Listopad 2016

Dvakrát na téma k úmrtí Fidela Castra

30. listopadu 2016 v 19:11 | Ondřej Kosina v Naší věci, Jakub Fajnor v Lidovkách.cz a |  Aktuality

Fidel Castro: "Dějiny mi dají za pravdu"

castro čb
29.11.2016 10:47
Smrt dlouholetého kubánského prezidenta a revolucionáře Fidela Castra znamená odchod jedné z největších a nejcharizmatičtějších postav světové politiky dvacátého století. "El Comandante" byl jedním z nejvýraznějších aktérů studené války a přestože se Kuba kvůli americkému embargu stala ekonomicky závislou na Sovětském svazu, socialismus na "ostrově svobody" přežil zánik východního bloku i rozpad SSSR a existuje dodnes.
Každý režim má své pozitivní a negativní stránky. O tom, co špatného přinesl karibský socialismus "perle Antil" média informují velmi podrobně, ale kladné stránky bývají v rámci černobílého ideologického vidění světa často zamlčovány. Kuba je popisována jako chudý stát s diktátorským režimem a politickými vězni, přičemž veškerá vina za tento stav je připisována Fidelu Castrovi jako dlouholetému vůdci. Jaký podíl viny ale má na kubánské ekonomické situaci přes půl století trvající hospodářské embargo uvalené USA? Jaká je životní úroveň v jiných srovnatelných latinskoamerických zemích s kapitalistickým systémem a bez dlouholeté americké ekonomické blokády - např. na Haiti? Jak to bylo s demokracií a lidskými právy za vlády proamerického diktátora Batisty? To jsou otázky, které Česká televize analytikům vykreslujícím Kubu v nejčernějších barvách neklade.
Mezi největší úspěchy kubánské revoluce bezesporu patří vymýcení negramotnosti, bezplatné školství, bezplatná a ve všech provinciích dostupná zdravotní péče, vybudování více než dvaceti fakult medicíny (v roce 1962 existovala pouze jedna), zvýšení průměrné délky života a snížení kojenecké úmrtnosti, patenty na špičkové léky a očkovací vakcíny (proti rakovině, AIDS) a vyspělé biotechnologie. Tisíce kubánských lékařů působí v šedesáti zemích světa, pomáhají zejména v Latinské Americe a v Africe, kde prosluli neohroženým bojem s virem ebola. Lidská práva věřících občanů jsou respektována, každý může svobodně vyznávat vlastní víru. Rovněž práva sexuálních menšin jsou na vysoké úrovni, a to díky aktivistce a Fidelově neteři Mariele Castro, která proslula pořádáním osvětových kampaní v oblasti prevence AIDS a aktivním vystupováním na obranu LGBT menšin. V roce 2008 vstoupil v platnost zákon, jenž kubánským transsexuálům umožňuje legálně podstoupit změnu pohlaví prostřednictvím chirurgického zákroku. Ačkoliv je Kuba často kritizována za porušování lidských práv, bylo by toto možné kupř. v Saúdské Arábii, která je velkým spojencem Západu?
Osobnost a dílo Fidela Castra je třeba posuzovat komplexně, v kontextu doby a bez ideologické předpojatosti. Partyzánský vůdce se svými "barbudos" zbavil Kubu nenáviděné Batistovy diktatury. Kuba do roku 1959 byla rájem kasin a nevěstinců pro americké turisty, avšak většina obyvatel žila v chudobě. Zábavní průmysl spojený s turistikou ovládla za masivního používání korupce americká mafie. Pokus provádět vlastní nezávislou politiku v zemi, která leží v bezprostřední blízkosti USA, bylo během studené války nepřípustné. Castro si tudíž velice brzy po převzetí moci svými politickými opatřeními ve prospěch kubánských národních zájmů znepřátelil mocného severního souseda. Pozemková reforma a likvidace moci amerických korporací včetně neblaze proslulé United Fruit Company byly podmínky, bez kterých Kuba nemohla obnovit svou skutečnou nezávislost. Pokusy o jeho svržení i uvalení ekonomického embarga na ostrov vehnaly Castra do náruče Sovětského svazu, ačkoliv sám původně komunistou nebyl. Tak se zrodil komunismus na západní polokouli a Kuba jako strategický spojenec východního bloku mohla těžit ze své geopolitické exkluzivity. Fidel Castro a Ernesto "Che" Guevara se stali symboly revoluce za sociální spravedlnost a národní nezávislost nejen v Latinské Americe, a proto je dodnes jako hrdiny obdivují miliony lidí po celém světě a k jejich odkazu se hlásí mnoho levicových politiků současnosti.
kosina
Nezávislý publicista píšící o mezinárodních vztazích a světové politice. Vystudoval historii, politologii a iberoamerikanistiku v doktorském programu na Filozofické fakultě Karlovy univerzity v Praze.

29. LISTOPADU 2016 5:30 LIDOVKY.CZ > ZPRÁVY > SVĚT

Lidé se zatím bojí přiznat radost,
říká o Castrově smrti Slovák na Kubě

Kubánci drží na počest mrtvého Castra bílé růže. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávyKUBÁNCI DRŽÍ NA POČEST MRTVÉHO CASTRA BÍLÉ RŮŽE. | FOTO: REUTERS
HAVANA/PRAHA Nad smrtí kubánského idolu Fidela Castra většina lidu truchlí a horlivě se připravuje na slavnostní průjezd jeho urny z Havany do Santiaga na východě země. Někteří lidé ale mají radost, i když skrytou. "Odpůrci si nedovolí otevřeně se radovat na ulici," říká slovenský průvodce cestovní kanceláře SEN Ivan Strápek.
Lidovky.cz: Jaká je obecně atmosféra na Kubě, truchlí všichni, nebo je vidět i opačná stránka?
Shrnul bych to asi tak, že je všude cítit taková opatrnost. Každý si ještě stále dává pozor. Přirovnal bych to k pocitu, jako když chcete projít kolem spícího člověka, ale nechcete jej probudit. Aby náhodou neotevřel oči a neptal se, kam jdeš, o čem mluvíš? Viděl jsem i lidi, kteří hned ráno plakali a bavili se o tom, jak četli zprávy a jak je to hrozné. 60 let nějaké výchovy i zkušenosti, které ti starší měli s předcházejícím režimem, v nich zanechaly stopu. Většina Kubánců považuje Castra za obrovského hrdinu a vůdce, takže to bere jako velkou ztrátu. Ale určitě jsou i lidi, kteří jsou opačného názoru, ale ti si zatím nedovolí otevřeně vyjít na ulici a oslavovat.

'Pozoruhodný lídr a hrdina.' Někteří světoví státníci chválili diktátora Castra

Lidovky.cz: Život Kubánců v těchto dnech ovlivňují i zákazy některých činností. Jak se třeba vypořádávají se zákazem prodeje alkoholu?
Je to zakázané v rámci devítidenního smutku, je i zákaz hudby. Jsou i tací, kteří si povídají o tom, že mají doma schovanou láhev, kterou odkládali a konečně ji mohou na oslavu otevřít. Ale to už je opravdu underground. To se na ulici neodváží nikdo před sousedem či kolegou říct.
Lidovky.cz: Dá se vidět rozdíl mezi reakcí mladší a starší generace?
Viděl jsem i mladé lidi, kteří byli velmi smutní a loučili se s vůdcem. Pak jsou mladí, kteří to neřeší a jsou pro ně důležitější jiné věci, jako diskotéka, nové oblečení a tohle se jich až tak netýká. A to i přesto, že je ve školách od mladého věku učí, kdo je to Fidel Castro a jak je významný. Mezi staršími, kteří to řeší více, se mluví o tom, co s nimi bude, jestli bude nějaká změna a podobně.
Provizorní pamětní deska za Fidela Castra ve Vietnamu.
Žena oplakává Fidela Castra.
Lidovky.cz: Mají tedy lidé obavy z toho, co bude dál? Zbortila se jim jakási jistota?
Nemyslím si, že by ty obavy byly nějak velké. Fidel byl už od roku 2008 mimo státní funkce. Sice se říkalo, že Raúl k němu chodil pro rady ohledně různých rozhodnutí, ale lidi se nebojí, že teď se všechno zlomí. Spíše už je všechno nastavené, nachystané, zabezpečené, aby to fungovalo. Kubánská "perestrojka" je už rozběhnutá 10 let, postupné změny se budou dít nadále. Takový ten čínský model je tu už delší dobu. Ideologie v politice zůstává, ale běžný život je trochu otevřenější, práce a podnikání se postupně otvírají.
Lidovky.cz: Zastavil se v těchto dnech život, přestali lidé pracovat, jsou všichni na náměstí?
Spíš bych řekl, že se rozběhl. Právě teď, jak se plánuje velký průjezd urny z Havany do Santiaga, se všichni začali připravovat. Lidé ve všech obcích čekají řady, aby se mohli ve speciálních místnostech podepsat do kondolenční knihy a položit květiny. Normálně se v provinčních městech většinu času skoro nic neděje. Včera už se ale všichni začali připravovat, sekali trávníky, opravovali ploty, malovali zdi. Chtějí, aby vše bylo dokonalé, až přijede delegace politických šéfů a zástupců médií do jejich obce.
Salvy z děl i truchlící dav. Kuba se loučí s Fidelem Castrem | (0:46) | video: Reuters
Lidovky.cz: Když mluvíte o médiích, jak reagovala na Castrovu smrt?
Reagovala velmi pomalu. Nejrozšířenější deník Granma nevyšel nejdřív vůbec, až večer. Webová stránka nefungovala vůbec. Postupně ale všechny deníky měly zprávy, že odchází největší idol, ten, který postavil Kubu na nohy.
Lidovky.cz: Máte zrovna na Kubě tuzemské klienty?
Ano, máme tu 38 lidí, napůl z Česka a Slovenska.
Lidovky.cz: Ovlivnily ty události nějak plán zájezdu?
Naštěstí lidé jedou na závěr zájezdu do resortu k moři oddechovat. Ale máme tu i nové klienty, kteří měli naplánován například koncert Buena Vista Social Club. Ten jsme museli zrušit kvůli zákazu veřejné zábavy. Všechny hudební kluby jsou zavřené. Turisty tak nejvíce ovlivní stop nočnímu životu. Netýká se jich však zákaz alkoholu, protože v hotelech, obzvlášť těch all-inclusive, jej normálně nabízet musejí. Kubánci ale mají smůlu.
Lidovky.cz: Připravovali se Kubánci na možnost Castrovy smrti?
Vůbec se neuvažovalo, že by se to někdy mohlo stát. Nesmělo se to ani vyslovit. On sám byl ale připraven a vše bylo nachystané. Nechal si prý na východě v Santiagu postavit pomník vedle pomníku nejvýznamnějšího kubánského hrdiny Josého Martího. Viděl jsem jej už minulý týden - tři dny před Castrovou smrtí. Byl zahalený zelenou plachtou a lešením, aby na něj nebylo vidět, ale šeptalo se o tom, že je právě pro Castra.

Jak to kardinál Vlk napsal na webu Kardinál.cz

30. listopadu 2016 v 18:48 | Miloslav Vlk |  Aktuality

Naše současná normalizace

23. 11. 2016
V souvislosti s výročím 17. listopadu nastolil Katolický týdeník téma "normalizace" a uspořádal anketu s otázkami, například jestli nám nehrozí nějaká nová podoba normalizace. Anketu uveřejní. Jsem přesvědčen, že jsme si tuto otázku měli klást už před 25 lety. Této otázce se věnuji již dlouhodobě na své webové stránce, na kterou tady šířeji k odkazu 17. listopadu upozorňuji.
Bylo by zajímavé zjišťovat u mladé generace dnešních studentů, jestli rozumějí tomuto slovu. Ale mladí lidé si vědí rady, vygooglovali by si ho. Na googlu je podrobné vysvětlení tohoto pojmu, který pochází z protokolu, podepsaného koncem srpna 1968 v Moskvě. Zde je vylíčen průběh "normalizace".
"Zdravé jádro strany" se pod ochranou vojsk Varšavského paktu, která k nám 21. srpna 1968 s "bratrskou pomocí" přišla, chopilo moci, aby obnovilo "normální" pořádek, který strana dříve po nastolení komunismu vybudovala. Jak ten "normální" pořádek vypadal, si naši starší občané ještě trochu pamatují: právo a spravedlnost bylo to, co sloužilo "dělnické třídě", komunistům: zavírání odpůrců, monstrprocesy, zastrašování, pronásledování církve, přepadení klášterů, okradení církve o veškerý majetek. Takový systém oni mocí brutálně nastolili a likvidovali všechny, kteří byli proti tomuto "pořádku".
"Pravdou" bylo to, co stavělo komunismus v minulosti i přítomnosti do pěkného světla, případně co očerňovalo jeho nepřátele. A to bylo hlásáno všemi možnými lživými metodami ve sdělovacích prostředcích a lidi byli ohlupováni bez možnosti ověřovat si, co je ve skutečnosti pravda. Nesvoboda všeho druhu...
V šedesátých letech se tento totalitní systém trochu uvolňoval, a proto k nám přišla vojska varšavského paktu, aby znovu nastolila "normální" totalitní systém. Tak začala "normalizace"!
Po pádu komunismu jsme se s tímto totalitním kriminálním systémem nevypořádali. Po všech těch zločinech jsme je nechali dále "působit". Nenazývali jsme pravým jménem to, co nám představovali jako "normální". A ono z toho mnoho zůstalo. Například deformovat pravdu, bezostyšně lhát, nenávidět, krást atd., jak to často i dnes zakoušíme. Touto "normalitou" jsem se začal před řadou let zabývat na svém webu www.kardinal.cz. Uveřejnil jsem tu desítky a desítky článků k těmto tématům a ukazoval způsob myšlení a argumentace některých politiků. Po pravé straně textu je tu malé okénko, kam si lze zadat hesla a po kliknutí jsou prezentovány různé články, které ukazují silné příklady této "normality" i v dnešní politice a ve veřejném životě. Můžeme zadat, například, jméno soudružky Procházkové, která v boji proti nápravě komunistických křivd na církvi líčí své "pravdy" o majetku církve, o svatovítské katedrále; nebo jméno stalinistky Semelové. Mnoho článků je tu o "normalizovaném" způsobu myšlení ve společnosti. Zadáme-li jméno "Hašek", vyjde článek o způsobu myšlení a argumentace tohoto sociálně demokratického politika. Dále například i článek "Filipovy báchorky", "Pohádky o majetkovém narovnání" aj. Příkladem normalizace v oblasti práva je hejtman Zimola se svým návrhem zdanit finanční náhrady církve. To je ukázka, jak v současnosti někteří politici bezostyšně komunisticky "normalizovaně" myslí a pošlapávají ústavu i dnes, tak jak to soudruzi dělali za totality. Mnozí politici tak "normálně" "vychovávají" svým "příkladem" občany této společnosti. A společnost k tomu mlčí.
Myslím, že tento nápad Katolického týdeníku není nevhodný pro dnešní dobu, abychom si uvědomili, v čem žijeme.
kardinál Miloslav Vlk

O duchu komunistického režimu a jeho nositelích

30. listopadu 2016 v 18:39 | Jakub Kopřiva v Lidovkách.cz |  Jiní autoři
29. LISTOPADU 2016 6:00 LIDOVKY.CZ > ZPRÁVY > DOMOV

Pošlapali jste ústavu jako za komunistů, opřel se kardinál Vlk do Zimoly a spol.

Kardinál Miloslav Vlk. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávyKARDINÁL MILOSLAV VLK. | FOTO: LIDOVÉ NOVINY
PRAHA Někteří politici podle kardinála Miloslava Vlka stále uvažují nebo jednají v duchu komunistického režimu. Podle Vlka se jedná o novodobou normalizaci, která je pozůstatkem minulého režimu. Kardinál vidí příčinu tohoto jevu v argumentaci a způsobu myšlení některých politiků jako jsou jihočeský hejtman Jiří Zimola nebo předseda KSČM Vojtěch Filip.
Vlk politiky zkritizoval ve svém článku Naše současná normalizace. Podle kardinála se i více než 25 let od "sametové revoluce" lidé nedokázali vypořádat s minulým režimem. "Po pádu komunismu jsme se s tímto totalitním kriminálním systémem nevypořádali. Po všech těch zločinech jsme je nechali dále 'působit'," uvedl Vlk.
Podle něj je stále běžné nenazývat věci pravými jmény podobně, jako za minulého režimu. "Mnoho z toho, co nám říkali, že je normální, zůstalo dodnes. Například deformovat pravdu, bezostyšně lhát, nenávidět, krást atd.," pokračoval v kritice Vlk. Ten také uvedl, že k tomu pomáhá i myšlení a argumentace některých politiků.
Kardinál i přímo označil některé politiky. Poslankyni a předsedkyni klubu KSČM Martu Semelovou označil za stalinistku, navezl se i do předsedy strany Filipa.
Kardinál Miloslav Vlk.
Hejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek (ČSSD) 8. října na brífinku po zveřejnění výsledků krajských voleb.
Největší kritiku od kardinála slyšel ale hejtman Zimola. "Příkladem normalizace v oblasti práva je hejtman Zimola se svým návrhem zdanit finanční náhrady církve. To je ukázka, jak v současnosti někteří politici bezostyšně komunisticky 'normalizovaně' myslí a pošlapávají ústavu i dnes, tak jak to soudruzi dělali za totality," uvedl Vlk, jehož kritice neunikl ani bývalý jihomoravský hejtman Michal Hašek. Do něj si kardinál rýpl v souvislosti s kauzou "falešné mluvčí".

Filip: Církev nedodržuje postoje o lásce k bližnímu svému

Šéf komunistů Filip kardinálovu kritiku odmítá. "Kardinál Vlk patrně zapomněl, jakým způsobem v mnoha případech církev majetek nabyla. V současné době, kdy pravice před časem restituce prosadila, si církev v mnohých případech nárokuje pozemky či budovy, které patří obcím a městům a došlo k jejich zvelebení za nemalé náklady," uvedl předseda KSČM pro Lidovky.cz.
Ten se také pozastavuje nad tím, že církev požaduje od státu i budovy škol. "Zcela bez skrupulí požaduje i školy a nezajímá se o to, kam budou žáci či studenti přestěhováni. Kromě toho chce církev i umělecká díla, která mají nevyčíslitelnou hodnotu," pokračoval v kritice církve i kardinála Filip.
"Mám za to, že zcela nedodržuje postoje o lásce k bližnímu svému, pokoře a pomoci lidem. Spíše se stará o svůj prospěch a zisk bez ohledu na to, komu jaké příkoří způsobí. Jako zvlášť zavrženíhodné považuji žaloby na soukromé osoby, které podle zákona nemohou být povinnými k vydání majetku," uzavřel svoji kritiku Filip.
Semelová se ke kritice odmítla vyjádřit. "Výlevy pana Vlka mi nestojí za komentář," uvedla v sms zprávě Semelová. Hejtman Zimola se ke kritice ze strany kardinála Vlka nevyjádřil.
Nebylo to poprvé, co se kardinál Vlk vyjádřil k české politické scéně. V říjnu například zkritizoval prezidenta Miloše Zemana, že kšeftaří se státními vyznamenáními, jak informoval server Lidovky.cz.

Nenechat si určovat, koho přijímat

30. listopadu 2016 v 18:32 | čtk v Lidovkách.cz |  Jiní autoři
30. LISTOPADU 2016 13:07 LIDOVKY.CZ > ZPRÁVY > DOMOV

Senát se distancoval od pročínského 'prohlášení čtyř'. Bude hájit lidská práva Tibeťanů

Ministr kultury Daniel Herman se sešel s tibetským duchovním vůdcem dalajlamou. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávyMINISTR KULTURY DANIEL HERMAN SE SEŠEL S TIBETSKÝM DUCHOVNÍM VŮDCEM DALAJLAMOU. | FOTO: DAN MATERNA, MAFRA
PRAHA Senát se distancoval od říjnového pročínského prohlášení čtyř nejvyšších ústavních činitelů, které podpořil i předseda horní komory Milan Štěch (ČSSD). Jeho postoj ve středu senátoři označili za jeho osobní názor, nikoli za názor celého Senátu.
Horní komora toto usnesení schválila na návrh opoziční ODS hlasy 38 z 69 přítomných senátorů. Proti byli zástupci ČSSD, ANO, KSČM či Strany práv občanů. Stanovisko naopak podpořili kromě občanských demokratů senátoři z vládní KDU-ČSL či z klubu Starostů a nezávislých.
Na popud této frakce horní komora schválila ještě další usnesení, podle něhož mají všichni představitelé Senátu při mezinárodních jednáních aktivně vystupovat na obranu lidských práv obyvatel Číny a Tibetu. Vládu pak horní komora vyzvala k tomu, aby v zájmu spolehlivosti a srozumitelnosti Česka na mezinárodní scéně usilovala o koordinaci postojů a co nejširší politickou shodu a spolupráci s prezidentem a Parlamentem. Toto usnesení podpořili i zástupci ČSSD a ANO.
Předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) by na obsahu pročínského prohlášení čtyř ústavních činitelů nic neměnil, volil by ale jinou formu. Cílem prohlášení nebylo podbízení se Číně, uvedl Štěch v reakci na protesty, které prohlášení vzbudilo nejen u pravicových senátorů.

Přes 40 % Čechů považuje pročínské prohlášení za přehnané, ukázal průzkum

Prohlášení ústavních činitelů podle ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka (ČSSD) jen potvrzovalo dohodnuté vazby a vztahy s Čínou. Neznamenalo opouštění českých hodnot a principů, uvedl dnes Zaorálek v Senátu při debatě o české zahraniční politice vůči Číně. Podle kritiků zejména z řad pravice bylo prohlášení přijato neúměrně rychle a bylo servilní a submisivní.
Během debaty další ze senátorů ODS Jiří Oberfalzer označil prohlášení za "demonstraci oddanosti dálněvýchodní komunistické říši". Poznamenal, že Česko by si nemělo nechat od nikoho nic diktovat. I podle předsedy senátního výboru pro EU Václava Hampla či Václava Lásky (SZ) by ČR měla zůstat suverénním státem a neměla by si nechat určovat, koho by její představitelé měli přijímat.

Je nesmyslné protestovat

Prezident Zeman sdělil svůj názor k usnesení Senátu prostřednictvím svého mluvčího na Twitteru. "Zahraniční politiku ČR určuje vláda, včetně ministerstva zahraničních věcí, a prezident republiky, ve spolupráci s Parlamentem ČR. Senátoři několikrát vyzývali nejvyšší ústavní činitele, aby koordinovali svou zahraniční politiku. Když k tomu došlo, je nesmyslné proti shodnému stanovisku nejvyšších ústavních činitelů protestovat," stojí na Twitteru prezidentova mluvčího.
Za usnesení naopak Senátu poděkoval ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL). Senátoři a senátorky podle něj "znovu ukázali, že Senát je pojistkou demokracie". "Pokud máme demokraty, může fungovat i demokracie," uvedl.
30.listopadu 2016 v 14:04, příspěvek archivován: 30.listopadu 2016 v 14:23
Děkuji senátorkám a senátorům, že dnes znovu ukázali, že Senát je "pojistkou demokracie". Pokud máme demokraty, může fungovat i demokracie.
Prohlášení připravené ministerstvem zahraničí se odvolává na česko-čínské strategické partnerství a konstatuje, že schůzky některých českých politiků s tibetským duchovním vůdcem dalajlamou "nejsou výrazem změny oficiální politiky České republiky". S dalajlamou se během jeho říjnového pobytu v Praze setkali politici ODS, STAN i vládní KDU-ČSL včetně ministra kultury Daniela Hermana.
ČTK

Odpočatý Jiří Paroubek je připraven pomoci ČSSD

30. listopadu 2016 v 18:17 | Ondřej Koutník v Lidovkách.cz |  Jiní autoři
30. LISTOPADU 2016 16:06 LIDOVKY.CZ > ZPRÁVY > DOMOV

Velký comeback do politiky? Pro ČSSD
jsem připraven ke všemu říká Paroubek

Jiří Paroubek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávyJIŘÍ PAROUBEK | FOTO: FRANTIŠEK VLČEK, LIDOVÉ NOVINY
PRAHA V české politice se schyluje k velkému návratu. Bývalý předseda ČSSD a expremiér Jiří Paroubek v rozhovoru pro Lidové noviny uvedl, že osud tápající sociální demokracie mu není lhostejný a je připravený k návratu. "Že jsem z politiky odešel, nelituji. Samozřejmě nevylučuji, že bych se do politiky vrátil. Tak, jak vidím svou bývalou stranu, nějakou podporu by potřebovala. Ta podpora se dá poskytnout v mnoha směrech," řekl LN.
Jak by takové angažmá mohlo vypadat? "Škála možností je značná. Od možnosti, že stranu podpořím ve volbách hlasem, až po přímé angažmá. Jsem ke všemu připraven. Musí to být oboustranně přijatelné. V současné době mám osobní život, dělám věci, které mě zajímají. Nepotřebuji být za každou cenu v politice. V danou chvíli je ale strana na sestupné trajektorii. Pokud bude takto pokračovat, ve volbách za 11 měsíců se dostane na deset až dvanáct procent. To bych nechtěl," popsal expremiér Paroubek.
Podle říjnového měření agentury TNS Aisa se ČSSD v preferencích propadla koncem měsíce až k hladině 13 procent. Nejnovější průzkum Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) přiřkl ČSSD 22,5 procenta.
První český premiér, s nímž se šéfka německé vlády po nástupu do funkce sešla, byl v Berlíně Jiří Paroubek.
CzechTek 2005: čtyři dni po zásahu se na již uklizenou louku vypravil v doprovodu starosty Přimdy Jana Sopka tehdejší premiér Jiří Paroubek (vlevo).
Podle bývalého předsedy ČSSD není nutnou podmínkou přímo vstup do strany. Mohl by za ni například kandidovat i jako nestraník. Paroubek připouští, že ze strany se ozývají hlasy po jeho návratu. "Některé organizace se na mě obracejí, abych do strany vstoupil. K tomuto jsem trošku zdrženlivý," dodává Paroubek, který ve funkci předsedy vlády skončil v září 2006.
Paroubek z čela strany odstoupil po volbách v roce 2010. ČSSD zvítězila, neměla však sílu vytvořit vládu. V říjnu 2011 Paroubek stranu opustil a založil novou stranu LEV 21. S ní ale žádného úspěchu nedosáhl. V současnosti působí v soukromé sféře a momentálně se zajímá o česko-čínskou spolupráci.

Reaguji na sdělení Jaroslava Krále

27. listopadu 2016 v 13:08 | Vladislav Svoboda |  Jiní autoři

Ano, jsem nesmiřitelný!

A taky vám nepomohu. Tak jako vám nepomohl Jiří Paroubek. Vám nepomůže nikdo a nic. To, co se stalo s ČSNS, je způsobeno především vaší činností. Vy jste na jméno ČSNS nabalili tolik špinavého bahna, že už těžko půjde umýt… Už nikdy nikdo nebude moci říkat, že se jednalo o stranu "slušných lidí."
I když Přemysl Votava při našem posledním setkání, když jsem kritizoval, že strana je v tisku nelichotivě popisována, prohlásil. "Hlavně, že se o nás píše."- I to může být argument. Ale o něčem svědčí.
Nejdřív jste stranu, v té nejkritičtější situaci, opustili, protože jste snili o svém "socialismu s lidskou tváří" a zvolili Jiřího Stanislava - šaška. Jinak ho nemůžu nazvat. Naposledy jsem ho viděl na výročí popravy Milady Horákové na Vyšehradě, kde si po skončení obřadu stoupl vedle hrobu se slovy: "Každý rok sem chodím stát." Nevím, v životě jsem ho tam neviděl.
Poté v touze, aby váš hlas byl více slyšet, jste nejdřív zlákali do vaší strany Jiřího Vyvadila, který se postupem času stal dalším veřejným komikem. Nakonec jste ho opět vyhnali a po neshodách s dalším komikem, či spíše čekatelem na psychiatrickou léčebnu - Karlem Jankem, který vyniká svými projevy anebo tím, že pod naším jménem nějací pánové skupovali v Krupce ve volbách hlasy, jste si založili další stranu. Ale místo, abyste ji pojmenovali třeba Stranou socialismu s lidskou tváří, tak jste si nemravně uzmuli jméno Národní socialisté a dokonce jste si přivlastnili i členy historické ČSNS. Ani to vám nepomohlo. Jiří Paroubek, a nejenom on, opustil vaše řady. A jste opět tam, kde jste byli - na nule.
Rádi se oháníte jménem E. Beneše. Proto se vás na něco zeptám:
Domníváte se, že by E. Beneš v rozhlase vypustil slovo - k.nda?
Domníváte se, že by E. Beneš přišel ke korunovačním klenotům opilý?
Domníváte se, že by E. Beneš o "pátečníkovi" a našemu poslanci F. Peroutkovi lhal?
Domníváte se, že by E. Beneš o novinářích řekl, že je to póvl a hnůj?
Domníváte se, že by E. Beneš byl soudem několikrát odsouzen za lež?
Domníváte se, že by E. Beneše přiletěl na pohřeb jiného prezidenta pozdě?
Pokud najdete aspoň na jednu otázku odpověď ANO, prosím, zveřejněte ji.

Články, kterými nás v poslední době poctil Jiří Pondělíček, uvádějí takové hlouposti (jako o době pobělohorské a podobně), jsou natolik hloupé, že jiné slovo o autorovi, než že je hlupák, mně skutečně nenapadá.
A ani to, že je někdo zvolen, neznamená, že si může dělat, co chce a nemůže být kritizován. Ta doba, kdy jsme museli držet krok a hubu naštěstí pominula, i když se vám po ní stýská. Třeba po roku 1968, kdy se dvě kliky komunistů praly o moc. Nebo je snad někdo natolik naivní, že by komunisté dovolili demokratické volby, v kterých by hrozilo, že by přišli o moc?!

Odhoďte své pokrytectví. A poté, co jste zničili tři strany, které se hlásí k národnímu socialismu, můžete udělat jedinou dobrou a správnou věc - přejmenujte se, nebo zrušte! U Karla Janka to nepředpokládám, protože by přišel o svou jedinou hračku, kterou má - ČSNS 2005. Tady lze spoléhat pouze na jedinou věc - že se už definitivně zblázní a skončí tam, kam má nakročeno - v blázinci.


Domnívám se, že Jaroslav Skopal je výsostný demokrat a proto nechává diskuzi otevřenou všem, kteří mají co říci k situaci národních socialistů. Na tomto blogu se pohybuje asi padesát lidí, takže se jedná o velmi uzavřenou komunitu, kde je možné si říci všechno - i to velmi nepříjemné. Za to mu dík.

Prezident jakožto první z prvních je vzor, udává společenský tón a styl

26. listopadu 2016 v 21:36 | Alena Plavcová v Lidovkách.cz |  Jiní autoři

Celý článek je v Magazínu Pátek LN 25.11.2016

Aby člověk porozuměl politikům, měl by mít základy psychiatrie, říká Hnízdil
Jan Hnízdil. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Jan Hnízdil. | foto: Jan Zátorský, MAFRA
PRAHA Léčebná metoda doktora Jana Hnízdila je tak jednoduchá, až si člověk říká: je to buď geniální, nebo úplná blbost. Ale jak to poznat, když mu Klub českých skeptiků sisyfos letos v dubnu udělil zlatý Bludný balvan za šarlatánství a vulgarizaci celostní medicíny, ale do jeho lékařského zařízení Hnízdo zdraví se hrnou takové davy pacientů, že momentálně vyřizuje objednávky z letošního ledna?
Jeho knížky vycházejí ve statisícových nákladech. Jak to, že si všichni tihle lidé evidentně myslí něco jiného než vědci? To neví ani Jan Hnízdil sám. "Já se těm lidem fakt divím. Nejsem žádný spasitel."
Řekla bych, že lehce ráčkující muž bere život s lehkostí, měkce a s humorem. Když si - jako jeden z mála - přišel pro Bludný balvan, začal svůj děkovný projev v čínštině. Nebránil se, dělal si z toho legraci. sklidil mohutný aplaus, mimo jiné i díky slibu, že Balvan vydraží a výtěžek dá na vybudování kanálu Odra-Dunaj-Labe.
Žije se svou rodinou a nečistokrevným psem Skipem spokojeně v panelákovém bytě, o víkendech na chalupě přehazuje hnůj a "medí si" u vlastních včel. a na jeho vizitce stojí: MUDr. Jan Hnízdil, Bl.b., univerzální specialista.
Pátek LN: Český klub skeptiků Sisyfos vás letos poctil cenou zlatého Bludného balvanu. Pikantní na tom je, že jste jejich bývalý člen. Jaké to je, ocitnout se na druhé straně zákopu?
Pochopitelně jsem nic takového nečekal. Taky proč? Nedělám nic alternativního - nemám žádné zázračné léčebné schopnosti, nepoužívám siderické kyvadélko ani homeopatii. Dokonce jsem býval velmi aktivním členem sisyfa, podílel se na kritických knihách například právě o homeopatii. jenže najednou mi začalo vrtat hlavou, jak je možné, že i když je homeopatie z pohledu vědců podvod, pacienti se uzdravují. Vědcům vstávají vlasy hrůzou na hlavě, když slyší, že čím méně účinné látky, tím účinnější homeopatikum. je to nesmysl a podvod. Homeopati zase tvrdí, že v té homeopatické kuličce informace je, jenom ji vědecké metody neumí odhalit - zkrátka ty dva tábory spolu fanaticky bojují. A já jsem odstoupil od té kuličky a začal si všímat způsobu práce zkušeného léčitele. Když přijdete k běžnému doktorovi s tím, že vás bolí hlava, on často ani nezvedne oči od počítače, napíše žádanku na rentgen, recept na brufen a: "Další!" Ale zkušený léčitel, třeba homeopat, vás uvítá, podá vám ruku, představí se a začne se zajímat nejenom o vaši nemoc, ale o vás: jak žijete, jak pracujete,co jíte, jaké máte starosti... Naváže s vámi vztah a v tom vztahu si terapeut a pacient vyměňují informace. No a nakonec vám dá tu homeopatickou kuličku. A já si myslím, že v ní ta informace symbolicky je. Nejcennější ale na té metodě je osobnost, zkušenost a moudrost léčitele, jeho schopnost navázat s pacientem vztah a pochopit jeho nemoc. No a tenhle svůj objev jsem představil na půdě Sisyfa - a byl odejit.
Jan Hnízdil.
Jan Hnízdil (vpravo) dostává od členů Klubu českých skeptiků sisyfos vedeného Jiřím Grygarem cenu Zlatý bludný balvan.
Pátek LN: Chcete říct, že vás za to vyhodili?
Víceméně. Tehdy jsem ještě pozval kolegu doktora Šavlíka, zakladatele české psychosomatiky, aby na půdě akademie věd řekl něco o psychosomatice. No ale ti vědci se při tom začali bavit mezi sebou, zvedat se, odcházet - bylo to ostudné. Takže jsem ze Sisyfa odešel a začal se vážně zajímat o celostní medicínu. Paradoxní je, že já jsem byl do té doby považován za velmi nadějného bijce léčitelů, byl jsem dokonce kádrová rezerva na předsedu zdravotní komise.
Pátek LN: A teď místo s léčiteli bojujete s oficiální medicínou...
Ale já nebojuju ani s léčiteli, ani s oficiální medicínou. Protože ono se to dokonale doplňuje. Základem je medicínské vzdělání - bez toho bych se vůbec neodvážil pracovat s pacientem. Ale zjistil jsem, že to zkrátka nestačí.
Pátek LN: Na svém blogu tvrdíte, že chování našich politiků souvisí s našimi nemocemi. Jak tomu mám rozumět?
Já jsem se léta o chování našich politiků zajímal a moc tomu nerozuměl. Až když se mi dostala do ruky kniha amerického psychiatra Roberta Hareho a psychologa Paula Babiaka Hadi v oblecích aneb Psychopat jde do práce, bylo mi to jasnější. Oni dokládají, že mezi špičkovými politiky a manažery je mnohem větší počet psychopatů než mezi vězni ve federálních věznicích Spojených států. Jenomže je nepoznáte. Jsou dokonale oblečení, jazykově vybavení, inteligentní, umějí udělat dojem. Ale jsou taky naprosto bezcitní, bezohlední, draví. A tito lidé generují obrovskou negaci, kterou citliví lidé vnímají. Negativní emoce se přenášejí, lidé z toho stůňou, mají úzkosti a deprese.
Pátek LN: Chcete říct, že špičkoví politici jsou psychicky nemocní lidé?
Psychopatie není nemoc, ale vada. Oni jsou postižení. Neuropatolog doktor Koukolík potvrzuje, že psychopat nemá fungující mozková centra, která jsou odpovědná za soucit, svědomí, stud. Prostě je nemá. A podle toho se chová. Vidím pěkný pero, no tak si ho vezmu. Můžu udělit amnestii? No tak udělím amnestii. Jdu ke korunovačním klenotům ožralý - přece můžu, tak jdu. Lidi se tomu diví a oni se zase diví, čemu se lidi diví - je to přece normální. Oni skutečně na svém chování nic závadného neshledávají, protože na to nemají mozek.
Pátek LN: Nemají mozek ani na to, říct "zmýlil jsem se"?
No to je právě ten defekt. Může to být vrozená dispozice. Ale taky to může být výsledek devastace mozku životním stylem, alkoholem. Rozpad osobnosti v přímém přenosu. To nemusí být kalkulace, intrika, opravdu to myslí vážně. Prostě já jsem ten článek fakt viděl, byl vlevo dole. A naopak Schapira jsem neviděl. Víte, já i někteří kolegové, jako psychiatr Radkin Honzák nebo neurolog Martin Stránský, občas publikujeme na blogu Aktuálně.cz. Vlastně tam dáváme takový manuál chorob Pražského hradu. Nechci dělat diagnózy na dálku, ale aby běžný občan porozuměl chování některých našich politiků, měl by mít aspoň základy psychiatrie a psychologie.
Pátek LN: Patří k tomu postižení i okouzlení vlastními bonmoty?
Zásada je: ten člověk na sebe musí stůj co stůj upozornit. Jakýmkoli způsobem. Třeba i lží. Největší trest pro tyto lidi je, když si jich nevšimnete. Když reagujete, vkládáte do toho energii - a z ní ten člověk roste. A ještě něco. Tihle lidé absolutně nesnášejí humor. Vyvěsit červené trenky je pro ně hrdelní zločin. Nebo dalajlama - ten je pro ně taky něco jako červené trenky. Nesmírně je irituje svou laskavostí a klidem. On jim nastavuje zrcadlo.
Pátek LN: Je vulgarita politiků jen trapná, nebo i něčím nebezpečná?
Nebezpečné je to v tom, že prezident jakožto první z prvních je vzor. Je arbiter elegantiarum, udává společenský tón a styl. A jaký styl udává náš prezident? On vlastně lidem uděluje svolení: "Lžete, urážejte, podvádějte, na svědomí nehleďte, mluvte sprostě, chlastejte, kuřte - když můžu já, můžete i vy."

O politické kultuře

23. listopadu 2016 v 22:26 | Jaroslav Král

Nikdy neříkat nikdy a končit (z e-pošty)

Asi to tak bude lepší. Jaroslav S., možná z dobré vůle, dal příliš velký prostor těmi stále ukřivděným, nesmiřitelným.
V zájmu věci se nenechme otrávit právě těmito tzv. nesmiřitelnými. Oni nám nepomohou.....Zdravím P.V.

Dne 23.11.2016 v 12:51 Jaroslav Kral napsal(a):


Vážený bratře Skopale,
Tvůj blog jsem chápal především jako určitou platformu pro výměnu názorů autorů a představitelů z různých stran a skupin, které se hlásí ke společným nár.soc. kořenům. Domníval jsem se, že - i když budeme mít na některé společenské jevy různé názory, což je ovšem přirozené - můžeme se lépe poznat a pochopit a třeba postupně i sbližovat. Proto jsem Ti začal posílat některé příspěvky, ať již mé nebo dalších členů strany Národní socialisté-LEV21, informace o stranických akcích a výročích (Kváča, Horáková, Beneš aj.). To však předpokládá klidnou a věcnou diskusi na základě argumentů. Nyní vidím, jak hluboce jsem se mýlil. Tvůj blog tuto funkci bohužel neplní. Příspěvky některých autorů i reakce na články jiných (jde zejména o Ivana Fenze a Vladislava Svobodu) jsou plné osočování, urážek a osobních invektiv. Prostě jim chybí elementární politická kultura. Proto končím a nebudu Ti už nic posílat, byl by to hlas volajícího na poušti.
Nicméně si Tě osobně vážím, a to nejen za to, že léta tento blog provozuješ (každá taková činnost je hodnotná), ale také proto, že si Tě pamatuji jako dlouholetého člena Československé strany socialistické. Tehdy jsme ovšem byli ve veřejnosti známi jako "strana slušných lidí"..... Přeji Ti hlavně zdraví, osobní spokojenost, klidné svátky vánoční a šťastný vstup do nového roku!
S bratrským pozdravem!
Jaroslav Král

Nabízím Alianci národních sil

22. listopadu 2016 v 17:41 | Karel Janko |  Jiní autoři
22. listopadu 2016
ParlamentníListy.cz » Profily » Ing. Karel Janko » Články » Projev 17.11.2016, Palackého náměstí

Ing. Karel Janko

  • ČSNS 2005
  • zastupitel obce
Projev 17.11.2016, Palackého náměstí
Projev 17.11.2016, Palackého náměstí
Manipulace s historií i čísly.
Projev na Palackého náměstí 17.11.2016
Vážení přátelé. Zdravím vás a vítám na této demonstraci.
Dnes 17.listopadu si opět připomínáme Mezinárodní den studentstva, věnovaný památce devíti českých studentských vůdců, zastřelených v roce 1939německýni fašisty. Čest jejich památce! Připomínáme si i dvacet sedm let od sametového převratu, iniciovaného a placeného zahraničními rozvědkami. Jak je již známo, jsem národní socialista a my národní socialisté máme vlastenectví nejen ve svém programu, ale i v srdcích. Prokazuje to i naše historie od roku 1897. Odsuzujeme německý nacizmus i s jeho symbolikou, bratrskou pomoc v roce ´68, i současnou snahu USA v tažení na východ a-lá drank nach osten.
To, co se dodnes veřejnosti tají, byla dohoda obou mocností o vstupu vojsk Varšavské smlouvy do ČSR v roce 1968. Že vývoj v tehdejším Československu nevoněl Rusku je každému jasné. On ale nějaký socializmus s lidskou tváří silně nevoněl ani USA. Představte si, že by tím načichla celá Evropa. Tak ponechaly stav věci v intencích Jaltské dohody.
Konstatuji s politováním, že ideje roku 1968 nebyly dodnes naplněny.
Nám Čechům je cizí expanzivnost, ale to naše - české, si budeme bránit. Proto tady dnes stojím na obranu našich národních zájmů a na obranu národních států, plánovitě v Evropě likvidovaných všemi možnými způsoby.

Po těch sedmadvaceti "zářivých" letech v EU můžeme společně suše, ale se zlostí konstatovat, že :
- máme rozkulačenou republiku včetně přírodního bohatství,
- hospodářství je ovládané a drancované zahraničními monopoly, ročně odtéká 300-480 mld Kč do zahraničí.
- je vyprázdněný důchodový a sociální systém,
- máme plánovitě zdecimovanou armádu státu, neschopnou uzavřít hranice k ochraně svých občanů,
- máme parlament i vládu plnou pletichářů a parazitů, legálně korumpovaných stávajícím volebním systémem i Evropskou uníí.
To, co nás v tento den spojuje se 17. listopadem 1939 i 17. listopadem 1989, je tedy odpor proti naší vládě, proti manipulaci s občany masmédii, špatné ochraně národní ekonomiky, a dále odpor proti válečnické hysterii NATO a neschopnosti naší vlády řešit razantně problémy spojené s diktaturou Evropské komise. V případě nežádoucí imigrace chceme její jasné odmítnutí slovy a skutky Viktora Orbána. V případě EU zvolme urychleně czexit. Poslední vývoj západních států nám dává za pravdu v tom, že západ trpí vážnou politickou i společenskou krizí. Jak jsem před třemi nedělemi prohlásil na Václavském náměstí, kapitalismus buď pravidelně expanduje, nebo zhyne. Ledy se po tom sedmadvacetiletém stání hnuly. Pomožme jim odplout.
Vážení přátelé.
Chci zde okomentovat i současné dění pražské kavárny a pražské šmíry. Obě skupiny lidí jsou svou podstatou povolání liberálně až anarchisticky založené - tedy s mentální úchylkou. Vadí jim jakýkoliv řád a pořádek a z toho vyplývá jejich chování a postoj. Stejně se chovali i v roce 89. Své svědomí národa ať si strčej někam.... Je třeba jim jasně ukázat, kde jsou jejich meze a mantinely chování.
A také chci doufat, že tento národ nevstoupí dvakrát do stejné řeky. Kde končí řád a pořádek, začíná demokracie - a jak já říkám, tam také začíná bordel. Zaštiťují se demokracií, ale Lež, manipulace, lobizmus, korupce, liberalizace, - to jsou rodné sestry té jejich demokracie. Zameťme s tou pražskou šmírou, dokud je čas!
Být korektní a slušný je v současné vyhrocené situaci i na této demonstraci obtížné. Velmi rád bych si ulevil několika jadrnými slovy na adresu celé vlády a zvláště na osobu premiéra Sobotky.
Jeho licoměrná prohlášení k výše uvedeným problémům ho distkreditují v očích většiny občanů a činí z něj nedůvěryhodnou osobu na tomto postě. Chce provés výměnu ministrů, ale dodnes nepochopil, že tou žábou na prameni je on sám a že by měl odstoupit jako první. Pan Sobotka lže a když nelže, diplomaticky kličkuje a zamlčuje skutečnosti.

Po těch sedmadvacetiletých zkušenostech je třeba říci naší vládě: už máme dost vás i vaší servilní bruselské politiky.
Vyzývám předsedu vlády k podání demise!
Vyzývám vedení České televize a Českého rozhlasu k zajištění objektivity zpráv.
Vyzývám členy parlamentu - vystupme z té prohnilé Evropské unie, která nemá vizi, je militantním ochráncem tototo pochybného systému!, která nemá vyřešené základní principy fungování tohoto společenství!, ale strká svůj rypák do čeho nemá.
Vyzývám k opětnému odporu proti cizím základnám na našem území. Jinak místo sovětských vojsk tu budeme mít vojska americká. Vystupme proto z NATO, dokud je čas. Pokud jsem nazval EK fašistickou organizací, je NATO zločinecká organizace. Situace je tak vážná, že by v ulicích našich měst i měst celé Evropy měli stát statisíce demonstrantů a protestovat!
Kdo se dnes brátí , jsou občané států východní Evropy. Postavme proto Nový Vyšegrád - od Baltu až po Jadran - jako protiváhu a alternativu k té zdegenerované, neschopné, profláklé a zkorumpované bruselské pakáži.
Vyzývám ke sjednocení všech vlasteneckých sil České republiky i Evropy.
Spojme proto sílu malých stran a hnutí k odporu a pojďme jednotně do parlamemtních voleb. Nabízím všem stranám a hnutím k tomu vytvořenou Alianci národních sil.
Ať žije Česko a bratrské Slovensko! Ať žijí svobodné národy Evropy!

Ing. Karel Janko- ČSNS2005

Co jsou evropská kultura a elita?

21. listopadu 2016 v 12:26 | Vladislav Svoboda |  Jiní autoři

Co nám pan Pondělíček chtěl vlastně sdělit ?

Přečetl jsem si článek Co se 17. listopadem?, a okamžitě jsem si vzpomněl na předlistopadové Rudé právo. I když asi spíše Haló noviny, kam někteří z jeho přátel tzv. národních socialistů tak usilovně píšou. Stejná dikce, někdy i stejná slova. I když musím skromně dodat, že jsem Haló noviny nikdy nečetl. A dozvěděl jsem se velká moudra. O kterých jsem doposud, dvacet sedm let po Listopadu, nevěděl, ba ani netušil. A tak doufám, že mi je pan Pondělíček ozřejmí.
Podle autora se už před listopadem řešili nutné problémy. Ať namáhám svou paměť doposud nezatíženou alzheimerem, tak si vzpomínám na dvě změny. Rodina si mohla založit rodinné truhlářství a podobnou živnost, pokud byli schopni získat kvalitní stroje či materiál. Nebo jste si mohl sehnat devizy a ochotného cizince, který je na vaše jméno uložil v bance. Ano, určitě se jednalo o velký "pokrok"!.
Pro dychtivé čtenáře spikleneckých teorií není žádná historická událost jasná, vždy najdou svou "toužebnou" cestičku směřující k spikleneckým teoriím, i kdyby to měla být návštěva mimozemšťanů na Václavském náměstí.
Jinak s autorem souhlasím, že byli přehlíženy varovné signály. Ale bohužel jiné, než si on a jeho přátelé myslí. Pan Pondělíček a jeho souputníci si toho všimli pouze při svých hospodských dýcháncích, kde řešili jediný problém: Šula krade!, aniž by si všimli, že Melantrich i strana byly už vytunelovány. Jenomže to by museli pečlivě číst závěry ze zasedání Ústřední rady a zvednout své prdele z hospodských židlí a podívat se do archivu. Jenomže to by člověk po nich moc chtěl. Zvláště v této rétorice vynikali pánové Babinec a místopředseda pro ekonomiku Karel Janko, který raději přicházel s fantasmagorickými představami o padesáti procentní dani a snil o kariéře vůdce.
Díky bohu, že tito pánové nikdy nezískali jakoukoliv moc v našem státě. Při způsobu jejich myšlení a jejich schopnostech, by tento stát klekl ještě níž než doposud. Někam na úroveň Albánie a Moldávie a důchod by se krčil někde na průměru tři tisíce korun.
Naštěstí to voliči vždy poznali a proto vždy skončili na čestných posledních místech.

Se svým skvělým analytickým a politickým myšlením nás autor článku seznamuje, když píše o očekávání, že polistopadová republika bude navazovat na poválečnou socializující demokracií a reformní období roku 1968. Zdá se že se nezbavil svého snu o socialismu s lidskou tváří, která, k jeho zoufání, byla voliči rázně odmítnuta.
Vrcholem jeho dokonalosti úvah je, že východisky nového polistopadového režimu se stala doba pobělohorská, habsburská monarchie a dokonce druhá republika 1938 - 1939. Člověk který se chlubí svou znalosti dějin, mě tímto pouze utvrzuje v mém pocitu, že autor je hlupák. Problém je, že hlupáci jsou natolik hloupý, že neví a ani netuší, že jsou hlupáci.
Dokonce se dá říci, že pan autor žije v nějaké bublině, kterou už drahná léta neopustil. Například píše o lidech, kteří se potýkají s dlouhodobou nezaměstnaností. Je pozoruhodné, že v našich končinách dělá víc zahraničních dělníků než je počet tzv. dlouhodobě nezaměstnaných. Dokonce hrozí zpomalení ekonomického růstu díky nedostatku pracovních sil, které se narychlo dovážejí odkud to jde. Možná to je pane Pondělíčku tím, že je u nás cca 200 000 lidí, které z postele a od televize nedostanete.
Ano jsou u nás nízké důchody (něco o tom vím, mám 8450 Kč). Je to způsobeno nízkou hladinou mezd. A ten, který na tom má největší zásluhu, sedí na Hradě. Je to on a jeho vláda, která dávala pobídky zahraničním firmám (na české nějak zapomněl - těch se to netýkalo). Takže se k nám navalily montovny a obrovské skladové areály, které zabraly tisíce hektarů úrodné půdy. A proč? Díky nízké hladině mezd a desetiletých daňových prázdnin. Jo, ta paměť - tak krátká.
Zároveň jsem se dozvěděl, že jsem zakomplexovaný elitář, vedený pochybnou šmírou. No raději být veden lidmi typu Menzel, Svěrák, Kubišová, Polívka a stovky dalšími než F.R.Čechem, Filipem Renčem či Danem Hůlkou. Zdá se, že podle pana Pondělíčka se elity přestěhovaly na Hrad. Například pan Nejedlý, který jaksi zapomněl platit daně a svými ruskými penězi podpořil Zemana. Jako odměnu dostal vysokou funkci na Hradě. Nebo pan Mynář, který sedí na Hradě bez bezpečnostní prověrky. Či Ovčáček bývalý redaktor autorových oblíbených Haló novin. Dříve býval elitou i soudruh Šlouf a další. Jenomže potom, co přestali přinášet Zemanovy politické body, byli nemilosrdně odkopnuti. Toto je Pondělíčkova elita. Pro mě nejhorší šmíra.
Ale každý má svůj názor.
Třeba i na Ferdinanda Peroutku. No a co, že to byl poslanec za naší stranu. Vždyť Zeman řekl, jaký ve skutečnosti byl. Podlehl kouzlu Hitlera..To že prezident sprostě lhal, za což byl několikrát soudně potrestán, a nemá v sobě ani špetku slušnosti se omluvit, nechává pravověrné národní socialisty, kteří se tím každou chvíli ohánějí a někteří se veřejně za to bijí v prsa, v naprostém klidu. Někteří dokonce připouštějí, že Zeman má pravdu. Vždyť přece není kouře bez ohně.

Naštěstí je zde stále dost lidí, kteří nemají potřebu jezdit se psem, jako autor, do Teplic, aby ukázal jakou morální převahu má nad lázeňskými hosty z Kuvajtu, kteří se poprvé objevili v Evropě, a bohužel jejich kultura, tak podobná obyvatelům Neapole a jiných, především jihoevropských měst, autorovi nevoní. Tímto gestem se chtěl pan autor ukázat jako jasný nositel té správné evropské kultury - jako jeho elita.