Jak jsem nepoznal Miladu Horákovou

13. listopadu 2018 v 15:08 | Jiří Pondělíček |  Jiní autoři

Film očima publicisty J. Pondělíčka

Film Milada, jak také jinak, mě lákal a tak jsem usedl k obrazovce abych ho shlédl. Jaká asi bude filmová Dr. Milada Horáková? Mé pocity ale byly během a hlavně po sledování filmu trochu rozpačité. Očekával jsem, že poznám osobnost, kterou jsem dosud vídával na filmovém materiálu natočeném během vykonstruovaného procesu. Ženu citlivou ale také ráznou . Výraznou osobnost sociálně cítící, vlastenecky založenou, kterou není snadné zlomit. Národní socialistku žijící ve velice komplikované a složité době, bojující za nadčasové, národní a všelidské hodnoty. Tak působí Dr, Horáková na archívních záběrech. Ve filmu jsem ji ale nějak nemohl poznat. Byly tam jistě vynikající a působivé scény. Zatčení gestapem, návrat z koncentračního tábora, úsilí o důchodové zajištění ve stáří i akt popravy mněly vysokou profesionální úroveň a i na mě zapůsobily emotivně. Celkově ale působil děj roztříštěně, scény příliš nenavazovaly a působily dojmem jakési zjednodušené zkratky. Rozhovory s Gottwaldem a Anežkou Hodinovou - Spurnou byly nepřesvědčivé a vypadaly jako by se odehrály v současnosti a ne krátce po skončení války. Chyběla účast významných osob, které se v okolí M. Horákové pohybovaly a patřily mezi aktéry událostí té doby. Jen osobnost Jana Masaryka zde sehrála významnější roli. Osoba Petra Zenkla mi tam chyběla úplně. Z. Kalandra, F. Zemínová nebo J. Nestával se tam prakticky jen mihli. Film se tak stal povrchním a nevystihl složitost tehdejší doby, kdy začínala studená válka a rozhádané velmoci si připravovaly pozice pro předpokládaný budoucí konflikt. Rovněž příprava vykonstruovaného procesu byla podána velice povrchně stejně jako samotný proces.
Přes některé silné okamžiky a kvalitně napsané a zahrané scény působil film mdlým dojmem, jen jako povšechná informace vyjmutá z nějaké učebnice. Skutečnou Miladu Horákovou jsem v tom nepoznával. Myslím, že osobnost, jakou byla Dr. Milada Horáková a doba, v níž žila a bojovala za své ideály, by zasloužila hlubší a možná i obsáhlejší zpracování.
Jiří Pondělíček
Národní socialisté
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 David David | 16. listopadu 2018 v 13:21 | Reagovat

Berme to tak, že to je film, nikoliv dokument. Podle toho to muselo vypadat, jinak by to nebylo zajímavé pro diváky. Ale mě osobně se ten film taky moc nelíbil.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama