Říjen 2017

O Elišce Haškové - Coolidge

31. října 2017 v 11:31 | Vladislav Svoboda |  Jiní autoři

a jejích rodičích

Eliška Hašková - Coolidge byla jednou z vyznamenaných ke státnímu svátku 28. října. Byla představena jako žena, která pracovala pro pět amerických prezidentů. Ale málo kdo ví, že pochází z rodiny těsně spjaté s ČSNS.
Její dědeček František Hašek byl za I. republiky prezidentem burzy (viz Něco málo z historie ČSNS - 36. část), jedním z největších akcionářů Melantrichu, tvůrce hospodářské politiky strany a majitel bankovního domu Hašek. Jenomže odmítal se sklonit před okupanty. Za to byl okupanty v červnu 1942 popraven. Po válce přešly všechny Haškovy akcie Melantrichu na stranu.
Její otec Josef Hašek se původně jmenoval Josef Jíše, ale poté co si jeho matka vzala Františka Haška si ho František Hašek osvojil. Díky tomuto rozhodnutí Josef Hašek zdědil bankovní dům Hašek, který se stal po válce jediným soukromým bankovním domem v Československu. Zdědil i otcovu funkci ve straně.
Jako majitel bankovního domu byl neustále pod dohledem StB. Naštěstí Josef Hašek odjel v prosinci 1947 na obchodní cestu do USA, kde ho zastihl Únor. Protože tušil, co ho může čekat, zůstal v USA. O rok později emigrovala osmiletá Eliška se svým tříletým bratrem a maminkou. V roce 1950 se celá rodina, včetně babičky, sešla v USA. Nyní žije Eliška Hašková - Coolidge v Kunraticích na Šumavě, kde po babičce restituovala malý zámek.

V roce 2012 jsem ji pozval na naše setkání v Brožíkově sále na Staroměstské radnici k 115. výročí založení strany. Bohužel pozvání zdvořile odmítla.

Nepostupovat na vlastní pěst

28. října 2017 v 17:41 | Jaroslav Král
K účasti některých nár.soc. na kandidátkách DSSS
Na blog bratra Skopala jsem už před časem přestal psát a i teď jej málo čtu. Nevyhovuje mi totiž agresivní styl psaní a osobní invektivy, k nimž se někteří autoři uchylují. Dnes však učiním výjimku, a to nejen proto, že mě k tomu v závěru svého příspěvku "K výsledkům ČSNS" V. Svoboda vyzval, ale především proto, abych vysvětlil všem příznivcům kladiva a brka, jak se stalo, že se na kandidátkách DSSS ocitli také někteří členové strany Národní socialisté.
Po letošním dubnovém III. sjezdu naší strany, na němž jsme se rozešli s érou J. Paroubka a vrátili se i názvem strany k nár.soc. kořenům, se překvapivě ukázalo, že strana má určitý politický a koaliční potenciál, a to i přes relativně malý počet členů a vliv. První nabídku nám učinil P. Hannig, předseda strany Rozumní, ihned po sjezdu. Po zvážení všech pro a proti se předsednictvo rozhodlo tuto nabídku neakceptovat a zdvořile za ni poděkovat. Nechci být generál po bitvě, ale pokud bych to měl zpětně hodnotit, pak tato nabídka byla ze všech nejlepší a zřejmě jsme ji měli přijmout. V květnu 2017 přišel statutární místopředseda P. Benda s návrhem, abychom šli do voleb společně s DSSS, což však ÚR na svém zasedání v červnu 2017 odmítla a rozhodla o tom, že budeme jako strana kandidovat samostatně. Nedělali jsme si samozřejmě iluze, že nějak uspějeme, ale šlo o to prostě "zvednout prapor" a začít postupně budovat povědomí o nár.soc. P. Benda vzápětí přivedl ke straně slovenského miliardáře P. Krúpu, který vzbudil velké očekávání svým výrokem, že je ochoten straně přispět na kampaň několika milióny korun. Poté však rychle, stejně jako přišel, také "zmizel", a to bez jakéhokoli vysvětlení. P. Benda pak vrátil na stůl návrh, abychom jako strana kandidovali na kandidátkách DSSS s tím, že jinak jako sponzor strany nezaplatí volební poplatky v šesti krajích, kde jsme již měli zcela naplněné kandidátky. Předsednictvo ÚR tento návrh 3. srpna 2017 poměrem 6:1 hlasu odmítlo, a to i přesto, že jsme peníze nemohli narychlo sehnat jinak a kandidátky musely být podány do 15. srpna 2017. Proto jsme se rozhodli jako strana vůbec nekandidovat. Současně však předsednictvo umožnilo kandidovat členům "individuálně" na kandidátkách jiných subjektů, pokud si to budou přát. P. Benda to využil, resp. zneužil k tomu, že po předsednictvu následně osobně přesvědčil některé členy strany, aby šli na kandidátky DSSS ve všech volebních krajích, někde dokonce i jako lídři (V. Svobodou zmiňovaný B. Babinec, aj.). Zdůvodňoval to především snahou získat nejméně 1,5 % hlasů a rozdělit se pak s DSSS o státní příspěvek za hlasy. Na to někteří slyšeli, i když si tím na veřejnosti uděláme ostudu. Za volebními spoty i na letáčcích se pod logem DSSS pak objevila slova "s podporou Národních socialistů" s velkým N, což se bohužel nedá vykládat jinak, než že to je s podporou strany jako celku. Nebyla to sice pravda, ale již jezuité věděli, že účel světí prostředky. Potenciální voliči tak byli uvedeni v omyl.
Co se s tím za této situace dá dělat? Mnozí vyjadřovali svůj nesouhlas a někteří členové strany, především z Prahy chtěli vystoupit (např. místopředseda strany prof. I. Šterzl, předseda KR v Praze J. Pondělíček aj.). Ty jsem od toho odrazoval s tím, že se musíme domluvit na společném postupu, jinak - bude-li každý z nás postupovat na vlastní pěst - tak se rozdrobíme a strana bude směřovat ke svému zániku. Dostal jsem také návrhy, abychom jako strana vydali tiskové prohlášení, kde bychom se od tohoto "podrazu" distancovali. Po poradě s některými funkcionáři jsme to však nakonec neudělali. Za prvé proto, že bychom byli v případě neúspěchu (méně než 1,5 % hlasů) obviněni z toho, že jsme jej zavinili a to by dále prohloubilo vnitrostranické rozpory. Za druhé proto, že veřejnost nemá ráda rozhádané strany a do budoucna by nás to objektivně oslabilo. A konečně za třetí, a to je vůbec ten nejdůležitější důvod, že h…o se nemá rozmazávat, protože pak víc páchne. Prostě, když už se to bohužel stalo, tak na to sami neupozorňovat a doufat, že škody budou co nejmenší. Tato zvolená taktika se nakonec ukázala jako správná. Tím, že DSSS byla zcela spolehlivě pod hranicí volitelnosti, tak si jí média nevšímala, a na hlasovacích lístcích, které dostali všichni voliči, v názvu kandidátky DSSS slova "s podporou Národních socialistů" naštěstí uvedena nebyla. Všimli si toho tedy hlavně ti, kteří se detailně zajímají o politiku a těch není zas tak mnoho.
To ale vůbec neznamená, že bych tuto skutečnost chtěl jakkoli zlehčovat. K poškození dobrého jména naší strany na veřejnosti skutečně došlo a v nadcházejícím období musíme projít hlubokou vnitrostranickou sebereflexí, která ukáže, kam chceme dále směřovat. Již za rok totiž budou v Praze krajské volby a v celé republice volby komunální a volby třetiny senátu. Na samý závěr snad mohu uvést již jen to, že je mi této situace líto a že se za ni všem příznivcům kladiva a brka omlouvám.
Jaroslav Král

předseda strany Národní socialisté

Václav Havel dlel v dubnu až červnu 1968 v USA

26. října 2017 v 19:46 | Vladislav Svoboda |  Jiní autoři
Václav Havel a ČSNS
Někteří lidé říkají, že Václav Havel jednou ukazoval na balkón Melantrichu a prohlásil, že tato strana musí být zničena. Jiní z toho usuzují že myslel ČSNS. Já se naopak domnívám, že myslel tehdejší nepřejmenovanou Československou stranu socialistickou (ČSS).
Málokdo ví, že Václav Havel byl s ČSNS svázán víc než se si to uvědomují. Zatímco jeho strýc Miloš Havel byl v těsném styku s národními demokraty. Otec Václava Havla, Václav Mária Havel se na Barrandovský terasách scházel v "Barrandovském kroužku" s lidmi, kteří byli naopak pro národní demokraty přímou hrozbou. Do kroužku patřili Hubert Ripka a Prokop Drtina, kteří se pod dohledem presidenta Masaryka podíleli na založení Národní strany práce. Ripka a Drtina a někteří další členové Barrandovského kroužku přešli později k národním socialistům. Po válce, když se stali vůdčími osobnosti ČSNS, vstoupil do strany i Václav Mária Havel a stal se členem její hospodářské rady. Až nyní je jasné, kdo se schovává za mnoha podpisy hospodářské rady, protože se podepisoval pouze Havel.
Po druhé, aniž si to oba tehdy uvědomovali se, ale už s ČSS, setkal Václav Havel v reálném gymnáziu v Poděbradech, kde se sešla zajímavá společnost. Zde se Václav Havel setkal nejenom s bratry Mašíny, budoucími slavnými režiséry Milošem Formanem a Ivanem Passerem, exilovým spisovatelem Janem Drábkem, ale také budoucím normalizačním činovníkem a ústředním tajemníkem ČSS a agentem StB, který byl speciálně nasazen na celou Havlovu rodiny, včetně strýce Miloše, který žil v Mnichově, Janem Škodou. Dokonce Václav Havel pozval Jana Škodu na zakládací schůzi Občanského fóra do Činoherního klubu. Ale během velmi krátké doby se jeho činnost provalila, a Jan Škoda rychle zmizel z politiky a pravděpodobně nepřejmenování strany způsobilo Havlovu alergii vůči straně. Právě Václav Havel, byl ten, který jako prvního občana znovuzrozeného sátu vyznamenal nejvyšším řádem významného člena ČSNS a předsedu exilové ČSNS, Vladimíra Krajinu a na Hradě přijal i Antonína Bartoše, velitele výsadku Clay-Eva a poválečného poslance za ČSNS.
Dalším setkáním s ČSNS, i když exilovým, se stala šestitýdenní návštěva Václava Havla v dubnu až červnu 1968 v USA. Bydlel v New Yorku u Jiřího Voskovce. V rámci návštěv exilových vůdců se setkal s Petrem Zenklem, který v té době měl už požehnaných osmdesát čtyři let. Dalšími byli Jaroslav Stránský a Ferdinand Peroutka. Bohužel záznamy s těchto rozhovorů zřejmě nenávratně zmizely. Buď je zabavila při domovní prohlídce StB nebo je autor sám zničil.
Po nahlédnutí do Archivu bezpečnostních sil se člověk dozví ještě o jednom zajímavém setkání Václava Havla s problematikou ČSNS, v tomto případě s ČSS. Na podzim roku 1968 navštěvuje Václava Havla Jan Skácel, který si v padesátých letech odseděl pár let vězení za protisocialistickou činnost. V roce 1968 byl členem ČSS a stýkal se s předúnorovými národními socialisty (Nestával atd.). Václav Havel v rozhovoru se Skácelem mu doporučoval, aby s dalšími schopnými lidmi odstranili vedení ČSS, v čele s předsedou Bohuslavem Kučerou. Jan Skácel na jeho rady reagoval předčasným odchodem z Havlova bytu.

K výsledkům ČSNS

22. října 2017 v 16:13 | Vladislav Svoboda |  Aktuality
Volby 2017

Máme za sebou další volby. Volby, které ukázaly jak na tom "národní socialisté" jsou. Opět se nic nezměnilo, pouze podvědomí o "národních socialistech" se utvrdilo v tom, že jsou na nejzazším okraji zájmu voličů. A nepomohla tomu ani ČSNS s "mladým" Klusáčkem, který žije v přesvědčení, že on je ten vyvolený, který zachrání republiku a vytrhne ji ze spárů EU a NATO. K tomu mu srdnatě přizvukuje další předseda "národních socialistů" ČSNS 2005 Karel Janko, který jako jednička kandidoval ve Středočeském kraji; kde dostal krásných sedm preferenčních hlasů, což byl druhý nejnižší počet. Ani Michal Klusáček se nevytáhl. Dostal 21 preferenčních hlasů z celkových 181 hlasů (0,02%), které ČSNS v Praze dostala.
Bohdan Babinec nedopadl v Praze o moc lépe, přestože oproti ČSNS měla DSSS celou kandidátku. Jako jednička dostal 49 preferenčních hlasů, což byl třetí nejvyšší počet. Díky plné kandidátce dostali víc hlasů jak ČSNS - celkem 564 (0,09%). Hodnota všech kandidatur pana Bohdana Babince je nulová, či spíše minusová. Bude zajímavé, jestli si toho je pan Babinec vědom, a přestane nadále kandidovat a bude se konečně věnovat něčemu užitečnému - třeba okopávání zahrádky.
Ani ve Středočeském kraji, kde na krásném třetím místě kandidoval další ze spasitelů národních socialistů Přemysl Votava, to nebylo o moc lepší. Přemysl Votava dostal krásných 14 preferenčních hlasů a tím obsadil 12 místo. DSSS dostala 1203 hlasů (0,18 %).
Přemysl Votava, který je minimálně dvacet let ve vedení různých "národně socialistických stranách", a vždy hrdě odmítal převzít předsednickou funkci, a raději leštili kliky u Jiřího Paroba a Jaroslava Krále, nese velkou zodpovědnost za to jak ČSNS dopadla. No, ale on to vždy dokáže zdůvodnit: Hlavně, že se o nás píše.
Ani angažování místopředsedy "národních socialistů" a šedé eminence jejich strany Petra Bendu na jedničku Libereckého kraje nezaznamenalo větší úspěch. Petr Benda dostal 13 preferenčních hlasů, což mu vyneslo krásné páté místo a 374 hlasů (0,17%).
DSSS v posledních volbách, v roce 2013 získala 42 906 hlasů (0,86%). Letos DSSS získala 10 401 (0,20%) hlasů. Zdá se, že veřejně deklarovaná podpora "národních socialistů" nebyla úspěšná, ale naopak. DSSS ztratila, oproti posledním volbám, přes 32 000 hlasů.
Je zajímavé, že když ČSNS naposledy kandidovala v roce 2010, získala v jediném volebním kraji kde kandidovala, v Praze, celkem 295 hlasů. Letos pod novým mladým vůdcem s podporou Aliance národních sil získala v Praze 181 hlasů.
Pro některé členy se jednalo o mladého perspektivního politika. Doufám, že už z tohoto bludu vystřízlivěli.

Jsem osobně zvědavý jestli pánové P. Votava, JUDr. J. Král a prof. .MUDr. I. Šterzl CSc. najdou v sobě tolik slušnosti, aby odpověděli na můj veřejný mail.

O programu ČSNS Michala Klusáčka

19. října 2017 v 18:25 | Vladislav Svoboda na blogu iDnes |  Jiní autoři

Budovatel tunelů "tunelář" Michal Klusáček

19. 10. 2017 11:43:30
V přemíře nevýznamných stran, které letos kandidují v parlamentních volbách a v podstatě nikoho nezajímají, je pozoruhodná zvláště postava "předsedy" ČSNS Michala Klusáčka, který sní o stavbě tunelu do Ostravy, s odbočkou do Brna.
Divák který 10. října sledoval v půl jedenácté večer rozhovor s "předsedou" ČSNS Michalem Klusáčkem se určitě nestačil divit, co všechno je možné na naší politické scéně.
Pro Klusáčka je prvním pilířem je neutralita, což je, dle jeho, vystoupení z EU a NATO. Druhým je soběstačnost, a proto je nutno prosadit zestátnění ČEZu. Co na tom, že ČEZ je státní. Třetím pilířem je vymahatelnost práva. S tímto bodem plně souhlasím a doufám, že se konečně prosadí. Protože v tomto případě by Michal Klusáček jako podvodník, musel skončit před soudem.
Michal Klusáček vystudoval raketovou techniku v Samaře, kde, jak se zdá, přičichl k ruské politice a kultuře. Poté co se vrátil a zjistil, že v Motorletu Jinonice nedostane tolik peněz jak si představoval, využil našeho vstupu do EU, z kterého by tak rád vystoupil, a nastoupil do nadnárodní firmy (proti kterým chce tak udatně bojovat) Bosch, kde si přišel na slušný plat v euro (proti kterému taky silně bojuje). Při svém každotýdenním návratu vždy cítil stejné národovectví, jaké mají v současnosti Rusku. Hrdost na svůj národ se rozhodl přetavit v politickou činnost. Založil svou národovlasteneckou stranu, kterou k jeho smutku, na ministerstvu vnitra neregistrovali. Ale ve svém smutku ho najednou ozářil volební klip ČSNS k volbám v roce 2010. Hlavně ho zaujala pasáž, ve které tehdejší předseda říká, že by svou funkci rád přenechal někomu mladému. Nelenil a ihned se přihlásil A je nutno říci, že byl velmi šikovný. Sehnal si pár lidí a na 35. sjezdu se i s hlasy lidí, kteří nebyli členy strany stal předsedou. Jenomže ejhle. Značnému počtu lidí se jeho jednání nelíbilo. Vyřešil to po svém. Přišel dvakrát na zasedání ÚR a když zjistil, že odpor vůči němu narůstá, tak se už neobjevil a se čtyřmi lidmi si udělal svůj sjezd o kterém členskou základnu neseznámil a pak je všechny vyloučil.
Asi kroutíte nechápavě hlavou a možná, že si i klepte na čelo. Ano i toto je možné v České republice. Ministerstvo vnitra se svým halasným sloganem Pomáhat a chránit - nepomohlo ani nechránilo, natož aby ochránilo. A soudy se vlečou do dnešních dnů (čtyři roky).
A ke všemu si nechal ministerstvem vnitra odsouhlasit stanovy které v bodě Předseda říkají: Předseda rozhoduje kdo bude místopředsedou. Předseda svolává sjezd. Takže s pana Klusáčka se stal Vůdce na úrovni Hitlera nebo Stalina.
Ale ještě se vrátím k k jeho televiznímu vystoupení a přidám pár perliček pro ty, kteří by nebyli schopni dohlédnout do konce:
Podle našeho (jeho) propočtu je podzemní tunel levnější než nadzemní varianta.
Chceme podpořit, aby lidé měli děti - Přestože mu bude čtyřicet, žádné děti nemá
Písmoznalectví je velmi vážná věc srovnatelná s kauzou lithium, a rozhodně větší než Čapí hnízdo.
No, nevolte ho!
"To je tak unikátní grázl, že by snad měl být chráněný." jsou slova z Shakespearovy hry Konec dobrý, všechno dobré. V což se snažím věřit.

Autor: Vladislav Svoboda | čtvrtek 19.10.2017 11:43

Ladí si Miloš Zeman noty s Moskvou?

13. října 2017 v 14:48 | Teodor Marjanovič v HN Názory |  Aktuality

Zemanova žalostná snaha o provokaci

Teodor Marjanovič - komentátor HN
12. 10. 2017 00:00



  • Miloš Zeman navrhl, aby svět uznal ruské ukousnutí Krymu za "hotovou věc".
  • V předvolební době se zkrátka pokusil vyvolat zájem další provokací.
  • Svět mu na to neskočil a česká politická scéna nápad zaplať pánbůh rázně odmítla.
Teodor Marjanovič.
Teodor Marjanovič.
autor: HN - Matej Slávik
Snad ta ostuda potrvá už jen tři měsíce a Miloš Zeman se odporoučí ze scény. Jeho politika, dá-li se jeho počínání na Hradě tak nazvat, od počátku spočívá hlavně ve stupňování urážek, mstivostí a nehorázností s cílem vyvolat poprask.
Logicky nejlepším způsobem, jak se s tím vypořádat, by samozřejmě bylo jej ignorovat. Někdy člověk získá dojem, že česká společnost na to už přišla, a právě proto takřka bez povšimnutí přešla třeba nedávný výrok hradního mluvčího, v němž připodobnil Evropskou unii k třetí říši. Byl to prostě jen podržtaškův blábol, který už nikoho nemohl překvapit. Zvlášť ne v době předvolební.
Jindy, jako nyní v případě Zemanem na půdě Parlamentního shromáždění Rady Evropy prezentovaného názoru, že ruské ukousnutí Krymu je "hotovou věcí", je ale nutné znovu, jako už tolikrát, vznést otázku: Proč český parlament už dávno nezřídil aspoň vyšetřovací komisi, která by se zabývala možnou propojeností Zemana a jeho okolí s Kremlem? Česká politická scéna sice včera chvályhodně jednotně Zemanovo tvrzení o Krymu odmítla, leč otázka, proč nikdo oficiálně nezačal pátrat, jak to bylo s prezidentovou zjevnou proruskou vazbou, tu zůstane i poté, co bude tento člověk snad už konečně pryč.
Pikantní na poslední eskapádě je, že Rusové samozřejmě Zemana pochválili − ale i pokárali, že rozhodně nebudou za znásilnění Ukrajiny a překreslení mapy jejích hranic platit Kyjevu nějaké kompenzace, jak český prezident také navrhl. Buď tedy Zeman dostatečně nepoladil svoje noty s Moskvou. Nebo si snad myslel, že myšlenkou takového "kaufu" vyprovokuje Evropu k nějaké bouřlivě odmítavé reakci, aby se mohl slunit v mezinárodnějším zájmu. Dodejme, že pokud to tak bylo, zaplať pánbůh mu to nevyšlo.
V konečném důsledku to je samozřejmě jedno, myšlenka to je zlá a politicky infantilní. Z Ukrajiny včera trefně zaznívalo, na kolik by si tak Zeman cenil třeba Karlovy Vary, když je známo, jaký je o ně mezi Rusy zájem.
Na ukrajinský konflikt už bohužel není tak upřená světová pozornost jako v době, kdy se válčilo o doněcké letiště či kdy ruská protiletecká baterie sestřelila malajsijský letoun na trase z Amsterodamu do Kuala Lumpuru. Má to objektivní důvody, ve světě a zejména v Evropě se toho děje hodně a Vladimir Putin záměrně konflikt udržuje v režimu nízké intenzity. Ale to nic nemění na tom, že má tento střet zejména pro Česko hluboký význam. Neuznáním ruské rozpínavosti bojujme i za neměnnost našich hranic.

Říká svůj názor?

13. října 2017 v 11:37 | Zita Senková a Václav Malý v čr2 |  Aktuality

Václav Malý: Prezident by se za slova ve Štrasburku měl omluvit! Krym není uzavřená záležitost

Miloš Zeman zastupuje stát v každém okamžiku. Nemůže tak prezentovat svůj osobní názor ani na Radě Evropy, zlobí se biskup Malý - Foto:  ČTK, Ondřej Hájek
Miloš Zeman zastupuje stát v každém okamžiku. Nemůže tak prezentovat svůj osobní názor ani na Radě Evropy, zlobí se biskup MalýFoto: ČTK, Ondřej Hájek
Naši diplomaté teď mají plné ruce práce s urovnáním mezinárodního skandálu. Rozpoutal ho osobní názor prezidenta Miloše Zemana před Radou Evropy ve Štrasburku.
Ruskou anexi Krymu Zeman označil za "fait accompli", tedy za uzavřenou záležitost. Dialog mezi Ruskem a Ukrajinou by podle Miloše Zemana ale mohl vést ke kompenzaci ve prospěch Ukrajiny. Včera prezident dodal, že se za své osobní výroky ze zásady nikdy neomlouvá.
Prezident není soukromá osoba
"To, co prezident řekl, je špatné a škodlivé," myslí si biskup Václav Malý. "Přece nemůže své osobní názory vydávat za něco, co má oficiální ráz. Prezident je v každém okamžiku nejvyšším představitelem státu. Musí tak být obezřetný a nemůže říkat něco, co je v rozporu se zahraniční politikou ČR. Zvlášť v takto citlivé otázce," dodává.
26:25
Host: Václav Malý. Témata: Sporné prohlášení prezidenta na Radě Evropy. Akce Růženec na hraních Polska. Proč tolik sílí populistické strany? Proč bychom si měli vážit Angelu Merkelovou a ne na ni plivat? Vzpomínka na Pavla Tigrida. Moderuje Zita Senková.
"Trvám na tom, že ruská anexe Krymu byla v roce 2014 porušením mezinárodního práva!" Nic prý na tom nemění ani asi sporné rozhodnutí prvního tajemníka komunistů SSSR Nikity Chruščova v 50. letech. Tehdy totiž Krym přidělil Ukrajině. Nikdo ale nemohl předpokládat, co se stane na začátku 21. století.
Pořád tam umírají lidé
Podle Malého stále platí dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou z roku 1994. Píše se v ní, že se Ukrajina vzdá svých jaderných zbraní a Rusko uznává, že Krym je stále součástí Ukrajiny. Zároveň biskup ale dobře rozumí důvodům, proč Rusko o Krym tak stojí. Je to pro ně symbol kultury, na Krym totiž vždy jezdili významní ruští spisovatelé, vzniklo tam nejedno jejich velké dílo. Proč se o Krymu tady už ale vůbec nemluví?
Tlak ze strany EU totiž polevil a ani zdaleka není tak silný, jaký by prý měl být. "Máme tady sankce, které by měly trvat až do doby, kdy Rusové uznají svůj omyl. Pořád se tam ale válčí, a to by nám nemělo unikat." Není možné akceptovat, aby se kterákoli mocnost rozhodla rozšiřovat své území na úkor druhé. "Nemůžeme jen chvíli křičet a pak čekat, až to přestane. Výroky prezidenta Zemana byly velmi nezodpovědné. Měl by se omluvit!"
Nepodněcujme nenávist
Ekonomické protiruské sankce by podle Malého měly pokračovat přesto, že mají opravdu neblahé důsledky hlavně na obyčejné obyvatele. "To ale neříkám, že je třeba proti Rusku podněcovat nenávist. Musíme trvat na platnosti mezinárodních dohod, nebo počkat na novou ukrajinsko-ruskou dohodu o Krymu."

Jak je to s dluhy ČSNS?

12. října 2017 v 15:50 | Vladislav Svoboda

Tři přílohy najdete v galerii obrázků

Párkrát se v diskuzi objevily příspěvky týkající si dluhů ČSNS. Proto jsem se rozhodl podat k tomuto problému podrobnější článek Zásadních byl dluh k Domeaně, či spíše k Ivanu
Zachovi, který se prapodivným způsobem, při pádu IPB (Zemanova vláda), stal jejím majitelem. Do té doby byla stoprocentním vlastníkem Domeany IPB. Dluh který byl z počátku kolem 2,4 miliony, i když ani to není úplně jasné, protože o jeho výši se stále vedli pře a podle Balcara dokonce ten dluh neexistoval, protože podmínky dohody byly splněny. Bohužel tento problém se nedotáhl do konce, protože po odchodu Balcara se o dluh nikdo nestaral. Dluh mezi tím vzrostl na 23 483 289,50.
Jenomže základem pro poslání strany do konkurzu bylo, že někdo Ivanovi Zachovi podal přehled všech dluhů strany, které v té době měla. Dá se říci, se stoprocentní jistotou, že ten kdo mu poskytl přesné informace o dluzích strany byl Jan Šula. Pak už stačilo, přes nastrčenou firmu Jerus, která odkoupila dluh ve výši 38 604, 70, poslat stranu do konkurzu. Jak jednoduché.
Podíváme -li se na strukturu dluhů dojdeme k závěru, že strana, i přes prodej domu na náměstí republiky za 212 milionů korun nezaplatila své závazky vůči státu; a protože se blížili parlamentní volby tak, jak bylo v této straně obvyklé, se strana vrhla bezhlavě do voleb, a svůj dluh navýšila. Podle stavu dluhu za telefony a mobily (viz příloha) se zdá, že jsme obtelefonovali celou republiku.
Přesto jeden dluh mezi ostatními vyniká. Jedná se o dluh Bytovému podniku Prahy 1 ve výši 1 337 090 korun. Tento dluh vznikl už v roce 1990/91, kdy Občanské fórum (OF) neplatilo nájem za pronájem Špalíčku. Poté dluh zdědilo Občanské hnutí(OH), pak přešlo na Svobodné demokraty (SD) a skončilo v ČSNS a tím pádem se dostalo i do konkurzních dluhů.
Kuriozitou je, že Bytový podnik Prahy 1 byl vlastníkem našeho domu v Jindřišské ulici. Dům o které strana přišla v roce 1959, kdy ho na nátlak ÚV KSČ "dobrovolně" předala československému lidu. Nebyl to jediný majetek který strana "dobrovolně" předala. Jednalo se ještě o dům v Bratislavě, dva domy v Břeclavi, jeden dům v Přerově, Pardubicích, Dobříši a Nymburku. Hodnota těchto domů je cca tři sta milionů korun, což je trojnásobek dluhu, který měla strana v okamžiku konkurzu.
Kromě toho strana přišla o Vkus, který měl 93 prodejen. Strana se o tento majetek zajímala do doby 1993/94. Hlavně pan Franta, člen strany a agent StB. Šlo mu především (jestli se nepletu) o dva domy v Břeclavi. A pak už se žádné vedení o tento majetek nezajímalo.
Zatímco vnuk Gertudy Sekaninové, stalinistky, která v roce 1968 prozřela a za dům, který musela odevzdat, dostala nějakých padesát tisíc korun, dům vysoudil. Strana která pod tlakem KSČ svoje domy darovala, se ani k tomu nerozhoupala. A to nemluvím o majetku Melantrichu, který je v hodnotě cca 2,5 miliard korun.
Z dluhu ve výši 93 385 208, 79 korun se prodejem majetku zaplatilo 12 000 000 korun. Dluh 5 milionů korun, který straně dlužil Gottwald, byl prodán za 300 000 korun. Takže strana nadále v současnosti stále dluží 81 385 208, 79 korun.

Smutný to konec nejbohatší strany, která tady kdy byla.


Úvaha o volbách

8. října 2017 v 22:32 | Ivan Fenz |  Jiní autoři

Zvídavost na volební guláš

je dobrá, ale představivost je lepší. Třeba tahle: Je 25% voličů, kteří zvednou zadek a přijdou k urně. Jsou náchylní volit ty, co udělají největší humbuk (Babiš). Ten se dosud nenasytil politickým gulášem, především proto, že jej samostatně ještě nenavařil. Chce být "šéfem" politiky, buď jak buď! Zřejmě se jím i stane. Dalším nečekaným může být jeho amnestie Zemanem, podle hesla, ruka ruku myje. Třetí dějství absurdit sehraje zase Babiš. Podle zásad Machiavelliho, "kdo ti pomohl nejvíce, toho se zbav nejdříve". ANO postaví svého prezidentského kandidáta tzn, že veřejně vysloví někomu z kandidujících podporu. Tím se stane Babiš figurou všeobecně přijatelnou ( Zemana odstřelí do důchodu). Na voliče, po nichž se vyškrábal, může hodit bobek. Proč? Už se nechal slyšet, že po dalších čtyřech letech v politice by měl vyslouženo! Pokud by vedl stát odpovědně, získal by všeobecnou důvěru. Skončil by ve výkonné politice, odfrkl by si celý rok a mohl by se ucházet o politiku reprezentační. Kandidovat za své na prezidenta. Většina jeho dnešní kritiky bude zapomenuta, mnozí kritici už budou čichat ke trávě zezdola. Takže přímo volený prezident Babiš obnoví československé priatělstvo a poskytne bratom Čechom slovenskú pomoc? Kdyže to bude? V r. 2022 ( číslo pro numerology)