Červen 2018

Hroby a pomníky, 17. část

30. června 2018 v 23:24 | Vladislav Svoboda |  Jiní autoři

JUDr. Ladislav Karel Feierabend


Skryt pře zraky za zelenou stěnou stromů se nachází další hrob spojený s ČSNS. I když je nutné, přiznat, že pouze z nouze. JUDr. Ladislav Karel Feierabend, byl za I. republiky členem Agrární strany a byl i za ni jako ministr zemědělství členem vlády. Za války se stal členem Londýnské exilové vlády jako ministr financí. Po válce nebyla Agrární strana obnovena, proto vstoupil do ČSNS. Ještě před Únorem emigroval protože tušil, že se stát řídí do záhuby.

Naštěstí oproti jiným má svůj pomník. Pokud tak můžeme nazvat jeho bustu v budově ČNB, a na zámku Mitošov, který kdysi vlastnil, se nachází expozice věnovaná jeho osobě a dílu.


Hroby a pomníky, 16. část

25. června 2018 v 16:42 | Vladislav Svoboda |  Jiní autoři

Alois Neuman

Napravo od malé obřadní síně, kde se nachází urna Karla Baxy, je malý plácek s asi třiceti hroby. Mezi nim, nijak nevyčnívajíc z průměru, je hrob největšího Jidáše ČSNS - Aloise Neumana. Alois Neuman byl v letech 1937 až 1939 starostou Českých Budějovic. Po válce byl od roku 1946 - 1948 v Českých Budějovicích předsedou MNV. V letech 1935 až 1939 a poté v letech 1945 až 1948 byl poslancem parlamentu. Dobu okupace strávil jak blokař, a jako jediný nekomunistický člen, v komunistickém výboru v koncentračním táboře Buchenwald.

V únoru 1948 zradil a stal se členem Gottwaldovy vlády. V letech 1948 až 1976 byl poslancem komunistického Národního shromáždění za ČSS. Podílel se na likvidaci Emanuela Šlechty. Po jeho nuceném odchodu se v roce 1960 stal předsedou ČSS, kde vydržel až do roku 1968. V letech 1948 - 1952 byl ministrem pošt. Od roku 1952 až do roku 1960 byl ministrem spojů a od roku 1960 až do roku 1968 byl ministrem spravedlnosti.

Hroby a pomníky, 15. část

20. června 2018 v 22:38 | Vladislav Svoboda |  Jiní autoři

JUDr. Karel Baxa

Karel Baxa byl synovcem Karla Havlíčka Borovského, významným právníkem a členem ČSNS od roku 1911. Poslancem v Říšské radě byl v letech 1903 až 1918. Po vzniku republiky se stal prvním předsedou Československého ústavního soudu. V letech 1919 až 1921 byl starostou Prahy. Po přejmenování funkce starosty na primátora, působil v této funkci až do roku 1937. Po něm funkci převzal Petr Zenkl. Dá si říci, že celé období I. republiky byli primátoři Prahy pouze členové ČSNS.
Oproti jiným členům ČSNS pohřbeným na Vinohradským hřbitově se dá říci, že Karel Baxa tam nemá hrob, ale pouze urnu. Jeho urna je umístěna v předsálí malé obřadní síně Strašnického krematoria o jehož výstavbu se zasadil. Myslím, že drtivá truchlících čekající v předsálí si všimne této urny, ale jen málokdo si přečte jeho jméno.
V letech 1945 až 1952 nesl nyní hodně zmiňovaný Libeňský most jméno Most Karla Baxy. Od té doby nenese jméno Karla Baxy nic. A ani mi není známo, že by někde měl pamětní desku.

Pozvánka na pietní shromáždění ke smrti Milady Horákové

20. června 2018 v 22:28 | Jaroslav Král |  Aktuality

Milada Horáková jako fenomén možné jednoty?

Vážený bratře Skopale,
v příloze Ti posílám pozvánku na pietní shromáždění věnované výročí popravy dr. Milady Horákové, které se koná dne 1. července 2018 v Písku. K účasti zveme tímto způsobem také čtenáře Tvého blogu.
S bratrským pozdravem!
Jaroslav Král

Ukončeme zákulisní boje

16. června 2018 v 12:07 | Jan Hamáček píše straníkům |  Aktuality

Datum: 15. 6. 2018 17:02:15
Předmět: Výsledek vnitrostranického referenda

Vážená přítelkyně, Vážený příteli,

Včera skončilo vnitrostranické referendum naší strany o tom, zda by měla ČSSD vytvořit menšinovou vládu s hnutím ANO, nebo zůstat v opozici.

V prvé řadě chci poděkovat Vám, kteří jste se referenda rozhodli zúčastnit.
64,74 procentní účast je vysoké číslo a ukazuje, že členové ČSSD jsou aktivní a mají zájem o dění ve straně. V tomto ohledu jsme velmi dobře obstáli.

Potvrdilo se tak, že referendum může být prospěšné jak pro ČSSD, tak pro naši zemi. A že neměli pravdu ti, kteří říkali, že jde o zbytečnou komplikaci nebo že tím stranu zbytečně rozpoltíme.

Naopak se ukázalo, že v situaci, kdy jde o budoucnost ČSSD, je dobré, aby se vyjádřili všichni členové strany. A ti nám svou účastí a zájmem ukázali, že jsou kompetentní a schopni určit, jakým směrem se máme nyní vydat.

Jako předseda tak považuji za splněný úkol, který jsme dostali na sjezdu - a sice vyjednat podmínky možné účasti na vládě a předložit je členům ČSSD ke schválení.

Rozhodovala celá sociální demokracie a vyjádřit se mohli všichni členové. Proto má výsledek referenda pro naši stranu takový význam a jsme vázáni vůlí našich členů ho respektovat.

Členové ČSSD v referendu hlasovali takto: 58,53 % se vyslovilo pro účast ve vládě, 40,2 % bylo proti, 1,19 % bylo neplatných hlasů a 0,08 % hlasujících neodevzdalo hlasovací lístek.

Výsledky hlasování včetně přehledu, jak hlasovaly jednotlivé kraje, naleznete na našem webu www.cssd.cz. Každý kraj také zároveň obdrží detailní výsledky hlasování po místních organizacích.

Co bude nyní následovat?

Zaprvé dnešním dnem bude pokračovat jednání o naší účasti ve vládě s hnutím ANO. Budeme se snažit, aby jednání byla rychlá, protože země potřebuje vládu s důvěrou. A ČSSD v ní sehraje roli autentické levicové strany, která bude dělat to, co dělala posledních 140 let : odstraňovat sociální nerovnost ve společnosti.

Zadruhé to znamená, že dnešním dnem by měly skončit spory o to, je-li pro nás lepší vláda, nebo opozice. Naši členové rozhodli a já žádám všechny, aby toto rozhodnutí respektovali. A to nejen slovy, ale i skutky.

Zároveň odmítám všechny výzvy k tomu, aby někdo stranu kvůli svým názorům opouštěl. Nebo aby zanikla vnitrostranická diskuse. Mým cíle je sociální demokracie, která dokáže slyšet všechny hlasy, dokáže je respektovat a vyvažovat.

Spolu s tím ale všechny vyzývám k ukončení zákulisních bojů a veřejného okopávání kotníků. To je pro stranu zničující a pokud by to pokračovalo, povede to k našim dalším prohrám. Musíme se přestat věnovat sami sobě a začít bojovat se skutečným nepřítelem - a tím jsou chudoba, špatné veřejné služby a obrovské rozdíly v kvalitě života napříč naší zemí.

Za sebe můžu slíbit, že přesně tohle bude sociální demokracie a naši ministři ve vládě dělat. Protože všichni lidé v této zemi musí spravedlivě profitovat z růstu ekonomiky. Nestačí, aby si o tom jenom četli v novinách. Úspěch země musí být úspěchem všech.

Vážená přítelkyně, Vážený příteli,

Dneškem začíná nová etapa pro sociální demokracii. Naše strana musí být vidět, musí srozumitelně mluvit a dokázat táhnout za jeden provaz. Proto vás dnes všechny žádám, abychom odložili spory. Abychom vyslyšeli rozhodnutí našich členů a společně budovali projekt, který nám vrátí důvěru voličů a zlepší život v České republice.

Váš Jan Hamáček

O historii na správném místě

12. června 2018 v 10:43 | Jaroslav Král |  Jiní autoři

V kraji Blanických rytířů

Ahoj,


1. v neděli 10. června 2018 jsme si jako skupina národních socialistů udělali výlet na Malý Blaník u obce Louňovice pod Blaníkem;


2. na místě zříceniny rotundy sv. Máří Magdalény jsem měl improvizované vystoupení o Máří Magdaléně, Ježíšovi, husitech a Jiřím z Poděbrad, z něhož vám v příloze posílám video::




Srdečně zdraví

Jarda 👑

Hroby a pomníky, 14. část

11. června 2018 v 22:14 | Vladislav Svoboda |  Jiní autoři

Jiří Pichl


Nedaleko hrobu Václav Klofáče je další hrob spojený s historií ČSNS a současným "nársoc", zrovna tak neznámý jako Edvard Sláva, i když ten se dožil vyššího věku a zemřel až v roce 1952. Jedná se o hrob Jiřího Pichla, který je zarostlý a nikým neudržovaný.

Jiří Pichl se podílel na vzniku Českého slova, kde působil dlouhá léta jako redaktor.. Byl starostou Královský Vinohrad a doživotním čestným syndikem československých novinářů. V letech 1925 až 1939 byl za ČSNS senátorem.

Ten, kdo měl někdy příležitost držet v ruce akcie Melantrichu z roku 1935, tak si určitě všiml dole v pravém rohu jména a podpisu Jiřího Pichla, který seděl ve vedení Melantrichu. Jiří Pichl patří mezi zapomenuté důležité členy a tak není divu, že nemá ani pomník, natož ulici.

Tomáš Halík sedmdesátiletý

8. června 2018 v 23:52 | Jaroslav Skopal

pohovořil o sobě s Ondřejem Koutníkem

Jsou to již týden staré Lidové noviny (z 2. června 2018), které věnovaly životu a dílu Tomáše Halíka dvě strany formou rozhovoru s Ondřejem Koutníkem.
Jeho cesta k víře a ke katolické církvi je v něm zevrubně popsána, nicméně zvažuji, že si časem pořídím i jeho novou životopisnou knihu "To že byl život?" Do té doby se chci věnovat jiné jeho knize "Žít s tajemstvím". Její jedna charakteristika stručně uvádí:
"Posláním víry není utišit naši žízeň po jistotě a bezpečí, nýbrž naučit nás žít s tajemstvím. Víra je odvážný, riskantní krok naší svobody za úzký okruh toho, co je pojištěno a zajištěno důkazy. Věřit, dát šanci víře, neznamená zbavit se rozumu, nýbrž zpupnosti rozumu; dát prostor víře předpokládá osvobodit se od iluze, že hloubku pravdy můžeme plně uchvátit svým věděním a převést ji do svého vlastnictví a režie."
Jsem rád, že jsem se už z publikovaného rozhovoru v LN dozvěděl, jak to bylo s jeho tajným vysvěcením v roce 1977 a poté ještě v roce 1978. Došlo k němu v Erfurtu a pro jistotu jsem si ještě potvrdil nahlédnutím do atlasu bývalé NDR, že to bylo skutečně na území tehdy bratrského německého státu. Cestou autem k tamnímu biskupství byl Halík přikryt kabátem z obavy před sledováním.

Pozoruhodné je, že z Tomáše Halíka mají někteří strach. Adam B.Bartoš (na obrázku), věnoval jeho osobě mnohoslovnou až nepřátelsky laděnou studii, zde viz alespoň její úvod:
[title]
"Tomáš Halík jak ho asi neznáte
O Tomáši Halíkovi víme všechno - a vlastně nic. Je nám médii podstrkován jako pokrokový představitel církve, patří mezi přední havlistické ikony, a jako takový na nás ze sdělovacích prostředků meditačně zachmuřen shlíží takřka obden.
A přece o něm - navzdory faktu, že o sobě na svém webu a ve svých knihách chlubivě napovídá tisíc a jednu věc - nevíme vlastně nic.
Koho řídí? Kdo ho řídí? Pro koho pracuje? Jaká je jeho minulost a jaká je jeho skutečná role, ne ta legendovaná, kýmsi vytvořená a médii pracně udržovaná?"
Blíže viz První zprávy.cz.
Vysvětluji si to mj. i tím, že Tomáše Halíka v roce 1998 označil Václav Havel za vhodného adepta na prezidentskou funkci a toto doporučení jakoby dodnes bylo živé. Tomáš Halík sám se mi v tomto směru jeví jako realista, takže budoucí kandidáti na nového českého prezidenta se mohou v klidu na příští soutěž připravovat.

Sokol si stoletou republiku

6. června 2018 v 15:59 | Jaroslav Skopal |  Vlastní příspěvky

připomene svými slety.

V červnu vrcholi župní a krajské slety celé sokolské organizace, založené už v roce 1862. Začátek července pak bude věnován XVI. všesokolskému sletu v Praze. Naši předkové, když zakládali Sokol, netušili, že právě sokolský živel převažující v legiích vytvořených převážně z českých, ale i slovenských zajatců, v zemích bojujících proti Rakousku - Uhersku a Německu během první světové války, přispěje k vytvoření podmínek pro vznik Československé republiky na sklonku října roku 1918.
Ilustrační obrázek je ze zahájení hromadných vystoupení na krajském sletu v Přerově 16.6.2012
Starostka České obce sokolské sestra Hana Moučková nezvykle brzy, tj. při závěrečné řeči na koci jednoho hlavního vystoupení na XV. všesokolském sletu v Praze v červenci 2012 vyhlásila, že slet za šest let opět bude, a to proto, že se bude konat ve významném roce 2018. Její slova se naplňují právě v této době.
Do Přerova se 16. června 2018 sjedou cvičenci všech věkových stupňů ke Krajském sletu v Přerově. Zúčastní se jej vedle domácí sokolské pořadatelské župy Sředomoravské - Kratochvilovy též cvičenci z župy Olomoucké, Prostějovské a Severomoravské. které jsou součástí Olomouckého kraje. Posílí je cvičenci Sokolské župy Beskydské ze Severomoravského kraje.
Bude to podívaná pro oči, ale též srdcová záležitost.

Tomáš Halík o populismu

6. června 2018 v 14:49 | převzato z INFO.cz |  Jiní autoři

a proč se cití i ohrožen

Nahrávku rozhovoru najdete na Info.cz/Štrunc

Jsem všechno, co Češi nenávidí. Počítám s tím, že mě můžou zavraždit, říká kněz Tomáš Halík

1080p720p360p
Pavel Štrunc
PAVEL ŠTRUNC
6. ČERVNA 2018 • 07:00
Katolický kněz Tomáš Halík se nebojí postavit většinovému názoru. Vnímá to svým způsobem jako poslání. V rozhovoru s Pavlem Štruncem prozrazuje, že počítá s tím, že by mu právě kvůli jeho názorům mohl někdo ublížit. Po nepříjemném zážitku, který v rozhovoru popisuje, s úsměvem dodává, že vražda u oltáře by byla nejkratší cesta do nebe. Jde přitom prý o to, že zosobňuje to, co část Čechů nenávidí. Naposledy se to ukázalo, když se postavil proti většinovému odsouzení hry Naše násilí a vaše násilí. Její autor nám prý nastavuje zrcadlo. A Halík tvrdí, že pravda je vždy na straně menšiny. Proč? Co je podle něj největší nemoc dneška? V čem prospěly tzv. církevní restituce státu a uškodily církvi? A skutečně se bojí Tomáš Halík o život?