Prosinec 2016

I kurie se má změnit podle papeže Františka

29. prosince 2016 v 15:58 | Jaroslav Šebek na ČRo 2 |  Aktuality
29. prosince 2016 v 08:30 na Českém rozhlase Dvojka "Jak to vidí"

Jaroslav Šebek: Prezident by měl lidi spojovat. Ve vánočním poselství jsem to nenašel

Mezi lidmi je velká úzkost a strach z toho, co bude. Roste vzájemná nenávist a nesnášenlivost. Blbá nálada nezmizela, říká historik Jaroslav Šebek - Foto:  ČTK
Host: historik Jaroslav Šebek. Témata: vánoční poselství papeže Františka, jak historik hodnotí projev prezidenta Miloše Zemana a jak byl rok 2016? Moderuje Karolína Koubová.
Mezi lidmi je velká úzkost a strach z toho, co bude. Roste vzájemná nenávist a nesnášenlivost. Blbá nálada nezmizela, říká historik Jaroslav ŠebekFoto: ČTK
Vánoční projev prezident republiky Miloše Zemana byl prý státnický. Ale pro jiné publikum. Přečtěte si, jak ho historik srovnává s projevem TGM.
"Byl to projev pro Parlament. Vánoční poselství by ale mělo směřovat jinam," říká Jaroslav Šebek. "Určitě to bylo podnětné pro naši politickou elitu, která se hlavně ekonomice a třeba zahraniční politice dnes a denně věnuje."
Blbá nálada rozhodně neskončila
Historik ale postrádal zmínku, jak chce prezident změnit vnitřní soudržnost společnosti, která pak snáz dokáže překonat překážky. Nenašel návod, co dělat se vzájemnou nevraživostí. "Prezident by měl být svorníkem. A to jsem ve vánočním poselství rozhodně nenašel."
"Od prezidenta jsme se dozvěděli, že skončila blbá nálada. Všichni ale víme, že to není pravda. Sice máme ekonomiku ve skvělé kondici, ale že by to znamenalo taky spokojenost lidí? Tak to tedy nevnímám." Podle Šebka nám nefungují ani základní mezilidské vztahy, roste agresivita a neschopnost dialogu.
Masaryk vs. Zeman?
Jaký bylo vánoční poselství například TGM? "To bylo hodně jiné. Masaryk zmiňoval třeba hodnoty demokracie nebo mravnost." Ve srovnání s ním Šebek považuje Zemanům projev spíš za novoroční bilanci než vánoční poselství.
Dá se mezi řádky vyčíst, jestli bude Zeman znovu kandidovat? "Těžko říct. Je možné, že se definitivně rozhodne podle toho, jak se mu bude dařit zahraniční prezentace, tedy jestli se setká s Donaldem Trumpem. To by totiž jeho image hodně vylepšilo a asi by i znovu kandidoval."

Doplněk:
Úvod patřil poselství papeže Františka. V něm se obrátil i na Římskou církevní kurii a kardinálové si vyslechli, že důraz je teď kladen i na změnu stylu jejich chování. Měla by být posílena i role laiků a žen. Nevyvyšovat se, být lidským ve svém jednání. Histrorik Jaroslav Šebek dodal, že by stálo zato vidět aplikaci tohoto vzkazu i u vysokých politiků. Ti si neuvědomují, že tu jsou i pro obyčejné lidi a ne jen pro nějaké lobistické skupiny. Dodávám nejen pro cílové skupiny programů politických stran. Snahy papeže Františka vycházejí z nových výzev, před kterými stojí nyní svět. A co ti, kteří hýbou politikou? Dochází jim to také? J.S.

PF 2017 vyzývá k zamyšlení

27. prosince 2016 v 21:12 | Jaroslav Skopal |  Vlastní příspěvky

Uvědomíme si výhody, kdy je výhodné se spojit či zastřešit?

Málokteré novoroční přání mě víc zaujalo jako to, které mi došlo z Muzea Komenského v Přerově. Je vidět, že je produktem nové a přemýšlivé garnitury, která v muzeu vystřídala již odešlou generaci.
Jím předestřená otázka zní, dáš přednost některé z výstav či jiných aktivit našeho místního muzea nebo půjdeš raději nakupovat do nedávno otevřené obchodní galerie či se aspoň kochat nabídkou spotřebního zboží.
V obecnějším smyslu ten rozcestník chápu i jako rozhodování mezi spíše duchovními hodnotami na jedné straně a užíváním všeho příjemného až škodlivého, co dnešní komerčně orientovaný svět nabízí, na straně druhé.
Z komentářů na blogu cítím že hledáme např. odpověď na otázku, jak spokojeněji žít v prostředí různých názorů a pohledů na každodenní politiku, kterou nám prezentují nejen zavedená veřejná média, ale i zdroje mnohdy anonymní, kde jen tušíte, odkud vítr vane.
V prostředí českých nacionálně a sociálně orientovaných malých stran opakovaně vyciťuji obavu některých pisatelů, že odněkud zvenku i zevnitř hrozí, že mohou být i dnes ohroženy zásluhy a dobrá pověst československého druhého prezidenta Edvarda Beneše. Hlavní nebezpečí by mělo stále přicházet od potomků sudetských Němců žijících v Německu nebo v Rakousku. Zmiňovat v této souvislosti např. Daniela Hermana nebo Tomáše Halíka, to je něco jako hodit pár nábojů do ohně. Z těch několika věcí, které jsem o prezidentu Benešovi nedávno četl, mu jeho hodnotitelé neupírají jeho vedoucí roli v české politice až snad na období od jeho rezignace na funkci prezidenta po Mnichovské dohodě do doby, kdy se vrací z USA zpět do Londýna v červenci 1939.
František Moravec na jednom místě svých pamětí vydaných pod názvem "Špión, jemuž nevěřili" v souvislosti s rozhodnutím prezidenta přijat Mnichovskou dohodu napsal: "Pro Beneše osobně byla mnichovská kapitulace černou skvrnou na jeho kariéře politika a jeho politické začátky v prvním válečném období byly jí téměř výlučně poznamenány. Po celou dobu, co jsem ho znal, president nosil v náprsní kapse mapku Československa, na které byly zakresleny okleštěné pomnichovské hranice, a byl vždy připraven polemizovat, zda jsme měli nebo neměli bojovat. Stal se příliš ústupným vůči komunismu ze strachu, že komunisté proti němu použijí mnichovské kapitulace jako politické zbraně."
Prezidenta Beneše někteří historikové hodnotí jako dobrého diplomata a vyjednávače pro situace, které se řeší na patřičné úrovni a za známých pravidel. Ve změněné situaci již ztrácel sílu.
Obavy z hrozby nějaké současné sudetoněmecké revanše z toho, co potkalo odsunuté Němce, dnes považuji jen za vyvolávání strašáka, které se však někomu hodí do politického programu jako přitažlivý bod pro určitou část voličů. Německo se z období nacismu a z prohrané světové války dokonale poučilo. Dokonce věřím, že i se současnými problémy s velkým počtem přijatých migrantů si poradí. Konec konců po nedávné tragédii v Berlíně již připravují změny řady svých zákonů.

K otázce setrvání v Evropské unii mám malou analogii. Po asi patnácti letech jsem ukončil činnost předsedy a člena výboru společenství vlastníků 45 bytových jednotek domu, kde bydlím ve vlastním bytě. Kdo zná situaci v SVJ, ví, že tato forma společenství slouží především k péči o společné prostory domu, k údržbě společných částí rozvodů energií do bytů, kanalizace apod., zkrátka o to společné od sklepa po střechu. Těžko jsem za sebe sháněl náhradu. Každý, kdo byl osloven, asi tušil, co ho čeká. Ale zájem neprojevil s tím, že si zřejmě říkal, však ono to nějak poběží.
V současné Evropě, ba i v celém světě, je řada problémů, které je efektivní a tím i účelné řešit podle stanovených pravidel a za přispění jednotlivých států. Proto platí volný pohyb osob příslušníků zúčastněných států, zboží atd. Odejděme z EU a řešme si všechny náš stát přesahující problémy po svém. Pěkná hloupost. Tím neříkám, že je řada věcí, pravidel apod., které je třeba v unii zlepšit a změnit. Populista, který odchod hlásá, se však následky nezabývá, nebo pokud ano, tak je tají.

Jihočeské noviny věnované převážně svátečním úvahám

25. prosince 2016 v 11:39 | různí přispívatelé |  Aktuality

Stojí za přečtení

Kompletní číslo najdete v galerii

Tomáš Halík k Sýrii a atentátu v Berlíně

21. prosince 2016 v 20:52 | převzato z ČR Dvojky |  Aktuality

Tomáš Halík: Bašár Asad dnes za pomoci Ruska dělá v Sýrii genocidu

„Syřané prchají nejen před Islámským státem, ale i před tím damašským řezníkem Bašárem Asadem,“ říká bez obalu Tomáš Halík - Foto: Annette Dubois, zdroj: Flickr, CC BY-NC 2.0
"Syřané prchají nejen před Islámským státem, ale i před tím damašským řezníkem Bašárem Asadem," říká bez obalu Tomáš HalíkFoto: Annette Dubois, zdroj: Flickr, CC BY-NC 2.0
Německo by podle Halíka ani po pondělních událostech v Berlíně nemělo nic měnit na své migrační politice.
I po atentátu na berlínském vánočním trhu Tomáš Halík nadále souhlasí s migrační politikou německé kancléřky Angely Merkelové. Je tedy proti zastropování počtu uprchlíků. "To, co je potřeba udělat, je odstranění příčin migrační krize. A ta je v situaci v Sýrii," říká Tomáš Halík.
Válečné zločiny v Sýrii
"Syřané prchají nejen před Islámským státem, ale i před tím damašským řezníkem Bašárem Asadem, který dnes za pomoci Ruska dělá v Sýrii genocidu. To, čeho se tam dopouští režim Vladimira Putina spolu s režimem Asadovým, jsou válečné zločiny," myslí si teolog.
26:09
Host: teolog Tomáš Halík. Témata: současné dění v Polsku; útok v Berlíně; dopouští se Bašár Asad v Sýrii válečných zločinů; papež František jako reformátor církve; na kolik je křesťanská církev jednotná. Moderuje Zita Senková.
"Skutečně tam bombardují nemocnice. Masakrují desetitisíce civilního obyvatelstva. A to jenom proto, aby se diktátor Asad udržel u moci, protože se stává loutkou v rukou Moskvy. Tady neselhává Evropská unie, tady selhává OSN. Protože v OSN je možné, že nedemokratické státy jako Rusko a Čína mohou zablokovat projednávání těchto zločinů."
Zneužití Berlína
Podle Halíka by se spousta uprchlíků do Sýrie vrátila, pokud by Asadova vláda padla. Skutečnost, že Rusko se do syrského konfliktu zapojilo teprve nedávno, Halík odmítá. "Podpora Asada tam byla přinejmenším morální," je přesvědčený.
Útok se odehrál v pondělí večer na vánočním trhu v Berlíně - Foto:  ČTK/AP, Michael Kappeler
Útok se odehrál v pondělí večer na vánočním trhu v BerlíněFoto: ČTK/AP, Michael Kappeler
Filozof varuje před zneužíváním právě takových událostí, jako byl berlínský atentát. "Tam byl hned pokus hodit to na uprchlíka. Dneska se ukazuje, že to s tím konkrétním uprchlíkem nemá nic společného." K útoku se přihlásil Islámský stát. I nadále je Halík přesvědčen, že Německo uprchlickou krizi zvládlo.
Sama Merkelová přitvrdila
"Kdyby kancléřka Merkelová neudělala, co udělala, uprchlíci by zaplavili naše země. My jí za mnohé vděčíme. Že byla ochotná ty lidi přijmout a nějak se o ně postarat. Německo situaci v podstatě zvládlo. Jsem o tom absolutně přesvědčen. Do Německa jezdím a vím."
Merkelová byla na nedávném sjezdu CDU potvrzena ve vedení strany. Její rétorika ale přitvrdila. "Nikdo neříká, že můžeme přijmout všechny uprchlíky. To neříká ani ona," upozorňuje Halík. "Náš svět je nebezpečný. Toto je realita našeho světa. A my se musíme naučit s touto realitou žít."

K pátému výročí úmrtí Václava Havla

18. prosince 2016 v 15:30 | Ivan Fenz |  Aktuality

Skupina kolem Václava Havla přivodila začátek trvalé změny

Před pěti lety se uzavřela životní dráha Václava Havla. Jsou jistě povolanější a vybavenější lidé, aby přínos Václava Havla pro společnost v zásadní společenské změně zhodnotili. Osobně se domnívám, že jako člověk pro nastalou dobu a z ní se vynořující potřebu okamžitě vézt společnost, nebyl dostatečně připravený. Nebyl totiž připraven nikdo. Soudruzi, jako vždy spoléhali na sovětské rozkazy a najednou sdělil Gorbačov "eto vaše děělo". Mezi soudruhy nastal chaos. Za 40let se nenaučili aktivně od Lenina "co dělat". Zbyla jim jen zastaralá vize, žvanit floskule a mlátit lidi. Ozbrojená pěst "lidové milice" byli líní vyžírkové, neochotní v nastávající zimě dávat všanc svoje pohodlí pro věc dávno prohranou a ostudnou. Byla to skupina lidí kolem V. Havla v Laterně magice, která tento komunistický marasmus uchopila a svým způsobem "po domácku", bez krve a násilí přivodila začátek trvalé změny.
Byla to ochotnická akce, jako taková i plná chyb a selhání, ale nakonec lze říci díky za ni. Každý lidský život má nějakou cenu a není kulturní kohokoli o život připravit v pouličních rvačkách, jak je dodnes ve světě patrno. Má-li se přerušit řetězec násilí, msty a bolševické zhovadilosti, zbývá to nakonec na lidech, jímž je takové jednání cizí. Prorokem smírného řešení byl právě Václav Havel. Právě pro tento postoj měl a má dodnes odpůrce, prý nebyl razantní a u komunistických pohrobků má stigma " my jsme to tušili". Václav Havel svojí poslední životní etapou naplnil přísloví "nikdo není doma prorokem". Dodnes má větší "autoritu" v cizině než ve vlasti. Přesto vše si zasloužil trvalou a důstojnou vzpomínku .

Na snímku Květuše Venušové jedná koncem listopadu 1989 Václav Havel s představiteli ČSS

Za Ivanem Dřímalem

18. prosince 2016 v 13:40 | Ivan Trnka v Hlasu Moravy č. 102 - 11 |  Jiní autoři

Převzato z Hlasu Moravy č. 102 - 11

Ing. Ivan Dřímal, narozený 6. října
1936 v Kroměříži, zemřel 15. listopadu
2016 v Brně.
Nejvyšší ukončené vzdělání: Vysoké učení
technické v Brně, obor informatika a systémové
inženýrství. S manželkou vychovali
dvě děti.
- "Nikdy jsem nepochyboval, že jsem
Moravanem. Vyplývá to z tradice mého
rodu, z odkazu mých předků, ze znalostí,
které mám o naší rodině. A také z vlastního
vnitřního přesvědčení."
- "Chápu národ jako programové společenství
lidí spojených vůlí po jednotě, hledajících
společné kořeny v minulosti a usilujících
o svoji společnou budoucnost."
- "V odlišnosti Moravanů od Čechů nevidím
žádnou tragedii, pokud si jí budou obě
strany vědomy, a pokud své odlišnosti budou
považovat za přednosti. Etnická pestrost
v Evropě, které si jinde váží jako přednosti,
může zabránit návratu k totalitě."
- "Nevyhovuje mi označení 'český stát'.
Vnímám Českou republiku jako společný
stát Čechů a Moravanů."
- "Všichni Moravané musí být sebevědomí.
Musí si uvědomit kontinuitu vývoje, musí
pochopit, že byla zpřetržena násilím, a že
struktury, které byly na základě tohoto násilného
aktu vybudovány, přežívají dodnes. Že
i současným politikům se hodí navazovat na
dědictví, které tu zanechali komunisté."
- "Ve volbách, obávám se, moravská myšlenka
výrazného úspěchu nedosáhne. Centrální
propagandě se totiž podařilo prezentovat
moravské snahy jako fangličkaření, jako
touhu po symbolech, touhu po zviditelnění
jednotlivců. Záměrně zamlčují sociální a
ekonomický aspekt moravských snah. Navíc
hraje obrovskou roli zklamání z toho, že ……
moravská reprezentace neuměla vystupovat,
nebyla věrná svému programu a dala
se koupit. Tak došlo k rozbití nebo úpadku
většiny moravských aktivit. My nyní jen
obnovujeme sesutou stavbu."
- "Není to v útlumu moravského povědomí,
ale v tom, že i lidé moravsky cítící hledají
důvěryhodné subjekty, které by uskutečňovaly
jejich představy. A na rozdíl od prvních
let po listopadu 1989 si nevybírají už jenom
moravské strany."
(Výroky I. Dřímala jsou citovány z knihy
PhDr. J. Pernese "Pod moravskou orlicí",
vydání 1996.)
Moravské národní strany zvolen Ing. Ivan
Dřímal předsedou strany.
28. října 1992 iniciovala MNS "Deklaraci
práv lidu Moravy a Slezska", rozeslanou parlamentům,
vládám a mezinárodním institucím
v zahraničí. Deklarace vyzývala zahraniční
orgány, aby zvážily uznání České republiky
dříve, než se obyvatelům Moravy a Slezska
dostane postavení, které jim náleží.
16. března 1993 ve spolupráci Moravské
národní strany, Moravskoslezského hnutí a
SPR-RSČ ustanovena "Moravskoslezská vláda".
Od roku 1993 do roku 1996 Ivan Dřímal
v soudním sporu s pražským divadelníkem
Ladislavem Smoljakem, který se v březnu
1993 vyjádřil k "teroristické Dřímalově armádě".
Vrchní soud v Praze Dřímalovu žalobu
zamítl s odůvodněním, že šlo o "uměleckou
nadsázku".
17. března 1994 s několika občanskými iniciativami
a politickými stranami vydala MNS
požadavek na řešení takového státoprávního
uspořádání ČR, které by respektovalo postavení
Moravy.
Koncem roku 1994 se Ivan Dřímal podílí na
vzniku Spolku Moravanů na Slovensku (slovenská
vláda uznává moravskou národnost).
V komunálních volbách 18. a 19. listopadu
1994 získal Ivan Dřímal pozici zastupitele
v brněnském městském zastupitelstvu.
Od roku 1994 začaly vycházet v gesci MNS
"Moravské noviny".
V roce 1995 působí jako součást Moravské
národní strany organizace věkově mladých
členů "Moravská mládež".
Od června 1995 se datují společná prohlášení
Moravské národní strany a Hnutí
samosprávné Moravy a Slezska (registrované
1. června 1994) a současně snahy o sjednocení
tehdejších celkem sedmi politických moravských
subjektů do jedné organizace.
Od roku 1996 vydává Moravská národní
strana periodikum "Moravská politika".
Po senátních volbách v roce 1996 vydává
MNS prostřednictvím Ivana Dřímala prohlášení:
"… Nepodaří-li se trend úpadku promoravských
subjektů zastavit, bude to znamenat
pokračování provincionalizace Moravy ve
všech sférách společenského a ekonomického
života a s tím související prohlubování ekonomického,
sociálního a kulturního úpadku
Moravy."
15. 3. 1997 bylo dojednáno sloučení Českomoravské
unie středu, MNS a HSMS do jedné
strany na společném sjezdu 5. dubna 1997. 3. 4.
1997 oznámilo HSMS, že od smlouvy odstupuje,
protože pro integraci není vhodná doba.
5. dubna 1997 proběhl slučovací sjezd
ČNUS a MNS - vznikla Moravská demokratická
strana. Předsedou zvolen Ivan Dřímal.
Počet členů MoDS byl uváděn na pět tisíc.
27. října MoDS ve spolupráci s HSMS ostře
protestují proti uzákonění "gottwaldovských"
krajů v ČR.
V komunálních volbách 13. až 14. listopadu
1998 je Ivan Dřímal zvolen za MoDS do zastupitelstva
města Brna.
V dubnu 1999 přijímá MoDS obsáhlý "Politický
program", v němž odmítá krajské zřízení
v České republice a žádá obnovení zemského
zřízení nebo vytvoření spolkové republiky.
16. června založen v Brně Svaz Moravanů.
8. listopadu se delegace SM v doprovodu
zástupců MoDS a HSMS zúčastnila Valné
hromady Evropské svobodné aliance (EFA),
kde byl Svaz Moravanů přijat za člena - pozorovatele
EFA. Přijetí však nesplňovalo podmínky.
2. března 2002 založeno v Brně občanské
sdružení "Mladí Moravané". Toto sdružení získalo
statut člena - pozorovatele v organizaci
mladých Evropské svobodné aliance (EFAy).
Sdružení začalo spolupracovat s Moravskou
demokratickou stranou.
29. dubna 2002 byl Ivan Dřímal podmíněně
odsouzen za trestný čin podvodu - údajně
nechal natisknout letáky s vědomím, že na
zaplacení nemá prostředky.
28. června 2002 podepisuje Ivan Dřímal
tzv. "Moravskou dohodu" se Spolkem Moravanů
za účelem zastupování Moravy v EFA dle
podmínek EFA.
V roce 2002 začíná MoDS vydávat občasník
"Podlepotřebník" a Mladí Moravané občasník
"Moravské žihadlo".
V létě 2003 jsou do vedoucích orgánů MoDS
kooptováni významní členové Svazu Moravanů.
Moravská demokratická strana se stává na
Valné hromadě EFA řádným členem Evropské
svobodné aliance, mandát SM zaniká.
Od konce roku 2003 se v Moravské demokratické
straně projevuje sílící opozice proti
Ivanu Dřímalovi kvůli jeho metodám řízení
strany.
Od jara 2004 sílí snahy o sjednocení dvou
posledních pomoravských politických subjektů
MoDs a HSMS - Ivan Dřímal s podmínkami
sjednocení nesouhlasí.
V roce 2008 Ivan Dřímal na sjezdu Moravské
demokratické strany vystupuje ze strany.
(V prosinci 2009 se koná slučovací sjezd HSMS
a MoDS, vzniká politická strana Moravané.)
Postupně zanechává aktivní politické činnosti.
Byl zřejmě nejdéle sloužícím předsedou
politické strany bez přerušení (1990-2008).
Jako každý na veřejnosti aktivní člověk
měl Ing. Ivan Dřímal řadu příznivců a řadu
odpůrců. Osobně jsem se měl možnost s ním
a s několika dalšími aktivisty z dob existence
Moravské národní a později moravské
demokratické strany několik let setkávat na
občasných přátelských posezeních. Pokoušel
se i diktovat svoje vzpomínky a názory na dřívější
i současné dění. V posledním období bylo
zřejmé, že mu nemoc nedovoluje vykonávat
především fyzicky "držet krok" s ostatními.
Ale vždy dychtivě očekával zprávy a novinky
z moravského hnutí i ze společenského života,
zabýval se hodnocením vývoje a hodnotil svoje
dřívější působení na politické scéně. A tady je
třeba zdůraznit, že si postupně dokázal uvědomovat
chyby a omyly, kterých se dopustil jako
předseda strany nebo jako zastupitel v městě
Brně. Některé svoje činy stále pokládal za
správné, u jiných připouštěl pochybení, některé
označil jako špatná rozhodnutí. Uvědomoval
si, kdo byl jeho přítelem, a kdo jen využíval
okamžiků, kdy byl na výsluní pochybné politické
slávy. Neumí si každý z nás připustit,
byť s odstupem času, že něco udělal v životě
špatně. Ivan Dřímal to dokázal. I to ho řadí
mezi "velké" muže.
Jeho přátelé jistě uctí památku I. Dřímala
vhodným způsobem. A jeho odpůrce prosím,
aby si uvědomili, že nikdo z nás není bez
chyb.
Milan Trnka
listopad 2016
(Redakce Hlasu Moravy: doplnění - Moravská
národní strana krátce v roce 1994 vydávala
Hlas Moravy, tištěný měsíčník, který do té
doby vydával její člen PhDr. Petr Strážnický
z Přerova. Ve věci odsouzení Ing. Ivana Dřímala
je nám známo, že dotisk letáků, na které
MNS již neměla prostředky, objednal místopředseda
strany ústně, aniž by o tom Ing. Ivana

Dřímala, jako předsedy strany, uvědomil.)
Foto Jiřího Pečka zachycuje Ivana Dřmala na srazu maturantů přerovského gymnázia 9. května 2015 v Městském domě v Přerově

Otazníky nad obnovením

17. prosince 2016 v 22:23 | Jiří Pondělíček |  Jiní autoři

Nový rok ať zůstane Novým rokem

Vánoční a novoroční čas je zvykem připomínat jinak než debatou o smyslu a náplni svátečních dní. O jejich významu totiž nikdo nepochybuje a jejich oslava vychází z tak starobylých základů, že jakákoli pseudo - intelektuální diskuze by působila v této souvislosti přinejmenším směšně.
Nicméně jedna věc, zda komická nebo trapná je už věcí názoru, by tu přece jen byla. Možná, že si ji většina z nás ani neuvědomuje. Přitom stačí pohled na kalendář. Nový rok je tu uveden nejen jako svátek Nový rok ale také jako Den obnovení samostatného českého státu.
Logicky se naskýtá otázka: jaké obnovení? Jakého státu? My jsme snad neměli svůj stát? Žili jsme snad pod nadvládou, která by popřela naši státnost?
Československo bylo státem zrovna tak českým jako slovenským a po přijetí zákona o Československé federaci už o tom vůbec nemohlo být pochyb. Takže co vlastně tento podivný údaj v kalendáři znamená?
Budeme -li nazývat věci pravými jmény, je tím míněn rozpad federace. Zánik a rozpad Československé republiky. A to je svátek? To máme oslavovat? Vždyť to bylo spíš neštěstí!
Je příznačné, že toto podivné "obnovení státnosti" se také oficiálně neoslavuje. Žádná shromáždění, žádné kladení věnců, žádné ohnivé projevy státníků o svržení potupného jha. Jakého také!? Snad slovenského!?
Místo toho se vyspává po silvestrovském veselí a rodiny se schází u tradičného pokrmu v němž převládá chutně upravená čočka s cibulkou a uzeným. Odpoledne je pak jako stvořené pro příjemnou zimní vycházku. Nová rok je tedy stále Novým rokem a málokdo si všimne podivného textu, který je v kalendáři k tomuto svátečnímu dni dodatečně připsán. A proč by si ho také někdo všímal, že?

A tak bych se velice přimlouval za to, aby byl tento zbytečný nesmysl z kalendáře odstraněn. Nechme Nový rok Novým rokem, s čočkou, uzeným, procházkou i přispáním si do pozdních dopoledních hodin a nevnucujme si jako svátek něco, co vlastně nikdo slavit nechce a co nenese ani žádné pozitivní poselství. Jsem přesvědčen, že máme ve svých dějinách daleko významnější data s pozitivním významem, na která můžeme být opravdu hrdi.

Adventní čas, jeho podoby a odraz v myšlení. O čem všem je politika?

12. prosince 2016 v 18:42 | Jaroslav Skopal |  Aktuality

K Adventu

Úvod z webu Víra.cz:

"Adventus" znamená příchod

"Doba přípravy na Vánoce se nazývá "ADVENT". Toto označení pochází z latinského slova "adventus", což znamená příchod. Myslí se zde na příchod Vykupitele Ježíše Krista.
Každoročním prožíváním adventu a slavením adventní liturgie zpřítomňují křesťané očekávání starozákonních proroků, kteří připravovali lidstvo na příchod Mesiáše. Tím, že se věřící vžívají do atmosféry této dlouhé přípravy na první příchod Vykupitele, oživují zároveň touhu po jeho druhém příchodu na konci časů, ale rovněž do svého vlastního života.
První začátky slavení adventu se objevují v jižní Galii a ve Španělsku koncem 4. století. Od 12. do 13. století se stal advent začátkem nového liturgického roku, který do té doby začínal Vánocemi."
Čtyři adventní neděle před prvním svátkem vánočním jsou občanům, kteří jdou s dobou, mediálně prezentovány zejména jako čas pro nákupy dárků a příprav na rodinná setkání. Hodně zpráv je o tom, zda budou Vánoce na horách se sněhem nebo na vodě. Majitelé nebo nájemci rekreačních objektů lákají všechny sportu chtivé rodiny, jedince či party do svých objektů, kde jim nabídnou i slavností štědrovečerní hostinu.
Součást sobotních Lidových novin nese název Česká pozice. V podtitulu má své zaměření vyjádřené slovy: Odhalení ° Analýzy ° Reportáže ° Informace pro svobodné lidi. Chci se názorově cítit svobodným člověkem, tak hledám, co se o lidské svobodě v adventním čase dozvím.
Publikující autoři zde rádi předkládají vize ze světa podnikatelů či vědců. Je to jakési odlehčení oproti syrové denní realitě, která je v řadě zemí spojena s denním bojem o život, za nímž často stojí taktické cíle a ověřená praxe, že kdo zvítězí a obsadí území, bude mít šanci rozhodovat o jeho budoucnosti. Třeba v Sýrii. Dne 3. prosince Jan Klesla, redaktor LN, se pokusil načrtnout představu amerického technologického podnikatele Elona Muska a nadpis čtyřmi slovy "Jedna firma vládne všem" měl vystihnout celou podstatu. V článku je povýšen význam digitálního prostředí. Např. internetové sociální sítě (Facebook, Twitter), ale i ekonomicky úzce provázané skupiny lidí mají být ve světě moderních komunikačních technologií velkou silou v rozhodování. Hrozí nám prý monopol korporací ovládající jak celou společnost, tak i každého z nás. Nevím, možná jde jen o příliš sofistikovanou představu těch, kteří už nevědí, kde by co by.
V sobotu 10. prosince redaktor LN Přemysl Houda analyzuje a komentuje poznatky a představy francouzského antropologa Philippe Descola (67). Článek - rozhovor má název "Lidská přirozenost není jen jedna". Objevuje se termín antropizace přírody, což má znamenat, že žijeme v novém geologickém období, ve kterém se stal hlavní geologickou silou člověk, jehož prostřednictvím se mění světový systém. Názorný příklad bomba na Hirošimu. A jsme tak i u problematiky ovlivňování životního prostředí člověkem a možných katastrof. Přes všechna smutná konstatování francouzský vědec končí citací italského filozofa Antonia Gramsciho, který řekl, že je pesimistou, protože má rozum, ale že je i optimistou, protože má vůli.
Na domácí scéně nás mohly zaujmout brzké gratulace našeho prezidenta nově zvolenému americkému prezidentovi, pozvání do Prahy a úvaha o možné americké velvyslankyni v Praze v podobě první ženy nově zvoleného amerického prezidenta, která pochází z valašského Zlína. Donald Trump je nevypočítatelný ve svých výrocích a poznala to i světová velmoc Čína, která je jen jedna. Jde o nedávný rozhovor s prezidentkou Tchai-wanu Cchaj Jing-wen, který byl Čínou téměř pochopen jako nesouhlas s politikou jedné Číny, již Spojené státy akceptují už od roku 1979.
Překvapují mě opakované výpady Bohuslava Sobotky a jeho sociální demokracie proti Andreji Babišovi v otázce vlastnictví novin. Současně nerozumím, proč se v závěru informací o vydavateli Lidových novin uvádí: Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT, ovládaného Ing. Andrejem Babišem. Je to záměr, aby nesympatizující čtenáři tyto noviny nekupovali? U vydavatelstev VLTAVA LABE MEDIA a.s., BORGIS či Economia se nic v tomto duchu neuvádí, pouze se něco traduje.
Vírou jsem začínal a tak u ní i skočím. Připomenul bych, že víra neznamená církev. Farnosti či křesťanské sbory sdružují aktivní farníky se stejným vyznáním. Je pravda, že církevní představitelé se dnes k politice vyjadřují a nemám jim to za zlé. Vždyť i oni jsou lidé a starší z nich mají navíc s politikou bývalého režimu své smutné zkušenosti. Ti katoličtí mají honosné úbory, je to jejich tradice a je na nich, aby si prověřili, zda jim to objektivně pomáhá či škodí.

Dnes máme v rámci demokracie a svobody slova tolik hlasatelů různých představ a vizí, že jedině jejich vlastní víra v to, co hlásají, a víra získaných příznivců, pokud se najdou, jim může pomoci při jejich prosazování. Křesťanství čerpá mj. z toho, že Starý i Nový zákon nabízí ve svých kapitolách dlouhodobě ověřené zkušenosti a z nich vyplývající návody k mravnímu chování i pro další generace. To, v jaké míře seznámený jednotlivec přijímá biblická sdělení, vyznává je a praktikuje, je jeho věcí a i jeho tajemstvím, o kterém hovoří či ne. Každý z nás věří v nějaké hodnoty a pokud ty si budou blízké, pomůže to i rehabilitaci politiky.

Vsadil na čínskou kartu

9. prosince 2016 v 16:40 | Jan Novotný na EURO:Politika |  Jiní autoři

Čínská spojka Paroubek: Pracuji na vzniku česko-čínského centra

dnes 02:33 - Jan Novotný
Jiří Paroubek
Bývalý premiér a předseda ČSSD Jiří Paroubek na začátku příštího roku otevře v Praze nové česko-čínské centrum, které bude pomáhat podnikatelům z obou zemí ve vzájemném obchodu.
Kromě současných námluv s ČSSD o návratu do strany pracuje expremiér Jiří Paroubek na jiném svém velkém projektu. Nejpozději příští rok na jaře plánuje v Praze založit zastoupení čínské provincie Če-ťiang, které bude fungovat jako nové centrum česko-čínského obchodu.
"Na konci listopadu jsem přesvědčil zástupce měst a hospodářských komor z této provincie, aby v Česku zřídili své zastoupení," uvedl Paroubek v rozhovoru pro týdeník Euro. Sám by měl v novém centru působit jako poradce.
Na vzniku nové kanceláře se nejspíš budou podílet i noví Paroubkovi obchodní partneři, vlastníci čínské cestovní kanceláře Wings travel, která už 15 let sídlí v Praze a stará se o čínské turisty v Česku. Tuto cestovní kancelář vedou Sheng Guan a Ying Rong, oba původem z provincie Če-ťiang. Právě na jejich pozvání Paroubek na podzim několikrát odcestoval do Číny vyjednávat o vzniku centra.
Podívejte se na rozhovor s Jiřím Paroubkem v Euro TV:


"Budu se snažit dávat dohromady české a čínské firmy tam, kde Češi potřebují kapitál a Číňané se zase chtějí dostat k nějakým technologiím nebo dovézt do Číny české zboží," upřesnil svou roli v centru bývalý předseda vlády.
Čínské firmy z provincie Če-ťiang mají podle něj zájem především o české technologie v oblasti životního prostředí či nanotechnologií. Na oplátku by chtěl expremiér pomoci v expanzi na Dálném východě českým pivovarům.

Našla vhodné zdůvodnění zákazu

6. prosince 2016 v 22:05 | Marie Vladyková ve zprávách Seznamu.cz |  Jiní autoři

Merkelová otočila, chce v Německu zakázat burky a nikáby

dnes 19:29
Německá kancléřka Angela Merkelová nechce, aby muslimské ženy zahalovaly své obličeje. Burky a nikáby podle ní narušují německou kulturu.

Kancléřka Merkelová přitvrzuje v imigrační politice. Chce zakázat zahalování obličejů, protože výraz obličeje je součástí komunikace v německé kultuře.

Článek

Angela Merkelová v úterý na sjezdu Křesťanskodemokratické unie prohlásila, že by burky a nikáby zakázala, kde jen je to z hlediska práva možné. Německo by tak bylo další evropskou zemí, která zahalování právně upravuje. Jako první zakázala v roce 2011 zahalování obličeje na veřejných prostranstvích Francie.
Burka nebo nikáb jsou součástí oděvu muslimských žen, který zahaluje jejich obličej. Zatímco nikáb dovoluje ženám ukázat alespoň oči, burka již nikoliv. Oči zahaluje textilní mřížka.

Další zpátečka v imigrační politice

Zatímco v létě se Merkelová jakéhokoliv osobního vyjádření k muslimskému zahalování zdržovala, v úterý hovořila zcela jasně: "V komunikaci mezi lidmi, která u nás hraje tak důležitou roli, ukazujeme obličej. Proto je u nás úplné zahalování nepatřičné. Mělo by být zakázané, kde jen to je právně možné. Nepatří k nám."
Úplný zákaz zahalování zřejmě v Německu projít nemůže, protože by byl v rozporu s ústavou. Aktuálně se tak uvažuje o zákazu na vybraných místech - na úřadech, u soudů nebo při řízení automobilů.
Merkelová se tak přiblížila vládní Křesťanskosociální unii, která s podobným požadavkem přišla před několika měsíci. "Burka je uniformou islamismu, maximální překážkou v integraci a v naší kultuře neakceptovatelný znak utiskování žen," píše se v požadavcích, které Merkelová tehdy označila za "jednoduchá řešení".

I liked a @YouTube video http://youtu.be/_BIof3yUQC8?a Merkel calls for burka ban 'wherever legally possible' in Germany

Po půlroku diskuzí je na stole první návrh