Z oslavy 100-leté republiky v Přerově 28. října 2018

1. listopadu 2018 v 11:58 | Jaroslav Skopal |  Vlastní příspěvky

na náměstí T. G. Masaryka a v Městském domě

Oslava proběhla tradičním způsobem. Za doprovodu živé hudby napochodovali vojáci se státní vlajkou a sokolové se sokolskými prapory. Ti vytvořili stafáž u pamětní desky našeho prvního prezidenta na budově radnice. Představitelé města v čele s primátorem Vladimírem Puchalským, senátorka Jitka Seitlová a zástupci spolků položili květiny k pamětní desce TGM. Ve třech hlavních projevech vystoupili ke státnímu svátku postupně primátor Vladimír Puchalský, senátorka Jitka Seitlová a starosta T. J. Sokol Přerov Vladimír Tabery.
Po československé státní hymně vojáci a sokolové odpochodovali k památníku legionáře Jana Gayera, kde položili kytičku a rozešli se.
Předem přihlášení zájemci z řad občanů zaujali pak místa v restauraci Městského domu ke slavnostní večeři.

Na tomto místě uvádím plné znění projevu primátora města Přerova pana Vladimíra Puchalského:

"Krásný slavnostní večer, vážení spoluobčané. Je to večer zvláštní, oslavujeme stoleté výročí vzniku republiky, která již neexistuje.
Každá z charakteristický příhod onoho říjnového dne sahá kořeny do doby dřívější. Byla to změna po etapách, a 28. říjen je jednou etapou mezi ostatními. Také nebyl toho dne převrat ještě dokončen, /F. Peroutka Budování státu díl I./. A uvědomme si, že ještě v lednu r. 1917 vyšel v "Národních listech" k Masarykovi nesmiřitelný článek, cituji: Jest opravdu s podivem, jak mnohostranná činnost profesora Masaryka, a jak neúnavně pracuje, aby pokálel čest českého národa a ustavičně zhoršoval postavení svých krajanů ……. , že láska všech rakouských národů k vlasti a dědičné dynastii je pevná a neotřesitelná.

Je sto let budování republiky a státnosti mnoho nebo málo času, abychom mohly říci dobudováno?! Dílo dokončeno není a nebude nikdy. Především proto, že ústavní hodnoty a tradice vyžadují neustálý a věčný zápas o základní charakter republiky. Parlamentní vládu, většinovou vůli, politický respekt k výsledkům voleb, ne moralizování a poučování. V duchu národních tradic hledejme smysl a cíl v Evropě a EU. To je podle mne nezvratný a aktuální ideál masarykovského výroku " Státy se udržují těmi ideály, z nichž se zrodily." Stačí pro náš současný stát, Českou republiku, fenomén Masaryk a jeho citovaný výrok? Stačí! Ale musí být chápán v souvislostech dnešního světa, zahraničních misí ARČ, tj. legionářské tradice a neklidné Evropy - migračního stěhování národů.

A nyní dovolte, prosím, citovat z fiktivního rozhovoru Davida Klimeše, Rozhovor s TGM o sto letech republiky

" No to mi moje bronzová hlava nebere, takto se mi běh historie vůbec nelíbí. Ale na druhou stranu, jestli to dobře chápu, nenávistné ideologie vás již neohrožují a žijete v mírové Evropě. Zbavili jste se národností roztříštěnosti a musíte být jeden z nejsoudržnějších národů kontinentu. O ekonomiku nemám strachu, už jen to, co jsme si brali v roce 1918 od Vídně, zakládalo na bohatou průmyslovou společnost, takže jistě prosperujete a vyvážíte. Tož jednou větou: musíte být jeden z nejšťastnějších a nejúspěšnějších národů Evropy, že?

No, jak bych vám to řekl, pane prezidente, ve všem máte pravdu, jen v tom posledním ne. Šťastní nejsme……… .Národ, místo, aby hledal své cíle a ambice, jen hledá stále nové lídry. Vzrůstá populismus . Výsledkem je přes nesporný blahobyt a prosperitu spousta neřešených sociálních a ekonomických problémů, pocit stagnace či dokonce úpadku. A v politice i mediích zní čím dál vypjatější a prázdnější slogany a fráze…. Při vší úctě, pane prezidente, to vy nemůžete pochopit.

Jak pak by ne, historie se stále opakuje. Byla to 90 léta 19. stol., které mě v mládí přivedla k politice. I tehdá se vše rychle rozvíjelo, ale všude bylo brzo cítit pocit zklamání, že v prudce se rozvíjejících a prosperujících českých zemích není najednou jako v ráji. To víš, chlapče, Češi byli vždy nedočkaví. Politici nebyli schopni vést dialog, věcnou debatu. Scházel všenárodní silný společenský konsenzus.

Trefil jsem se, chlapče. No, trefil, pane prezidente. Tak tahle historie se asi opravdu možná opakuje.

Ano, je to pořád ten samý úkol, který jsem popsal v závěru Otázky české: Není snadné nalézti správnou a náležitou formulaci všenárodního programu: humanity, národnosti, státo-právnosti, sociálních reforem a kulturnosti. To máte naprostou pravdu, pane prezidente A jak tedy na to, abychom všechny ty veličiny dokázaly ještě zakomponovat do evropského projektu, smyslu EU. Vždyť vy už o dnešku nic nevíte.

To vskutku nevím, ale věřím, že mé myšlenky, které jsem formuloval v České otázce a pak dalších spisech, jsou natolik dobrým a trvalým lékem na národní malost a zoufalství, že si samy řeknou o svou správnou aktualizaci a interpretaci, zejména v evropském kontextu. Vždyť do Evropy patříme.

A na závěr dovol, chlapče, zopakovat základní "Nebát se a nekrást." Neboj se vyslovovat své názory k politice nahlas, jako správný hospodář projev jednoznačně odhodlání nekrást a na zloděje důsledně poukazuj.

Jo to pořád mravní základ naší moderní státnosti, ale především zrcadlo naší upadající skutečnosti. Lépe řečeno, kam kráčíš Česko?"

Několik obrázků pana Vojtěcha Podušela k tomuto najdete v galerii tohoto blogu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Skřivánek Skřivánek | 8. listopadu 2018 v 13:48 | Reagovat

Co je to za večeřové jedlíky na oslavě 100 let ČSR v Městském domě? Ve fotogalerii chybí popis. Kdo to organizoval? :D

2 Jaroslav Skopal Jaroslav Skopal | E-mail | Web | 13. listopadu 2018 v 15:25 | Reagovat

[1]: Zdrojem informací o večeři po hlavní vzpomínce bylo Nové Přerovsko. Vstupenku s místenkou bylo možno si zakoupit v MIC. Byla tam zřejmě i dotace z města.
Na přelomu října a listopadu došlo u hlavního správce blogu k nějakému výpadku, v jehož důsledky byly smazány některé obrázky a nahrazeny čímsi jiným. Už jsem se k tomu nevracel.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama