K připomínání Karla Marxe

18. května 2018 v 17:45 | převzato z e-HN |  Jiní autoři

Sdílíte pohled Jana Sokola?

Co Karel Marx nepochopil. Ve svém nadšení pro konflikt bojoval proti tomu, co společnost posouvalo kupředu

Marx, Engels, Lenin, Stalin...kvarteto za sebou seřazených hlav, které spojuje zjevná tendence k ubývání vousů
autor: ČTK
18. 5. 2018 00:00
  • Před dvěma sty lety se narodil dodnes mnohými obdivovaný teoretik proletářské revoluce, která měla zajistit lepší život všem.
  • Ve svém nadšení pro konflikt však Marx bojoval proti tomu, co celou společnost posouvalo kupředu.
  • V době, kdy dělníci už přestali rozbíjet stroje a sami začínali chápat, co se děje, se je Manifest snažil přesvědčit, že dělba práce a zavádění strojů je ohrožují.
Ten zvláštní zvyk připomínat a slavit různá "kulatá" výročí a narozeniny jen proto, že mají na konci nulu, chce možná nahradit zapomenuté svátky, bez nichž je život podle Démokrita jako "dlouhá cesta bez hospod". Ve společnosti tak rozptýlených starostí a zájmů, kde se každý stará o něco jiného − pokud vůbec o něco −, jsou výročí vzácná příležitost srovnat karty a konfrontovat stanoviska. Zvou ke společnému tématu a přitom se vynořují jaksi mechanicky, a tedy "spravedlivě". Člověk k nim nemusí zaujímat stanoviska a může je jen přijmout anebo poslat zpátky na druhý břeh řeky zapomenutí. Však ona se časem zase ozvou.
O Marxovi už se toho napsalo tolik, že se člověk bude chtě nechtě opakovat. Rád bych se tu ale vyhnul zideologizovaným pojmům, jako je "proletariát", "odcizená práce" nebo "třídní boj", i (pseudo)filozofickým dichotomiím typu hmota a duch nebo bytí a vědomí. Pokusím se konfrontovat Marxovy názory a teorie s očividnými tendencemi a společenskými změnami posledních dvou století. U těch, kdo si po něm říkají "marxisté", upozornit na pár mylných hypotéz, jež od něho převzali a které jim zabránily vidět, co máme přímo před očima. Než ale využiji této výhody později narozených, chci také připomenout Marxe jako člověka, manžela a otce pronásledovaného policií i tragickým osudem, jenž sám ještě žil v té tradiční společnosti, kterou se tak úporně snažil rozbít a proměnit.
S Marxem jsem se poprvé setkal někdy počátkem 50. let v tom poněkud nesourodém kvartetu za sebou seřazených hlav, které spojovala zjevná tendence k ubývání vousů. Teprve mnohem později, na dobových fotografiích vždy pečlivě oblečeného Marxe s rodinou, jsem pochopil, proč propaganda využívala jen jeho hlavu, takříkajíc "bez těla". Jen vskutku patriarchální hlava s vousem totiž mohla skrýt, co fotografie zřetelně odhalují, totiž příslušnost k té společenské vrstvě, kterou Marx ze srdce nenáviděl. A jeho rodina, jemné obličeje paní Jenny s dcerami v ozdobných kloboucích a širokých sukních, jen dokresluje idylickou představu spořádané rodiny. Ano, Karel Marx ještě žil v té tradiční měšťanské čili buržoazní společnosti, kterou se tak vehementně snažil rozbít a zničit.

Bonmoty místo racionálních argumentů

Narodil se v porýnském Trevíru jako třetí z devíti dětí poměrně úspěšného advokáta, liberála a zednáře, který svoji kariéru v ponapoleonské konzervativní restauraci musel obhájit tím, že se celá rodina dala pokřtít. Oba jeho rodiče pocházeli z významných rabínských rodin, do matčiny rodiny patřil revoluční vlastenec Heinrich Heine, kdežto Karlův vlastní bratranec, bankéř Frederik Philips, založil známou nizozemskou firmu. Po maturitě v Trevíru začal studovat práva v Bonnu a v Berlíně, kde ho ovšem daleko víc zaujala filozofie. Berlínská filozofie byla tehdy pod vlivem Hegelova díla rozvinutého do veliké šířky. Jeho následovníci se rozdělili zhruba řečeno na starohegelovce, inspirované mistrovým vyzrálým dílem Základy filosofie práva (1820), a mladohegelovce, kteří se inspirovali jeho geniální, i když romanticky rozevlátou Fenomenologií ducha (1807).
Jedni studovali Hegelovu přesvědčivou argumentaci pro tradiční pojetí práva a společnosti založené na svobodné vůli a majetku, objevovali přednosti měšťanské společnosti i faktické svobody loajálního občana. Byli upřímně hrdí na úspěchy pruského státu, na německou vzdělanost, vědu a univerzity, na fungující byrokracii, rozkvétající průmysl i rostoucí sílu země, samozřejmě závislou na loajalitě občanů ke spravedlivému panovníkovi.
...
Pokračování textu je dostupné pouze pro platící návštěvníky.
V článku se dále dozvíte
  • Dále se dočtete o rodinných tragédiích, které mohly vést k Marxově zatrpklosti. Dozvíte se, o čem Marx nediskutoval a co s ním mají společného současní komunisté.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Ivan Fenz Ivan Fenz | 20. května 2018 v 11:49 | Reagovat

Kare Marx je "revolucionář" běžného typu. Je to vždy stejné, usmolit jakousi vizi a jejím hlásáním se živit. Že chtěl něco změnit? Především by se musil změnit sám! To ale neudělal, "myslil", ale nechal se živit manželkou a každým, kdo byl ochoten půjčit mu na věčnou oplátku nějaké peníze. Chtěl žít pěkně po staru ( ať mne někdo živí) a já budu provokovat, abych si získal pozornost. I bez Marxe se společnost vyvíjí a sociální potřeby řeší bez revolt, vražd a násilí a tím většinou i lépe. Jen jednoduší hlupci skočí na návody o vedoucí roli a na podobné bláboly.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama