Zelňačka u Adamce

29. listopadu 2018 v 16:37 | zaslal Jaroslav Král |  Jiní autoři

O Svobodném slovu a jeho redaktorech v listopadu 1989

Sestry a bratři,
o balkónu Melantrichu se dlouhá léta mlčelo, nyní u příležitosti výročí listopadového převratu přinesla ČT tuto reportáž:


S bratrským pozdravem!
Jaroslav Král

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Svoboda Svoboda | 30. listopadu 2018 v 7:35 | Reagovat

Ironií je, že v té době balkon nepatřil Melantrichu, ale Lidovému nakladatelství. A druhou je že tam hovořil Petr Kučera člen ČSS, ale o straně se tam nikdo nezmínil.

2 David David | 30. listopadu 2018 v 9:37 | Reagovat

Zásadnější a vlastně i horší je to, že ta ČSS toho vůbec nevyužila, že na odkaz "balkonu Melantrichu " nenavázala. Místo toho začala útočit na všechny, proti OF, začala se vymezovat proti celému polistopadovému vývoji, proti demokracii jako takové.- A to ji vracelo v očích občanů zpátky do Národní fronty, do role poskoka komunistů. A to byla základní, principiální chyba, kterou považuji za hlavní příčinu úpadku strany

3 Ivan Fenz Ivan Fenz | 30. listopadu 2018 v 18:34 | Reagovat

Celý problém ČSS byl v tom, že ji vedli evidovaní u StB a báli se prozrazení. Redakce Sv. Slova udala počáteční tón, na který mělo vedení "strany" navázat a nikoli se snažit vyházet redakci. Jenže kdo z mimopražských členů, to mohl okamžitě ovlivnit? :-D

4 Svoboda Svoboda | 1. prosince 2018 v 8:36 | Reagovat

V podstatě to bylo jednoduché. Před listopadem jsme všichni (kromě agentů StB) byli proti komunistům. Když padli, tak názor na pokračování byl nejednotný. Byli zde členové kteří uvažovali levicově, jiní středově a ještě jiní pravicově. To se nedalo dát dohromady. A ke všemu po volbách jsem se rozdělili a vznikla NSS.

5 Jaroslav Král Jaroslav Král | 3. prosince 2018 v 12:47 | Reagovat

Dovoluji si opravit celou řadu omylů a nepřesností v komentářích: 1. Celá budova patřila tiskárně Pragopres a Melantrich v ní byl v nájmu s výjimkou patra s pověstným balkónem, který mělo v nájmu Lidové nakladatelství. 2. Za ČSS vystoupili z balkónu bratři Škoda a Křeček, přičemž Škoda jako ústřední tajemník zdůraznil zásadní význam Prohlášení ČSS z 19.11.1989 a výslovně uvedl, že "od tohoto okamžiku považují  členové Československé strany socialistické svou stranu za svobodnou a nezávislou", což bylo jasné odmítnutí vedoucí úlohy KSČ. 3. Motorem předlistopadových změn nebyla redakce SS(s výjimkou P. Kučery), ale strana. Svědčí o tom mj. také to, že Prohlášení vzniklo v neděli v ústředním sekretariátě, kde jsme přes víkend jako zaměstnanci pracovali. S konceptem prohlášení přišel J. Vyvadil a na jeho zformulování se podíleli J. Škoda, S. Křeček a za redakci SS pouze M. Bystrovová (P. Kučera pracoval v této době již pro V. Havla a rodící se OF). Text Prohlášení byl následně konzultován s předsedou ČSS br. B. Kučerou, který jej odsouhlasil. 4. Rozhodně není pravda, že by se strana vymezovala proti celému polistopadovému vývoji a proti demokracii, začali jsme vystupovat pouze proti "vedoucí úloze OF", které stejně jako komunisté začalo nedemokraticky potlačovat jiné názory, zejména poté, co OF ovládlo televizi a většinu tiskovin. 5. Problém s redakcí SS byl v tom, že okamžitě po balkónu začala pracovat pro OF a odmítala uveřejňovat příspěvky i nejvyšších představitelů ČSS. Stávka redakce byla načasována na vrcholnou část volební kampaně, abychom ztratili možnost publikovat program a názory strany. ČSL pak torpédovalo OF těsně před volbami aférou Bartončík a ČSSD tím, že část soc.dem. kolem R. Battěka kandidovala za OF, takže ČSSD nedosáhla na 5 %. ČSS, ČSSD a ČSL byly totiž jediné 3 strany, které mohly OF konkurovat. OF naopak vůbec nevadila KSČ, kterou potřebovalo, aby mohlo alespoň "verbálně" vystupovat jako hlavní antikomunistická síla. O zákulisní dohodě s KSČ však nejlépe svědčí to, že všichni komunističtí poslanci bez jediné výjimky volili V. Havla prezidentem již v prosinci 1989. 6. Jinak souhlasím s tím, že jsme po listopadu nevyužili šanci, kterou strana měla. Příčin je více, ale bylo by to na delší rozbor, který je nad rámec tohoto komentáře.

6 David David | 3. prosince 2018 v 13:07 | Reagovat

[5]: To vymezování proti polistopadovému vývoji, proti demokracii se vine historií té strany prakticky od Listopadu (bohužel až dodnes). Nikdy nezapomenu na Vyvadila, který obhajoval Národní frontu a prosazoval její znovuobnovení a modernizaci místo standardní demokracie. O nějaké vedoucí úloze OF nemůže být řeč, OF prostě jen vyhrálo volby. A OF přeci o ČSS velice stálo, ČSS mohla kandidovat pod hlavičkou OF stejně jako KDU. To, že tak ČSS neučinila, byla jen a jen její chyba

7 Svoboda Svoboda | 5. prosince 2018 v 7:58 | Reagovat

Pravda přece jenom je trochu jiná. Na únorovém sjezdu ČSS na Praze 2, po dvou velmi ostrých projevech, chtěl soudruh tajemník KSČ odejít. Zůstal poté co ho tehdejší místopředseda Křeček ukecal, aby zůstal. Začátkem června volal na sekretariát rozzuřený tajemník (?) Starý (agent StB) co se to tam děje, že se scházíme s disidenty (Ano, pár se nás sešlo s dvěma lidmi z Nezávislého mírových hnutí a jedním členem polské Solidarity)Škoda přijel do Melantrichu díky autorovi, který chodil v zákulisí a do nekonečna mumlal: "Oni o nás nemluví!" Škoda byl i v Činoherním klubu, takže měl velké možnosti. Vždyť to byl spolužáka přítel Havla. Jenomže ouha, byl to agent StB, který donášel na Havla a jeho strýce Miloše Havla, kterého navštěvoval v Mnichově. A o Vyvadilovi nemá smysl mluvit. Byl to hrobař ČSNS(a nejen on), který se snížil i k odposlouchávaní svých konkurentů.

8 skřivánek skřivánek | Pondělí v 21:57 | Reagovat

Jsou věci, které nejde obnovit. Není to jen  ČSNS, ale i Sokol, Junák a co já vím... Zkrátka jak se říká Dvakrát nevstoupíš do stejné řeky.
Ale týdeník Zítřek v roce 68 byl jako Listy - dobrý. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama