prospěch ekonomických zájmů. Přitom neplatí teze, že buď hájíme lidská práva, nebo obchodujeme. Západní demokracie trvale upozorňují na porušování lidských práv v bývalých zemích Sovětského svazu nebo v Číně, ale přesto s nimi obchodují. Obojí lze skloubit, jak ukazuje příklad Německa. Paradox pak je, když prezident Zeman v Číně vypráví, že se učí stabilizovat společnost od čínských komunistů. Nebo v době, kdy Evropský parlament jedná o porušování lidských práv v Ázerbajdžánu, Miloš Zeman vyjede do této země, komunikuje s tamní vládnoucí rodinou, avšak s disidenty se nepotká. Výroky, které pronesl při setkání s prezidentem Alievem, postavení opozice výrazně relativizovalo. Přitom její představitelé jsou v Ázerbajdžánu pronásledováni a zavíráni do vězení na pět až deset let.
Zdroj: http://www.denik.cz/z_domova/europoslanec-jiri-pospisil-o-prezidentske-kandidature-premyslim-20160226.html
Zdroj: http://www.denik.cz/z_domova/europoslanec-jiri-pospisil-o-prezidentske-kandidature-premyslim-20160226.html

Křičí o národu, kterého se na nic nezeptali

26. února 2016 v 11:23 | Vladislav Svoboda na blogu iDnes |  Jiní autoři

Volání vyslyšeno. Máme Svobodné rádio!

Náhodou jsem narazil na nadpis Současná situace u nás a v Evropě, když jsem na nadpis klepl, dostal jsem se na stránky rádia, které si říká: Svobodné radio.
Zakladateli rádia jsou dva důchodci: Sońa Zikmudová, kosmetička z Braškova, která se pravděpodobně rozhodla, že kromě úpravy obličeje svých zákazníků, potřebuje kosmetickou úpravu i naše společnost. Druhým důchodcem je Vladimír Kopal ze Staré Boleslavi, zastupitel v Brandýse nad Labem, známý i na tomto blogu jako nezávislý novinář. Ovšem rád taky píše i na "seriózní" Protiproud Petra Hájka.
Svobodné rádio zaujalo další významné přispěvatele na tento blog. Jedním z nich je Ladislav Kašuka, který si vydobyl místní slávu svými investigativními blogy. Dalším v řadě, je velký bojovník proti Islamizaci Evropy, znovuobnovení Československa a vzniku slovanského státu, který by se rosprostiral od Baltu k Jadranu a Černému moři, předseda parazitující strany ČSNS 2005, která má přibližně sedm členů, Ing. Karel Janko; který jako host Svobodného rádia v pondělí 22. února, v hodinu a čtvrt dlouhém rozhovoru hovořil o Současné situaci u nás a v Evropě.
Vydržel jsem poslouchat pouze deset minut: Pak jsem si uvědomil, že riskuji zdravotní problém psychického rázu. Už jenom výraz: Arabské země od Alžíru po Pakistán svědčí o jeho velkém politickém rozhledu, protože nedokáže rozlišit Araby, od Kurdů, Turků, Iránců, Afgáncú a Pakistánců.
Při tomto deseti minutovém poslechu jsem si uvědomil, že můj pocit z poslední doby, že společnost začíná hloupnout je pravdivý.Možná je to tím, že hlupáci konečně našli vhodné platformy pro svou hloupost, jak to dát okázale všem na vědomost.
Rojí se na různých demonstracích, kde vykřikují svá jednoduchá hesla. Když se jich zeptáte na řešení, tak znají jediné: ploty, hlídání hranic, odchod z EU. Když se jich poté zeptáte co dál, tak povětšinou neví, a když "ví", tak si musíte zacpat uši, aby vás ta hloupost neumlátila.
Dnes máme výročí "Vítězného února", a v televizi můžete spatřit na historických záběrech davy nadšených lidí, odsuzujících reakcionáře, volající po nových zářných zítřcích. Někteří se dočkali. Naučili se psát a číst a zvolili správný politický směr. Jiní, kteří často uměli nejenom psát a číst, ale i mysleli a věděli, skončili na popravištích nebo ve vězení.
I dnes máme demonstrace. Z různých stran. Někteří nosí šibenice, na které by rádi pověsili ty, kteří nesouhlasí s jejich "jediným správným" názorem. Druzí by je rádi ukamenovali. Řečníci, k překvapení mnoho žen, křičí o národu, kterého se na nic nezeptali. Ale jsou přesvědčeni, že jsou vyvolenými zástupci tohoto národa a proto mají právo za něj hovořit. A kdo s nimi nesouhlasí jsou sluníčkáři, havloidi, pravdoláskaři nebo pražská kavárna, s kterýma je nutné zamést, a nebo aspoň zapsat do seznamu vlastizrádců
Bohužel je smutné, že takto dělí občany i jejich prezident, který bez ostychu mluví jako dlaždič a jeho posluchači nadšeně řičí, když mluví o kalašnikovi; či mu nadšeně aplaudují za slova, že samopal, který mu daroval liberecký hejtman, namířil na svou ženu.
Nezbývá než doufat, že časem zvítězí rozum nad hysterií..

Zestátnění a centrální plánování k cíli nevede

22. února 2016 v 15:40 | Pavel Nováček v LN 20. února 2016 |  Jiní autoři

Optimální zdanění a morální odpovědnost bohatých

Pavla Nováčka si pamatují někdejší příslušníci Svobodných demokratů - Liberální strany národně sociální z období 1995-1997. Již tehdy pracoval jako odborný asistent na katedře ekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.
V současnosti je vedoucím jedné její katedry. Jeho článek v sobotních Lidových novinách mě zaujal. Neobjevuje v něm nic nového, ale přehledně a v krátkosti uvádí, že problémem majetkové propasti mezi nejbohatšími a nejchudšími se ekonomové a různí odborníci zabývají už dost dlouho. Článek probírá jednotlivé možné přístupy a nepřímo hodnotí i jejich nadějnost v řešení problému. Československo si už v období socialismu na sobě prověřilo to, co nefunguje.
Je to dobrý příspěvek, který vybízí k přemýšlení i k akcím, které patří do ekonomiky a prozíravé politiky.
A nakonec připomínka severomoravské kandidátky SD-LSNS z roku 1996 pro volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Ty se konaly ve dnech 31. května až 1. června 1996. JS

Vzpomínka na poúnorový vývoj

20. února 2016 v 22:43 | Miloš Přidal |  Jiní autoři

psaná 3. října 2015

Miloš Přidal (1933) patří k přerovským osobnostem. Atleti ho znají jako významného činovníka a rozhodčího atletiky, zpěváci jako člena sboru Vokál, bývalí zaměstnanci jako vývojáře Přerovských strojíren. V roce 2015 byl zařazen do Síně slávy sportovců Olomouckého kraje. Dobře se zná přes atletiku i s Viktorem Trkalem. S publikací svého dopisu mi dal souhlas.
Jaroslave,
ještě jednou a moc děkuji za knihu o zápasech a útěcích, kterou jsi mi věnoval. Právě jsem ji dočetl sice na dva zátahy, ale jedním dechem. Je velice záslužné, že se Ti podařilo publikovat to množství obsažených faktů ze života Rudolfa Lukaštíka, o metodách práce a ideologii, kterou se ještě dnes tolik lidí snaží deformovat dle svých potřeb. A je jich stále dost v podobě takových osob, jako jsou s. Grebeníček, europoslanec Ransdorf apod.
Vzpomínám na to, jak jsem v lednu 1947 začal chodit do Sokola, jak jsme se připravovali na XI. slet. Byl jsem hrdý na to, že jsem členem Sokola a že jsem cvičil na sletu. Dodnes si pamatuji melodii, kterou jsme pískali při dorosteneckém cvičení. Hnědou rádiovku s odznáčkem Sokola jsem nosil ještě dlouho po sletu. My jsme tehdy bydleli v Uherském Brodu a otec se tam stal ještě posledním starostou sokolské jednoty před zrušením Sokola.
O poúnorových metodách akčních výborů Národní fronty jsem již tehdy věděl, ale o metodách tehdejší Stb jsem se dovídal teprve později. Mnohé ukázala televize z procesu s Miladou Horákovou. Mnohé jsem se dočetl v knize Artura Londona Doznání o práci Stb, pod vedením sovětských poradců, při přípravě a procesu s Rudolfem Slánským a spol. Byla to hrůzná doba Gottwalda a Zápotockého. Nedávno jsem četl knihu o působení Heliodora Piky za války v SSSR až po odsouzení po válce. Jeho neteř totiž žije v Přerově a dlouhá léta s námi zpívala ve Vokálu. Je to strašné čtení.
Otec se o Rudolfu Lukaštíkovi často zmiňoval. Vzpomínám i na to, jak jednou otec byl silně rozrušený a přišel mne požádat o pomoc. (Byl po infarktu v důchodu a vrátil se zpět do svého rodiště do Přerova). Tehdejší političtí představitelé Spartaku vyházeli totiž archiv Sokola do kotelny sokolovny. Tehdy řval soudruh Pivoda na mého otce, že všechno nahází do kotle, jestli si ty papíry rychle neodklidí.Odváželi jsme pak vše co se dalo zachránit na gumovém vozíku k nám do bytu, kde otec vytřídil archivní dokumenty a vyházel nepotřebné. Nevím, co všechno tam bylo, ale vím že se jednalo snad i o zápisové knihy z výboru jednoty apod. Získal pak souhlas tehdejšího ředitele okresního archivu Dr. Cekoty a založil sportovní část ve státním archivu, tam také doklady předal.

No vidíš, jaké vzpomínky ve mně vyvolalo čtení Tvé knihy. Před nedávnem jsem četl řádky o Tvé činnosti v čsl. straně národně socialistické, kde píšeš i o dnešním ministru Zaorálkovi. Dnes ovšem má politika trošku jinou tvář.
Takže ještě jednou díky Miloš Přidal.

Kohopak to doyen české advokacie komentuje?

19. února 2016 v 17:03 | Karel Čermák v LN 19.2.2016 |  Jiní autoři

Bilance slovních spojení


Z úplně neznámého jde největší strach

19. února 2016 v 13:40 | Jan Sokol pro Deník |  Aktuality

Jan Sokol: Cizince nesmíme vylučovat nejenom kvůli nim, ale hlavně kvůli sobě

Praha /ROZHOVOR/ - Příchod křesťanských Iráčanů vzbudil nevoli mezi obyvateli českých měst a obcí. Jak zaznělo v besedě ve Smilovicích, podle starousedlíků se má vláda starat především "o své lidi, ne o nějaké migranty". Kde se bere tolik zášti a neporozumění? O tom Deník hovořil s filozofem Janem Sokolem.
Filozof a bývalý děkan Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy profesor Jan Sokol v Přerově 2014, foto Jar. Skopal
Uprchlická vlna ze zemí Blízkého východu a severní Afriky zalila celou Evropu. Přestože se běženci České republice vyhýbají, odpor našich občanů vůči migrantům je nebývale silný. Čím si to vysvětlujete?
Odpor k jinému, k cizímu, je přirozená součást lidské mentální výbavy a v každém z nás je kousek xenofoba - ostatně podobně jako v sobě máme i kousek kleptomana. Ale od toho jsme lidé, abychom se některé své náklonnosti učili ovládat. Za druhé nevíme, jak moc je ten odpor skutečně silný: kdybyste se mě jen tak zeptala, zda chcibydlet vedle třeba Marťanů, asi bych také řekl ne. Ale když naši extrémisté svolají manifestaci, sejde se pár stovek lidí - a to i když tam vystupuje sám pan prezident. I to je světový unikát. Rozhodující jsou podle mého dvě věci; předně faktická nezkušenost, protože 
z úplně neznámého jde největší strach. Přitom jsme zatím měli štěstí: Vietnamci, Ukrajinci i Číňané žijí mezi námi bez velkých problémů a z některých se dokonce stávají Češi. Druhý problém vzniká zneužitím těch přirozených strachů: když politik veřejně říká, že uprchlíci tu chtějí zavést šaríu a sekat nám ruce, je to "šíření poplašné zprávy" a na to je i paragraf.
V různých debatách, na schůzích, demonstracích je slyšet, že lidé z jiného civilizačního okruhu mohou rozložit nejen evropský sociální systém, ale rozleptat hodnoty, na nichž Evropa stojí.Německá kancléřka Angela Merkelová jim loni otevřela dveře dokořán s opačným zdůvodněním, totiž že by EU ztratila svoji humanitní podstatu, kdyby nepomohla lidem v nouzi. Otázka zní, jaké procento příchozích je v existenciální nouzi?
V zemích, kde s tím mají víc zkušeností, se na to dívají možná praktičtěji: člověk málokdy jedná z jediné motivace, a tak se i ta nouze obtížně rozlišuje. Rozlišovat se ovšem musí. Když se společnost nebrání, může ji rozleptat agilní skupina nacistů nebo komunistů, obvykle domácích. Proto se OSN kdysi rozhodla pro ten velkorysý a trochu nepříjemný princip lidských práv pro všechny. Otázka dnes zní, zda ho my, Evropané, dokážeme obhájit a případně i ubránit před každým, kdo ho zpochybňuje a "rozleptává". Ať přichází z kterékoli světové strany.
Prorektor CEVRO Institutu Tomáš Pojar v rozhovoru s Deníkem uvedl, že když do Evropy přijde milion uprchlíků, jistě to problém nebude a snadno se integrují, ale když jich bude deset nebo patnáct, už to přinese velké potíže. Kde je podle vás ona číselná hranice, nebo o ni primárně nejde?
To se dělalo před 50 lety. Dnes víme, že se imigranti hrnou do velkých měst, kde je těžko najít hranici, kdežto my zatím žijeme "na venkově", kde je cizinec kuriozita. Podstatné je, že ani imigranti nemohou zůstat tak docela cizí: jazyk se naučit musí, nemají-li zůstat ze společnosti vyloučení, a my se musíme naučit třeba s nimi občas promluvit. Společnost je nesmí vyloučit nejenom kvůli nim, ale hlavně kvůli sobě. Na tom totiž závisí, zda se tu naučí žít a pracovat jako občané, anebo zda je donutíme krást a podvádět. Desítky milionů uprchlíků už sice Evropa zažila - třeba v roce 1945 - ale to si nikdo přát nemůže. Tím spíš se i Evropa a hlavně Česká republika musí začít starat také o to, co se děje mimo ni. Kdybychom vsadili na heslo "Čechy Čechům", můžeme se dočkat ještě horších překvapení.
Lze možná rozumět strachu lidí z věřících muslimů, mezi nimiž mohou být i radikální islamisté. V Jihlavě a obci Smilovice se ovšem zvedl odpor vůči křesťanským přistěhovalcům z Iráku. Lidé se bojí jejich odlišných kulturních návyků, vztahu k ženám, nezájmu o češtinu a zaměstnání. Nejde spíš o davovou psychózu živenou politiky než o racionální vyhodnocení situace?
Dnešní imigranti jsou 
v drtivé většině lidé, kteří před politickým islamismem utíkají, kdežto radikální islamisté vznikají až v dalších generacích v Evropě, právě 
v těch "vyloučených lokalitách". Lidi s "odlišnými návyky" a s malým zájmem 
o zaměstnání přece známe 
i z domova - a musíme si 
s nimi poradit. Stát pro to musí nastavit dobrá pravidla, která pak také bude účinně vymáhat.
Vysvětluje podle vás vláda souvislosti uprchlické krize dostatečně srozumitelně? Co by se 
v tomto směru mělo dělat jinak a lépe?
Dovedu si představit, že 
v takhle emotivně nabitých otázkách je to pro politiky obtížné a možná i někteří novináři občas cítí potřebu podbízet se (domnělému) veřejnému mínění. Vysvětlovat by měli spíš odborníci, kteří se nemusejí ucházet o hlasy voličů a čtenářů, ale politici je za to nesmějí cejchovat.
dnes 00:00

SOUVISEJÍCÍ »

Ministr: Přesunutí problémů s běženci na Německo je nepřijatelné

Maďarsko: Renzi hrozbou omezení dotací kvůli migrantům vydírá V4

Rakousko trvá na stropu pro uprchlíky, Merkelová rozpory s Vídní nevidí


Extrémní nacionalisté

18. února 2016 v 21:53 | Tomáš Tománek v Lidovkách.cz |  Aktuality
18. ÚNORA 2016 7:00 LIDOVKY.CZ > ZPRÁVY > DOMOV

Opatrný radikál Adam Bartoš: svými projevy ztěžuje práci svým případným soudcům

Adam Bartoš | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávyADAM BARTOŠ | FOTO: RICHARD CORTÉS, LIDOVÉ NOVINY
PRAHA Lídr Národní demokracie nabádá ke svržení vlády. Myslí přitom na "Zemanův kalašnikov". Podle právníků je však Bartoš při veřejných projevech velice opatrný. Snaží se předejít situaci, že skončí před soudem.
"Sobotka je zrádce," skanduje dav na Hradčanském náměstí. Demonstrace krajně pravicové Národní demokracie je v plném proudu. Její předseda Adam Benjamin Bartoš označuje členy vlády, která nehodlá odmítnout imigranty, za vlastizrádce.
Vzápětí zmiňuje, že kvůli přistěhovalectví z Blízkého východu stoupá počet Čechů, kteří si kupují zbraně. "Divím se, že při tom všem ohromném ozbrojení lidu se lid ještě nechopil iniciativy a nezačal rázně jednat," hřímá v narážce na adresu Sobotkova kabinetu.
Právě kvůli takovým výzvám je Národní demokracie v hledáčku policie a vnitro ji pravidelně zmiňuje v situačních zprávách o extremismu. A odpůrci radikálních nacionalistů čím dál hlasitěji volají po tom, aby se jeho slovy zabývala justice.

Policie obvinila Adama B. Bartoše za protižidovské výroky nad hrobem Anežky Hrůzové

Jenže právníci upozorňují, že lídr neparlamentní strany je ve svých veřejných výrocích natolik opatrný, že soudům jejich případnou práci velmi ztížil. To ilustrují i Bartošova slova o "rázném jednání" proti Sobotkovi a jeho vládě.
"Neříká, jak dosáhnout toho, abychom vládu zbavili vlivu. Pouze vyjadřuje svůj názor, že
volby nejsou správnou cestou. Říká A, po kterém by logicky mělo následovat B, ale to autor záměrně neuvádí," analyzuje projev advokátka Denisa Sudolská.
O něco odvážnější je Bartoš v psaných textech, hlavně těch, ve kterých pranýřuje Židy za jejich údajnou snahu o získání světové nadvlády. "Některé výroky, zejména ty, které se týkají židovské otázky a holokaustu, by mohly naplňovat skutkovou podstatu trestného činu podněcování k nenávisti vůči skupině osob," soudí Jiří Herczeg z Právnické fakulty UK.

KDO JE ADAM BARTOŠ

  • Novinář, aktivista, příznivec konspiračních teorií, předseda neparlamentní strany Národní demokracie.
  • Nejprve se živil novinařinou, pracoval na několika zpravodajských serverech. Později založil vlastní zpravodajský web.
  • Dnes se věnuje politice, jeho strana se objevuje v pravidelné zprávě ministerstva vnitra o extremismu jako"latentně antisemitská".
  • Pravidelně přispívá na svůj blog. Ve svých textech zpochybňuje holokausta tvrdí, že svět včetně ČR se snaží ovládnout židovské elity.
  • Za své konspirační teorie obdržel anticenu Bludný balvan za rok 2011.
  • Sepisuje seznamy "pravdoláskařů", Židů a je mu připisován i internetový seznam homosexuálů.
  • Nedávno slíbil, že začne sestavovat i seznam "zrádců národa", kteří podporují imigranty.
Předseda Národní demokracie Adam B. Bartoš při pochodu proti islamizaci.
Předseda Národní demokracie Adam B. Bartoš při pochodu proti islamizaci.
Ostré náboje do debaty o migrační vlně dal nacionalistům nedávno prezident Miloš Zeman, když zmínil slavný sovětský samopal AK-47 -kalašnikov - jako "nedemokratický" prostředek k odstranění premiéra Bohuslava Sobotky. Horlivý národovec Adam Bartoš se k jeho slovům v poslední době rád hlásí jak ve veřejných proslovech, tak v textech na internetu. Tento týden se třeba objevila fotografie předsedy Národní demokracie, který pálí z pistole na podobiznu předsedy vlády.
"Prezident republiky Miloš Zeman správně poznamenal, že existují dva způsoby, jak odstranit nepohodlnou vládu," řekl Bartoš začátkem února v projevu na Hradčanském náměstí.
I tady ale podle odborníků asi nepřekročil mez. "O podněcování k trestnému činu zřejmě nepůjde. Autor projevu sice nepřímo zmiňuje i způsob, jak odstranit nepohodlné politiky - kalašnikov, ale domníváme se, že by tento způsob musel říci přímo," říká právnička Denisa Sudolská.
"Vždy je třeba pečlivě vážit, zda nejde o dovolený projev svobody projevu v rámci politické diskuse o věcech veřejného zájmu," dodal Jiří Herczeg z Právnické fakulty Karlovy univerzity.

V zorném poli policie

Bartoš často o migrantech hovoří jako o "hordách negrů placených USA", případně jako o "vetřelcích". Neziskové organizace, které běžencům pomáhají, častuje také nevybíravými výrazy a spolu s vládními politiky je řadí mezi vlastizrádce. Přesto ale vytrvale odmítá, že by byl extremista nebo antisemita. Na svou obhajobu zveřejnil několik textů na webu Národní demokracie.

Neonacisté ohrožují Tříkrálovou sbírku. Peníze půjdou na uprchlíky, děsí

Jenže ministerstvo vnitra si o něm myslí něco jiného. Bartošovu stranu řadí jednoznačně ke krajní pravici a sleduje její pomalý vzestup na úkor Dělnické strany sociální spravedlnosti.
"Národní demokraté, jakožto relativně nový subjekt tuzemské mimoparlamentní scény, sázeli na to, že jejich vazby na extremistickou scénu nejsou dosud širší veřejnosti příliš známé. V rámci propagace tak získali výhodu oproti DSSS, jejíž nezpochybnitelné a zjevné kontakty s pravicovými extremisty jsou opakovaně a dlouhodobě medializovány," popisuje Souhrnná situační zpráva o extremismu za poslední čtvrtletí loňského roku.
Populismem a radikální rétorikou proti migraci si Bartoš vysloužil pozornost potenciálních voličů, kteří nejsou spokojeni s vládou a jejím přístupem k přistěhovalecké vlně, jež ale Českou republiku ve srovnání s Německem nebo Skandinávií prozatím spíše míjí.
"Vyhrocená vyjádření získala straně příznivce i v řadách starší generace," udává situační zpráva ministerstva vnitra.
Policie si všimla i Bartošovy sporné vydavatelské činnosti. Šéf Národní demokracie totiž patří ke klasickým revizionistům holokaustu a ve svých knihách se staví proti oficiálnímu výkladu šoa. Nacistický vyhlazovací program podle něj Židé zneužili k prosazení svých zájmů.
"Adam B. Bartoš vydal ve svém nakladatelství překlad Protokolů sionských mudrců, známý falzifikát, který se stal významným zdrojem antisemitismu počátkem 20. století," všímá si policie.
Politik také spolu s dalšími členy Národní demokracie loni v březnu navštívil v Polné hrob Anežky Hrůzové, jejíž vražda v roce 1899 nastartovala protižidovské nálady. Za násilný čin byl totiž ve zmanipulovaném procesu odsouzen Žid Leopold Hilsner. K památníku na místě vraždy umístil Bartoš antisemitismem zavánějící nápis.
"Její smrt český národ semkla a s naléhavostí mu ukázala nutnost řešení židovské otázky. Židovská otázka nebyla dosud uspokojivě vyřešena," napsal.
Kvůli tomu na něj podal trestní oznámení brněnský zastupitel Michal Doležel. Mimochodem, jeho hnutí Žít Brno Bartoš s oblibou tituluje jako "Žid Brno". Doležel připomněl, že termín "řešení židovské otázky" používali nacisté jako název svého vyhlazovacího programu.
Tématu vraždy v Polné se věnuje i kniha, kterou v reprintu vydává Bartošovo nakladatelství. Publikaci "Hilsneriáda a TGM" napsal v roce 1939 spisovatel Jan Rys. Věnoval ji "svaté památce neúnavných bojovníků za pravdu a za odvrácení židovského nebezpečí od árijských národů". Šéf Národní demokracie ji inzeruje jako "kvalitní druhorepublikovou literaturu".
Trestní oznámení si Bartoš vysloužil také kvůli demonstraci, na níž držel v ruce oprátku a hrozil s ní "vlastizrádcům", nebo za plakáty vyzývající ke "strefování do černého".
Tentokrát už se <b>…</b> varuje Adam B <b>…</b>
Obrázek Parlamentní listy.cz
V době, kdy byl novinářem, se nynější krajně pravicový politik těšil přízni tehdejšího prezidenta Václava Klause. Ten stránku, na níž Bartoš sepisoval seznam "pravdoláskařů", označil za "geniální". Lídr ND píše i seznamy Židů a homosexuálů. Slíbil, že nově vypíše i všechny "zrádce".

ESKAPÁDY ADAMA BARTOŠE

  • 31. března 2015: Představitelé Národní demokracie vedení Bartošem navštívili hrob Anežky Hrůzové v Polné. Na místě jejího zavraždění umístili cedulku s nápisem: "Židovská otázka nebyla dosud uspokojivě vyřešena."
  • 1. července 2015: Na demonstraci proti imigraci pořádané nacionalistickými stranami Bartoš s oprátkou v ruce řekl, že "začne konat", jestli vláda nesplní jeho požadavek na úplnou izolaci Česka od uprchlíků. Další účastníci protestu nesli šibenice a skandovali, že "vlastizrádci budou viset."
  • 15. srpna 2015: "Vyšehradská přísaha". Bartoš sezval své stoupence na bájný pražský vrch, aby zde odpřisáhli, že budou bránit zemi proti migrantům. Samozvaní obránci ČR se označují jako blaničtí rytíři.
  • 6. února 2016: Na pražské demonstraci, která byla součástí série protestů organizovaných německým hnutím Pegida, Bartoš vyzýval k odstranění vlády. Zmiňoval přitom, že Češi mají hodně zbraní a nepřímo tak odkazoval k výroku prezidenta Miloše Zemana, že premiéra Sobotku lze nedemokraticky odstranit kalašnikovem.
  • 14. února 2016: Jeden z Bartošových přátel zveřejnil na Facebooku fotografii lídra Národní demokracie, který střílí z pistole na terč s podobiznou premiéra Bohuslava Sobotky.

Bude někdy na naší planetě skutečný mír?

18. února 2016 v 10:15 | Václav Malý odpovídá Tomáši Halíkovi |  Aktuality

Podpora společenské výchově ve školách

Krátké a výstižné odpovědi Václava Malého. Škoda, že příspěvky vzdělávací povahy LN nedávají bezplatně na svůj web.

V tradici pomoci bližnímu u nás selhaly elity

17. února 2016 v 18:35 | David Matásek v Magazínu LN 12.2.2016 |  Jiní autoři

Kecy o zavírání hranic vedou aktivní blbové

Z rozhovoru Magazínu Pátek LN s Davidem Matáskem jsem pro název příspěvku vytrhl z kontextu dva Matáskovy výroky, protože výstižně charakterizují jeden pohled na migrační problém. JS




















Podle čího zadání pracují Parlamentní listy.cz?

15. února 2016 v 22:00 | Jaroslav Skopal na okraj Rejžkova Posledního slova |  Jiní autoři

Je estébáctví z prvého odstavce doložitelné?

Dnešní atmosféra je plná osočování z různých stran. Kdyby to šlo do krajnosti, Bohuslav Sobotka by už dnes nebyl premiérem. Jan Rejžek zase v článku v Lidových novinách dává do souvislosti majitele vydavatelství Parlamentních listů s estébáctvím. Když jsem se to snažil proguglovat, souvislosti jsem těžko hledal. Jde o dezinformaci?